Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie

Větrná farma na moři

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Slaunger / Flickr

"Dohodli jsme se, že do roku 2030 zvýšíme produkci větrné energie v Baltském moři na sedminásobek," uvedla Frederiksenová. V současnosti je kapacita větrných elektráren v Baltském moři zhruba 2,8 gigawattu, většina se nachází v dánských a německých vodách, napsala agentura Reuters.

Dohoda přichází v době, kdy Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy. EU ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

"Dokud jsme závislí na fosilních palivech, jsme zranitelní," uvedla Frederiksenová. "(Ruský prezident Vladimir) Putin používá energii jako zbraň a uvrhl Evropu na pokraj energetické krize," dodala. Větrné elektrárny s kapacitou 20 gigawattů by podle premiérky zajistily elektřinu pro nejméně 20 milionů domácností. Do roku 2050 by se pak podle jejího prohlášení mohla kapacita větrných elektráren v Baltském moři vyšplhat na 93 gigawattů.

"Je to úžasné. Až 20 gigawattů do roku 2030," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se summitu rovněž zúčastnila. "Putinův pokus vydírat pomocí fosilních paliv selhává," prohlásila rovněž. "Zbavujeme se závislosti na ruských fosilních palivech," dodala.

Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie již v květnu ohlásily podobnou dohodu, která počítá s vybudováním větrných elektráren s kapacitou téměř 150 gigawattů v Severním moři do roku 2050.