Zemědělci příští rok nebudou muset na polích střídat plodiny
Nekula uvedl, že komise zatím neschválila ČR návrh strategického plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Výjimky mají zemědělcům poskytnout čas na plánování osevních postupů. Osít takzvaný úhor, který je vyčleněný jako neprodukční plocha, mohli i letos.
Nekula uvedl, že bude platit několik omezení. "Tyto plochy, které lze na tuto výjimku rozorat, nemohou být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami," řekl. Ministerstvo upozornilo na to, že možnost osít pole, která by ležela ladem, neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento ochranných pásů nebo meziplodin vázajících dusík. Netýká se to také zemědělců žádajících o takzvané ekoplatby, ti musí stále plnil podmínky stanoveného procenta neprodukčních ploch. Úkolem ekoplatby je přispět k plnění specifických cílů zaměřených ke zmírňování změn klimatu či přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, není určena k podpoře produkce.
Díky výjimce z takzvané rotace plodin budou moci zasít příští rok na poli opakovaně stejnou plodinu jako letos. Platit bude i v roce 2024, kdy ale již bude nutné, aby alespoň 40 procent půdy zemědělci oseli jinou plodinou než v roce 2023. Budou muset také vyčlenit čtyři procenta orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás. Podle ministerstva není zavedení výjimek rozhodně ústupem od environmentálních ambicí, které se očekávají od nové společné zemědělské politiky EU, která by měla začít platit příští rok. Nastavení strategického plánu do roku 2027 se nijak nemění.
reklama
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborechOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
pavel peregrin
30.8.2022 06:41Po sobě se tudíž seje jen pšenice a kukuřice, příčemž u druhé jmenované plodiny to nenese žádnou výnosovou depresi. Běžně se tak děje v USA, kde není vyjímkou i 20 leté pěstování kukuřice po sobě.
vaber
30.8.2022 08:40letos mám brambor neobvykle mnoho i když mi 28.května totálně zmrzly a myslel jsem ,že se již nevzpamatují, vzpamatovaly
hlad nebude ,brambory zachránily Evropu už v minulosti,
nepoužívám žádnou chemii ani hnůj ,jen kompost na který házím vše,
bramborovou nať ,shnilá jablka , shnilá rajčata a stonky,trávu co posekám ,prostě vše a třeba rajské mi vydrží déle než sousedovi, nechytají plíseň i když nestříkám
dělám to tak ,jak se to podle odborníků dělat nemá,
všichi mí sousedi co čtou zahradnické příručky,vozí takový bio bordel do blízkého lesa
a ono mi to roste úplně stejně jak těm sousedům co jedou podle odborníků,
ovšem ekonomicky to neobstojí
pavel peregrin
30.8.2022 09:01 Reaguje na vaberAlouš Pekelník
30.8.2022 10:01pavel peregrin
30.8.2022 10:15 Reaguje na Alouš PekelníkBřetislav Machaček
31.8.2022 09:08a řepka) není nic moc, ale pročpak to tak dopadlo? No přece s otevřením
trhu s dovozem jinde dotované produkce se přestala místní méně dotovaná
vyplácet. Společný trh s rozdílnými podmínkami a dotacemi je nesmysl a
nemá s trhem nic společného. Copak kdysi bez dotací někdo pěstoval něco
se ztrátou? Ano, za socíku, kde byl tlak na soběstačnost i za cenu toho,
že stát cenu přes zpracovatele a obchod nějak dorovnal. Ale i tak tlačil
na efektivitu podle půdních možností a klimatických podmínek. Střídání plodin bylo jiné v nížinách, než v podhůří a mělo jiný význam, než pouze zisk. Tam, kde jsou dnes pastviny a nebo "zatravněné" plochy bez užitku
se pěstovaly brambory, pícniny, len a odolné krmné obiloviny. V nížinách
se brambory pěstovaly maximálně ranné, žádný len a nebylo ani trvale
pole zatravněno. Dnes je možné obojí a je k pláči vidět velmi úrodnou
půdu v nížině trvale zatravněnou a pouze bez užitku mulčovanou. Kdyby se
tam alespoň pásly jalovice, jako kdysi a nebo se to sklidilo jako seno,
ale oni nic a pouze se to jednou ročně semele se vším živým v trávě a
pošle se žádost o dotaci. To jsou ty nesmysly, nad kterými staří zemědělci kroutí hlavami, protože si pamatují ty výnosy na takových pozemcích a to, jak pracné bylo jejich uvedení do stavu takové úrodnosti. Generace tak
z jílu dělaly ornici a jedna generace ji stihla na ten jíl zase vrátit!
orb slavík
4.9.2022 12:33
