https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-pristi-rok-nebudou-muset-na-polich-stridat-plodiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci příští rok nebudou muset na polích střídat plodiny

30.8.2022 00:52 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole jinými plodinami než letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.
 

Nekula uvedl, že komise zatím neschválila ČR návrh strategického plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Výjimky mají zemědělcům poskytnout čas na plánování osevních postupů. Osít takzvaný úhor, který je vyčleněný jako neprodukční plocha, mohli i letos.

Nekula uvedl, že bude platit několik omezení. "Tyto plochy, které lze na tuto výjimku rozorat, nemohou být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami," řekl. Ministerstvo upozornilo na to, že možnost osít pole, která by ležela ladem, neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento ochranných pásů nebo meziplodin vázajících dusík. Netýká se to také zemědělců žádajících o takzvané ekoplatby, ti musí stále plnil podmínky stanoveného procenta neprodukčních ploch. Úkolem ekoplatby je přispět k plnění specifických cílů zaměřených ke zmírňování změn klimatu či přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, není určena k podpoře produkce.

Díky výjimce z takzvané rotace plodin budou moci zasít příští rok na poli opakovaně stejnou plodinu jako letos. Platit bude i v roce 2024, kdy ale již bude nutné, aby alespoň 40 procent půdy zemědělci oseli jinou plodinou než v roce 2023. Budou muset také vyčlenit čtyři procenta orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás. Podle ministerstva není zavedení výjimek rozhodně ústupem od environmentálních ambicí, které se očekávají od nové společné zemědělské politiky EU, která by měla začít platit příští rok. Nastavení strategického plánu do roku 2027 se nijak nemění.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

30.8.2022 06:41
Jestli si někdo myslí, že zemědělci sejí dvě stejné plodiny po sobě naschvál a s radostí, tak je to omyl. Toto je pouze vynuceno skutečností, že v současných tržních podmínkách se velice těžce hledají vhodné předplodiny, které by bylo možné také beze ztráty prodat.
Po sobě se tudíž seje jen pšenice a kukuřice, příčemž u druhé jmenované plodiny to nenese žádnou výnosovou depresi. Běžně se tak děje v USA, kde není vyjímkou i 20 leté pěstování kukuřice po sobě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.8.2022 06:48 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
va

vaber

30.8.2022 08:40
už jsem psal, na svojí zahrádce pěstuji brambory, už mnoho let a trochu zeleniny, nemám co střídat a
letos mám brambor neobvykle mnoho i když mi 28.května totálně zmrzly a myslel jsem ,že se již nevzpamatují, vzpamatovaly
hlad nebude ,brambory zachránily Evropu už v minulosti,
nepoužívám žádnou chemii ani hnůj ,jen kompost na který házím vše,
bramborovou nať ,shnilá jablka , shnilá rajčata a stonky,trávu co posekám ,prostě vše a třeba rajské mi vydrží déle než sousedovi, nechytají plíseň i když nestříkám
dělám to tak ,jak se to podle odborníků dělat nemá,
všichi mí sousedi co čtou zahradnické příručky,vozí takový bio bordel do blízkého lesa
a ono mi to roste úplně stejně jak těm sousedům co jedou podle odborníků,
ovšem ekonomicky to neobstojí
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.8.2022 09:01 Reaguje na vaber
Tak třeba zrovna ty brambory se po sobě nechají pěstovat také, to samé platí pro okurky. Používat kompost je chvályhodné, a zahrádkář, který nemá vlastní kompost, by se měl stydět. Ale polní plodiny jsou přece jen trochu něco jiného.
Odpovědět
AP

Alouš Pekelník

30.8.2022 10:01
Kdysi jsme také dělali monokultury kukuřic, ale narůstá tlak zavíječe a nyní i bázlivce... jednotvárnost nemá příroda ráda...zvyšuje se tlak škůdců...myslím že každý zodpovědný pěstitel střídá plodiny ,které na trhu uplatní . jen mě v souvislosti s kukuřicí napadá...jak se bude zrnovka cobydup po sklizni sušit , když je cena plynu taková, jaká je...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.8.2022 10:15 Reaguje na Alouš Pekelník
No to jsme řešili také a z toho důvodu raději od ní ustoupili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.8.2022 09:08
Nechci být hnidopich, ale ono ani střádání tří plodin (obilí, kukuřice
a řepka) není nic moc, ale pročpak to tak dopadlo? No přece s otevřením
trhu s dovozem jinde dotované produkce se přestala místní méně dotovaná
vyplácet. Společný trh s rozdílnými podmínkami a dotacemi je nesmysl a
nemá s trhem nic společného. Copak kdysi bez dotací někdo pěstoval něco
se ztrátou? Ano, za socíku, kde byl tlak na soběstačnost i za cenu toho,
že stát cenu přes zpracovatele a obchod nějak dorovnal. Ale i tak tlačil
na efektivitu podle půdních možností a klimatických podmínek. Střídání plodin bylo jiné v nížinách, než v podhůří a mělo jiný význam, než pouze zisk. Tam, kde jsou dnes pastviny a nebo "zatravněné" plochy bez užitku
se pěstovaly brambory, pícniny, len a odolné krmné obiloviny. V nížinách
se brambory pěstovaly maximálně ranné, žádný len a nebylo ani trvale
pole zatravněno. Dnes je možné obojí a je k pláči vidět velmi úrodnou
půdu v nížině trvale zatravněnou a pouze bez užitku mulčovanou. Kdyby se
tam alespoň pásly jalovice, jako kdysi a nebo se to sklidilo jako seno,
ale oni nic a pouze se to jednou ročně semele se vším živým v trávě a
pošle se žádost o dotaci. To jsou ty nesmysly, nad kterými staří zemědělci kroutí hlavami, protože si pamatují ty výnosy na takových pozemcích a to, jak pracné bylo jejich uvedení do stavu takové úrodnosti. Generace tak
z jílu dělaly ornici a jedna generace ji stihla na ten jíl zase vrátit!
Odpovědět
os

orb slavík

4.9.2022 12:33
Asi před týdnem byly u nás trochu větší deště cca 15mm zahradnického deště, ve vesnici žádná škoda, les se tetelil blahem. Pak jsem jel kolem 100 hektarového podmítnutého pole. Po nakloněném poli tekly proudy kalné kaše, která zarovnala stoky a na cestu proud nanesl asi 30cm ornice. Sinničáři pak týden někam odváželi půdu pryč. Na těchto místech se to děje každý rok. Jsem přesvědčen, že takový zemědělec by měl alespoń zaplatit státu náklady na odklízení hlíny. Jsou zemědělci, kteří i bez pokynů a dotací se dokážou o půdu postarat a naopak ji zvelebí, ale tento případ ukazuje , že je hodně těch co jim je všechno jedno, vůbec nepřemýšlí, hlavně, že jsou dotace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.9.2022 20:23 Reaguje na orb slavík
Ober Slavíku, to je k vidění na spoustě míst. Mně je záhadou, jak je možné, že toto uniká pozornosti ouřady, který má bdít nad ochranou toho nejcennějšího. Prostě jak praví klasik, jsme země naopak...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist