Zemědělci se neshodnou, komu dává dotační kalkulačka za pravdu
Agrární komora (AK) a Zemědělský svaz (ZS), které s návrhem rozdělení dotací nesouhlasí, vyhlásily po jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že zveřejněná kalkulačka dává svazu za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty.
Proti tomu Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která dlouhodobě odsuzuje protestní akce AK a ZS, tvrdí, že dotační kalkulačka naopak dává za pravdu jí. "Pokud by pan ministr do Evropské komise odeslal plány tak, jak byly navržené minulou vládou, tak by na tom podle toho, co vidíme v kalkulačce, podnik o 1000 hektarech tratil asi půl milionu korun," uvedl předseda ASZ Jaroslav Šebek. Uvedl, že podnik s 2000 hektary by pak podle původního návrhu bývalého ministra Miroslava Tomana (ČSSD) získal asi 3,6 milionu Kč; nově ale dostane 4,3 milionu Kč.
Šebkův výpočet je ovšem omezen pouze na započtení hlavní platby na plochu (tzv. SAPS) a redistributivní platbu, tj. platbu na první hektary, konkrétně prvních 150 hektarů zemědělského podniku. Na redistributivní platbu nově má jít 23 procent z celkového rozpočtu na přímé platby. Podle Tomanova návrhu byla zemědělcům z přímých plateb nejprve odčerpána částka 1000 korun na hektar a následně zavedena redistribuce deset procent.
Nekula dlouhodobě avizuje, že nové změny umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. Prezident AK Jan Doležal i ředitel ZS Jan Ulrich ale oponují, že v rámci nového výpočtu dotací se nemůže mluvit pouze o redistributivní platbě a SAPS. Uvedli, že podle jejich výpočtů se vyplatí nová pravidla pro podniky do 425 hektarů, poté začíná podpora klesat.
Podle předsedy ČMSZP Františka Wintera v kalkulačce také chybí některé hodnoty. "Nevypadá to moc světoborně. Říkalo se, že zemědělci budou mít až 20 000 korun na jeden hektar. Nám taková čísla teď vycházejí pouze v případě vinic nebo sadů a normální zemědělec se nikam poblíž nedostane," uvedl Winter.
Kalkulačka funguje na principu zadání oprávněné či projektované plochy v hektarech nebo v počtu dobytčích jednotek pro jednotlivé typy dotací. Ministerstvo ji připravilo společně s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Vypočtené částky jsou předpokladem, který se může od konečné dotace lišit s ohledem na počet podniků zapojených do konkrétního programu, upozornilo už dříve ministerstvo.
reklama
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborechOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Marcela Jezberová
28.1.2022 10:561. do 150 ha budou žadatelé "za vodou" i bez vstupu do ekoschémat = dostanou víc, než v současnosti jen na základní platbě a redistribuci, aniž by museli jakkoliv měnit svůj způsob hospodaření oproti současnosti. Otázkou je, jestli je to tak v pořádku a jestli je to to, co vláda od změny strategického plánu očekává.
2. zhruba od 500 ha by starý návrh strategického plánu i nový návrh byly v případě jen základní platby a redistribuce rovnocenné. Ekoschémata už nejsou nutná, ale mohla by být příjemným přivýdělkem, pokud budete schopní je bez nějakých změn plnit - např. na trvalých travních porostech. Opět - plní to záměr současné vlády?
3. zhruba od 800 ha už jsou starý i nový návrh rovnocenné až v součtu základní platby, redistribuce i ekoschémat. Ztráta oproti současným přímým platbám je asi 20%.
4. zhruba od 1800 ha už nový návrh je méně výhodný než starý návrh a zároveň ztráta na dotacích oproti současnosti dosahuje cca 25% přímých plateb.
Tohle všechno je jen teorie, protože výše redistribuce jednoznačně nabádá k tomu, aby si majitelé malých výměr požádali o přímé platby na vlastní triko, plus přibydou žadatelé s jelenovitými (nově uznatelné dobytčí jednotky). Nemusí na té půdě nic dělat, jen to třeba zatravní a jednou ročně posekají. Zvýší se počet žadatelů o přímé platby a tím pádem dojde ke snížení sazeb, protože celkový balík se měnit nebude. Přínos pro krajinu tam taky nevidím, když hospodáři na cca 1 milionu hektarů nebudou mít ani finanční motivaci vstoupit do ekoschémat.
Neuvažuji o podporách na citlivé komodity nebo dotacích ve II. pilíři, kdy také došlo k mírným změnám sazeb, aby se pokryly nové tituly. Každému zemědělci, obzvlášť pokud chová zvířata nebo pěstuje ovoce nebo zeleninu, může výpočet celkových dotací vyjít jinak. Ztrátu z poklesu přímých plateb ale asi málokdo najde v některých titulech ze II. pilíře.
Marcela Jezberová
28.1.2022 11:09 Reaguje na Marcela JezberováProdělají jednoznačně produkční zemědělci, to se nedá ničím okecat.
pavel peregrin
28.1.2022 12:19 Reaguje na Marcela JezberováAle třeba to tak má být a lidé budou zdražení uvědoměle podporovat,a s chutí pojídat potraviny ze zemí, kde na podobné ptákoviny nikdo nehledí a ošetřuje se tam vesele přípravky, které jsou u nás již 15 let zakázány.
Karel Zvářal
28.1.2022 12:22 Reaguje na Marcela Jezberovápavel peregrin
28.1.2022 12:33 Reaguje na Karel ZvářalVít Prokop
28.1.2022 12:25 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
28.1.2022 13:00 Reaguje na Vít ProkopV prvním pilíři (odkud se vyplácejí SAPS) v současnosti je povinnost jen udržovat travní porosty ve vhodném stavu = do 31.7. posekat a odklidit hmotu nebo spást a posekat nedopasky. Za to není zvláštní dotace, je to součást podmínek pro SAPS.
V novém období žadatel dostane za těchto minimálních podmínek základní platbu + redistribuci ve výši dohromady asi o 8% vyšší, než je současná platba SAPS + greening (týká se malých žadatelů do 150 ha, podíl SAPS + redistribuce na celkových přímých platbách bude klesat se zvětšující se výměrou). Tedy bude dělat do samé, ale dostane za to víc. Když vstoupí do ekoschémat (podmínky pro travní porosty zatím neznám), dostane asi o 40% více oproti současnosti.
Co se týká sena/senáže, to nechte na rozhodnutí techniků, kvalitní krmnou dávku uděláte i bez sena. Kvalita sena je přímo závislá na průběhu počasí. Když se dostaví v senoseči deštivé počasí, neuděláte kvalitní seno. Nekvalitní, vylouhované a zaplísněné seno nemůžete krmit, pokud od krav chcete, aby vám dojily. Proto se dává přednost senáži jako základu krmné dávky a kvalitní seno obvykle je jen dietetický přídavek. Navíc je výroba senáže do jámy levnější, než sušení sena.
