Zítra začne platit klimatická dohoda z Paříže

Český parlament se na první čtení klimatické dohody teprve chystá. Po něm ji musí ještě ratifikovat prezident Miloš Zeman. Na zítřejší globální vstup dohody v platnost to však nemá vliv. Zítra uplyne lhůta třiceti dnů od splnění podmínek platnosti. Dohodu totiž již ratifikovaly USA, Čína či Indie a také několik evropských států, např. Francie, Německo, Maďarko, Slovensko či Polsko, a Evropský parlament. Celkem 87 států vypouštějících téměř 62 % globálních emisí.

Tím už byly ke dni 5. října 2016 splněny právní podmínky (tedy ratifikace minimálně v 55 státech, které zároveň vypouštějí minimálně 55 procent emisí skleníkových plynů) pro to, aby přelomová dohoda o ukončení fosilní závislosti světa vešla v platnost po uplynutí lhůty 30 dnů.

Podle Hnutí DUHA má pro ČR jako zemi s nízkou energetickou efektivitou a vysokými emisemi CO2 na osobu praktická aplikace dohody velký význam. Kromě průmyslu, dopravy a dalších odvětví mají i obce a občané velké možnosti, jak přispět ke snižování emisí skleníkových plynů.

Podle expertních studií mohou střešní fotovoltaické systémy vyrábět v roce 2030 ročně 3,5 TWh elektřiny, větrné elektrárny pak 8,7 TWh. Tím by také ušetřilo jedenáct a půl milionu tun oxidu uhličitého ročně, nahradí-li adekvátní část současné výroby (převážně uhelné) elektřiny.

Rozvoj obnovitelných zdrojů se podle Hnutí DUHA má stát jedním – avšak zdaleka ne jediným - z klíčových směrů pro naplnění českého podílu na schválené globální klimatické dohodě. Výše zmíněné rozumné možnosti jejich rozvoje v nejbližších patnácti letech odpovídají deseti procentům celkových emisí oxidu uhličitého ČR nebo také více než čtyřnásobku zastaralé uhelné elektrárny Chvaletice.

Větrná energetika bude podle aktivistů ještě zhruba deset let potřebovat rozumnou podporu, aby konkurovala (nepřímo, ale zato masivně) dotovanému uhlí. Uhelná elektřina znečišťuje ovzduší, což působí akutní i chronické zdravotní komplikace a zvýšenou pracovní neschopnost. Stát, firmy i občané tak platí za tu výrobu elektřiny z uhlí, kterou by mohly nahradit střešní fotovoltaiky a obecní větrníky, dle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ročně 4,5 miliardy korun ve zdravotním a nemocenském pojištění. Zemědělci zase ročně přijdou o 100 milionů korun kvůli dopadům znečištění na zemědělskou produkci. A tato čísla nezahrnují další externí negativní dopady, například škody způsobené znečištěním vzduchu na budovách nebo vlivy na divoce žijící rostliny a živočichy.

Větrná energetika je však také šancí pro průmysl a zaměstnanost. Spočítala to studie připravená experty ze společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA. Během příští dekády u nás může vzniknout nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst, z toho bezmála 80 % ve výrobním průmyslu. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny.

Čistá elektřina ze střešních fotovoltaických elektráren zase posílí soběstačnost domácností a sníží jejich závislost na velkých elektrárenských společnostech, tvrdí Hnutí DUHA.

---

reklama

---