Změna času nám energii a peníze už dávno nešetří

Ona úspora 0,03 % spotřeby energie se v USA ztratí ještě ten samý den.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | LacoKozyna / Shutterstock.com

Když k nám ona změna, posun času, poprvé přišla, psal se rok 1916. Tehdy jsme byli součástí Rakousko-Uherska, a tahle z Německa pocházející novinka se u nás ujala, aniž bychom dostali moc na výběr. Zastánců starého i měněného času u nás bylo zhruba stejně, ale hlavní slovo nakonec měla ekonomika. A ta tehdy na změně výrazně šetřila. Méně zbytečného svícení a provozu, menší spotřeba pohonných hmot, lepší kondice zaměstnanců ve fabrikách. V celkové bilanci výdajů to skutečně šlo znát. Jenže to už je minulost.

Svět je z hlediska geografie rozdělen na přibližně stejně rozlehlé třetiny souše, kde byl letní čas zaveden, kde už přestal být využíván a kde nikdy zaveden nebyl. Obecně, letní čas je „funkční“ záležitostí mírného pásu. V polárních oblastech, kde se střídá polární noc a den, případně v rovnodenních tropech, smysl nikdy nedával a nedává. A smysl přestává dávat dnes i tam, kde pořád platí a argumentuje se energetickými úsporami. Například v USA, kde si jednotlivé státy mohou dobrovolně vybrat, ke které časové linii se přikloní.

Havaj a Arizona už na změnu času dávno rezignovaly, státy Indiana, Michigan, Kalifornie a Florida o tom na etapy uvažují. Zdůvodnění změny se opírá o úsporu energií, která tu činí až 1,3 TWh. Hodí se ale dodat, že dnes to je jen 0,03 % celoroční spotřeby a vyčíslená úspora tak znamená jen něco kolem 130-160 milionů dolarů ročně. S tím, že aplikace změny času do praxe stojí každý stát americké federace 2-6 milionů dolarů. Takže po finanční stránce je to buď šul-nul anebo rovnou ztrátové.

Další argument pro změnu času zní, že energií - jejíž produkce je spojena s uhlíkovými emisemi - by se ale určitě mrhat nemělo. A tak by změna času měla být dále přijímána bez ohledu na finanční ztrátu jen jako energeticko-ekologické úsporné opatření. Jenže i tady narazíme na realitu. Ona úspora 0,03 % se po stránce spotřeby „prožere“ ještě ten samý den. V celkové energetické bilanci USA ji pro její nepatrnost ani nepostřehneme. Debaty o změně času zatím ve Státech neberou konce.

K jejich vypjatosti přispívá i to, že od východnímu k západnímu pobřeží USA (plus Aljaška a Havaj, Samoa) se nachází 9 časových pásem, takže hodinky byste museli přetáčet hned několikrát. Pokud by v USA chtěli začít změnou času šetřit, jeví se podle současných propočtů nejlépe vytvoření dvou kontinentálních pásem změny času, odlišujících se o sebe nikoliv o jednu, ale dvě hodiny. Ta by ale zase neodpovídala místním podmínkám, protože by zaháněla děti z východního pobřeží do postele ještě za světla. Změna, posun času, vám možná nesedí anebo vyhovuje. Její hlubší opodstatnění z hlediska energetických úspor už ale chybí.