https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zmena-klimatu-meni-sykorky.-roztomili-ptacci-take-umi-uklovat-lejsky-a-vyzobat-jim-mozek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Změna klimatu mění sýkorky. Roztomilí ptáčci umí uklovat lejsky a vyzobat jim mozek

8.2.2019 07:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
V nesprávnou dobu na nesprávném místě. Výsledkem je mrtvý lejsek.
V nesprávnou dobu na nesprávném místě. Výsledkem je mrtvý lejsek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jelmer Samplonius / University of Groningen
V holandských ptačích budkách a hnízdech se začíná odehrávat drama, které není pro slabé nátury. Dva druhy, které se dosud míjely v čase a prostoru, se teď v důsledku oteplení klimatu začínají potkávat. S dost drastickými důsledky. Píše o tom ScienceAlert.
 

Přesně ty sýkorky, modřinky a koňadry, které znáte ze svých krmítek, sehrávají v následujícím příběhu roli padouchů. Jak to? V Holandsku by na jaře tak jako každý rok normálně zahnízdily, v budkách a dutinách stromů a zcela nekonfliktně se postaraly o vyvedení svých mláďat. A až budou mít hotovo? Jako z udělání z kraje léta přiletí z Afriky lejsci černohlaví, kteří uprázdněná hnízda znovu využijí pro vlastní snůšku. Takhle to zatím aspoň ještě donedávna fungovalo.

Pěvci přepisují kalendář

Jenže klima se v Holandsku mění. Dochází k pozorovatelnému posunu hnízdní sezóny a ptáci, kteří se dosud bez povšimnutí míjeli, se začínají potkávat. Místa k hnízdění jsou limitovaný zdroj a proto o něj ptáčci neváhají svádět souboje. Protože hnízdící pták je současně velmi teritoriální pták. Třináctigramový lejsek přitom nemá proti o tři gramy těžší sýkoře valné šance. Zvlášť, když sedí na hnízdě a chrání vejce. Útočící sýkora mu údery svého zobáku doslova rozklová hlavu. A pak si pochutná na jeho mozku.

Právě takové neradostné závěry nyní přináší deset let pozorování ornitologů z univerzity v Gronigenu, kteří sledovali dění v ptačích budkách v národních parcích Dwingelderveld a Drents-Friese Wold. Poměrně malý vzorek pozorování zdokumentoval 88 mrtvých lejsků. Přičemž 86 z nich „vyřídily“ sýkory koňadry, a zbylé dva sýkory modřinky. Sýkora se vůči lejskům prosadí i v opačné sestavě, tedy když sama hnízdní dutinu obývá.

Lejsek vyhrát nemůže

„Většinu mrtvých lejsků tvoří samci, což dává smysl,“ vysvětluje biolog Jelmer Samplonius. „To na jejich křídlech leží odpovědnost za sehnání hnízda.“ Holandští ornitologové dále vysvětlují rozdíly v anatomii obou pěvců, které lejsky v souboji silně znevýhodňují. Jsou prostě „lehcí“, uzpůsobení pro dálkový let do Afriky a zpět, ale ne na zvládání konfliktů. „Sýkory mají silné drápy a velmi ostrý zobák,“ dodává Samplonius. „Následný souboj není příjemný ani jednomu z ptáků, ale pro lejsky končí téměř vždy špatně.“

Lejsek může skončit jako vítěz jen tehdy, kdy se věčným obtěžováním rozmrzelá sýkora rozhodne hledat hnízdo jinde. Jednou z příčin popisovaného jevu je i fakt, že v důsledku mírných vlhkých, ale přitom nemrazivých zim přežívá chladné období stále více sýkorek. A ty samozřejmě vyhledávají stále více hnízdních dutin. Dřív se z Afriky vrací i lejskové. Sýkorko-lejskové masakry se zatím naštěstí nepromítají do produkce počtů mláďat.

„Negativní efekt jsme zatím na našem relativně malém vzorku populací nezaznamenali,“ říká Samplonius. „Zabití lejskové jsou obvykle samci, kteří přilétají na začátku léta. Tedy pro reprodukci pozdě. Patří mezi ty, kteří by samice stejně už nejspíš nezískali, ani kdyby sehnali hnízdo.“ Mezidruhová konkurence, umocněná oteplením klimatu, však může v dalších letech nabýt výraznější podobu.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

8.2.2019 09:13
Hold zákon zachování rodu platí i v té ptačí říši,metody jsou drsnější. Ale se změnou klimatu bych to teda nespojoval. To by již dávno zareagovali i jiné druhy stěhovavého ptactva. Např. vlaštovky, které mají odlet do teplých krajin nakódován kolem 15. září a nemění to. Vloni jsem měl čas tu jejich přípravu i odlet sledovat, to je paráda. Mimochodem sýkory v příznivých podmínkách vyhnízdí v mých budkách klidně i 3 krát do roka, záleží na podmínkách a schopnosti odchovu v daný rok, které ptáček vycítí, tomu mi nerozumíme...
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.2.2019 09:26
Nedalo mi to a mrkl jsem do wikipedie a na tom chování sýkor není nic zvláštního a je docela srozumitelně popsán. To jen potvrzuje můj názor, že to se změnou klimatu nemá nic společného. Je to normální chování sýkorek.

Lejskek černohlavý: Hnízdo z trávy, stonků, větví, kořínků a kůry vystlané peřím nebo chlupy staví v dutinách stromů nebo v budkách. Budka o výšce 20 cm s rozměry dna 14x14 cm a svisle oválným vletovým otvorem v průměru 30x45 mm se musí vyvěšovat až na konci dubna a na podzim znovu odebírat aby se předešlo vypuzení a případně usmrcení silnějšími sýkorami koňadrami, které budku obsadí během dubna ještě před návratem lejsků ze zimovišť.
Zdroj.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lejsek_%C4%8Dernohlav%C3%BD
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

9.2.2019 16:25 Reaguje na Milan Milan
Ano, máte pravdu. To potvrzuje i originální rozhovor s autory: https://www.rug.nl/news/2019/01/climate-change-intensifies-war-of-the-birds
Their earlier arrival is not linked to the actual temperature at their breeding grounds.’ Samplonius knows this because, over a period of 10 years, he and his colleagues have recorded the arrival of pied flycatchers and the start of egg laying of both great tits and flycatchers in two Dutch national parks: Dwingelderveld and Drents-Friese Wold.

ALE POKUD BUDETE ČÍST DÁLE zjistil byste proč to i přes to má souvislost se změnou klimatu. Dochází totiž k nárůstu přeživších a silnějších sýkorek.

Milder winters are one result of climate change. ‘This increases the survival of great tits, so the number of breeding birds will be higher.’ More great tits mean more competition for the flycatchers – and more conflict. It should be noted, however, that climate change is not the only factor in this: mast years – years in which there are more beechnuts – also increase great tit survival.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.2.2019 09:59
Čili zase jen snaha šířit nepravdy a věci normální a léta existující vydávat za horké novinky, způsobené "globálním oteplováním".
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

9.2.2019 16:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Smůla. Co?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.2.2019 15:32 Reaguje na Martin Jasan
Zase je to celé složitější: Po WW2 se v Evropě rozšířil zvyk zimního krmení ptactva, který ovlivnil procento přežívání ptačí populace a dokonce i další vlastnosti ptáků. Takže to hojnější přežívání sýkorek je minimálně spoluzapříčiněno jejich krmením.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

8.2.2019 13:32
To dostali v coffeeshopu nový model podle toho výsledku pozorování :D
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist