Změna klimatu mění sýkorky. Roztomilí ptáčci umí uklovat lejsky a vyzobat jim mozek
Přesně ty sýkorky, modřinky a koňadry, které znáte ze svých krmítek, sehrávají v následujícím příběhu roli padouchů. Jak to? V Holandsku by na jaře tak jako každý rok normálně zahnízdily, v budkách a dutinách stromů a zcela nekonfliktně se postaraly o vyvedení svých mláďat. A až budou mít hotovo? Jako z udělání z kraje léta přiletí z Afriky lejsci černohlaví, kteří uprázdněná hnízda znovu využijí pro vlastní snůšku. Takhle to zatím aspoň ještě donedávna fungovalo.
Pěvci přepisují kalendář
Jenže klima se v Holandsku mění. Dochází k pozorovatelnému posunu hnízdní sezóny a ptáci, kteří se dosud bez povšimnutí míjeli, se začínají potkávat. Místa k hnízdění jsou limitovaný zdroj a proto o něj ptáčci neváhají svádět souboje. Protože hnízdící pták je současně velmi teritoriální pták. Třináctigramový lejsek přitom nemá proti o tři gramy těžší sýkoře valné šance. Zvlášť, když sedí na hnízdě a chrání vejce. Útočící sýkora mu údery svého zobáku doslova rozklová hlavu. A pak si pochutná na jeho mozku.
Právě takové neradostné závěry nyní přináší deset let pozorování ornitologů z univerzity v Gronigenu, kteří sledovali dění v ptačích budkách v národních parcích Dwingelderveld a Drents-Friese Wold. Poměrně malý vzorek pozorování zdokumentoval 88 mrtvých lejsků. Přičemž 86 z nich „vyřídily“ sýkory koňadry, a zbylé dva sýkory modřinky. Sýkora se vůči lejskům prosadí i v opačné sestavě, tedy když sama hnízdní dutinu obývá.
Lejsek vyhrát nemůže
„Většinu mrtvých lejsků tvoří samci, což dává smysl,“ vysvětluje biolog Jelmer Samplonius. „To na jejich křídlech leží odpovědnost za sehnání hnízda.“ Holandští ornitologové dále vysvětlují rozdíly v anatomii obou pěvců, které lejsky v souboji silně znevýhodňují. Jsou prostě „lehcí“, uzpůsobení pro dálkový let do Afriky a zpět, ale ne na zvládání konfliktů. „Sýkory mají silné drápy a velmi ostrý zobák,“ dodává Samplonius. „Následný souboj není příjemný ani jednomu z ptáků, ale pro lejsky končí téměř vždy špatně.“
Lejsek může skončit jako vítěz jen tehdy, kdy se věčným obtěžováním rozmrzelá sýkora rozhodne hledat hnízdo jinde. Jednou z příčin popisovaného jevu je i fakt, že v důsledku mírných vlhkých, ale přitom nemrazivých zim přežívá chladné období stále více sýkorek. A ty samozřejmě vyhledávají stále více hnízdních dutin. Dřív se z Afriky vrací i lejskové. Sýkorko-lejskové masakry se zatím naštěstí nepromítají do produkce počtů mláďat.
„Negativní efekt jsme zatím na našem relativně malém vzorku populací nezaznamenali,“ říká Samplonius. „Zabití lejskové jsou obvykle samci, kteří přilétají na začátku léta. Tedy pro reprodukci pozdě. Patří mezi ty, kteří by samice stejně už nejspíš nezískali, ani kdyby sehnali hnízdo.“ Mezidruhová konkurence, umocněná oteplením klimatu, však může v dalších letech nabýt výraznější podobu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
U rybníka v Záhlinicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, příčinou je ptačí chřipka
Najdi hnízdo, zachraň čejku!
Na rybníku u Tovačova se objevily ptačí rarity. Rackové tříprstí se zde vyskytují vzácně
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Milan Milan
8.2.2019 09:13Milan Milan
8.2.2019 09:26Lejskek černohlavý: Hnízdo z trávy, stonků, větví, kořínků a kůry vystlané peřím nebo chlupy staví v dutinách stromů nebo v budkách. Budka o výšce 20 cm s rozměry dna 14x14 cm a svisle oválným vletovým otvorem v průměru 30x45 mm se musí vyvěšovat až na konci dubna a na podzim znovu odebírat aby se předešlo vypuzení a případně usmrcení silnějšími sýkorami koňadrami, které budku obsadí během dubna ještě před návratem lejsků ze zimovišť.
Zdroj.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lejsek_%C4%8Dernohlav%C3%BD
Martin Jasan
9.2.2019 16:25 Reaguje na Milan MilanTheir earlier arrival is not linked to the actual temperature at their breeding grounds.’ Samplonius knows this because, over a period of 10 years, he and his colleagues have recorded the arrival of pied flycatchers and the start of egg laying of both great tits and flycatchers in two Dutch national parks: Dwingelderveld and Drents-Friese Wold.
ALE POKUD BUDETE ČÍST DÁLE zjistil byste proč to i přes to má souvislost se změnou klimatu. Dochází totiž k nárůstu přeživších a silnějších sýkorek.
Milder winters are one result of climate change. ‘This increases the survival of great tits, so the number of breeding birds will be higher.’ More great tits mean more competition for the flycatchers – and more conflict. It should be noted, however, that climate change is not the only factor in this: mast years – years in which there are more beechnuts – also increase great tit survival.
