Znečištění je ve Swansea pro mořské živočichy méně podstatné, než síla vln

Záliv Swansea Bay patří v Británii k lokalitám, které jsou hezké na pohled jen z dobře naaranžovaného snímku. V opačném případě byste na pobřeží uviděli dvě prolínající se centra měst: Swansea a Port Talbot, obývané přibližně 290 000 lidí, rozsáhlá průmyslová centra, dva velké nákladní přístavy a také ocelárny. Jinými slovy, pobřeží v zálivu patří mezi silně urbanizované a industrializované a zdejší vodní životní prostředí je velmi intenzivně ovlivňováno antropogenními faktory.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Swansea University

Tento box - číslo 38 - zahrnoval křehké hvězdy, mlhy, hvězdice a mořské ježky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Ruth Callaway / Swansea University

Záliv Swansea Bay patří v Británii k lokalitám, které jsou hezké na pohled jen z dobře naaranžovaného snímku. V opačném případě byste na pobřeží uviděli dvě prolínající se centra měst: Swansea a Port Talbot, obývané přibližně 290 000 lidí, rozsáhlá průmyslová centra, dva velké nákladní přístavy a také ocelárny. Jinými slovy, pobřeží v zálivu patří mezi silně urbanizované a industrializované a zdejší vodní životní prostředí je velmi intenzivně ovlivňováno antropogenními faktory (hlukem, znečištěním, erozí, splachem nečistot, frekvencí lodní přepravy).

Který je z nich nejhorší? Žádný…

Tým doktorky Ruth Callawayové se snažil přijít na to, který z těchto nepochybně negativních faktorů má na zvířecí obyvatele vodního prostředí větší vliv, aby mohli navrhnout příslušná opatření k nápravě. Zajímali se o dopady působení rušivé činnosti na více než 170 druhů zde přítomných organismů (olihně, mořští ježci, škeble, krabi, ryby, hvězdice, mořské vydry). A spolupracovali přitom jak s biology a oceánografy, tak i stavebními inženýry a techniky. Součástí velkého balíku popisných dat, který zachycoval jak průběžný monitoring početnosti druhů a proměnlivost znečistění v lokalitě, byly i údaje o mořských vlnách a vzdutí. Tady se asi hodí zmínit, že zátoka ve Swansea má druhý největší naměřený příliv (v průměru kolem 10 metrů).

Vlny přichází a odchází

A jak se ukázalo, právě tyto vlny ovlivňují podle všeho život ve Swansea Bay výrazněji, než zmíněné lidské aktivity na pobřeží. Což jde trochu proti obecnému úsudku o závažnosti lidských aktivit. Výška vln a maximální vzdutí, síla proudu, tyto faktory statisticky vysvětlovaly více než poloviční variaci v zaznamenané početnosti sledovaných druhů. Ano, různé druhy byly ovlivněny různými faktory, do různě závažné míry (například splach horniny a strusky z náklaďáků tu měl na ryby větší vliv, než výpustě odpadních vod). Studie univerzity ve Swansea se nevymyká jen svým závěrem, ale také metodikou.

Obvykle bývá pro zhodnocení ekologických/environmentálních kvalit pobřeží využíváno porovnání fauny, žijící například v substrátu na mořském dně. Tady ale byli bráni v potaz i živočichové ve vodním sloupci a připočteny k tomu faktory hydrodynamiky. „Díky tomu jsme získali kompletnější obrázek o tom, jaké změny vlastně zdejší záliv prodělává,“ poznamenává Jose Horrillo-Caraballo, který se na studii podílel. Záliv ve Swansea byl tedy zmapován v trojrozměrném provedení, s pomocí empirických dat i počítačových modelů. „Je to pro nás samotné překvapivé,“ říká Cllawayová. „Ale v tomto člověkem silně ovlivněném, výrazně urbanizovaném prostředí, hrají větší roli pro ekologii mořských živočichů vlny. Přírodní faktory tu mají větší vliv na formování společenstev, než lidské aktivity.“