Pokud už nemáme naději na řešení klimatické krize, potom se musíme zabývat samotným přežitím lidí. Taková je perspektiva připravovaného dokumentárního filmu Klimageddon režiséra Ivo Bystřičana. Snímek proniká do politické sféry, vědecké obce, k ekologickým aktivistům i širší veřejnosti s otázkou, kterou si vzhledem k vývoji klimatu překvapivě neklademe - co když už je na dosavadní řešení pozdě?

S nehostinnými životními podmínkami na svahu nejvyššího středočeského vrchu Tok v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy seznamuje nová naučná stezka. Je dlouhá téměř osm kilometrů a výletníkům ukazuje, jak se se zhoršenými podmínkami vyrovnali zdejší rostlinní a živočišní obyvatelé. ČTK o tom informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na Teplou Vltavu, která vede šumavským národním parkem, se letos vydalo 3360 lodí. Je to nejvíce za poslední roky a o čtyři stovky lodí více než loni, informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Místo jednotného systému měřícího nutriční hodnoty tzv. Nutri-score by mohlo být v celé Evropě Planet-score. To by kromě výživových hodnot řešilo také udržitelnost, pohodu zvířat nebo uhlíkovou stopu z hlediska dopravy. Právě nové celoevropské značení by podle zástupců Potravinářské komory ČR mělo být jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii, které nastane v druhé polovině příštího roku.

Dotace na výměnu kotlů za ekologičtější budou dostupnější, nově na ně dosáhnou i domácnosti s nižšími příjmy nebo senioři. Získat budou moci až 95 procent potřebné částky. Liberecký kraj teď zjišťuje, jaký bude o dotace zájem, podle toho peníze na dotace z Operačního programu Životní prostředí získá. Na dotaz ČTK to řekl krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Zájemci o dotaci se mohou hlásit do konce roku na e-mail kotliky@kraj-lbc.cz nebo na telefonním čísle 485 226 579.

Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, má za sebou letošní finále. Na něm vědeckou radu nejvíce oslovila absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská.

Sdružení Arnika ukrylo polohovací zařízení do 25 menších tiskáren a monitorů staršího data, které už dosloužily. Chce tím ověřit, jak sběrná místa nakládají s vysloužilou elektronikou staršího data, která obsahuje nebezpečné látky jako rtuť a olovo. Zatím je 10 kusů z tohoto experimentu stále v oběhu, jeden z nich už bohužel skončil, kde neměl. Informovalo o tom sdružení ve své tiskové zprávě.

Většina Čechů při cestování do zahraničí nevybírá způsob dopravy a ubytování s ohledem na životní prostředí. O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Vyplývá to z průzkumu, který letos v březnu udělal Dům zahraniční spolupráce (DZS) a který představila jeho mluvčí Lucie Petříková. DZS v Česku spravuje programy zaměřené na mezinárodní vzdělávání.

Bělá pod Bezdězem na Mladoboleslavsku zprovoznila centrum pro opětovné využití věcí (re-use), které by mělo vést k nižší produkci odpadu. Otevření centra je součástí rozsáhlejší změny odpadového hospodářství, při níž město zavádí i chytré technologie. Cílem je efektivnější nakládání s odpady a snížení nákladů, uvedla radnice.

Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).