Rozhovor se Soňou Jonášovou o rozdílech mezi lineární a cirkulární ekonomikou, o pronájmu světla, vzorkování komunálního odpadu a kompostování bioodpadu v centru města.

Přední český hydrobiolog Prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc. už dlouhá léta prosazuje pojem říční krajina. „Lidé věnují největší pozornost řekám, protože si myslí, že jsou z pohledu životního prostředí i existence lidské společnosti nejdůležitější. Nejsou. Řeky jsou ve skutečnosti pouze jednou z mnoha součástí širšího krajinného ekosystému, který nazývám říční krajinou. Právě tento ekosystém říční krajiny je nejdůležitějším činitelem v celém životním prostředí Země,“ vysvětluje Otakar Štěrba v rozhovoru pro Ekolist.cz.

Myšlenka projektu Český ostrovní dům se točí okolo vybudování dvou apartmánových jednotek v kontextu šumavské krajiny. Pozoruhodné na nich je to, že mají být zcela nezávislé na připojení inženýrských sítí, tzv. off-grid. O projektu jsme si povídali s jeho duchovním otcem Pavlem Podruhem.

Šumava je jeden z největších současných problémů v české ochraně přírody. Tvrdí to přírodovědec Pavel Kindlmann, který se aktivně zapojuje do debaty o osudu Národního parku Šumava. Původně se zabýval jen populační dynamikou kůrovce, vyhrocená a manipulativní šumavská diskuze z něj udělala odborníka i na společenský rozsah tématu. Kindlmann tvrdí, že ochrana šumavské divočiny nemá žádnou spojitost s místní nezaměstnaností a že obce uvnitř Národního parku Šumava patří v rámci celé České republiky k těm vůbec nejbohatším a že prameny Vltavy určitě nevysychají kvůli ochraně přírody.

Desítky nahlášených otrav, počty uhynulých živočichů jdou do stovek. To je účet, který nám po sedmi letech po oficiálním zákazu prodeje a používání každoročně vystavuje karbofuran. „A to se bavíme jen o zaznamenaných případech, říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO), který se karbofuranu coby časté příčině úmrtí dravých ptáků věnuje. „Těch nepovšimnutých je mnohem víc. Jen nevíme, o kolik. Nebo spíš kolikrát.“

Začátkem srpna přivítala brněnská zoologická zahrada neobvyklé návštěvníky. Ve dvou transportních bednách se na volný výběh netrpělivě těšilo čtyřicet syslů obecných. Dalších dvacet bylo později vypuštěno v Záchranné stanici ve Vlašimi. Sysli, jejichž původním domovem bylo bratislavské letiště M. R. Štefánika, jsou součástí záchranného programu a mají v budoucnu obohatit a stabilizovat syslí populaci u nás. O jejich dalším osudu jsme si povídali s hlavním zoologem Zoo Brno Ondřejem Kottem a koordinátorkou záchranného programu Jitkou Větrovcovou z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Jana Hajduchová pomáhá v Africe odhalovat pytláky a překupníky, kteří nelegálně obchodují s chráněnými zvířaty a produkty z nich. V rozhovoru pro Ekolist vypráví o lití peněz do nefunkčního systému ochrany africké přírody, o mocných překupnících, korupci, o archetypu přirozeného aktivisty a receptu na záchranu afrických zvířat před pytláky.

Zatím přes sedmdesát tisíc lidí ve světě už podepsalo jednu ze tří petic, které hlásají „Zakažte jí jezdit do Afriky!“. O kom je řeč? Osobou, která vzbuzuje silné emoce nejen u ochránců zvířat je Michaela Fialová (*1987), mladá lovkyně a lovecká průvodkyně původem z Litoměřic. Dokonale nalíčená kráska, která se na fotkách široce usmívá nad čerstvě skolenou zvěří, dráždí a provokuje.

Enormní konzumerismus a masové odcizení se přírodě jsou věci, ve kterých si jsou Česko a Slovensko podobné. Pro přírodu je to větší zlo, než pár k přírodě necitlivých developerů. Tvrdí to slovenský ekolog Mikuláš Huba, který v rozhovoru pro Ekolist.cz popisuje slovenské politiky bez základních environmentálních znalostí, o zastrašených úřadech ochrany přírody a o tom, jak se dříve povedlo to, co by dnes nebylo myslitelné.

Rozhovor s Jurajem Lukáčem o medvědech v lese, návratu vlka do Čech, o přirozených procesech, bezzásahových územích a o vlčím máku, na který jsme si zvykli.