Publikace je orientována na praktické řešení jednotlivých druhů ekologické kriminality, jejich charakteristiku a typické způsoby páchání. Řeší možnosti a podmínky postihu ekologické kriminality trestněprávními prostředky včetně úvah o nové struktuře skutkových podstat trestných činů dopadajících na tento druh kriminality, jak jsou navrženy v připravované rekodifikaci trestního zákoníku.

Sborník příspěvků z česko-slovenské konference konané dne 29. 9. 2004 katedrou práva životního prostředí a pozemkového práva MU v Brně.

Základní učební pomůcka pro studium předmětu Ekopolitika na Právnické fakultě MU v Brně.

Kniha k putovní fotografické výstavě, mapující různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo k vystěhování německé menšiny. Jedná se sborník textů a fotografií k dané tématice. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Autorka se ve vysokoškolských skriptech zabýva problematikou nakládání s odpady a jejich vedlejšími produkty.

Publikace se věnuje chování živočichů, genetice chování, neuroetologii, ekologii chování a v neposlední řadě učení.

Publikace se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání náboženství a ekologie. Soustřeďuje se na některé moedrní verze náboženství a environmentalismu.

Soubor 23 zákonů z oblasti životního prostředí je rozdělen do 12 kapitol s tematikou vodní hospodářství, ochrana ovzduší, přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu a horninového prostředí, odpadové hospodářství a obaly ad.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.