Jan H. Bernard (nar. 1928), významný český mineralog a geolog, působil v letech 1954–1990 v Ústředním ústavu geologickém (dnes Česká geologická služba). Ve své vzpomínkové knize popisuje svoje zážitky a dobrodružství při činnosti na rudních ložiskách, při studiu metalogeneze nebo při vyučování mineralogie v Čechách i v cizině. Díky své profesi měl možnost procestovat takřka celý svět. Řadu zemí navíc poznal detailně za svých dlouhodobých pobytů. Zvláště cenné jsou jeho postřehy a zkušenosti ze života v Barmě, Maroku, Etiopii, Turecku, Kongu a Nigérii, kde pracoval celkem osm let jako expert OSN. Kniha zahrnuje takřka celé období autorova života od dětství ve 30. letech 20. století až do současnosti. Ryze osobní vzpomínky na pozadí dobových souvislostí se zde střídají s profesními zkušenostmi či exkurzy do historie exotických zemí. Autor přitom nezapře svůj stálý odborný zájem o mineralogii ani svou sběratelskou vášeň. V závěru se zmiňuje také o tom, za jakých okolností vznikalo jeho osm odborných knih. Za tři z nich Jan H. Bernard obdržel cenu Českého literárního fondu (1982, 1993 a 2005) a kniha „Minerals and their Localities“ (spoluatorem byl dr. J. Hyršl) byla na největším světovém Mineral Show v Tusconu v Arizoně označena organizátory jako bestseller roku 2005.

Publikace se snaží objasnit znepokojující otázku, proč atmosférické koncentrace metanu během posledních 5000 let rostou, jakkoli z historického vývoje vyplývá, že bychom měli pozorovat spíše pokles. Podobnou "nesrovnalost" autor objevil též u dalšího významného skleníkového plynu, u oxidu uhličitého. Kriticky vzrůstající trendy koncentrací zmiňovaných skleníkových plynů uvádí autor ve spojitost s lidskou činností, jmenovitě se zemědělstvím. V souvislosti s tím na jednom místě píše: "Vědci si až donedávna mysleli, že lidé začali podnebí měnit teprve před 100 či 200 roky a že to byl přímý důsledek změn zapříčiněných vypouštěním plynných zplodin do ovzduší po průmyslové revoluci. Já však nabízím jiný pohled: klima přestala utvářet příroda a začal je utvářet člověk již několik tisíc let nazpátek a stalo se to v důsledku zdánlivě ,nevinných? inovací souvisejících se zemědělstvím. Klima jsme utvářeli ještě předtím, než jsme začali stavět města, než jsme se naučili psát a než jsme založili všechna světová náboženství. Obdělávali jsme totiž půdu."

Kniha se zabývá možnostmi a realitou regionálního rozvoje v České republice. Přináší mj. zcela novou metodiku hodnocení hospodářského stavu a vývoje obcí, bude tak významným pomocníkem pro všechny, kteří se zabývají regionálním rozvojem na krajské, regionální i místní úrovni. Důraz je především kladen na praktickou aplikaci získaných poznatků a na spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zkvalitňování života v obcích. K dostání u vydavatele.

Náš přední a světově proslulý badatel RNDr. Vojen Ložek, DrSc.se v této knize věnuje dokladům, které máme z nejmladší geologické minulosti a možnostmi jejich poznání. Ukazuje, jaký odkaz minulosti nacházíme při studiu určitých prvků přírody. Probírá pojmy biodiverzita a geodiverzita z pohledu jejich vztahů. Jaký význam má rozmanitost neživé přírody na pestrost života? Uvádí charakteristiky ekofenoménů v krajině. Věnuje se svědectví, jaké nám podávají půdy, říční nivy a mokřady a jejich vývoj, opomíjené svahoviny atp. Velká pozornost je věnována středoevropskému bezlesí. V šesti kapitolách autor sleduje historii lesa a bezlesí v kvartéru, dokladům jejich rozšíření, vývoji, rozšíření přirozeného bezlesí v ČR a SR a jeho osudy v dnešní době. V závěrečných úvahách autor charakterizuje historii zásahů člověka do přírody a krajiny a jaké poučení z minulosti máme pro dnešek.

Uznávaný biochemik Nick Lane skládá s využitím těch nejnovějších vědeckých poznatků ohromující mozaiku historie života. Jak vznikl život? Odkud se vzala DNA? Jak se vyvinulo oko? Co je to vědomí? Proč umíráme? V posledních několika desetiletích došlo k převratným novým objevům, které nám umožnily nahlédnout životu pod pokličku. Dnes už máme technologie i dostatečné zdroje k porovnávání celých genových sekvencí, zkoumání atomické struktury bílkovin, zobrazování přemýšlejících neuronů a dokonce i k podrobnému studiu geochemie hornin, s jehož pomocí odhalujeme i změny, kterými v minulosti prošlo složení vzduchu. Tyto objevy pomohly objasnit otázku vývoje života mnohem přesněji a podrobněji než kdykoli předtím. Lane s pomocí této pokladnice nového vědeckého poznání mistrně rekonstruuje dějiny života a popisuje deset největších vynálezů evoluce zvolených podle jejich dopadu na žijící svět, významu pro dnešní organismy a konečně i pro jejich symboličnost. Kdo by si pomyslel, že vývoj očí začal u na světlo citlivých míst na řasách, která sloužila k regulaci fotosyntézy? Nebo že se stavební bloky DNA samovolně zformovaly v hydrotermálních průduších? Lane vysvětluje, jak každý z velkých vynálezů evoluce - od DNA po sex, od teplokrevnosti k vědomí a konečně i ke smrti - znamenal zásadní změnu pro život a často i pro samotnou planetu. Výsledkem je fantastická, snadno srozumitelná analýza důvtipnosti přírody a zásadní dílo pro každého, kdo někdy pochyboval o vědecké podloženosti evoluce nebo přemýšlel, odkud jsme se tu vlastně vzali.

Již osmý monografický sborník obsahuje 12 příspěvků z celostátního semináře "vážkologů". Originální články přibližují životní projevy a ekologii jednotlivých druhů vážek i doplňující znalosti o jejich společenstvech a výskytu v České republice.

Publikace je věnována problematice dlouhodobého rozvoje říční sítě. V posledních stoletích byl středoevropský prostor ovlivňován lidskou činností tak výrazně, že v mnoha lokalitách došlo k nevratným změnám. Tyto zásahy byly v mnoha případech i z dnešního hlediska nevyhnutelné, v mnoha případech byly nutné z pohledu konkrétní situace té doby, mnohdy zachránily tisíce životů. Na druhou stranu nenávratně zasáhly do říčního ekosystému. Právě revitalizace vodních toků a jejich okolí ukazují možnost návratu ke stavu bližšímu stavu přirozenému, zlepšení jakosti vody a zvýšení druhové diverzity. Úpravou by ale neměla být výrazně narušena stávající úroveň protipovodňové ochrany, naopak zvýšenou krajinnou retencí by se tato ochrana měla prohloubit.

Při listování knihou s nádhernými fotografiemi ze života stromů přijdete na to, proč jsou stromy tak fascinující organismy. Dozvíte se, jak rostou nebo jak dorůstají do tak obrovské výšky i to, že některé z nich žijí tisíce let. Objevíte, co všechno lidé získávají ze stromů – od potravy přes různá vlákna a oleje až po léky. Zjistíte, že stromy čistí vzduch, který dýcháme. Prozkoumáte různé typy lesů, rostoucích od Arktidy až po tropy, a seznámíte se s tím, jak se jim daří v dnešním rychle se měnícím světě. Kniha zaujme děti i dospělé působivou grafikou. A ještě něco – při otevření knihy vás čeká překvapení.

Úžasná planeta představuje 111 nejkrásnějších míst na zemi. Zahrnuje všechny kontinenty a rozmanitá prostředí: ledovce, horská jezera, pouště, oceány, kaňony a téměř nedostupná zákoutí národních parků z celého světa. Mladý slovenský fotograf Filip Kulisev zachycuje svým aparátem krásu naší planety a připomíná nám křehkost našeho životního prostředí a zodpovědnost, kterou máme vůči budoucím generacím.

Od Nového roku si v plzeňském infocentru můžete zdarma zapůjčit zcela nový film Skin Trade (obchod s kůží) režisérky Shannon Keith. Vyšel v roce 2010, seznámí Vás se vším, co se skrývá za kožešinovým průmyslem. V dokumentu také uslyšíte vyjádření předních amerických designérů, celebrit či ochránců zvířat. Film propůjčuje hlas těm, kteří sami mluvit nemohou, těm, z nichž bývá kůže stahována ještě zaživa. Dokument je v anglickém jazyce k zapůjčení v Knihovně plzeňského Infocentra Svobody zvířat, Koterovská 84.