Publikace volně navazuje na velmi úspěšnou řadu „Zoologické klíče“, dříve vydávanou též Nakladatelstvím Academia. Na již vyšlá díla autor navazuje publikací, ve které zpracovává další velmi hospodářsky důležitou čeleď brouků – Dermestidae (kožojedovití). Klíče jsou zpracovány pokud možno na základě nápadných a dobře zjistitelných vnějších znaků, pouze tam, kde nelze jinak, jsou použity i znaky vnitřní či nesnadno zjistitelné (všechny takové jsou vyobrazeny). Klíče jsou modifikovány pro území České a Slovenské republiky, ale jsou zde zahrnuty i druhy, jejich začlenění do naší fauny lze očekával z důvodu exportu či importu různých skladištních komodit.

Kniha nabízí ucelený pohled na cyklus uhlíku v podmínkách ČR, a to především v kontextu antropogenní klimatické změny. Zabývá se jak ekofyziologickými aspekty ukládání uhlíku, tak jeho toky mezi různými ekosystémy a atmosférou a kvantifikuje primární produkci čtyř hlavních ekosystémů. Navrhuje změny ve využívání krajiny z hlediska uhlíkových emisí. Atmosférický a ekofyziologický pohled je doplněn o sociální šetření, které vyhodnocuje vnímání globálních změn klimatu v české společnosti. Dílo je určeno jak pro odbornou veřejnost, tak pro studenty přírodovědných oborů.

Obnova remízků, biocenter a biokoridorů, zakládání biopásů, zatravněných pásů a jiných krajinných prvků, políček nezbytných pro život zvěře jsou některá z opatření, která zvyšují přírodní hodnotu polních honiteb. Pro myslivce, ochránce přírody a krajiny přináší tato kniha důležité informace, bez kterých by nebylo možné tato krajinotvorná opatření realizovat. Získáte konkrétní informace a postupy pro zakládání, péči a údržbu: nelesní dřevinné vegetace (biokoridory, biocentra, solitérní stromy); lesních porostů na zemědělské půdě; vodních prvků v krajině (především mokřadních ekosystémů a malých vodních ploch); biopásů (zvěřní políčka) a opatření vedoucí k zatravňování orné půdy a vytváření travobylinných lemů. Navíc je zde přehled o základních požadavcích na tvorbu projektů (součást žádostí o dotace), jejich řízení a možnosti financování jednotlivých opatření (zakládání a péče). Tato kniha přináší komplexní informace z různých oborů - ochrany přírody a krajiny, mysliveckého hospodaření, nemocí zvěře, zemědělství, lesnictví, projektového řízení, dotační politiky a základů komunikace.

Populárně-vědecká publikace předkládaná čtenáři by mohla nést podtitul „O motýlech trochu jinak“, neboť se nezabývá tradiční biologií těchto krásných výtvorů přírody, ale právě jejich jmény. Ve vědě jsou jména a jejich zařazení do systému zcela nezbytná pro utřídění našich poznatků. Jenže vědecká nomenklatura je založena na mezinárodně platných latinských názvech, které jsou pro laika většinou nesrozumitelné. Navíc se v překladu často liší od českých názvů, pokud tyto vůbec existují. V této publikaci jsou jednotlivé druhy motýlů řazeny v rámci čeledí a podčeledí abecedně. První část seznamuje čtenáře se vznikem názvosloví, hlavní náplní ovšem je výklad původu a významu přes 1000 relevantních jmen. Jde hlavně o denní motýly rozdělené na evropské a další druhy z ostatního světa.

Fotografiemi provázené dílo složené z povídek motivovaných drobnými dobrodružstvími spojenými s přírodovědným, hlavně botanickým bádáním v tropech Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko, Nikaragua, Venezuela). Na formu beletrie je naroubováno mnohé, i dosud nikde nepublikované odborné sdělení nebo nedořešená velice zajímavá otázka či překvapivá etnobotanická souvislost. Populárně vědecký charakter textu je záměrně poněkud zastřen dějem, anebo lyrikou okouzlujících a přitom poměrně nedostupných míst ve velmi exotické přírodě. Vypravěčem je totiž geobotanik i pracovník význačné české botanické zahrady v jedné osobě, tedy člověk žijící doslova pospolu s rostlinami, nyní poznávanými v dalekých zemích a popisovanými v přirozeném prostředí.

Tento úvod přináší ucelené základy oboru biologie ochrany přírody. Text je doplněn množstvím příkladů, obrázků a schémat. Zabývá se řadou často probíraných otázek, jako jsou právní a mezinárodní nástroje ochrany přírody, udržitelný rozvoj, smysl vytváření chráněných území, metody ochranářské práce nebo ochrana vymírajících druhů. Kniha je určena studentům a učitelům přírodovědných i sociálních oborů na vysokých i středních školách, profesionálním i dobrovolným pracovníkům v oblasti ochrany přírody, pracovníkům referátů životního prostředí krajských i místních úřadů. Prof. Richard B. Primack, Ph.D., je profesorem biologie v Centru pro energii a environmentální studie na Boston University. Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., je profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Zabývá se především modelováním životních strategií a populační dynamikou organismů, zejména hmyzu a rostlin. RNDr. Jana Jersáková, Ph.D., se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zabývá ekologií rostlinných populací, především terestrických orchidejí.

Biologická evoluce není "pouhou teorií", ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů.

V rozšířeném a přepracovaném textu předkládá autor evolučně ontologickou charakteristiku mnoha aspektů současného světa. Ústředním tématem knihy zůstává existenciální konflikt kultury s přírodou, ale jeho analýza je prohloubena o reflexi skrytého duchovního základu kultury a konkretizována úvahami o vztahu ekonomiky a přírody a o historickém obsahu lidské práce. Autor čtenáři nabízí nový pohled na problém transformace dnešní protipřírodní kultury na kulturu slučitelnou s člověkem i se Zemí, kulturu dlouhodobě možnou, ukazuje na potřebu filosofie přežití, na nutnost přestavby obsahu vzdělání i nového způsobu popularizace vědy a filosofie.

Van Jones je známým aktivistou v oblasti lidských práv a ochrany přírody. Jeho kniha Zelená ekonomika (The Green Collar Economy) z roku 2008 se ve Spojených státech stala bestsellerem. Jde o hlubokou kritiku současného politického, ekonomického i sociálního stavu a směřování americké společnosti, na niž autor odpovídá svým sofistikovaným řešením „dvou největších problémů“: chudoby marginalizovaných vrstev společnosti a zhoršujícího se životního prostředí. Za klíčové považuje zavedení nových metod a principů podporujících vznik zdrojů „zelené“ energie a jejich decentralizaci. Přečtete si recenzi Ekolistu.

Už několik desetiletí žije naše společnost pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst hrubého národního produktu a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a zejména výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou a běda článku, který neobsahuje dostatečné množství proměnných, závorek a písmen řecké abecedy. Jako by síto matematického zploštění rozhodovalo o významu věcí. Tento důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (Václav Cílek), lidé vnitřní pravdy (Ivan Klíma) a proroci lepších časů (Josef Šmajs), kteří dokáží každým odstavcem svého textu ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny, ale výrazem cennosti, a v němž nenasloucháme řeči čísel, nýbrž řeči podnětných skeptiků, lidí pravdy a proroků. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás. Přečtěte si recenzi Ekolistu.