V tomto jedinečném průvodci přírodou naleznou rodiče nejdůležitější informace o nejrozšířenějších zvířatech a rostlinách v našem okolí. Děti se naučí podle barevných fotografií s nadšením poznávat živočichy a rostliny, které potkají na společných procházkách, při výletě na kole nebo pěší turistice. Zásluhou poutavých informací o jednotlivých druzích bude poznávání přírody skýtat velké zážitky. Vzhledem k více než 400 barevným snímkům a mnoha barevným podrobným nákresům bude určování druhů hračka.

Vypěstovat si vlastní ovoce či zeleninu není vůbec složité. Může přitom být celkem zábava a výsledky také nejsou k zahození. Tak si může dítě vypěstovat v květináči vlastní jahody nebo borůvky a vyhnout se tím otravným komárům, kteří znepříjemňují jejich sbírání v lese. Anebo třeba dýni a vydlabe si z ní skvělou lampu. Chce to jen trochu trpělivosti a péče. O svoji sklizeň se pak může podělit s kamarády nebo s rodinou, když z ní připraví chutná jídla podle receptů v této knize. Pohár s borůvkami a smetanovým sýrem v létě nebo dýňové koláčky na podzim ti připomenou, že nejlépe chutná to, co si člověk dokáže sám vypěstovat. Ostatně takové potraviny jsou také nejčerstvější a nejzdravější. Kniha obsahuje řadu jednoduchých zahrádkářských návrhů a chutných receptů. Od semene až na talíř - dítě se naučí vypěstovat si vlastní potraviny, uvařit si z nich vlastní pokrmy. Naučí se, jak potraviny rostou a jak je proměnit na chutné a zdravé občerstvení, obědy či večeře. A nepotřebuje k tomu zahradu. Všechny rostliny z této knihy se dají pěstovat doma.

Tato kniha se zabývá kameny nacházejícími se ve volné, většinou lesní krajině, které se svým tvarem odlišují od ostatních kamenů. Jde o kameny bez kříže a bez nápisu, které přesto budí dojem, že za jejich vznikem nemusí být jenom příroda. Pro potvrzení tohoto dojmu či pocitu byla řada kamenů očištěna a jejich zapuštění do země bylo částečně nebo úplně odkryto a zviditelněno. V několika případech se pod nimi našly zbytky středověkých nádob svědčících o jejich uctívání, v jiných případech i zaklíňovací kameny z jiných hornin, z nichž by některé taktéž mohly být opracované. Kniha se snaží objektivně doložit, že lidé vztyčovali hrubě opracované kameny až do poměrně nedávné doby a že člověkem vztyčených kamenů je v Čechách ve volné přírodě mnohem více než oněch 27 či 33 menhirů, jak tvrdí geologové. Desítky barevných fotografií mluví samy za sebe.

Pěstování rostlin podle barevných fotografií a postupů v této bohatě ilustrované knize je snadné i zábavné a děti ani nepotřebují zahradu! Květiny, bylinky, ovoce a zeleninu mohou sázet do květináčů a truhlíků na okenních parapetech, balkonech a dvorcích. Na fotografiích malí čtenáři vidí, jak přesně postupovat a jak vypadá konečný výsledek, obrázky doplňuje přehledný text, který popisuje postup krok po kroku. A tak děti spolu s knihou pěstují rostliny ze semínek nebo z řízků, další kapitola jim předvede, jak si udělat závěsný košík plný květů či miniaturní poušť ze sukulentních rostlin. Podle návodů si mohou vypěstovat také jahody nebo zeleninu či bylinky v květináči. Na konci knihy je čekají ozdobné nálepky a papírové krabičky na semínka.

Exkluzivní obrazová publikace, která vyniká jak svým formátem, tak především krásou a kvalitou unikátních fotografií. Autor vás zavede do chladných severských končin – do Skandinávie a na Island – a ukáže vám neobyčejné kouzlo a půvab tamější přírody. Stovky jedinečných fotografií jsou doplněny textem, který přináší zajímavosti a perličky o kultuře, historii a přírodě vyobrazených lokalit. Jaroslav Luner pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně, kde se podílí na tvorbě audiovizuálních pořadů. Fotografuje od 70. let minulého století a má za sebou celou řadu autorských i kolektivních výstav. Audiovizuální tvorbou se zabývá od poloviny 80. let, profesionálně od roku 1990 v brněnském planetáriu, kde také v rámci cyklu „Za poznáním modré planety“ vytvořil sérii multivizuálních pořadů o zemích, které procestoval. V této knize najdete upravené literární scénáře pořadů o Skandinávii a Islandu a hlavně výběr použitých fotografi í, tvořících kromě videosekvencí vizuální složku zmíněných pořadů. Jejich vznik a tím i vznik této knihy umožnila spolupráce s brněnskou cestovní kanceláří Kudrna, které patří autorův velký dík.

Knížka Život pro planetu zemi není pouze knihou „populárně naučnou“, ale spíše knihou „populárně praktickou“. Přináší totiž vedle zajímavých informací zejména přehled toho základního, co každý z nás může v oblasti ekologie snadno učinit. Nečekejte zde žádné velké a velkorysé koncepce; ty každého spíše odrazují, protože málokdo se cítí být povolán je realizovat. Zato však v knize najdete 365 srozumitelně psaných podnětů k ekologickému chování, které jistě zvládnete. Jsou jednoduché a přitom účinné, jsou samozřejmé, ale často nás právě proto nemusejí ani napadnout. Jsou pro nás snadné, ale přesto mohou pomoci, aby naše planeta byla krásnější a zdravější a aby život všech, kteří na ní žijí, byl příjemnější. Kniha je určena všem, kteří se nad životním prostředím nejen zamýšlejí, ale chtějí pro ně i něco udělat.

Americký filosof a ekolog David Abram (1957) patří k nejinspirativnějším současným ekologickým myslitelům. Antologie pěti autorových esejů a jednoho rozhovoru - Reciprocita a losos, Země v zatmění, Neviditelný svět, Animismus, percepce a pozemské umění kouzelníka, Ekologie hloubky a Strážce hranice - seznamuje s jeho úvahami, v nichž se soustředěně zabývá fenomenologickými a psychologickými aspekty současné ekologické krize. Všímá si toho, jak lidské technologie ovlivňují naše smyslové vnímání a specificky modulují náš obraz světa. Objevným způsobem přitom poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů. Je země skutečně jen konglomerátem neživých objektů, určených pro naši nekonečnou exploataci, jak má tendenci nás o tom přesvědčovat mechanistická věda? Pokud znovu probudíme svoji primární zkušenost tělesného vnímání a otevřeme se bezprostřední aktivní participaci se světem kolem nás, můžeme objevit, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale společenstvím živých, působících subjektů. Můžeme tak znovu dospět ke vzájemnosti se zbytkem biosféry a začít opět tvořit více harmonický svět.