Úryvek z knihy Ivana Vyskočila a jiné povídky.
Člověk se nezavděčí a Kudýš teprve ne. Kudýš je pitomý zajíc. Tak se o něm alespoň říká na pasece mezi zajíci, kde vyrůstal. Shůry mu dáno nebylo a do apatyky si netroufal. Ostatní zajíci krásně běhali a dělali kotrmelce, panáčkovali, stavěli slechy, rozeznávali kapustu od zelí a okusovali kůru mladých doubků. Byli to chytří zajíci a byli docela rádi, že mají mezi sebou Kudýše, protože v jeho přítomnosti věděli lépe, že jsou chytří. Kudýš běhal pod psa, vždycky se někam zaběhl, kotrmelec neudělal ani za zlaté tele a uši mu plandaly kolem hlavy, hanba povídat.

Na tuzemském knižním trhu se v minulém roce poprvé – a dlužno říci konečně – objevil překlad jedné ze stěžejních popularizačních knih velevýznamné americké bioložky Lynn Margulisové. Jde o knihu Symbiotická planeta, která ve Spojených státech poprvé vyšla v roce 1998. Autorka sama považuje toto dílo za jakýsi průřez svými názory na evoluci, povahu života a jeho ekologii. Pro čtenáře, kteří se s dílem Margulisové dosud nesetkali, by tedy jen stěží bylo možné nalézt vhodnější titul. Proto je třeba počin nakladatelství Academia rozhodně přivítat.

Dvě desetiletí vznikaly eseje sebrané do přesto celistvé a výborné knihy Václava Cílka s tajemným názvem Makom, kterou na konci loňského roku vydalo nakladatelství Dokořán.

Kniha Zmizelé Sudety vznikla jako katalog ke stejnojmenné putovní fotografické výstavě. Zmizelé Sudety – ať už ve formě knihy či výstavy - se snaží bez předsudků podívat skrze fotodokumentaci sídel a krajiny na ožehavé téma českoněmeckých vztahů. Nesoudí, nesnaží se hledat viny ani východiska z nich, jen konstatuje. Hlavní podstatou Zmizelých Sudet jsou dvojice fotografií – jak to bylo kdysi a jak je tomu dnes – doplněné stručným faktografickým komentářem. Zmizelé Sudety v knižní formě mají jednu velikou výhodu, lze se k nim totiž často a dlouho vracet. Zmizelé Sudety není možné naráz přečíst a prohlédnout, ani jim nelze rychle porozumět. Zanechávají víc otázek než odpovědí. Ale takové jsou i krajiny, jimž se věnují.

Nakladatelství Academia vydalo před pár měsíci slibnou knihu. Práce Henryho Hobhouse s lákavým názvem Šest rostlin, které změnily svět pracuje s objevným nápadem, otázkou však zůstává, jak se ho podařilo realizovat.

Nepočítáme-li mapu „Rozhledny České republiky“ (B.A.T. Program 1999), představuje kniha Naše rozhledny Pavla Miškovského třetí úspěšné „zmocnění se“ fenoménu rozhleden, po dvou reprezentativních barevných publikacích Jana Nouzy (Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec, Nakladatelství 555, 1999 a Rozhledny na prahu 21. století, Liberec, Nakladatelství 555, 2003). Jde o skromnějšího turistického průvodce, který obsahuje v abecedním uspořádání popis celkem 246 rozhleden na území České republiky.

Koncem října pořádalo Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu (REC)1 v Praze za účasti zástupců ministerstva životního prostředí a ministerstva školství akci věnovanou uvedení multimediální učební pomůcky ”Zeleného balíčku” v České republice. Zelený balíček vznikl z iniciativy REC; po polské, maďarské a bulharské variantě přišla na řadu česká verze, v současnosti se připravuje verze pro Rusko a Turecko a podle sdělení představitelů REC se do budoucna počítá s jeho šířením do ostatních evropských zemí. Vedoucími projektu za českou stranu jsou Tomáš Kažmierski a Martin Smutný.