"Pokud lidé chtějí znovu objevit krásu přírody, měli by chodit pěšky," řekl EkoListu japonský básník a ekologický aktivista Nanao Sakaki při své říjnové návštěvě České republiky. Osmdesátiletý stařík s dlouhými šedivými vlasy se kolébal Prahou, Olomoucí a dalšími místy, mluvil s lidmi, od srdce se smál, zpíval - a četl své básně.

V poslední době můžeme číst řadu prací a sborníků věnujících se krajině. Téma je probíráno z různých stran, ochranářských, přírodovědeckých i kulturně-historických, od jednoduše "uživatelských" pohledů zemědělce či stavebníka až po ty filozofické. Dnešní recenzi však věnuji spíš než nějaké knize obrazům, konkrétně krajinomalbě.

Vegetariánství u dětí se už i u nás stává běžnou záležitostí. Pro děti může být zdravé a přínosné, je však ale potřeba vědět, jak správně děti stravovat bez masa a jak zabránit některým možným problémům. "Bez masa vaše děti budou chudokrevné, budou jim chybět bílkoviny, nevyrostou...." Znáte podobné otázky? Možná si i vy říkáte, že pro děti není vegetariánství přece jen vhodné. Kdepak, jde to i bez masa.

Kniha entomologa Vojtěcha Novotného Papuánské (polo)pravdy se sice nevěnuje na prvním místě ekologickým problémům, přesto by neměla uniknout naší pozornosti. Autor v ní shrnul své bohaté zkušenosti z dlouhého pobytu na Nové Guineji, druhém největším ostrově světa, stále ještě porostlém z větší části deštnými lesy a obývaném původním obyvatelstvem.

Přinejmenším za rouhání označí některé pasáže "Vlažných a váhavých" leckterý ekologický aktivista, ochránce přírody, ale možná i environmentalista-vědec.

Vládnou nám demokraticky volení zástupci lidu, nebo už moc přešla do rukou velkých obchodních společností? A pokud ano, jaká to má úskalí? Ve své knize se tím zabývá ekonomka Noreena Hertzová. Specialistka na investiční bankovnictví a ruskou ekonomiku, která pracovala v 90. letech v Rusku a na Blízkém východě pro Mezinárodní finanční korporaci (IFC – odnož Světové banky) a CS First Boston, sepsala v roce 2001 knihu The Silent Takeover. Nakladatelství Dokořán ji v druhé polovině loňského roku vydalo pod názvem Plíživý převrat. Na 250 stranách podává autorka přehled vývoje demokracie a velkého byznysu v posledních dekádách s jednoznačným zaměřením na devadesátá léta 20. století.

Dokumentarista Tomáš Škrdlant se zamýšlí nad knihou Přírodní kapitalismus.