Spencera Wellse mapuje putování lidského rodu na základě stop, jež nám poskytuje DNA. Kromě genetických metod ale v hojné míře využívá i výsledků jiných věd od archeologie a paleoklimatologie až po lingvistiku. Během této vzrušující cesty pochopíme i vznik lidských ras a typů.

Autor se v této knize radikálně a nemilosrdně vyrovnává s celou západní kulturou i s jejími kořeny od starého Řecka přes křesťanství až po moderní myšlení. V mnohém s ním můžeme nesouhlasit, avšak problémy, které otevírá, jsou zásadní a neoddiskutovatelné.

Ve své nejnovější práci analyzují autoři příčiny, podstatu a možné důsledky třetí technologické revoluce: revoluce ve zpracování a používání informací.. Kniha shrnuje řadu kultovních "futurologických bestsellerů", které zařadily Alvina Tofflera a jeho ženu Heidi mezi nejvlivnější myslitele poslední čtvrtiny dvacátého století.

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. V. Cílek k textům a obrazům přidal čtyři interpretační klíče. Ty ovšem text nevysvětlují, ale zvláštním způsobem dokreslují.

Bobos - "bourgeois bohemians", bohémská buržoazie a současná americká vyšší třída - vznikla syntézou amerického kulturního a hospodářského mainstreamu 70. let a revolty proti establishmentu generace let šedesátých. Kniha je neobyčejně humornou a přitom pronikavou a objevnou analýzou intelektuální elity USA, o níž si můžeme myslet leccos, ale znát bychom ji měli.

Čtyři eseje významného teologa a lékaře o etickém vztahu člověka k člověka, člověka ke zvířatům a k přírodě -- téma zvláště palčivé v dnešní době.

Eseje o buddhismu a planetární kultuře, o styčných bodech mezi poezií, vědou, náboženstvím a přírodními společnostmi, o významu kmene, meditace a změněných stavů vědomí, dále deníkové poznámky z cest po mořích i horách a záznamy ze zenového kláštera.

Není jen jeden český venkov, dokazují sociální ekolog Bohuslav Blažek a fotografující architekt Kryštof Blažek. Anamnéza: obrazy venkovské skutečnosti ze tří českých regionů. Diagnóza: skryté souvislosti fenoménu Sudet, co všechno z venkovské každodennosti má povahu recyklace, neznámé stavební principy jihočeského lidového umění. Terapie: manuál komunikačních technik pro řešení problémů venkova.

Kniha obsahuje sto čtrnáct esejů o přírodě a kultuře, jejich vzájemném vtahu, o moci a struktuře společnosti i o lidské psychice. Eseje tvoří jakýsi komplex představující živý svět, včetně toho lidského a jím vytvořené kultury, jako jeden celek, řídící se analogními pravidly.

Filozofický deník z cesty na Antarktidu, ve kterém se autor zamýšlí nad vyhlídkami naší civilizace, ale neopomíjí ani poutavé vyprávění z dobrodružné cesty.