V předkládané knize se autor zabývá problematikou, která v současné době nabývá – díky prudkému rozvoji moderních technologií – stále větší důležitosti. Text je rozdělen do dvou částí: v první se vymezuje bioetika a její východiska a definují se základní pojmy (lidský život, osobnost, zdraví, lékařská péče…). Druhá část je věnována aplikaci bioetických principů na různé situace (např. klonování, potrat, transsexualita apod.). U mnoha případů však neexistuje obecný konsensus a nabízejí se různé alternativy jednání. Při takovém rozhodování záleží na východisku, které zvolíme. Ondokova bioetika je založena na osobnostně orientované filosofii. Autor také uvádí teologická stanoviska, pokud existují. Kniha je určena jak zájemcům o aplikovanou etiku, tak studentům filosofických, teologických nebo lékařských fakult.

Kniha je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.

Odborný slovník anglicko-český a česko-anglický - Ekologie a ochrana životního prostředí.

Publikace je věnovaná problémům života v městském prostředí s poukázáním na mnoho faktorů, které mohou kladně či záporně ovlivnit využívání veřejných prostor města. Pocitová stránka uživatele těchto městských prostor je málokdy pádným důvodem pro změnu způsobu práce urbanistů, a přesto je tak důležitá pro plný život města a jeho schopnost dát svým obyvatelům podmínky pro příjemné pobývání. Kniha je návodem k tomu, jak skloubit ověřené plánovací a urbanistické metody se sociologickými aspekty, s vnímáním města jako živého organismu, s potřebami jeho obyvatel. Publikace je určená nejen pro urbanisty a architekty, ale pro všechny zájemce o rozvoj měst a jejich oživení. Byla přeložena do několika jazyků a oceněna mnoha špičkovými odborníky.

Publikace se snaží zachytit obrat buddhismu k sociálním a enviromentálním problémům a interpretuje jej na příkladě několika význačných představitelů angažovaného buddhismu druhé poloviny 20. století.

Průvodce po demokracii je svěží a neotřelá knížka, jež má sloužit jako východisko diskuse nad jednotlivými situacemi, které demokracie přináší, a nad problémy, které řeší. Autor se obrací především na mladé lidi, protože na poučování politiků, jak sám říká, je již pozdě. Demokracie v jeho pojetí je spoluvytvářena občanskými postoji v každodenním životě. Učebnice je rozdělena do dvanácti oddílů, z nichž každý se zabývá jedním základním pojmem demokracie. Kohák mimo jiné poukazuje také na tři zásadní krize, které velmi ohrožují současné demokracie: krizi demografickou, ekologickou a morální. Podrobně rozebírá jejich příčiny a průvodní jevy každé z nich a samozřejmě nachází i jejich řešení, která nemohou být jiná, než demokratická.Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Kniha o nadvládě lidských bytostí nad bytostmi ne-lidskými. O nadvládě způsobující stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právě tak důležitý jako boj za kterékoliv morální a sociální otázky minulých let. Kniha inspirovala široké celosvětové hnutí, které má nyní stovky organizací a miliony členů. Osvobození zvířat bylo první moderní prací, jež obhajovala názor, že ti, kteří brání utrpení způsobovanému zvířatům, nejsou jen skupina přehánějících a přecitlivělých histeriků. Na obhajobu svého názoru užívá Singer detailní popisy neospravedlnitelných bolestí, kterými trpí zvířata při vědeckém, vojenském nebo obchodním výzkumu, a nehumánních procesů, jimiž se opatřuje maso pro spotřebitele - pro lidi, kteří byli odsouzeni k tomu, aby ignorovali realitu výroby masa. Ta je nejen eticky neobhajitelná, ale také hanebně marnotratná. Přečtěte si úryvek z knihy.

Když v roce 1963 vyšla poprvé tato kniha světoznámého etologa a nositele Nobelovy ceny v oboru lékařství a fyziologie Konrada Lorenze, vyvolala rozsáhlé diskuse. Svým obsahem totiž překonala hranice biologie a psychologie směrem ke společenským vědám, filosofii a politice a přivedla své čtenáře k zamyšlení nad příslušností člověka k živočišné říši, v níž může nacházet i základy své rozumové, kulturní a sociální výjimečnosti. Ve svém pojetí agrese vyšel Lorenz z předpokladu, že vnitrodruhová agrese je dosti rozšířená, neboť plní důležité funkce regulace sociálního chování, jako je ochrana teritoria a rodiny či výběr sexuálních partnerů, a že zejména u savců vznikly četné mechanismy, které agresi brzdí, oslabují nebo i zastavují. Do své ucelené teorie agresivity, jejích příčin, funkcí a motivací zahrnul i chování člověka. Vývojem etologie a moderní sociobiologie byly některé údaje v knize sice překonány, většina je však stále aktuální, a tak toto dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům oboru.

Kniha s podtitulem: Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté. Publikace, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Autor je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům, dlouhodobě se zabývá také studiem holocaustu. Přeložil Viktor Faktor.

Sedmisvazkový sborník příspěvků ke konferenci konané 8 - 10. března 2005 v Praze a Průhonicích. Jednotlivé svazky se věnují těmto tématům: Zemědělství a venkov, Identifikace s místem a krajinou, Trendy urbanizace, V přírodní krajině Evropy, Krajinný ráz, V kulturním prostoru Evropy.