Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče.

Česká inspekce životního prostředí posiluje kontroly dodržování zákazů souvisejících s prodejem invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, které jsou zařazeny na unijní seznam. Dlouhodobým cílem je zabránit jejich šíření do volné přírody, které může ohrozit biologickou rozmanitost, hospodářství i zdraví lidí v České republice.

Vývoj klimatu provázející častější výkyvy v rozložení srážek i zvyšování průměrných teplot vzduchu vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní).

V srdci historického městyse Karlštejn, kde již ve 14. století zakládal císař Karel IV. vinice, dnes vzniká nový projekt významné vinařské tradice. Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se pustila do obnovy viniční trati v oblasti známé jako Vrše. Plodit hrozny by tu v budoucnu měly odrůdy Kerner a Ryzlink rýnský.

Minulý týden proběhla na bývalé slatinné louce v Přírodní památce Milčice na Nymbursku brigáda s účastí veřejnosti. Lidé se tak mohli dozvědět a přiučit se, jak se obnovují mokřady v praxi. S pomocí bagru a 34 dobrovolníků se podařilo vyhloubit asi desítku nových tůní. O tuto evropsky významnou lokalitu zahrnutou do soustavy Natura 2000 se od roku 2021 stará základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí (Ekocentrem Huslík), která usiluje o to, aby se na místo znovu vrátily vhodné podmínky pro chráněné a ohrožené druhy obojživelníků, bezobratlých i cennou slatiništní vegetaci, a neztratil se tak předmět její ochrany.

Sledujte výskyt nepůvodních škůdců ve svém okolí. Představují obrovské riziko nejen pro zemědělství, lesnictví a zahradničení, ale i obrovskou zátěž pro krajinu. Jejich škody mají často významné socio-ekonomické dopady. V posledních letech množství zavlečených či přesídlených organismů stoupá a přesná lokalizace je klíčová pro jakákoliv opatření. Nový web Invahub.cz představuje díky spolupráci s řadou organizací centrální databázi nepůvodních organismů, ve které si každý zájemce může v mapách i databázích vyhledat aktuální informace o jejich výskytu podle různých kritérií. Zapojit se může i veřejnost. Invahub spravují odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).

Nařízením Vlády ČR byla Evropsky významná lokalita (EVL) Krkonoše rozšířena o nový předmět ochrany. Mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), druh vázaný na tlející dřevo v lesích s dlouhodobě nerušeným vývojem, se stal další evropsky chráněnou složkou krkonošské přírody.

Po stopách vlků se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj poprvé vydali letos v půlce ledna. Hodně jim pomohl sníh, který tou dobou napadl. Povedlo se jim zachytit pobytové znaky několika vlků na různých místech. Monitoring proto pokračoval také v druhém únorovém týdnu.

Téměř jeden a půlkilometrové koryto pravostranného přítoku Vižňovského potoka teď nově meandruje v polích chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kromě této úpravy toku je od loňského roku v okolní nivě 50 tůní a mokřadů. Vodohospodáři z Lesů České republiky tak v rámci projektu za 2,3 miliony korun pomáhají krajině při adaptaci na klimatickou změnu.

Díky fotovoltaickým elektrárnám mohou být zelené střechy pestřejší. Solární panely totiž přináší na tato velmi slunná, suchá a větrná místa tolik vzácný stín a závětří. Stačí také na střešní zahradu přidat pár jednoduchých prvků a mohou poskytnout hmyzu nejen potravu, ale i možnost úkrytu nebo hnízdění. A nemusí to být ani za moc peněz navíc, zaznělo na nedávném workshopu „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“.