Asi především v reakci na katastrofální povodně v roce 1997 vydala Veronica z Brna českou mutaci druhého vydání anglické příručky Rivers and Wildlife Handbook, doplněnou o materiály z Nizozemska a kolektivem erudovaných moravských odborníků "upravenou pro potřeby čtenářů v České republice". V souvislosti s dalšími katastrofálními povodněmi v srpnu roku 2002 se vynořily vážné úvahy o vztahu člověka ke krajině a zmíněná publikace se stala znovu vysoce aktuální.

Konečně je v češtině k dispozici věcně napsaná a velmi informativní publikace o zelené politice v Evropě. Jejím hlavním přínosem je, že zásadním způsobem rozšiřuje pohled na problematiku zelených politických stran tím, že ji zasazuje do evropského a historicko-sociálního kontextu.

"Suburbanizace" – jedno z těch moderních slov, která slyšíme od urbanistů, sociologů, architektů, dopravních inženýrů, ale i politiků a novinářů. Pro nás "nezasvěcené" je to termín nesrozumitelný, zahalený do tajemství vědeckého jazyka, vzdálený obyčejnému životu. Tušíme, že má něco společného s rozvojem měst – to ta známější část "urbanizace". Co ale s tou předponou "sub"? Jak si pod tím divným slovem představit něco z našeho běžného života s každodenními starostmi?

Je otázkou, zda knihu známého fyzika a myslitele Fritjofa Capry Bod obratu, vydanou již roku 1982, číst jako aktuální text či jako dobový dokument. Lze ji vnímat určitě oběma způsoby, byť ten první je značně problematičtější.

Biologie ochrany přírody či environmentální biologie je v současnosti jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů "zelené" biologie, tedy té, která se věnuje komplexnějším organizačním úrovním života od jedince přes populace a společenstva k ekosystémům a biomům. Alarmující rozsah destrukce přírodního prostředí a s tím spojené vymírání druhů činí ze smysluplné ochrany přírody bezesporu jeden z nejdůležitějších úkolů, který stojí před lidskou společností usilující o zodpovědnou existenci. Biologie ochrany přírody je oborem, jehož předmětem je popis ohrožení světové druhové rozmanitosti a hledání optimálních možností k její záchraně. Na úrovni ekosystémů a krajiny se pak biologie ochrany přírody snaží o charakterizaci přirozeného stavu a popis antropogenních vlivů, u území destruktivně narušených činností člověka pak hledá cesty jejich obnovy.

Řízení poptávky po dopravě, indukce a redukce dopravy, hypermobilita, kongesce. Pojmy, které u nás zná a používá málokdo. Vždyť také proč, věc je přece snadná: tvoří se někde zácpy? Nu tak postavíme další pruh! A raději dva, ať nám to déle vydrží. Při čtení této knihy však záhy zjistíte, že to tak jednoduché není.

Ekonomický růst je nezbytnou podmínkou fungování současného ekonomického systému, a to bez ohledu na to, jaké způsobuje environmentální a sociální škody. Britský ekonom Richard Douthwaite vidí hlavní příčinu této "růstové pasti" v současném mechanismu tvorby peněz, který je založen na komerčním úvěru. Úroky z úvěrů musí ekonomika dlouhodobě pokrýt právě ekonomickým růstem, jinak se začíná hroutit. Naopak "chcemeli budovat udržitelný ekonomický systém, který má schopnost přetrvat bez neobnovitelných sociálních a přírodních zdrojů, je nezbytné nejprve změnit současný peněžní systém," říká Douthwaite.