Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. V. Cílek k textům a obrazům přidal čtyři interpretační klíče. Ty ovšem text nevysvětlují, ale zvláštním způsobem dokreslují.

Čtyři eseje významného teologa a lékaře o etickém vztahu člověka k člověka, člověka ke zvířatům a k přírodě -- téma zvláště palčivé v dnešní době.

Eseje o buddhismu a planetární kultuře, o styčných bodech mezi poezií, vědou, náboženstvím a přírodními společnostmi, o významu kmene, meditace a změněných stavů vědomí, dále deníkové poznámky z cest po mořích i horách a záznamy ze zenového kláštera.

Není jen jeden český venkov, dokazují sociální ekolog Bohuslav Blažek a fotografující architekt Kryštof Blažek. Anamnéza: obrazy venkovské skutečnosti ze tří českých regionů. Diagnóza: skryté souvislosti fenoménu Sudet, co všechno z venkovské každodennosti má povahu recyklace, neznámé stavební principy jihočeského lidového umění. Terapie: manuál komunikačních technik pro řešení problémů venkova.

Autor vyvrací teorii ukazující žraloky jako lidožrouty a stroje na zabíjení. Ukazuje je jako nádherné tvory se složitými sociálními vztahy a nemalou inteligencí.

Kniha obsahuje sto čtrnáct esejů o přírodě a kultuře, jejich vzájemném vtahu, o moci a struktuře společnosti i o lidské psychice. Eseje tvoří jakýsi komplex představující živý svět, včetně toho lidského a jím vytvořené kultury, jako jeden celek, řídící se analogními pravidly.

Kniha je bohatě ilustována a v pěti oddílech přibližuje vývoj více než padesáti zajímavých míst z celého světa.

Většina současných milovníků přírody obdivujících krásy hor, lesů a vůbec půvaby krajiny si neuvědomuje, jak dlouhou historii má tento postoj. Kniha se pokouší mapovat historický vývoj našeho estetického vnímání přírody od ocenění jednotlivých objektů v antice k ocenění krás krajiny a celé přírody v novověku. Estetizace přírody vrcholí v 19. století, kdy hovoříme přímo o kultu přírody. Text je doplněn srovnáním evropského pojetí s významem přírodních krás pro kultury Dálného východu a stručnou kapitolou o reflexi estetických jevů v biologii.

Martin Rees předpovídá šance na přežití lidského druhu na konci 21. století ne větší než padesát procent. Věda sice rozjařeně postupuje stále vpřed, ale kromě nesporných přínosů vytváří i rizika, proti nimž jsou ty nejkatastrofičtější noční můry zábavným povyražením. Kniha přehledně shrnuje nebezpečí přirozená i lidmi vytvořená. Osud naší planety je v rámci celého univerza doslova symbolický a záleží jen na lidech a jejich chování v tomto století.

Kniha seznamuje s fenoménem lužního lesa, který v Moravsko-dyjském trojúhelníku vznikl v průběhu tisíciletého společného působení přírodních vlivů a činnosti člověka.