Tento týden odstartovala celoevropská iniciativa nevládních organizací s názvem Klenoty přírody v ohrožení. Ochránci přírody tak reagují na plánované změny v evropské legislativě na ochranu přírody. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích totiž spadají do programu revize evropské legislativy Evropskou komisí (REFIT).

Původní plán byl, že od září 2016 by na trhu neměly být zdroje světla s energetickým štítkem C a horším. To v praxi znamená, že by se přestaly prodávat halogenové žárovky. Výrobcům těchto svítidel se na konci dubna podařilo přesvědčit Evropskou unii, aby omezení platilo až o dva roky později, tedy od roku 2018. Podle nich nejsou LED žárovky ještě dostatečně dokonalé, aby mohly plně nahradit halogenové žárovky. Ale například IKEA počítá s tím, že halogenky coby neefektivní svítidlo vyřadí ze sortimentu už letos.

Nejméně odpadu na obyvatele a rok vyhodí v Dalešicích v Libereckém kraji. Jeden obyvatel tam v průměru vyprodukuje za rok 43 kilogramů. Mezi většími obcemi do 5000 mají nejmenší produkci Moravany v Pardubickém kraji se zhruba 55 kily, mezi městy nad 5000 obyvatel vyhrála Kdyně v Plzeňském kraji, jejíž obyvatelé průměrně vyhodí do směsného odpadu za rok 99 kilogramů.

Energetické úspory jsou v Evropě v kurzu, ať už jde o zvyšování účinnosti v budovách nebo v průmyslu. Jak získat dost peněz na investice, které musí v následujících letech přijít? Dotace z veřejných peněz samy nestačí a měly by hlavně lákat soukromý kapitál. Energetická účinnost zajímá i banky, protože projekty jsou výnosné a bez výrazných rizik.

Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Přijetí zákona o státní službě vedlo i ke změnám v legislativě týkající se ochrany přírody. Nově je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) od začátku letošního roku správním úřadem a Správy chráněných krajinných oblastí vystupují jako její regionální pracoviště. Změny vedou podle agentury ke sjednocení a zefektivnění státní správy v ochraně přírody. Z pohledu běžného občana se podle tiskové mluvčí AOPK Karolíny Šůlové mnoho nezmění.

Kontrola na kožešinové farmě odhalila tajný prostor s klecemi, které neodpovídají legislativě. Podle veterinářů to není možné postihnout, protože v klecích v době kontroly nebyla žádná zvířata. Podle ochránců zvířat je toto odhalení dokladem toho, že podmínky v českých chovech nejsou pro zvířata dobré a měly by se zakázat.

Laboratorní nástroje analytické chemie jsou pro stanovení kvality vody nezbytné. Jsou přesné, ale nákladné. Výzkumníci inženýrského oboru environmentálních studií na univerzitě v Sheffieldu přišli s ekonomicky atraktivním řešením. Pro jednoduché rozbory vody využívají dámské hygienické tampóny. Na základě jejich luminiscence pak zjišťují znečištění vodních zdrojů kanalizačními splašky, píše server NBCnews.

Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.

Ručně vyrobený bezešvý rám kola je z více než 40 laminovaných vrstev dýhy. Cesta od myšlenky k realizaci trvala dva roky.