Jednou z efektivních cest, jak podpořit nejen opylovače, ale i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě a v květnu letošního roku zahájili nový projekt.

Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout.

V chráněné krajinné oblasti Železné hory se po dvou stoletích objevil vlk. Zvíře, o kterém doposud kolovaly jen nepotvrzené zprávy, se podařilo dvakrát zachytit na záznamu z fotopasti.

V České republice je ohroženo klesajícím počtem jedinců nebo rizikem vyhynutí 18 % druhů savců, 48 % druhů ptáků, 61 % druhů plazů, 59 % druhů obojživelníků, 45 % druhů ryb nebo 52 % druhů cévnatých rostlin. Ubývají také opylovači a mizí i řada druhů rostlin a živočichů.

Zahrada efektivně pracuje s vodou, půdou, vegetací i technologiemi. Kombinací technických a přírodních prvků vzniká vkusný i udržitelný prostor.

Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.

Ve čtvrtek 5. prosince slavíme nejen mikulášskou nadílku, ale také Světový den půdy. Tento den byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2013 a má nám každoročně připomenout důležitost zdravé půdy a prosadit správné hospodaření a udržitelné zemědělství. To je nepostradatelné pro ochranu půdy a její hodnotu pro příští generace, třeba právě kvůli zdravým bramborám nejen pro čerta.

Celkem často se v komentářích objevuje… Pastevečtí psi jsou k ničemu, nebezpeční a drazí. Ploty drahé, pracné a překonatelné. Nejúčinnější a nejlevnější je puška. Dobrá kulovnice. Často je součástí dobré rady i ideální ráže. Pokud je levnější a účinnější než jiné způsoby ochrany stád před vlky, tak to jistě stojí za zvážení. Však kdo by nechtěl ušetřit a vyřešit složitý problém.

Výsledky unikátního mezioborového výzkumu dolního úseku řeky Labe představili odborné i laické veřejnosti minulý týden vědci z Ostravské univerzity, Botanického ústavu Akademie věd a České zemědělské univerzity. V rámci workshopu uspořádaného ve spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko v Krásné Lípě následně diskutovali s veřejností o možnostech péče i zlepšení stavu řeky, a to s ohledem na skutečnost, že přírodní prostředí Labe je chráněné na evropské úrovni v rámci systému Natura 2000.