Německý průmysl chce dosáhnout klimatických cílů co nejrychleji, kvůli příliš vysokým cenám energií ve srovnání s ostatními evropskými státy se však obává ztráty konkurenceschopnosti a zániku. Na klimatické konferenci Svazu německého průmyslu (BDI) to prohlásil šéf svazu Siegfried Russwurm. Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zástupce průmyslu ujistil, že dostupné ceny elektrické energie jsou i jeho cílem, protože ochrana klimatu jde ruku v ruce s hospodářskou prosperitou.

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu Kč) ročně z 1,8 bilionu USD očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Klimaticko-energetický plán pro Českou republiku, který počítá s třicetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v roce 2030, považuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při zahrnutí všech faktorů za realistický. Během konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku v Praze uvedl, že jako ministr životního prostředí by si přál vyšší ambice, bude ale rád, když se plán naplní tak, jak ho jeho úřad připravil s ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda by materiál měla schvalovat příští týden, uvedl.

Ekologičtí aktivisté dnes před technologickým centrem UMPRUM v Praze, kde se koná takzvaný Green Deal Summit - konference o Zelené dohodě, udržitelnosti a energetice, protestovali proti prodloužení těžby uhlí v Česku v hnědouhelném lomu Bílina na Teplicku. Chtěli upozornit na údajně problematické chování společnosti ČEZ, Komerční banky a nedostatky národního energeticko-klimatického plánu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dosažení vytyčeného cíle snížit v zemi do roku 2030 úroveň emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Francie podle něj musí urychlit snižování závislosti na fosilních palivech a podpořit elektromobilitu, informovala agentura AP.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Evropské firmy jsou připravené inovovat, potřebují ale předvídatelné prostředí, aby mohly do novinek investovat. Zelená dohoda podle ní takovou předvídatelnost zajišťuje.

Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl dnes na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Letecká společnost Austrian Airlines podle rakouského soudu klamala své klienty reklamou, že její lety jsou udržitelné. Firma totiž z valné části používá fosilní paliva, informovala agentura Bloomberg. Na firmu, která je rakouskou divizí německé Lufthansy, podalo začátkem tohoto roku žalobu rakouské sdružení na ochranu spotřebitelů kvůli reklamám na udržitelné letecké palivo.

Dnes dohodnutý kompromisní návrh emisní normy Euro 7 znamená podle tuzemských automobilek výrazné zlepšení proti původnímu nepřiměřenému návrhu Evropské komise. I přes navržené úpravy však bude norma vyžadovat vysoké náklady na výzkum a vývoj nových komponent, zejména pokud jde o globální novinku měření emisí z otěrů z brzd a pneumatik. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise chtěla pomocí normy Euro 7 dále omezit emise automobilů. Nakonec se však na stole objevil kompromisní dokument, který byl pro Česko, velkého kritika původního návrhu, přijatelný. Nařízení schválily i další země, které se proti počáteční formulaci vymezily. Proti novému návrhu normy hlasovaly pouze Dánsko a Lucembursko, zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko a Irsko se zdržely.

Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, dnes na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Evropská unie bude požadovat, aby auta na syntetická paliva, takzvaná e-paliva, byla stoprocentně uhlíkově neutrální, pokud se budou prodávat i po roce 2035. Uvádí se to v návrhu právního předpisu EU, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Úplný odchod od fosilních paliv je nerealistický, řekl zvláštní čínský vyslanec pro klimatické otázky Sie Čen-chua. Dodal, že tato paliva, která přispívají k oteplování klimatu, musejí i nadále hrát důležitou roli při zabezpečování globálních energetických potřeb. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Se zaváděním komunální energetiky a orientací v této problematice může městům i menším obcím pomoci nástroj Energie pro města. Poradit může například se zavedením fotovoltaické elektrárny. Bezplatný nástroj tento týden přestavil zástupce expertní skupiny Frank Bold, která za jeho vytvořením stojí.

Německo bude letos pravděpodobně vyrábět více než 50 procent energie z obnovitelných zdrojů. Ke konci desetiletí ale musí přechod na tuto technologii zrychlit. Na konferenci pořádané nadací Heinricha Bölla v Berlíně to podle agentury Reuters řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko má zajistit aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho spolu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Plán má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, uvedly dnes ministerstva v tiskové zprávě.

Až 98 procent Evropanů dýchá vysoce znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně. Vyplynulo to z analýzy, kterou ve spolupráci s odborníky provedl britský list The Guardian, podle nějž kontinent kvůli špatné kvalitě ovzduší čelí "vážné krizi veřejného zdraví".

Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters v projevu.

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.

Británie zvažuje odklad zákazu prodeje nových aut s benzinovým nebo naftovým motorem o pět let. Zákaz by tedy nově platil až od roku 2035. Informovala o tom zpravodajská televize BBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Úřad premiéra v reakci na zprávu uvedl, že se ke spekulacím nevyjadřuje. Premiér Rishi Sunak včera večer oznámil, že v příštích dnech přednese významný projev ohledně dlouhodobého rozhodnutí, jež se týká snižování emisí.

Elektromobily ve svém vozovém parku má v současnosti 14 procent tuzemských firem, loni to byla jen čtyři procenta. Negativní postoj k pořizování elektromobilů do firemních flotil má stále 42 procent společností, pozitivní postoj naopak zaujímá zhruba 18 procent podniků v Česku. Vyplývá to z červnového průzkumu poradenské společnosti EY mezi manažery tuzemských firem, který prezentovala na tiskové konferenci.

Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

Británie dá půl miliardy liber (14,3 miliardy Kč), aby udržela v chodu ocelárnu v Port Talbotu v jižním Walesu. Díky vládní podpoře má tato největší britská ocelárna také vyrábět ocel ekologičtějším způsobem, informoval zpravodajský server BBC. Pomoc ale může v celé Británii znamenat ztrátu až 3000 pracovních míst, což kritizují odbory.

Sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to dnes podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora zřejmě pouze ve vládním návrhu prodlouží lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. O podobě zákona by poslanci mohli rozhodnout do konce září.

Dánská průmyslová skupina A.P. Moller Holding (APMH) a její námořní divize Maersk založily podnik na výrobu zeleného metanolu, který bývá označován také jako e-metanol. Holding o tom informoval na svém webu. Roční produkce společnosti C2X by měla do roku 2030 přesáhnout tři miliony tun. Maersk má v plánu tímto nízkouhlíkovým palivem zásobovat svou flotilu nákladních lodí, a snížit tak svou uhlíkovou stopu. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.

Evropský parlament bude v legislativním dialogu s členskými státy prosazovat přísnější limity pro znečištění ovzduší, než jaké navrhuje Evropská komise. Poslanci to včera schválili na plenárním zasedání ve Štrasburku. Cílem je, aby povolené koncentrace některých částic a látek byly v souladu s posledními doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle kritiků jsou však připravené limity málo realistické. Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné - pro hlasovalo 363 europoslanců, proti jich bylo 226.

Sněmovna odložila na páteční ráno dokončení druhého kola projednávání zákona, který má stanovit pravidla k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Posunutí dnes navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek, nijak jej nezdůvodnil. Proti návrhu zákona protestují obce, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Požadují uzákonit právo veta na výstavbu úložiště. Vládní návrh ani jeho úpravy, které doporučil sněmovní hospodářský výbor, s tím nepočítají. Ministerstvo průmyslu a obchodu to odmítlo s tím, že zájem obcí nemůže převýšit zájem státu, tady zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Brniště na Českolipsku bude pokračovat v přípravách záměru na vybudování větrných elektráren. V anketě mezi obyvateli se proti tomu postavila jen necelá pětina účastníků. Do ankety se zapojila zhruba čtvrtina ze 420 domácností v obci, uvedl pro ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ).

Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard Kč) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Slovensko podpoří částkou 58 milionů eur (1,4 miliardy Kč) produkci zeleného vodíku v chemičce Duslo, která patří do české skupiny Agrofert. Kromě Dusla dostane dotaci na ekologizaci výroby v rámci nejnovějšího programu v celkové hodnotě 470 milionů eur (11,5 miliardy Kč) také dalších pět průmyslových podniků, které spolu s chemičkou patří k největším producentům skleníkových plynů na Slovensku, informovalo slovenské ministerstvo životního prostředí.