David Chytil: Zpětný odběr elektrozařízení firmy stále podceňují. Řeší přitom palčivé problémy planety

Zavést ve firmě systém zpětného odběru elektrozařízení není nic složitého. Stačí zapojení do kolektivního systému, vyčlenění místa pro sběr a domluvený svoz. Přesto řada podniků tuto možnost stále využívá jen okrajově nebo vůbec. A to navzdory tomu, že elektroodpad představuje jeden z nejrychleji rostoucích druhů odpadu na světě i stále závažnější environmentální problém. Zpětný odběr elektrozařízení není jen další položkou na seznamu udržitelných opatření, kterou si firma odškrtne ve výroční zprávě či při compliance checku odpadového hospodářství ve společnosti. Ve skutečnosti jde o praktický nástroj, který může přinášet zcela konkrétní provozní výhody – jako třeba ekonomické úspory. Pokud totiž podnik nakládá s vysloužilými elektrospotřebiči jako s běžným odpadem, obvykle platí za jejich odvoz i zpracování. V režimu zpětného odběru je ale svoz zdarma, a firma tak šetří přímo na nákladech.

Vedle finanční úspory přináší systém také úlevu od zbytečné administrativy. Elektrozařízení předaná prostřednictvím kolektivního systému firma nemusí vést jako odpad v běžné evidenci a neuvádí je ani v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady. V době, kdy podniky čelí stále větším požadavkům na evidenci, snižování produkce odpadů, reporting, ESG agendu a plnění zákonných povinností, nejde o drobnost, ale o praktický krok, který šetří čas i kapacity.

Zpětný odběr elektrozařízení jako doklad o udržitelnosti

Význam zpětného odběru ale nekončí u provozu. Správně nastavený systém dodává firmám také data, která mohou využít v oblasti udržitelnosti, ESG nebo při komunikaci s partnery. Přínosy odevzdaného elektroodpadu lze totiž snadno převést do srozumitelných ukazatelů: podle dat společnosti REMA Systém přináší například jedna tuna elektrozařízení odevzdaná v systému zpětného odběru úsporu až 370 kWh elektrické energie, 615 kilogramů primárních surovin nebo 1,7 tuny emisí CO2. Nejde tak už jen o to, že firma „něco třídí“, ale že umí doložit konkrétní environmentální přínos svého postupu.

Praktický význam má tento systém také pro společnosti, které fungují podle norem ISO nebo mají nastavené interní procesy environmentálního managementu. Zpětný odběr pomáhá zavést srozumitelný, opakovatelný a kontrolovatelný postup pro nakládání s vysloužilými elektrozařízeními. To je v praxi důležité nejen pro auditní stopu, ale i pro celkové nastavení firemních standardů.

Benefit pro zaměstnance?

V neposlední řadě pak může systém zpětného odběru sloužit jako zaměstnanecký benefit. Lidé mohou v práci pohodlně odevzdávat drobnou elektroniku, která by jinak často končila zapomenutá v šuplících, nebo v horším případě ve směsném odpadu. Zároveň tím firma posiluje důvěryhodnost své značky a vztah se zaměstnanci – ti totiž vidí, že podnik k otázkám udržitelnosti a odpovědnosti vůči životnímu prostředí nepřistupuje jen formálně, ale promítá je i do každodenního fungování.

V době, kdy elektroodpad patří k nejrychleji rostoucím druhům odpadu na světě, by tak firmy neměly zpětný odběr vnímat jako okrajové ekologické téma. Jde o běžnou součást moderního a odpovědného provozu – zároveň přináší úsporu peněz, menší administrativní zátěž, využitelná data pro reporting i konkrétní službu zaměstnancům. Podniky, které tento systém stále odkládají, tak často zbytečně přicházejí o jednoduché řešení, které dává smysl ekonomicky, provozně i reputačně.

---

reklama

---