David Chytil: Právo na opravu přichází
31.7.2026 | David Chytil |
Opravář v Repair Café v Bruselu
U spotřební elektroniky je rozdíl mezi tím, jak dlouho zařízení skutečně používáme a jak dlouho bychom chtěli, aby vydrželo, obzvlášť výrazný. Podle přehledu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2020 činila v analyzovaných studiích skutečná životnost smartphonu přibližně 1,8 roku, zatímco spotřebiteli požadovaná životnost dosahovala 5,2 roku. Právě tuto logiku se nová evropská legislativa snaží změnit. Místo předčasného nákupu nového výrobku má dát větší prostor opravám a delšímu používání toho stávajícího.
Oprava se musí stát dostupnou volbou
Evropská směrnice o právu na opravu vstoupila v platnost už v červenci 2024. Členské státy ji mají promítnout do svých zákonů a nová pravidla začít uplatňovat od 31. července 2026. Pro spotřebitele má být změna hlavně praktická. U vybraných spotřebičů se budou moci na výrobce obrátit i po skončení záruční doby. Oprava má proběhnout v přiměřeném čase a za přiměřenou cenu, snáze dostupné mají být také náhradní díly a informace o servisu. Když se pár měsíců po záruce pokazí například pračka, člověk často neví, zda sežene náhradní díl, kolik bude oprava stát ani jak dlouho potrvá. Starý přístroj kvůli tomu běžně končí v odpadu a nahradí jej nový. Právo na opravu má tuto nejistotu omezit.Významnou změnu legislativa představuje pro výrobce. Ti budou muset už při vývoji více myslet na opravitelnost, dostupnost náhradních dílů a dlouhodobý servis. Přestože to může zvýšit náklady na design a výrobu, z dlouhodobého pohledu jde o investici do kvalitnějších a udržitelnějších produktů. Nová pravidla se přitom nebudou vztahovat na veškerou elektroniku, ale především na výrobky, pro které už evropské předpisy stanovují požadavky na opravitelnost. Patří mezi ně například mobilní telefony, tablety, pračky, lednice nebo vysavače.
Bez recyklace bude změna jen poloviční
Ani dostupnější opravy však problém elektroodpadu zcela nevyřeší. Každý spotřebič jednou doslouží a jeho další oprava přestane dávat technický nebo ekonomický smysl. Tehdy je nezbytné dostat vysloužilé elektro k recyklaci. V roce 2023 přitom míra sběru elektroodpadu v EU podle Eurostatu dosáhla pouze 37,5 %, tedy výrazně méně než 65% cíl stanovený směrnicí WEEE. V České republice je však míra sběru však v rámci států EU na velmi dobré úrovni. V roce 2024 dosáhla 67 % a je celkově 4. v rámci EU.Vedle sběrných dvorů a míst zpětného odběru mohou lidé využít také služby založené na reverzní logistice, tedy na zpětné přepravě výrobků od spotřebitele k jejich dalšímu zpracování. Například prostřednictvím služby Rebalík lze drobnou elektroniku bezplatně odeslat k recyklaci přes síť Balíkoven, tedy podobně jednoduše, jako když si lidé novou elektroniku objednávají online.
Právo na opravu proto není cílovou stanicí, ale důležitým krokem k cirkulární ekonomice. Jejím základem je snaha udržet výrobky a materiály v oběhu co nejdéle – zařízení používat, opravovat, případně předávat k dalšímu využití a recyklovat je až ve chvíli, kdy skutečně doslouží.
Evropa může výrobcům nařídit, aby své produkty navrhovali jako opravitelné. Nemůže však spotřebitelům nařídit, aby je skutečně opravovali a poté předávali k recyklaci. Bez změny našich návyků zůstane potenciál nové legislativy využitý jen napůl.
reklama
David Chytil
Autor je člen představenstva společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila novelu o nakládání s bateriemi
V Trutnově hořela hromada elektroodpadu v areálu recyklační firmy
Ecobat loni vytřídil 4558 tun baterií. Objem baterií uvedených na trh zásadně roste
Další články autora |
David Chytil: Vrací se éra vyměnitelných baterií v telefonech. Revoluce se ale čekat nedá
David Chytil: Skryté riziko, které může skončit požárem. V černých popelnicích leží tuny drobného elektroodpadu
David Chytil: Zpětný odběr elektrozařízení firmy stále podceňují. Řeší přitom palčivé problémy planety
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
ad
31.7.2026 07:03
Kolikrát jsem prodal nepotřebnou nebo poškozenou elektroniku na aukro.cz sice to chvíli trvá a stojí to pár korun + několik % provize, ale je to lepší, než to vyhodit do červeného kontejneru.
Pokud jde o něco co je neopravitelné, tak to rozeberu kvůli maximální recyklaci a házím do k tomu určené krabice a občas odnesu do červeného kontejneru.
Odpovědět
Pokud jde o něco co je neopravitelné, tak to rozeberu kvůli maximální recyklaci a házím do k tomu určené krabice a občas odnesu do červeného kontejneru.
TS
Tonda Selektoda
31.7.2026 07:45 Reaguje naTo je přesně ta činnost majitele elektronického předmětu, kterou mají sběrné dvory a firmy, zpracovávající elektroodpad za krádež. A dokonce je z jejich strany požadavek, na odevzdání kompletního vyřazeného předmětu. Zkuste si třeba do sběrného dvora přivézt lednici bez chladícího agregátu a bez měděného radiátoru vzadu. Nebo pračku bez motoru a bez programátoru, televizi bez tištěného spoje a měděných součástí. A koukejte, jak se na to bude obsluha tvářit, pokud vás s tím při přejímce hned nevyhodí. Jde totiž především o byznys se železnými a barevnými kovy. Proklamovaná ekologie je jen jeho zdůvodněním.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 10:28 Reaguje na Tonda SelektodaPřesně tak, jsou to jen kecy o ekologii. To všechno, co EU tak slavnostně vyhlašuje, tu už dávno bylo. A nejde jen o elektroniku. Za socialismu se propagovalo, že by auto mělo vydržet 500 000 km. Samozřejmě za nějakou rozumnou dobu. O kolika autech se to propaguje nyní? Slavné ledky mají vydržet svítit (už jen) 15 000 hod., a vydržet 50 000 spínacích cyklů. Odhadněte dobu svícení a přepočítejte na roky. Zjistíte, že by měly vydržet mnoho desítek let. A skutečnost - když vydrží 2 roky, tak si říkám, že vydržely dlouho. Už mám doma krabici vypálených. Já si na ně píšu dobu instalování a vypálení a tak mám přehled. Teď jsem kpoval nové, "drahé" v kamenném obchodě, Phillips(!!!, vyrobeno v Číně), schoval jsem si doklad i krabičky a jsem rozhodnut, nevydrží-li alespoň ty dva roky, je reklamovat.
A opravy? Nechal jsem si reyklovat akumulátor k vrtačce a ta oprava byla o 400 dražší než nová vrtačka.
Odpovědět
A opravy? Nechal jsem si reyklovat akumulátor k vrtačce a ta oprava byla o 400 dražší než nová vrtačka.
ZK
Zan K.
31.7.2026 17:30 Reaguje na Jaroslav PokornýPokud by jej opravoval výrobce, tak nebude. On je ovšem zájem jen prodávat ....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.8.2026 07:08 Reaguje na Jaroslav PokornýZa komára se propagovala kopa úplných cypovin, ale normální stovka ujela 100 tisíc a byla zralá na generálku skoro všeho.
A na tomhle dojel celý sovětský socialismus. Kdysi kolchozníci šli za Stalinem, že by chtěli nový, lepší traktor: "vždyť ho máte a on orá!! Tak co ještě chcete?"
Odpovědět
A na tomhle dojel celý sovětský socialismus. Kdysi kolchozníci šli za Stalinem, že by chtěli nový, lepší traktor: "vždyť ho máte a on orá!! Tak co ještě chcete?"
Pe
Petr
1.8.2026 13:37 Reaguje na Pavel HanzlStovka by se současnými palivy a mazivy, a na současných silnicích a dlouhých jízdách taky najela daleko víc. Možná srovnatelně se současnými auty, u kterých je po 150 tisících na výměnu taky v podstatě vše, kromě motoru, který se současnými mazivy a dlouhými jízdami najede víc.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2026 08:30 Reaguje na PetrStovka měla hlavně snad papírový plech a velmi rychle začla reznout. Motor a vše další vydržel daleko déle, olej se měnil po 8 tisících a ne po 30, jako dnes atd. atd.
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2026 13:30 Reaguje na Jaroslav PokornýU těch LED žárovek je problém v nevhodné konstrukci patic a svítidel. Tyto žárovky se zahřívají ve spodní části, jenže sedí v patici, často ještě v uzavřeném svítidle, takže se špatně chladí, jsou trvale přehřáté, a to žádná elektronika dlouho nevydrží.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
1.8.2026 15:59 Reaguje na PetrTo není paticemi, tedy objímkou svítidla a závitem na žárovce. Většinu tepla generují ty svítivé diody nahoře, nikoliv elektronika u objímky. Rozebral jsem jich již hodně. Obvykle v nich odchází jedna z řetězce těch svítivých diod (čipů). Stačí tedy jen jedna v řetězci a žárovka zhasne. Problém je většinou opravdu s odvodem tepla z těch diod. I těch pár wattů tepla, vznikajícího při svícení, je nutno ze žárovky odvést. Ano, ty čipy jsou sice na tišťáku, který mívá zespodu hliníkový plíšek, a dotýká se jím i hliníkového kalíšku, na vnitřní straně korpusu žárovky. Ale podívejte se na konstrukci té žárovky. Kudy to teplo má být zevnitř žárovky odvedeno do vzduchu, nebo vyzářeno. Přes ten bílý plast?
Výrobce žárovky se navíc snaží docílit co největšího počtu „lumenů“, při použití co nejmenšího počtu svítivých diod, nejnižších výrobních nákladech, a proto ty svítivky šponuje na maximální výkon, což životnosti žárovce neprospívá.
A další věcí pak je, vlastní kvalita těch svítivých diod, u kterých nezjistíte typ, parametry, ani jejich výrobce.
Odpovědět
Výrobce žárovky se navíc snaží docílit co největšího počtu „lumenů“, při použití co nejmenšího počtu svítivých diod, nejnižších výrobních nákladech, a proto ty svítivky šponuje na maximální výkon, což životnosti žárovce neprospívá.
A další věcí pak je, vlastní kvalita těch svítivých diod, u kterých nezjistíte typ, parametry, ani jejich výrobce.
Pe
Petr
1.8.2026 16:54 Reaguje na Tonda SelektodaNevím jaké máte žárovky, ty moje hřejou až pálí dole. Tam je chladič a zdroj pro ty ledky.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
1.8.2026 18:10 Reaguje na PetrDovolím si tvrdit, že elektronika LED žárovky pozůstává jen ze zdroje stejnosměrného proudu, pro řetězec čipů (LED), generujících světlo na plošném spoji.
Jestli vezmeme v úvahu, že klasická žárovka měla prý účinnost nejvýše 5% a LED technologie proti ní dosahuje asi osmi až desetinásobek, pak se u nich zhruba polovina elektrické energie přemění v teplo. A to teplo je od svítících čipů odváděno, jak jsem již popsal.
Hlavním zdrojem tepla jsou tedy LED čipy, proto ten hliník v konstrukci plošného spoje, i vnitřního chladiče pod plastem těla žárovky. Pokud se některý z čipů přepálí, obvykle na jeho luminoforovém terčíku vznikne malá černá tečka. Zkuste si nějakou vyřazenou před vyhozením rozebrat...
Jiná situace je u tzv. filamentových LED žárovek. Tam jsou ty žluté tyčinky tvořeny řadou malých svítivých diod, natřených luminoforem, a v baňce je snad i ochranné plynné prostředí. Takovou jsem ještě nekuchal.
Odpovědět
Jestli vezmeme v úvahu, že klasická žárovka měla prý účinnost nejvýše 5% a LED technologie proti ní dosahuje asi osmi až desetinásobek, pak se u nich zhruba polovina elektrické energie přemění v teplo. A to teplo je od svítících čipů odváděno, jak jsem již popsal.
Hlavním zdrojem tepla jsou tedy LED čipy, proto ten hliník v konstrukci plošného spoje, i vnitřního chladiče pod plastem těla žárovky. Pokud se některý z čipů přepálí, obvykle na jeho luminoforovém terčíku vznikne malá černá tečka. Zkuste si nějakou vyřazenou před vyhozením rozebrat...
Jiná situace je u tzv. filamentových LED žárovek. Tam jsou ty žluté tyčinky tvořeny řadou malých svítivých diod, natřených luminoforem, a v baňce je snad i ochranné plynné prostředí. Takovou jsem ještě nekuchal.
ZK
Zan K.
31.7.2026 09:47Ono to totiž neplatí jen o elektrospotřebičích. Ta škála je daleko širší včetně automobilů a t.d. Vždy by bylo dobré u každého nového výrobku zavést povinně jeho ekologickou stopu znečištění a onu stopu pro opravu. Asi bychom se podivili.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
1.8.2026 16:08 Reaguje na Zan K.Kdo by se podivil? Vážně si myslíte, že spotřebitelé nakupují zboží podle nějakého prohlášení o ekologické či uhlíkové stopě, nebo snad dokonce podle energetických tříd a štítků?
Odpovědět
ZK
Zan K.
3.8.2026 16:35 Reaguje na Tonda SelektodaTu nejde jen o spotřebitele. Je třeba také znát opravdu jak a kdo a nakoliok to proppagované životní prostředí znečišťuje a ne se schovávat dle hesla já nic já muzikant...
Odpovědět
ZK
Zan K.
3.8.2026 16:35 Reaguje na Tonda SelektodaTu nejde jen o spotřebitele. Je třeba také znát opravdu jak a kdo a nakoliok to proppagované životní prostředí znečišťuje a ne se schovávat dle hesla já nic já muzikant...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2026 11:54Já mám pocit, že výrobci dimenzují každý spotřebič tak, aby se rozpadl celý naráz. Každý díl, který vydrží déle, je zbytečně drahý.
Odešlo mi ložisko v sekačce, vyměnil jsem ho a za chvíli shořel motor. Přeletoval jsem články v akušroubováku a za chvíli praskla rukověť. Faktem je, že obě zařízení už mělo dost odpracované. Odešla v pračce jen elekronika (asi regulátor?) ale nesehnal jsem opraváře, tak jsem ji vyhodil celou. Měla sice asi 15 let, ale byla tam kopa kvalitního nerezu a plně funkční motor. Tam by oprava měla určitě cenu, ale u těch malých, plastových krámů, je to zbytečné.
Odpovědět
Odešlo mi ložisko v sekačce, vyměnil jsem ho a za chvíli shořel motor. Přeletoval jsem články v akušroubováku a za chvíli praskla rukověť. Faktem je, že obě zařízení už mělo dost odpracované. Odešla v pračce jen elekronika (asi regulátor?) ale nesehnal jsem opraváře, tak jsem ji vyhodil celou. Měla sice asi 15 let, ale byla tam kopa kvalitního nerezu a plně funkční motor. Tam by oprava měla určitě cenu, ale u těch malých, plastových krámů, je to zbytečné.
RČ
Radek Čuda
31.7.2026 14:06 Reaguje na Pavel HanzlNo, měla cenu ... teď myslím tu pračku.
Jedna věc je cena ND, a úplně druhá věc je cena tomu dobrákovi, který tu pračku opraví. A to už úplně pomíjím jak "easy" je sehnat někoho, kdo to umí a nedokurví.
Vymejšlet napitomělé směrnice za pár litrů éček v Bruselu ... na to lidi shání celkem snadno. Na to řemeslo moc ne.
Je to podobné, jako ty věčné nářky nad situací v zemědělství a adorace malých rodinných farem a udržitelném hospodaření a podobně. Podporu to má masovou, každý skoro první bude přísahat na to, jak je to potřeba a nutné a super. Ale na to pole se nikdo nehrne ...
A takových oborů je ...
Odpovědět
Jedna věc je cena ND, a úplně druhá věc je cena tomu dobrákovi, který tu pračku opraví. A to už úplně pomíjím jak "easy" je sehnat někoho, kdo to umí a nedokurví.
Vymejšlet napitomělé směrnice za pár litrů éček v Bruselu ... na to lidi shání celkem snadno. Na to řemeslo moc ne.
Je to podobné, jako ty věčné nářky nad situací v zemědělství a adorace malých rodinných farem a udržitelném hospodaření a podobně. Podporu to má masovou, každý skoro první bude přísahat na to, jak je to potřeba a nutné a super. Ale na to pole se nikdo nehrne ...
A takových oborů je ...
pp
PH
Pavel Hanzl
1.8.2026 06:51 Reaguje na Radek ČudaNa to pole se fakt nikdo nehrne, protože se tím nedá slušně uživit. Proč? Bo si ty dotace odčerpá loupeživý estébák, jak prosté milý Watsone.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.8.2026 12:59 Reaguje na Pavel HanzlSvatá prostoto- kam na ty bludy chodíte?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.8.2026 15:06 Reaguje na Pavel HanzlA za to, že lidi se nehrnou ani do těch řemesel může taky Babiš? Dejte si hadr na hlavu ...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.8.2026 06:57 Reaguje na Radek ČudaJezdím na kolo do údolí Lungau v Rakousích a sleduji místní ekonomiku. Všude stáda dobytka, malé, dřevozpracující firmy, dobré hospůdky a cimrfráje, na kopcích lyžařská střediska. Nádherně opravená centra malých, historických městeček (Tamsweg, Mautendorf). Pěkné usedlosti a nová auta před nimi. A to je podhorský (nebo přímo horský kraj) a silně pochybuji, že bere víc dotací, než kolik vyprodukuje (jako třeba Agrofert).
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.8.2026 15:06 Reaguje na Pavel HanzlTak nepochybujte a zkuste si o tom něco zjistit. Budete se sakra divit.
Jiná věc je, jak to tam vypadá ... a to jo, to moc hezky. Ale zadarmo to fakt není a peníze se tam sypou nejrůznějšími kanály opravdu fest.
A i tak se ukazuje, že obdobné problémy jsou i tam ... prostě to nikdo nechce dělat.
Odpovědět
Jiná věc je, jak to tam vypadá ... a to jo, to moc hezky. Ale zadarmo to fakt není a peníze se tam sypou nejrůznějšími kanály opravdu fest.
A i tak se ukazuje, že obdobné problémy jsou i tam ... prostě to nikdo nechce dělat.
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 21:28 Reaguje na Pavel Hanzl"Starý" Ford bral (vykupoval?) vyřazená auta, nechal je rozebrat a zjišťoval, jak je která součástka opotřebovaná. Některé zesiloval, se stejným úmyslem jak píšete - aby celé auto, všechny díly, dosloužilo tak nějak vcelku. Otázka je, za jak dlouhou dobu. Pokud by to auto vydrželo 30 let a najezdilo 500 000 km, jistě bychom to akceptovali.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.8.2026 07:03 Reaguje na Jaroslav PokornýTenkrát bylo auto fakt na celý život, jenže se brzy zjistilo, že morální opotřebení je daleko větší důvod ke koupi nového, než nefunkčnost starého.
V nějaké automobilce v Německu v 60. letech pustili do karosárny nerezové plechy a prakticky celé auto bylo z nerezu. A zjistili, že je prakticky nezničitelné. Opravoval se motor nebo dílčí části, ale pořád fungovalo velmi dobře.
Jenže co s tím? Kdo bude jezdit 20 let v jednom autě, když se už vyrábí daleko modernější a lepší?
Odpovědět
V nějaké automobilce v Německu v 60. letech pustili do karosárny nerezové plechy a prakticky celé auto bylo z nerezu. A zjistili, že je prakticky nezničitelné. Opravoval se motor nebo dílčí části, ale pořád fungovalo velmi dobře.
Jenže co s tím? Kdo bude jezdit 20 let v jednom autě, když se už vyrábí daleko modernější a lepší?
VŠ
Viktor Šedivý
2.8.2026 12:10 Reaguje na Pavel HanzlJá bych v něm jezdil rád. Ale dobroserové z brusele mi to znemožní pomocí drobných omezení korunovaných zákazem oprav starších aut.
Odpovědět
LB
Lukas B.
3.8.2026 14:26 Reaguje na Viktor Šedivýono tohle je jen půlka pravdy. něco Vám (nám) skutečně znemožnili kupovat ti dobroserové, taky si na ně rád občas zanadávám. ale něco a mnoho toho je se přestalo vyrábět proto, že jsme spolu "hlasovali nohama". typicky ta auta (tedy než se začalo blbnout s elektrykou a grýndýlem, uznávám).
v šedesátých letech mělo osobní auto konstrukci podvozku (chassis čili šasí) a na tom byl usazen moto a karoserie. perfektně se to opravovalo a ke všemu se mohlo. jenomže pak se automotive inženýři inspirovali konstrukcí letadel, která za druhé světové války prodělala překotný vývoj), a ten plech karoserie (stejně jako plášť letadla) už není balast, ale je to součást nosného systému, a auto váží o několik stovek kilo méně, je v něm více místa a jako bonus je při výrobě levnější, méně žere a je bezpečnější při havárii (lépe se deformuje). auta s rámovým podvozkem prakticky přes noc zmizela a tato "fičura" zůstala jen u opravdových terénních aut.
potom v osmdesátkách došlo k dalšímu velkému zlevňování (a zhoršení opravitelnosti), prakticky vymizel pohon zadních kol (víc místa v kufru auta a lépe se to neprofesionálům řídí, chová se to nezákeřněji) a místo jednotlivých součástek se tyto začaly sdružovat do bloků, které opět šetří cenu a místo a vyměňují se vcelku.
pokud chcete opravitelnou pračku/myčku, klidně si ji můžete koupit. ale nečekejte, že Vás bude stát čtvrtinu průměrné vejplaty, v běžné velikosti do domácnosti se ani snad nevyrábí (nikdo by je nekupoval) a takto jsou koncipovány a konstruovány modely určené do hotelů a laundramatů.
Odpovědět
v šedesátých letech mělo osobní auto konstrukci podvozku (chassis čili šasí) a na tom byl usazen moto a karoserie. perfektně se to opravovalo a ke všemu se mohlo. jenomže pak se automotive inženýři inspirovali konstrukcí letadel, která za druhé světové války prodělala překotný vývoj), a ten plech karoserie (stejně jako plášť letadla) už není balast, ale je to součást nosného systému, a auto váží o několik stovek kilo méně, je v něm více místa a jako bonus je při výrobě levnější, méně žere a je bezpečnější při havárii (lépe se deformuje). auta s rámovým podvozkem prakticky přes noc zmizela a tato "fičura" zůstala jen u opravdových terénních aut.
potom v osmdesátkách došlo k dalšímu velkému zlevňování (a zhoršení opravitelnosti), prakticky vymizel pohon zadních kol (víc místa v kufru auta a lépe se to neprofesionálům řídí, chová se to nezákeřněji) a místo jednotlivých součástek se tyto začaly sdružovat do bloků, které opět šetří cenu a místo a vyměňují se vcelku.
pokud chcete opravitelnou pračku/myčku, klidně si ji můžete koupit. ale nečekejte, že Vás bude stát čtvrtinu průměrné vejplaty, v běžné velikosti do domácnosti se ani snad nevyrábí (nikdo by je nekupoval) a takto jsou koncipovány a konstruovány modely určené do hotelů a laundramatů.
Pe
Petr
4.8.2026 07:25 Reaguje na Lukas B.Většina například normálních praček jde opravovat bez problémů a velmi jednoduše. Tedy pokud si nekoupíte ultralevný model. Výroba a montáž jdou zjednodušené na stavebnicový systém, jednotlivé kompomenty jsou samostatně a přístupné. Ložiska vyměníte, motor vyměníte, čerpadlo vyměníte, programátor vyměníte, vše je dostupné. Já nevidím problém.
Odpovědět
LB
Lukas B.
4.8.2026 09:29 Reaguje na Petrhlavní ložisko je řádově pět tisíc (materiál+práce pokud to odvezete k našemu oblíbenému opravářovi do dílny jako jsme tuhle učinili, v koupelně to bude dražší). to se vyplatí opravovat u pračky jejíž zbytková životnost je vyšší než cena opravy. klik klik, alza, nejlevnější pračka necelých šest tisíc.
Odpovědět
Pe
Petr
4.8.2026 09:56 Reaguje na Lukas B.Ale je to opravitelné, ne že ne. A velmi snadno, když to jde i u vás v koupelně. Nevím co víc na tom chtít. Aby to řemeslník dělal zadarmo asi ne.
(Pět tisíc není řád, řád jsou stovky, tisíce...)
Odpovědět
(Pět tisíc není řád, řád jsou stovky, tisíce...)
LB
Lukas B.
4.8.2026 10:34 Reaguje na Petrkdyž se lidově bavím o řádech, přepínám mentálně na dvojkovou soustavu :)
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
2.8.2026 12:17Zařízení navržená jako modulární a opravitelná samozřejmě dokáže každý vyrobit. Zákazník ale celkem pochopitelně o nic takového nemá zájem v kategoriích, kde mnohem víc hrozí morální zastarání než technické. A nemá to smysl ani tam, kde cena výrobku je srovnatelná s cenou běžného servisního zásahu.
(Opravitelná rychlovarná konvice je nonsens - pokud nevymyslíte takové buzerace, které zdraží nové konvice přes dva až tři tisíce.)
Odpovědět
(Opravitelná rychlovarná konvice je nonsens - pokud nevymyslíte takové buzerace, které zdraží nové konvice přes dva až tři tisíce.)
