David Chytil: Právo na opravu přichází
U spotřební elektroniky je rozdíl mezi tím, jak dlouho zařízení skutečně používáme a jak dlouho bychom chtěli, aby vydrželo, obzvlášť výrazný. Podle přehledu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2020 činila v analyzovaných studiích skutečná životnost smartphonu přibližně 1,8 roku, zatímco spotřebiteli požadovaná životnost dosahovala 5,2 roku. Právě tuto logiku se nová evropská legislativa snaží změnit. Místo předčasného nákupu nového výrobku má dát větší prostor opravám a delšímu používání toho stávajícího.
Oprava se musí stát dostupnou volbou
Evropská směrnice o právu na opravu vstoupila v platnost už v červenci 2024. Členské státy ji mají promítnout do svých zákonů a nová pravidla začít uplatňovat od 31. července 2026. Pro spotřebitele má být změna hlavně praktická. U vybraných spotřebičů se budou moci na výrobce obrátit i po skončení záruční doby. Oprava má proběhnout v přiměřeném čase a za přiměřenou cenu, snáze dostupné mají být také náhradní díly a informace o servisu. Když se pár měsíců po záruce pokazí například pračka, člověk často neví, zda sežene náhradní díl, kolik bude oprava stát ani jak dlouho potrvá. Starý přístroj kvůli tomu běžně končí v odpadu a nahradí jej nový. Právo na opravu má tuto nejistotu omezit.Významnou změnu legislativa představuje pro výrobce. Ti budou muset už při vývoji více myslet na opravitelnost, dostupnost náhradních dílů a dlouhodobý servis. Přestože to může zvýšit náklady na design a výrobu, z dlouhodobého pohledu jde o investici do kvalitnějších a udržitelnějších produktů. Nová pravidla se přitom nebudou vztahovat na veškerou elektroniku, ale především na výrobky, pro které už evropské předpisy stanovují požadavky na opravitelnost. Patří mezi ně například mobilní telefony, tablety, pračky, lednice nebo vysavače.
Bez recyklace bude změna jen poloviční
Ani dostupnější opravy však problém elektroodpadu zcela nevyřeší. Každý spotřebič jednou doslouží a jeho další oprava přestane dávat technický nebo ekonomický smysl. Tehdy je nezbytné dostat vysloužilé elektro k recyklaci. V roce 2023 přitom míra sběru elektroodpadu v EU podle Eurostatu dosáhla pouze 37,5 %, tedy výrazně méně než 65% cíl stanovený směrnicí WEEE. V České republice je však míra sběru však v rámci států EU na velmi dobré úrovni. V roce 2024 dosáhla 67 % a je celkově 4. v rámci EU.Vedle sběrných dvorů a míst zpětného odběru mohou lidé využít také služby založené na reverzní logistice, tedy na zpětné přepravě výrobků od spotřebitele k jejich dalšímu zpracování. Například prostřednictvím služby Rebalík lze drobnou elektroniku bezplatně odeslat k recyklaci přes síť Balíkoven, tedy podobně jednoduše, jako když si lidé novou elektroniku objednávají online.
Právo na opravu proto není cílovou stanicí, ale důležitým krokem k cirkulární ekonomice. Jejím základem je snaha udržet výrobky a materiály v oběhu co nejdéle – zařízení používat, opravovat, případně předávat k dalšímu využití a recyklovat je až ve chvíli, kdy skutečně doslouží.
Evropa může výrobcům nařídit, aby své produkty navrhovali jako opravitelné. Nemůže však spotřebitelům nařídit, aby je skutečně opravovali a poté předávali k recyklaci. Bez změny našich návyků zůstane potenciál nové legislativy využitý jen napůl.
reklama

Dále čtěte |
Sněmovna podpořila novelu o nakládání s bateriemi
V Trutnově hořela hromada elektroodpadu v areálu recyklační firmy
Ecobat loni vytřídil 4558 tun baterií. Objem baterií uvedených na trh zásadně roste
Další články autora |
David Chytil: Vrací se éra vyměnitelných baterií v telefonech. Revoluce se ale čekat nedá
David Chytil: Skryté riziko, které může skončit požárem. V černých popelnicích leží tuny drobného elektroodpadu
David Chytil: Zpětný odběr elektrozařízení firmy stále podceňují. Řeší přitom palčivé problémy planety
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Pokud jde o něco co je neopravitelné, tak to rozeberu kvůli maximální recyklaci a házím do k tomu určené krabice a občas odnesu do červeného kontejneru.
Tonda Selektoda
31.7.2026 07:45 Reaguje naJaroslav Pokorný
31.7.2026 10:28 Reaguje na Tonda SelektodaA opravy? Nechal jsem si reyklovat akumulátor k vrtačce a ta oprava byla o 400 dražší než nová vrtačka.
Zan K.
31.7.2026 17:30 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
1.8.2026 07:08 Reaguje na Jaroslav PokornýA na tomhle dojel celý sovětský socialismus. Kdysi kolchozníci šli za Stalinem, že by chtěli nový, lepší traktor: "vždyť ho máte a on orá!! Tak co ještě chcete?"
Petr
1.8.2026 13:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.8.2026 08:30 Reaguje na PetrPetr
1.8.2026 13:30 Reaguje na Jaroslav PokornýTonda Selektoda
1.8.2026 15:59 Reaguje na PetrVýrobce žárovky se navíc snaží docílit co největšího počtu „lumenů“, při použití co nejmenšího počtu svítivých diod, nejnižších výrobních nákladech, a proto ty svítivky šponuje na maximální výkon, což životnosti žárovce neprospívá.
A další věcí pak je, vlastní kvalita těch svítivých diod, u kterých nezjistíte typ, parametry, ani jejich výrobce.
Petr
1.8.2026 16:54 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
1.8.2026 18:10 Reaguje na PetrJestli vezmeme v úvahu, že klasická žárovka měla prý účinnost nejvýše 5% a LED technologie proti ní dosahuje asi osmi až desetinásobek, pak se u nich zhruba polovina elektrické energie přemění v teplo. A to teplo je od svítících čipů odváděno, jak jsem již popsal.
Hlavním zdrojem tepla jsou tedy LED čipy, proto ten hliník v konstrukci plošného spoje, i vnitřního chladiče pod plastem těla žárovky. Pokud se některý z čipů přepálí, obvykle na jeho luminoforovém terčíku vznikne malá černá tečka. Zkuste si nějakou vyřazenou před vyhozením rozebrat...
Jiná situace je u tzv. filamentových LED žárovek. Tam jsou ty žluté tyčinky tvořeny řadou malých svítivých diod, natřených luminoforem, a v baňce je snad i ochranné plynné prostředí. Takovou jsem ještě nekuchal.
Zan K.
31.7.2026 09:47Tonda Selektoda
1.8.2026 16:08 Reaguje na Zan K.Zan K.
3.8.2026 16:35 Reaguje na Tonda SelektodaZan K.
3.8.2026 16:35 Reaguje na Tonda SelektodaPavel Hanzl
31.7.2026 11:54Odešlo mi ložisko v sekačce, vyměnil jsem ho a za chvíli shořel motor. Přeletoval jsem články v akušroubováku a za chvíli praskla rukověť. Faktem je, že obě zařízení už mělo dost odpracované. Odešla v pračce jen elekronika (asi regulátor?) ale nesehnal jsem opraváře, tak jsem ji vyhodil celou. Měla sice asi 15 let, ale byla tam kopa kvalitního nerezu a plně funkční motor. Tam by oprava měla určitě cenu, ale u těch malých, plastových krámů, je to zbytečné.
Radek Čuda
31.7.2026 14:06 Reaguje na Pavel HanzlJedna věc je cena ND, a úplně druhá věc je cena tomu dobrákovi, který tu pračku opraví. A to už úplně pomíjím jak "easy" je sehnat někoho, kdo to umí a nedokurví.
Vymejšlet napitomělé směrnice za pár litrů éček v Bruselu ... na to lidi shání celkem snadno. Na to řemeslo moc ne.
Je to podobné, jako ty věčné nářky nad situací v zemědělství a adorace malých rodinných farem a udržitelném hospodaření a podobně. Podporu to má masovou, každý skoro první bude přísahat na to, jak je to potřeba a nutné a super. Ale na to pole se nikdo nehrne ...
A takových oborů je ...
Pavel Hanzl
1.8.2026 06:51 Reaguje na Radek Čudapavel peregrin
2.8.2026 12:59 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
3.8.2026 15:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.8.2026 06:57 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.8.2026 15:06 Reaguje na Pavel HanzlJiná věc je, jak to tam vypadá ... a to jo, to moc hezky. Ale zadarmo to fakt není a peníze se tam sypou nejrůznějšími kanály opravdu fest.
A i tak se ukazuje, že obdobné problémy jsou i tam ... prostě to nikdo nechce dělat.
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 21:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.8.2026 07:03 Reaguje na Jaroslav PokornýV nějaké automobilce v Německu v 60. letech pustili do karosárny nerezové plechy a prakticky celé auto bylo z nerezu. A zjistili, že je prakticky nezničitelné. Opravoval se motor nebo dílčí části, ale pořád fungovalo velmi dobře.
Jenže co s tím? Kdo bude jezdit 20 let v jednom autě, když se už vyrábí daleko modernější a lepší?
Viktor Šedivý
2.8.2026 12:10 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
3.8.2026 14:26 Reaguje na Viktor Šedivýv šedesátých letech mělo osobní auto konstrukci podvozku (chassis čili šasí) a na tom byl usazen moto a karoserie. perfektně se to opravovalo a ke všemu se mohlo. jenomže pak se automotive inženýři inspirovali konstrukcí letadel, která za druhé světové války prodělala překotný vývoj), a ten plech karoserie (stejně jako plášť letadla) už není balast, ale je to součást nosného systému, a auto váží o několik stovek kilo méně, je v něm více místa a jako bonus je při výrobě levnější, méně žere a je bezpečnější při havárii (lépe se deformuje). auta s rámovým podvozkem prakticky přes noc zmizela a tato "fičura" zůstala jen u opravdových terénních aut.
potom v osmdesátkách došlo k dalšímu velkému zlevňování (a zhoršení opravitelnosti), prakticky vymizel pohon zadních kol (víc místa v kufru auta a lépe se to neprofesionálům řídí, chová se to nezákeřněji) a místo jednotlivých součástek se tyto začaly sdružovat do bloků, které opět šetří cenu a místo a vyměňují se vcelku.
pokud chcete opravitelnou pračku/myčku, klidně si ji můžete koupit. ale nečekejte, že Vás bude stát čtvrtinu průměrné vejplaty, v běžné velikosti do domácnosti se ani snad nevyrábí (nikdo by je nekupoval) a takto jsou koncipovány a konstruovány modely určené do hotelů a laundramatů.
Petr
4.8.2026 07:25 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
4.8.2026 09:29 Reaguje na PetrPetr
4.8.2026 09:56 Reaguje na Lukas B.(Pět tisíc není řád, řád jsou stovky, tisíce...)
Lukas B.
4.8.2026 10:34 Reaguje na PetrViktor Šedivý
2.8.2026 12:17(Opravitelná rychlovarná konvice je nonsens - pokud nevymyslíte takové buzerace, které zdraží nové konvice přes dva až tři tisíce.)




