Jiří Hlavenka: Jak hlučné jsou větrné elektrárny?
28.3.2026 | Jiří Hlavenka |
Větrná elektrárna v německé části Krušných hor, nedaleko obce Hermsdorf
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Laicky řečeno, pokud stojíte pod turbínou, je to randál, ale už v kilometru je na stejné úrovni, jako když stojíte ve volné krajině a nasloucháte zvukům přírody.
Pro lepší přiblížení porovnám ty turbínové decibely se zvuky, se kterými se běžně setkáváme.
Představte si, že máte větrnou elektrárnu na konci vaší zahrady - což je samozřejmě bizarní a extrémní představa. Pak její hluk je srovnatelný s běžnou konverzací doma, se zvukem puštěné televize na normální hlasitost, a je třikrát tišší než vysavač či desetkrát tišší než projíždějící auto.
Pokud je od vás dvě stě metrů - řekněme "o deset baráků dál", což je pořád ještě extrémní vzdálenost, která je nepovolená, odpovídá to šumu počítačového ventilátoru. Něco, co nás provází bezmála 24 hodin denně...
Pokud je od vás půl kilometru - stále velmi blízko, řekněme na konci ulice - odpovídá to zvuku ledničky, která je i u vás doma zapnutá 24 hodin denně. Pryč s ledničkami! Jsou hlučné!
Jdeme do 1.5-2 km, což už je vzdálenost, ve které by bylo možné větrníky stavět, i proto, že jsou pohledově daleko méně nápadné. Dva kilometry jsou vzdálenost, kam dojdete pěší chůzí za dvacet až třicet minut. Tedy už dost daleko. U kilometru a půl budete mít problém rozlišit zvuk turbíny od zvuku okolí - zaševelí větřík, někde v dálce se projede auto, zazpívá vzdálenější pták. U dvou kilometrů už je to na samotném prahu slyšitelnosti - budete muset velmi špicovat uši, abyste turbínu uslyšeli. Klidná ložnice v noci - což je důležité, protože chcete přece spát v klidu - je asi dvojnásobně hlučná (pronikáním různých drobných zvuků z okolí, z bytu, domu i zpoza okna, vaše dýchání) než větrník na dva kilometry...
Méně prozkoumaný je infrazvuk z turbín, v poslední době se z toho dělá aféra... jenomže infrazvuk (pod 20 Hz, ucho neslyší, organismus vnímá) je kolem nás úplně stejně jako ten slyšitelný. Infrazvuk produkuje i vaše vlastní srdce nebo srdce partnera, se kterým spíte v ložnici. Srdce nechceme! Chceme klid!
Ještě k grafu: žlutá a červená linka jsou zákonné limity pro den, resp. noc. Tenká čárkovaná je úplný práh slyšitelnosti.
Vybrané zdroje:
(1) https://www.milwaukee.gov/ImageLibrary/Groups/cityGreenTeam/documents/AddressingWindTurbineNoise.pdf
(2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7721757/
(3) https://www.energy.gov/eere/wind/windexchange/windexchange/sound
(4) https://www.ge.com/news/reports/how-loud-is-a-wind-turbine
reklama
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Plán větrných zón ve Zlínském kraji starostové kritizují kvůli hluku a krajině
Brusel schválil Berlínu, Sofii a Lublani podporu energeticky náročných podniků
Samosprávy se zúžením seznamu akceleračních zón počítaly
Další články autora |
Jiří Hlavenka: Poprava ochrany životního prostředí v ČR? Vůbec ne. Je to mnohem horší
Jiří Hlavenka: „Hoax“ s obřími fény nevydržel ani týden
Jiří Hlavenka: Německé emise CO2 z výroby elektřiny – pokles je silný a dále rychle pokračujeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (114)
SV
Slavomil Vinkler
28.3.2026 07:17V Brně je automobilový okruh. Já bydlím asi 20 km vzdušnou čarou. A je výrazně slyšet (tedy v ložnici při otevřených oknech). Takže on ten zjednodušený lineární model útlumu na vzdálenosti může pěkně ale pěkně mást.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.3.2026 08:00 Reaguje na Slavomil VinklerJenže závodní stroje vydávají extrémně silný rachot a při vysokých tónech, pokud bydlíte na kopci a víceméně na jako viditelnost, tak to možná trošičku slyšet je. Já bydlím asi 10 km a při pozorném poslouchání to slyšet je, syn v údolí asi 3 km a taky je to trochu slyšet. Taky je důležité, jakým směrem fouká vítr, ale obtěžující to rozhodně není.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.3.2026 12:40 Reaguje na Pavel HanzlAsi je to dle normy v pořádku, ale obtěžující to je zcela jistě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.3.2026 12:47 Reaguje na Pavel HanzlJo a bydlím za třemi zalesněnými kopci v ďolíku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.3.2026 09:14Ta demagogická obhajoba větrníků z úst jejich zastánců zavání osobními
vazbami na jejich instalaci. Všichni zastánci větrníků by měli povinně
bydlet podle nich v jejich okolí, o kterém tvrdí, že nemá na lidi, hmyz
a zvířata vliv. On i hluk pod stanovené normy může být obtěžující svojí
frekvencí a stálostí. Osobně jsem si vyzkoušel pobývat cca 500 m od
takových větrníků a nešlo ani tak o hluk, ale o pravidelný zvuk bez
přestání. Každý, kdo pozoruje přírodu vám poví, že z okolí větrníků se
stěhují zvířata i hmyz a z pobřežních šelfů s větrnými parky mizí ryby.
Krátkodobě to většinou nikomu nevadí a možná existují i lidé, kteří si
na to zvyknou a ti by měli předvádět svým bydlením u větrníků tu jejich
nezávadnost a pohodičku ze stálého monotónního hučení. Kdysi jsem měl
možnost přespávat na rybách v boudě správce jezu a náhonu na Moravici
a po půlnoci, kdy mi z hukotu vody hučelo v hlavě jsem z boudy utekl
spát do lesa. S díky jsem vrátil od boudy klíče a už se v ní nepokoušel
nikdy přespat. Pan Hlavenka by největší reklamu větrníků udělal vlastní
vilkou a nebo alespoň chatou v jejich blízkém okolí a nebo ubytovnou
pro zastánce větrníků pro víkendové pobyty. Společnost na jedné straně
buduje protihlikové stěny kolem silnic a železnic a nově vnucují větrníky,
před kterými vás žádná protihluková stěna neochrání. Ale jak říkám, mnohé
je o zvyku a já například neusnu u bratra v paneláku a on si u mne zase
stěžuje na ticho jako v hrobě. Jak říkám, ať si u větrníků postaví své
domy jejich zastánci a nevnucují je odpůrcům a taky zvířatům, které tak
přicházejí zase o další klidné místo k životu. Na ta odlehlá místa utekla
před lidmi a lidé je tam dohnali s větrníky prý proto, aby větrníky lidem
nevadily. On i tichý monotónní zvuk může obtěžovat hlavně citlivé jedince
až do stavu psychické deprese. V minulosti se praktikoval jako mučení
pobyt v tichém vězení s pravidelným kapáním vody. Dle dnešních norem by
to byl sotva měřitelný hluk, ale v tichu je ta pravidelnost deprimující.
Zkuste si to v ložnici s mechanickými hodinami, na které se dá sice
zvyknout, ale někteří lidé si na to nezvyknou nikdy. Základem dobrých
mezilidských vztahů je neobtěžovat ničím ostatní, byť i v dobrém úmyslu!
Odpovědět
vazbami na jejich instalaci. Všichni zastánci větrníků by měli povinně
bydlet podle nich v jejich okolí, o kterém tvrdí, že nemá na lidi, hmyz
a zvířata vliv. On i hluk pod stanovené normy může být obtěžující svojí
frekvencí a stálostí. Osobně jsem si vyzkoušel pobývat cca 500 m od
takových větrníků a nešlo ani tak o hluk, ale o pravidelný zvuk bez
přestání. Každý, kdo pozoruje přírodu vám poví, že z okolí větrníků se
stěhují zvířata i hmyz a z pobřežních šelfů s větrnými parky mizí ryby.
Krátkodobě to většinou nikomu nevadí a možná existují i lidé, kteří si
na to zvyknou a ti by měli předvádět svým bydlením u větrníků tu jejich
nezávadnost a pohodičku ze stálého monotónního hučení. Kdysi jsem měl
možnost přespávat na rybách v boudě správce jezu a náhonu na Moravici
a po půlnoci, kdy mi z hukotu vody hučelo v hlavě jsem z boudy utekl
spát do lesa. S díky jsem vrátil od boudy klíče a už se v ní nepokoušel
nikdy přespat. Pan Hlavenka by největší reklamu větrníků udělal vlastní
vilkou a nebo alespoň chatou v jejich blízkém okolí a nebo ubytovnou
pro zastánce větrníků pro víkendové pobyty. Společnost na jedné straně
buduje protihlikové stěny kolem silnic a železnic a nově vnucují větrníky,
před kterými vás žádná protihluková stěna neochrání. Ale jak říkám, mnohé
je o zvyku a já například neusnu u bratra v paneláku a on si u mne zase
stěžuje na ticho jako v hrobě. Jak říkám, ať si u větrníků postaví své
domy jejich zastánci a nevnucují je odpůrcům a taky zvířatům, které tak
přicházejí zase o další klidné místo k životu. Na ta odlehlá místa utekla
před lidmi a lidé je tam dohnali s větrníky prý proto, aby větrníky lidem
nevadily. On i tichý monotónní zvuk může obtěžovat hlavně citlivé jedince
až do stavu psychické deprese. V minulosti se praktikoval jako mučení
pobyt v tichém vězení s pravidelným kapáním vody. Dle dnešních norem by
to byl sotva měřitelný hluk, ale v tichu je ta pravidelnost deprimující.
Zkuste si to v ložnici s mechanickými hodinami, na které se dá sice
zvyknout, ale někteří lidé si na to nezvyknou nikdy. Základem dobrých
mezilidských vztahů je neobtěžovat ničím ostatní, byť i v dobrém úmyslu!
ZH
Zbyněk Hoták
28.3.2026 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekNaprostý souhlas. Mám podobnou zkušenost v paneláku s filtrem v akváriu u sousedů za zdí. I když určitě z hlediska nějakých hlukových norem bylo vše v pořádku, musel jsem stěhovat postel. Přes den to nevnímáte, v noci je to o nervy. Problém je ten, že vy si na to tzv. "zvyknete" nebo to únavou přemůžete, ale vevnitř vás to žere.
Odpovědět
Peter
28.3.2026 10:41Pretože celá diskusia pod posledným článkom Jiřího Hlavenku, čítajúca vyše 100 príspevkov, bola po pribudnutí niektorých príspevkov kritických (zato tvrde faktických) zmazaná, nemá zmysel pod jeho článkom diskutovať.
Bolo by namieste aspoň aktualizovať jeho medailon "Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje" napríklad o to, že je od r . 2025 miestopredsadom Českej pirátskej strany a od r. 2023 podielnikom v solárnom biznise.
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/investor-hlavenka-vstupuje-do-energetiky-koupil-podil-v-ceske-solarni-firme-solsol-1397100
Odpovědět
Bolo by namieste aspoň aktualizovať jeho medailon "Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje" napríklad o to, že je od r . 2025 miestopredsadom Českej pirátskej strany a od r. 2023 podielnikom v solárnom biznise.
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/investor-hlavenka-vstupuje-do-energetiky-koupil-podil-v-ceske-solarni-firme-solsol-1397100
pk
pepa knotek
28.3.2026 12:07Zase jen zelená propaganda, v Německu se onshore větráky na noc resp. 22.00-6.00 hod. vypínají kvůli hluku, který způsobují, jinak by je museli z hyg. důvodů odstavit úplně. Ve Francii je obyvatelstvo po vyhraných soudech odškodňováno za znehodnocení nemovitostí i poškození zdraví způsobené větráky poblíž sídel a my si živ. prostředí budeme devastovat ? V osídlené krajině nemá toto zvěrstvo co pohledávat.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.3.2026 13:25Jižní Moravě přeji hodně ekologických větrných elektráren vybudovaných za podpory Jiřího Hlavenky. A panu Hlavenkovi přeji, ať se jim raději vyhybá. Aby na nějaké nebyl okrasou.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
28.3.2026 15:31Autor článku při svém lobbování za větráky předvádí grafickou závislost funkce intenzity hluku na vzdálenosti od zdroje hluku, s vyznačenými hygienicky stanovenými maximálními úrovněmi hluku, v době denní (50 dB) a v noci (40 db). To však neznamená, že lidé žijící v okolí zdroje hluku, jsou povinni akceptovat dlouhodobé obtěžování hlukem a nechat na sebe působit zvuk, který se bude měnit v závislosti na počasí, a to jen proto, že stanovený hygienický limit, ještě nebude v místě jejich příbytku překročen, a nějaký podnikavec chce komerčně využít i vítr z okolí. Stejně tak graf nevypovídá nic o frekvenčním pásmu generovaného hluku a jeho vyrovnanosti, kde úroveň některých kmitočtů, může výrazně překračovat hygienický limit, i když to ještě bude v průměru normě vyhovovat.
Odpovědět
Peter
28.3.2026 15:48 Reaguje na Tonda SelektodaNa webe NAY Elektrodomu sa uvádza, že 1/4 populácie trpí poruchou spánku už pri hladine hluku 35 dB (budenie v povrchnej fáze spánku). Nehovoriac o tom, že osobne poznám ľudí, ktorí si postavili domy mimo mesta alebo aspoň kúpili chalupy na samote práve preto, že "prípustné hygienické limity" by ich fyzicky i mentálne zničili. Veľkú časť z nich sú ľudia pracujúci v náročnom povolaní v nočných smenách, ktorí potrebujú dospať nočné služby (lekári, rušňovodiči).
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.3.2026 18:46 Reaguje na Tonda SelektodaZ ekologického pohledu jsou občané povinni akceptovat vše co škodí lidem a přírodě, a přitom to přináší zisky provozovatelům ekologických OZE.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.3.2026 16:30Zajímavý komentář k problému : https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Stanovisko-Ceske-spolecnosti-pro-energetiku-k-akceleracnim-zonam-v-CR-789109
Odpovědět
Peter
28.3.2026 16:54 Reaguje na Slavomil VinklerSmutné že toto prehlásenie, rešpektujúce ŽP, krajinu i človeka nám musí sprístupniť cez link diskutér, zatiaľ čo redakcia "Ekolistu" preferuje príspevky p. Hlavenku.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
28.3.2026 18:09 Reaguje na Slavomil VinklerČeská společnost pro energetiku (ČSEn) je nezisková organizace, která se prezentuje jako zájmová a názorová platforma, která má silný pro-jaderný a spíše pro-fosilní charakter. Není to neutrální vědecká společnost, ale spíš ideově zaměřená skupina, která aktivně ovlivňuje veřejnou debatu. Stanovisko obsahuje zjevné dezinformace, jako už je v Parlamentních listech téměř pravidlem.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
28.3.2026 18:30 Reaguje na Petr Hariprasad HajičHlavní (generální) sponzoři ČSEn:
Skupina ČEZ (nejvýznamnější sponzor)
PRE (Pražská energetika)
IBM Česká republika
Pragoprojekt
SPEL
Dále organizace děkuje dalším podporovatelům (abecedně):
AEM, CertiCon, CRIF, Cygni (Vazba na Pavla Tykače), ENA, Energocentrum Plus, Invicta Bohemica, Jiran a partner architekti, MicroStep – HDO, Ortep, Subiton, T-SOFT a dalším.
Odpovědět
Skupina ČEZ (nejvýznamnější sponzor)
PRE (Pražská energetika)
IBM Česká republika
Pragoprojekt
SPEL
Dále organizace děkuje dalším podporovatelům (abecedně):
AEM, CertiCon, CRIF, Cygni (Vazba na Pavla Tykače), ENA, Energocentrum Plus, Invicta Bohemica, Jiran a partner architekti, MicroStep – HDO, Ortep, Subiton, T-SOFT a dalším.
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 07:43 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo a, názoj jiné strany. A důležtý, neb postavit jakékolim zdroje o mocnosti 30-50GW do roku 2030-50 je nemožné. Takže co, vypnout???
Odpovědět
EN
Emil Novák
28.3.2026 20:03 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo a? Vy taky nejste neutrální, máte silný proti-jaderný charakter a taky vaše stanoviska obsahují zjevné dezinformace, takže co tím chcete říct? Že se názory České společnosti pro energetiku ani vaše názory nemají brát vážně?
Odpovědět
Peter
28.3.2026 20:16 Reaguje na Emil NovákPan Hariprasad psal "Není to neutrální vědecká společnost", zřejmě se na rozdíl od ing. Hynka Berana z ČSEn považuje za vědce.
https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/b/beran-hynek.html
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/b/beran-hynek.html
KV
Karel Valenta
28.3.2026 20:55 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPokud se větrníky obejdou bez obřích dotací a budou v obcích schváleny zastupitelstvem nebo v referendu, nemám s jejich instalací problém. Nesmí být ale obcím násilně nuceny pomocí akceleračních oblastí, které obcházejí referendum, to je vůči obcím a občanům velká prasárna stylem o nás bez nás.
Současné dotace do větrníků jsou investiční až 65 % a provozní nyní vypsané 3200 Kč/MWh, k tomu je třeba připočítat nutnost zálohování PPE s uvažovanými kapacitními platbami a tím celková cena elektřiny dále vzroste někam k 5000 Kč/MWh.
Naopak FVE v současné době mají investiční dotace 25-30 % a žádné provozní a to považuji za přiměřené. Je proto nutné srovnat dotace do nízkoemisních zdrojů na tuto úroveň i pro větrníky a BPS a uvažovat i o investičních dotacích do jádra, kde by vzhledem k dlouhé životnosti JE mohly být 50-60 %.
Nechápu násilné tlačení větrníků do ČR, kde proto nemáme přírodní podmínky a proto musí být dotace do nich tak obrovské. Jde nám především o dekarbonizaci a né o výdělky různých pseudoinvestorů.
Odpovědět
Současné dotace do větrníků jsou investiční až 65 % a provozní nyní vypsané 3200 Kč/MWh, k tomu je třeba připočítat nutnost zálohování PPE s uvažovanými kapacitními platbami a tím celková cena elektřiny dále vzroste někam k 5000 Kč/MWh.
Naopak FVE v současné době mají investiční dotace 25-30 % a žádné provozní a to považuji za přiměřené. Je proto nutné srovnat dotace do nízkoemisních zdrojů na tuto úroveň i pro větrníky a BPS a uvažovat i o investičních dotacích do jádra, kde by vzhledem k dlouhé životnosti JE mohly být 50-60 %.
Nechápu násilné tlačení větrníků do ČR, kde proto nemáme přírodní podmínky a proto musí být dotace do nich tak obrovské. Jde nám především o dekarbonizaci a né o výdělky různých pseudoinvestorů.
PH
Petr Hariprasad Hajič
28.3.2026 17:57Proti VtE se v Česku úplně nesmyslně brojí. Pravdou je skutečnost, že celosvětově se vyrábí už asi 8% (údaj 2024) z VtE, loni už to mohlo být přes 10% a letos to bude zase o několik procent víc. Copak asi říkali lidé v Holandsku a jinde, když se někdy ve 13. století začaly všude stavět větvné mlýny? Myselo to vrzat, bouchat a stejně jako současné VtE vytvářet rázy a to i v oblasti infrazvuku. Stavěli to pragmaticky blízko vesnic, aby se vesničani nemuseli lopotit s pytli obilí moc daleko. Současné VtE se dají dokonce stavět tak, aby se omezily rázy tvarem a zakončením vrtulí (pilovitý tvar) a také tvarováním krytu tubusu a natáčením lopatek v jeho blízkosti. Obecně se dá říci, že čím větší VtE, tím pomalejší rotace a lepší a snazší eliminace rázů, které jsou nejvíc nepříjemné. Samozřejmě, když je někdo silně proti, bude mít problém. Jde o psychickou a psychologickou záležitost. Stejně tak, jako někdo nesnáší jaderné elektrárny, chladící věže a čmoudící komíny, tak někdo bude raději preferovat život u hlučné dálnice s hlasitými motory nebo u závodního okruhu než poněrně tiché VtE, protože k nim má odpor.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
28.3.2026 18:21 Reaguje na Petr Hariprasad HajičSrovnávat 13. století a 21. století, tak to je hodně mimo i na vás.
Odpovědět
Peter
28.3.2026 18:48 Reaguje na Jaroslav StudničkaNo však pred 165 rokmi ešte na plantážach v USA dreli otroci, Copak asi říkali lidé, muselo to bouchat když je bičovali že?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2026 18:45 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPořád dokola kecy o ničem. Ano v Holansku a vlastně na celém severu je větrněji. Navíc tam mají moře. V holansku se stavěli větrné mlýny u nás vodní. Těch větrných mělo snad u nás být jen kolem tří set. Již to snad mluví o mnohém. No a jestli to mevíte tak ten skřípot , vrzání, bouchání bylo slyšet jen když se mlelo. Myslíte si snad , že se mlelo celý rok? Co myslíte, že vám půjde dřív na nervy. Když si soused pustí 2 hodiny denně nahlas televizi nebo když ve vaší blízkosti bude 24 hodin denně/ 7 dní v týdnu monotoně ale celkem potichu kapat voda?
Odpovědět
PH
RČ
Radek Čuda
30.3.2026 15:46 Reaguje na Pavel HanzlNesmíte soudit každého podle sebe ... je normální, že vy jakožto stařec nad hrobem už ty smysly máte poněkud jeté, ale řada ostatních je na tom lépe.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
3.4.2026 12:00 Reaguje na Pavel Hanzlno - hodně se toho napsalo o tom, jak se kapání vody používalo coby kruté mučení, které po delší době přivedlo mučené k šílenství...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 09:50 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTaky to vidím velmi podobně, celý odpor přece nejede jenom proti Vte, ale proti všem čistým energiím i proti celému grýndýlu, který lidem zpříjemňuje život.
Proč? Jak je to možné, když čistá energie i životní prostředí jsou všeobecně kladné hodnoty, nehledě na klimatický problém?
Odpovědět
Proč? Jak je to možné, když čistá energie i životní prostředí jsou všeobecně kladné hodnoty, nehledě na klimatický problém?
KP
Karel Ploranský
3.4.2026 12:34 Reaguje na Pavel HanzlMůžete prosím uvést nějaký konkrétní příklad, čím Vám grýndýl ZPŘÍJEMNIL ŽIVOT?
Zatím všechno, co se v souvislosti s ním kde objevilo, jsou věci, které musím se skřípěním zubů skousnout, i když mne s.rou a život mi kazí. Např. koukat se na zelené pole za vsí mi bylo rozhodně příjemnější, než když tam teď koukám na pole černých panelů. A že by malebnou siluetu Krušných Hor ty fofrníky trčící teď proti obzoru zkrášlovaly? To tedy fakt ne. Kdekoliv se nějaký nový někde objeví, dojem z té změny je vždycky nepříjemný a scenérie, kterými se člověk rád kochal, což je jednou z příjemných věcí v životě, jsou tím vždycky pokažené.
Tolik elektřiny fofrníky nikdy nevyrobí, aby nám za tuhle újmu stála. A to pomíjím další dopady.
Mimochodem, jsem zvědav, kolik z nich jich na své náklady zlikvidují investoři, až doslouží. Myslím, že ti se potichu vytratí a zaplatí to má vnoučata. A některé stopy po nich se ani odstranit nedají.
Odpovědět
Zatím všechno, co se v souvislosti s ním kde objevilo, jsou věci, které musím se skřípěním zubů skousnout, i když mne s.rou a život mi kazí. Např. koukat se na zelené pole za vsí mi bylo rozhodně příjemnější, než když tam teď koukám na pole černých panelů. A že by malebnou siluetu Krušných Hor ty fofrníky trčící teď proti obzoru zkrášlovaly? To tedy fakt ne. Kdekoliv se nějaký nový někde objeví, dojem z té změny je vždycky nepříjemný a scenérie, kterými se člověk rád kochal, což je jednou z příjemných věcí v životě, jsou tím vždycky pokažené.
Tolik elektřiny fofrníky nikdy nevyrobí, aby nám za tuhle újmu stála. A to pomíjím další dopady.
Mimochodem, jsem zvědav, kolik z nich jich na své náklady zlikvidují investoři, až doslouží. Myslím, že ti se potichu vytratí a zaplatí to má vnoučata. A některé stopy po nich se ani odstranit nedají.
KV
Karel Valenta
28.3.2026 20:53Dne 24.3.2026 se na půdě Evropského parlamentu v Bruselu diskutovala otázka nepříznivých zdravotních účinků větrných elektráren.
Konference se zúčastnili zástupci několika zemí v čele se Švédskem, Německem, Francií, Dánskem, Belgií, Rakouskem a Irskem. Slovensko a Česko měly zastoupení na základě pozvání Ing. Kataríny Ondrušové a Ing. Daniela Máčovského.
Na konferenci vystoupil přední světový expert, prof. Ken Mattsson, který informoval účastníky o nedostatečných legislativních hodnotách pro hodnocení škodlivého infrazvuku. Představil nejnovější modelové studie jeho šíření a jeho negativního dopadu na zdraví. Zároveň poukázal na výrazný rozdíl v hodnotách a působení přírodního infrazvuku vytvářeného přírodními jevy, od výrazně intenzivnějších, uměle pulzních infrazvuků vytvořených gigantickými větrnými turbínami.
Německá Dr.Ursula Maria Bellut-Staeck, MD informovala účastníky o poškození fyziologických procesů infrazvukem na úrovni přenosu neurovzrušení na úrovni buněk a tkání. Jak obzvláště závažné zdůraznila poruchu homeostázy - rovnováhy vnitřního prostředí. Konkrétně poukázala na destruktivní charakter výkonnějších turbín o výkonu 7 a více MW na všechny živé organismy ve vzdálenosti 10 kilometrů! V závěru svého projevu zdůraznila extrémní vážnost a nutnost řešení zmíněného problému, ve kterém není na co čekat!
Posledním řečníkem byl právník EU Morvan Le Berre, který poukázal na nedostatečnou právní ochranu osob zasažených větrnými turbínami a na obtížnost a nákladovou efektivitu prokazování postižených obětí po mnoho let. Upozornil na nutnost pozměnit legislativu na ochranu obyvatel zasažených oblastí.
Odpovědět
Konference se zúčastnili zástupci několika zemí v čele se Švédskem, Německem, Francií, Dánskem, Belgií, Rakouskem a Irskem. Slovensko a Česko měly zastoupení na základě pozvání Ing. Kataríny Ondrušové a Ing. Daniela Máčovského.
Na konferenci vystoupil přední světový expert, prof. Ken Mattsson, který informoval účastníky o nedostatečných legislativních hodnotách pro hodnocení škodlivého infrazvuku. Představil nejnovější modelové studie jeho šíření a jeho negativního dopadu na zdraví. Zároveň poukázal na výrazný rozdíl v hodnotách a působení přírodního infrazvuku vytvářeného přírodními jevy, od výrazně intenzivnějších, uměle pulzních infrazvuků vytvořených gigantickými větrnými turbínami.
Německá Dr.Ursula Maria Bellut-Staeck, MD informovala účastníky o poškození fyziologických procesů infrazvukem na úrovni přenosu neurovzrušení na úrovni buněk a tkání. Jak obzvláště závažné zdůraznila poruchu homeostázy - rovnováhy vnitřního prostředí. Konkrétně poukázala na destruktivní charakter výkonnějších turbín o výkonu 7 a více MW na všechny živé organismy ve vzdálenosti 10 kilometrů! V závěru svého projevu zdůraznila extrémní vážnost a nutnost řešení zmíněného problému, ve kterém není na co čekat!
Posledním řečníkem byl právník EU Morvan Le Berre, který poukázal na nedostatečnou právní ochranu osob zasažených větrnými turbínami a na obtížnost a nákladovou efektivitu prokazování postižených obětí po mnoho let. Upozornil na nutnost pozměnit legislativu na ochranu obyvatel zasažených oblastí.
PH
Petr Hariprasad Hajič
29.3.2026 04:24 Reaguje na Karel ValentaTo, co popisujete, nepotvrzuje samo o sobě, že jde o uznávaný odborný konsenzus. Naopak to působí jako tematická událost/protestní nebo advokační akce, kde vystoupilo několik osob s kritickým pohledem na větrné elektrárny, ale jejich tvrzení není totéž jako obecně přijatý vědecký závěr.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 08:31 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNení třeba odborný konsensus. Kukněte na WIKI nebo Statistický úřad a zjistíte odměřenou, opakuji odměřenou!!! hodnotu 300TWh roční spotřeby Česka. To je asi 30-40GW trvalého výkonu a to třeba řešit. Větřáky nebo slunečníky jsou jen optický dudlík řešení.
Odpovědět
SV
KV
Karel Valenta
29.3.2026 09:22 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTo, že se to řeší na půdě Evropského parlamentu znamená, že jde o vážný problém. Viz nedávné soudní rozsudky ve Francii ohledně větrníků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 09:58 Reaguje na Karel ValentaPři velkém suchu v roce 2015 a dalších se řešilo, jestli mají větrné parky v Severním moři vliv na převážně severozápadní vodonosné proudění do Evropy. Scházely se takové konference, všichni šermovali všemožnými argumenty jak tureckými šavlemi, výsledkem byly série studií a výzkomů na tohle téma. A výsledek?
Nikdo neprokázal nic a jak začalo zase pršet, celé to scíplo úplně.
Odpovědět
Nikdo neprokázal nic a jak začalo zase pršet, celé to scíplo úplně.
Peter
30.3.2026 10:13 Reaguje na Pavel HanzlPríspevok K Valentu na ktorý akože reagujete žiadne "vodonosné proudění do Evropy" nespomína.
Keď už staviate strawmana, tak to aspoň nerobte na cudzom.
Odpovědět
Keď už staviate strawmana, tak to aspoň nerobte na cudzom.
KV
Karel Valenta
28.3.2026 21:16https://www.facebook.com/share/v/1BDV26vWXL/
Větrník Kopřivná a „nadšený“ obyvatel
https://www.youtube.com/watch?v=99szZhwPR18
Velmi drsné zkušenosti pana Mause s větrníky a pozvánka pro pana Hlavenku k pobytu u těchto hlučných monster. A toto se tu má nyní opakovat na dalších stovkách lokalit v ČR po ustanovení akceleračních oblastí. Znamená to zničené životy mnoha a mnoha lidí.
Odpovědět
Větrník Kopřivná a „nadšený“ obyvatel
https://www.youtube.com/watch?v=99szZhwPR18
Velmi drsné zkušenosti pana Mause s větrníky a pozvánka pro pana Hlavenku k pobytu u těchto hlučných monster. A toto se tu má nyní opakovat na dalších stovkách lokalit v ČR po ustanovení akceleračních oblastí. Znamená to zničené životy mnoha a mnoha lidí.
Peter
28.3.2026 21:39 Reaguje na Karel ValentaPríšerné... cez trojité sklá. Spíme pri otvorenom okne, máj a september na vetračku, jún-júl-august dokorán. Milujem čerstvý vzduch, na svitaní ma budí spev vtákov. To všetko by šlo do... kvôli nenásytnosti pár hoviad.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 08:25 Reaguje na PeterNo samozřejmě, protože hospodářství se spotřebou 30-50GW to nezachrání.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.3.2026 12:41 Reaguje na PeterTi ptáci řvou asi 100x tolik, co celá turbína.
Odpovědět
Peter
29.3.2026 13:28 Reaguje na Pavel HanzlJasně Hanzle turbíny jsou lepší, se o tom i píše: "Turbíny zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj"
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.3.2026 16:54 Reaguje na PeterOkno z ložnice mám na zahradu, mám tam sýkorníky a v zimě sypu ptáčkům, nepoužívám žádnou chemii. Dřív tu řvali ptáci na jaře už od 4 hodin jak šílení, dnes je jich výrazně méně. Nebo hůř syším?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.3.2026 15:48 Reaguje na Pavel HanzlTak pokud je řeč o sýkorkách, tak spíš hůř slyšíte, protože sice Prágl není Brno, ale tady se sýkorkám v městské zástavbě daří velmi dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.3.2026 16:14 Reaguje na Radek ČudaKoňadra těží z toho, že hnízdí v dutinách/budkách. Ptáci z otevřených hnízd trpí predací od straky, poštolky, kuny - které dříve ve městech nebyly, dnes jich je vidět všude mraky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:28 Reaguje na Karel ZvářalMám silný pocit, že ubývá na zahradě hmyzu (ani komáři neštípou), přitom tam vzorně uklizeno nemám a u sousedů je přímo jungle. Dřív tam žili ježci, dnes už ne, v kompostu jsou žížaly, ale ne moc. Divoké kočky jsou občas stále, kuny a straky normálně. Do budek se dobývá strakapoud. Ale ptáků je nějak daleko méně. Nebo je to jen vzpomínkový optimismus?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.3.2026 14:24 Reaguje na Pavel HanzlMůže být optimismus, může to být lokální záležitost. To se takto nedá říci.
Třeba u mne okolo baráku je poslední 2-3 roky celkem znatelně méně strak. Současně ostatní druhy se drží furt tak nějak na svém a jinde na pětce/šestce jich vídám pořád dost a dost.
Ale taky to může být jen můj dojem, z občasného pozorování fakt nelze dělat žádné velké závěry.
Odpovědět
Třeba u mne okolo baráku je poslední 2-3 roky celkem znatelně méně strak. Současně ostatní druhy se drží furt tak nějak na svém a jinde na pětce/šestce jich vídám pořád dost a dost.
Ale taky to může být jen můj dojem, z občasného pozorování fakt nelze dělat žádné velké závěry.
KP
Karel Ploranský
3.4.2026 12:12 Reaguje na Radek ČudaPane Čudo, lokální záležitost to asi bohužel není.
Když jsem v sedmdesátkách s dětmi sedl v letním odpoledni do auta a vezl je 22 km k babičce, tak před návratem jsem si musel umýt čelní sklo od nalepeného hmyzu. Dnes mohu kterýmkoli směrem ujet 300 km - a furt dobrý...
Že je ptáků mnohem méně, je naprosto nepopiratelný fakt. Však jich musí být méně, když nemají co žrát!...
Odpovědět
Když jsem v sedmdesátkách s dětmi sedl v letním odpoledni do auta a vezl je 22 km k babičce, tak před návratem jsem si musel umýt čelní sklo od nalepeného hmyzu. Dnes mohu kterýmkoli směrem ujet 300 km - a furt dobrý...
Že je ptáků mnohem méně, je naprosto nepopiratelný fakt. Však jich musí být méně, když nemají co žrát!...
Karel Zvářal
31.3.2026 16:08 Reaguje na Pavel HanzlÚbytek drozdovitých je zřejmě dán virem Usutu, byť kosi i drozdi letos mírně přibyli, ale s obdobím před je to stále málo.
Neoddiskutovatelná je absence vrabčáka d. na spoustě míst, kde jich bývaly doslova mraky. Zvonci nějací jsou/zpívají, ale na krmítku nebyl viděn ani jeden. I pěnkavy a stehlíci ubyly, ale těch je v porovnání s vrabčáky stále dost. Chocholouš na nule (u nás) už dlouho, co se drží na mírně rostoucích počtech, tak hřivnáči a březňačky, holuby/"pošťáky" nepočítám - na ně dělá zátahy město, firmička si pomůže... Po mnoho letech na krmítku pár parukářek, ještě se asi rozsidlují a párují. Koňadra je pokles schopna dohnat v průběhu roku.
Odpovědět
Neoddiskutovatelná je absence vrabčáka d. na spoustě míst, kde jich bývaly doslova mraky. Zvonci nějací jsou/zpívají, ale na krmítku nebyl viděn ani jeden. I pěnkavy a stehlíci ubyly, ale těch je v porovnání s vrabčáky stále dost. Chocholouš na nule (u nás) už dlouho, co se drží na mírně rostoucích počtech, tak hřivnáči a březňačky, holuby/"pošťáky" nepočítám - na ně dělá zátahy město, firmička si pomůže... Po mnoho letech na krmítku pár parukářek, ještě se asi rozsidlují a párují. Koňadra je pokles schopna dohnat v průběhu roku.
JS
Jaroslav Studnička
29.3.2026 14:06 Reaguje na Pavel HanzlPřestaňte blekotat Hanzle, zase tu začínáte rozjíždět svůj hnojomet.
Odpovědět
PH
JS
Jaroslav Studnička
29.3.2026 17:34 Reaguje na Pavel HanzlAno, přesně to tu opět předvádíte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 10:01 Reaguje na Jaroslav StudničkaPtáčci jsou ve vašem světě naopak hnojomet?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.3.2026 10:03 Reaguje na Pavel HanzlHnojomet nesmyslů je vaše argumentace ve stylu "Ti ptáci řvou asi 100x tolik, co celá turbína."
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:32 Reaguje na Jaroslav StudničkaTo jste neslyšel u nás, kde je pás starých zahrad -bývalé Khonovy cihelny, jak ti potvoráci na jaře od rána řvou!!! To byste musel mít tu turbínu přímo na dvorku.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.3.2026 18:17 Reaguje na Pavel HanzlA turbína VtE taky řve jen na jaře od rána?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2026 18:03 Reaguje na Pavel HanzlBěžte bydlet pod větrník, tam vás sichr ptáci budit nebudou a víte proč?
Že by jim ty větrníky vadily a
lidem nikoliv? Vadí i zvěři a
hmyzu, jen Hanzlovi nevadí!
Odpovědět
Že by jim ty větrníky vadily a
lidem nikoliv? Vadí i zvěři a
hmyzu, jen Hanzlovi nevadí!
PH
Petr Hariprasad Hajič
29.3.2026 04:29 Reaguje na Karel ValentaRozumím, ale z těch videí a komentářů samotných nelze bezpečně vyvodit obecný závěr, že větrníky „ničí životy mnoha a mnoha lidí“ všude tam, kde se staví. Veřejně dohledatelné materiály k tomuto tématu ukazují, že hlavní spor je o lokální hluk, odstupy, vizuální dopad a důvěru v proces, ne o prokázaný univerzální zdravotní kolaps obyvatelstva.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 07:47 Reaguje na Petr Hariprasad HajičOpakuji. Přiznejte si, že ve větru nelze postavit 30-50GW a už vůbec ne výkon udržet celoročně bez naprosto ohromující ceny za akumulaci. A nelze to ani zachraňovat v plynu, protože původně předpokládaný zdroj je rusko, pak záchranné lano katar..... Tak co?
Odpovědět
KV
Karel Valenta
29.3.2026 09:09 Reaguje na Petr Hariprasad HajičV takové vesnici o 1000 obyvatelích bude na hluk citlivých 5-10 %, to je 50-100 lidí. Tito lidé, když se v tom hluku nevyspí, tak budou mít zničený život.
Za mnohem menší peníz je třeba postavit JE a ty lidi nechat na pokoji.
Odpovědět
Za mnohem menší peníz je třeba postavit JE a ty lidi nechat na pokoji.
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 09:18 Reaguje na Karel ValentaJe pžísloví, že když nejde o život jde o h.... Nedostatek energie na úrovni 30-50 GW ale život ohrožuje a to je třeby řešit. A ne se přít o to, komu co bude vadit. Kdyby větrníky problém 30GW řešily, no tak prosím. Ale neřeší, jen za těžké peníze zhyzdí krajinu a otráví životy jak lidem, tak vyvraždí mnoho živočichů v přírodě.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
29.3.2026 09:50 Reaguje na Slavomil VinklerJe nutné budovat ve velkém JE : dostavět 2 GW v Temelíně a 2 GW v Dukovanech, cca 4 GW v Tušimicích buď klasika nebo v SMR, pokud se ten pokusný SMR v Temelíně osvědčí. Do těch 30 GW je to ale daleko, ale větrníky to nevyřeší, to jsou dětské hračky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 11:04 Reaguje na Karel Valenta30GW je asi 10000 větřákú po 10 MW instalovaného a k tomu asi 10 tisíc baterií 100 MWh. Nicméně ani na těch 30 temelínů nebo 300 SMR není dost místa ani vody .
Odpovědět
EN
Emil Novák
29.3.2026 14:36 Reaguje na Slavomil VinklerNepotřebujeme žádných "30 temelínů nebo 300 SMR", voda je ten poslední problém.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.3.2026 18:34 Reaguje na Emil NovákSouhlasím, když vypneme tak poslední zhasne a nepotřebuje už nic.
Odpovědět
EN
Emil Novák
29.3.2026 19:16 Reaguje na Slavomil VinklerNe, nepotřebujeme je proto, že vaše výpočty jsou mimo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.3.2026 12:17 Reaguje na Karel ValentaTo je velmi působivé a přesvědčivé video. Mám velmi hlubokou nedůvěru k takovým videím z youtube.
A) Vzdálennost 400 m od posledního obydlí je zcela mimo hygienickou normu a stavebník to přece ví a stavební ouřad taky.
B) Hlukové studie a další parametry nejsou žádné cypoviny, ale jednoduše ověřitelná fakta a žádný investor nebude riskovat soud, který by zcela jasně prohrál.
C) ta hlučnost, kterou ten jedinec popisuje, žádná turbína nevytváří ani přímo pod stožárem, možná je tam od začátku nějaká porucha, což je divné.
D) Nevím, co říkají lidé, bydlící u zatížených komunikací, ať silnic nebo železnic, mě jede pod oknem tramvajová linka a automobilový provoz stále.
Odpovědět
A) Vzdálennost 400 m od posledního obydlí je zcela mimo hygienickou normu a stavebník to přece ví a stavební ouřad taky.
B) Hlukové studie a další parametry nejsou žádné cypoviny, ale jednoduše ověřitelná fakta a žádný investor nebude riskovat soud, který by zcela jasně prohrál.
C) ta hlučnost, kterou ten jedinec popisuje, žádná turbína nevytváří ani přímo pod stožárem, možná je tam od začátku nějaká porucha, což je divné.
D) Nevím, co říkají lidé, bydlící u zatížených komunikací, ať silnic nebo železnic, mě jede pod oknem tramvajová linka a automobilový provoz stále.
KV
Karel Valenta
29.3.2026 14:28 Reaguje na Pavel HanzlAutor zve k pobytu na svém pozemku, může si to ověřit na vlastním těle a ušiskách.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.3.2026 16:50 Reaguje na Karel ValentaVelmi se obávám že by to nedopadlo. Autor spolíhá na to, že každý s tím bude šermovat jak damascénskou šavlí, ale podívat se tam nepojede.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
29.3.2026 17:35 Reaguje na Pavel HanzlTak tam místo blábolení na internetu vyražte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.3.2026 20:50 Reaguje na Jaroslav StudničkaZastavím se u nějaké vrtule, nejspíš asi na cestě do Vídně a poslachu si to.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.3.2026 20:54 Reaguje na Pavel HanzlAby jste to pochopil, musel byste zařídit vrtuli ve štatlu, ideálně 200-300m po směru větru. Je rozdíl oheň přeskočit, nebo se do něj položit...
Odpovědět
JS
JO
Jarka O.
29.3.2026 10:091 malá lednička vydává jiný hluk než park velkých lednic a vypadá zcela jinak,že.
Odpovědět
Peter
29.3.2026 10:24 Reaguje na Jarka O.Hlavne nikto nespí v kuchyni s hlavou 1 m od kompresora (tam sa hlučnosť meria).
Odpovědět
PH
Peter
29.3.2026 10:48Inak všimli ste si, ako pán Hlavenka napriek nadpisu "Jak hlučné jsou větrné elektrárny?" nikde túto hlučnosť exaktne neuvedie? Pritom stačilo napísať turbína emituje hluk xxx dB. Keď sa turbína certifikuje, musí výrobca dokázať, koľko hluku samotná turbína produkuje. Nerobí sa to meraním pri dome, ale pri turbíne.
Pre predstavu si stačí otvoriť tento obrázok:
https://www.ge.com/news/reports/how-loud-is-a-wind-turbine
btw moderný vysavač, ktorý máme doma už nemá hlučnosť 80 dB, ale 63 dB.
Odpovědět
Pre predstavu si stačí otvoriť tento obrázok:
https://www.ge.com/news/reports/how-loud-is-a-wind-turbine
btw moderný vysavač, ktorý máme doma už nemá hlučnosť 80 dB, ale 63 dB.
KV
Karel Valenta
29.3.2026 10:56Tady je přesně popsáno, jak nyní novodobí větrní baroni budou ničit životy běžných občanů :
Pořad Ve stínu mapuje příběh člověka, který chtěl jediné: klidné bydlení v přírodě. Kvůli (ne)komunikaci úřadů a kvůli tomu, že nikdo nechtěl poslouchat jeho stížnosti na hluk, se z něj stal dost hlasitý kritik větrné energetiky.
„Při takovém hluku nemůžete pracovat nebo odpočívat na zahradě, v noci se nevyspíte. Řada sousedů musí užívat léky proti bolesti hlavy,“ napsal do pořadu Ve stínu Radek Maus. Zdroje rámusu, tři větrné elektrárny, má kousek za domem.
Loni na podzim se za jeho domem roztočily tři větrníky. Nejbližší přitom stojí jen 460 metrů od jeho pozemku. A podle Radka Mause začaly vydávat nesnesitelný hluk.
„Byli jsme na dovolené, když elektrárny spustili do zkušebního provozu, a když jsme se vrátili, měli jsme domluvenou grilovačku. Jenže zatímco se maso grilovalo venku, my s návštěvou jsme museli sedět vevnitř, protože se tam nedalo vydržet,“ popisuje svoji první zkušenost.
Podle něj nešlo o ojedinělou situaci. Maus tvrdí, že nesnesitelný hluk přichází vždy, když fouká silnější vítr ze západu. A to se na podzim a na přelomu roku dělo poměrně často. Hluk je silný nejen venku, ale i uvnitř domu a rušivý je logicky hlavně v noci. „Vrtule se roztočí i v jednu ráno a i přes zavřené okno vás to vzbudí. Během vánočních svátků jsme nespali několik dní v kuse.“
Maus hluk přirovnává k motoru letadla a není zdaleka jediný, kdo si na něj stěžuje.
„Když fouká, všechno rezonuje a máte pocit, že nad barákem létají stíhačky,“ popisuje jedna ze sousedek. A když jsme se ptali dalších obyvatel, všichni rámus přicházející s každým silnějším větrem potvrzovali.
Odpovědět
Pořad Ve stínu mapuje příběh člověka, který chtěl jediné: klidné bydlení v přírodě. Kvůli (ne)komunikaci úřadů a kvůli tomu, že nikdo nechtěl poslouchat jeho stížnosti na hluk, se z něj stal dost hlasitý kritik větrné energetiky.
„Při takovém hluku nemůžete pracovat nebo odpočívat na zahradě, v noci se nevyspíte. Řada sousedů musí užívat léky proti bolesti hlavy,“ napsal do pořadu Ve stínu Radek Maus. Zdroje rámusu, tři větrné elektrárny, má kousek za domem.
Loni na podzim se za jeho domem roztočily tři větrníky. Nejbližší přitom stojí jen 460 metrů od jeho pozemku. A podle Radka Mause začaly vydávat nesnesitelný hluk.
„Byli jsme na dovolené, když elektrárny spustili do zkušebního provozu, a když jsme se vrátili, měli jsme domluvenou grilovačku. Jenže zatímco se maso grilovalo venku, my s návštěvou jsme museli sedět vevnitř, protože se tam nedalo vydržet,“ popisuje svoji první zkušenost.
Podle něj nešlo o ojedinělou situaci. Maus tvrdí, že nesnesitelný hluk přichází vždy, když fouká silnější vítr ze západu. A to se na podzim a na přelomu roku dělo poměrně často. Hluk je silný nejen venku, ale i uvnitř domu a rušivý je logicky hlavně v noci. „Vrtule se roztočí i v jednu ráno a i přes zavřené okno vás to vzbudí. Během vánočních svátků jsme nespali několik dní v kuse.“
Maus hluk přirovnává k motoru letadla a není zdaleka jediný, kdo si na něj stěžuje.
„Když fouká, všechno rezonuje a máte pocit, že nad barákem létají stíhačky,“ popisuje jedna ze sousedek. A když jsme se ptali dalších obyvatel, všichni rámus přicházející s každým silnějším větrem potvrzovali.
am
29.3.2026 22:11
Stávající legislativa kolem OZE je špína po všech stranách, nějak mě nepřekvapuje že za to Hlavenka (který nadělal prachy na vyhledávači levných letenek, ó ta ironie) lobbuje.
Hezké související poštení nabízí třeba články pana Pauknera, o OZE a větrnících zde:
https://medium.seznam.cz/clanek/thomas-paukner-nejdrazsi-stret-zajmu-v-historii-za-hladika-si-lobbiste-psali-vlastni-zakony-a-nalezite-vydelali-257558
(Článek o nápojářské lobby u téhož ministra je taktéž výživný.)
Jinak Hlavenka snad bydlí v Braníškově na Velkobítešsku, je to tam hezky návětrné, tak snad se dočká nějakého toho větrníku za chalupou!
Odpovědět
Hezké související poštení nabízí třeba články pana Pauknera, o OZE a větrnících zde:
https://medium.seznam.cz/clanek/thomas-paukner-nejdrazsi-stret-zajmu-v-historii-za-hladika-si-lobbiste-psali-vlastni-zakony-a-nalezite-vydelali-257558
(Článek o nápojářské lobby u téhož ministra je taktéž výživný.)
Jinak Hlavenka snad bydlí v Braníškově na Velkobítešsku, je to tam hezky návětrné, tak snad se dočká nějakého toho větrníku za chalupou!
LB
Lukas B.
30.3.2026 08:31decibel fakt není logaritmus (je to desetinásobek dekadického logaritmu). atakdále. i psaní "pro kolchozníky" by nemělo blábolit.
dále na šíření hluku má vliv spousta faktorů. vlhkost vzduchu, směr větru, síla větru (tedy síla větru má vliv nikoli na šíření hluku, ale na jeho vnímání, v silném větru zvuky samotného větru přehluší obtěžující zdroj), makro a mikrotextura zemského povrchu (rovina/kopečky, listí na stromech/holé větve, zoráno a uvláčeno/vzrostlé obilí, čerstvý sníh/holomráz etc.
Odpovědět
dále na šíření hluku má vliv spousta faktorů. vlhkost vzduchu, směr větru, síla větru (tedy síla větru má vliv nikoli na šíření hluku, ale na jeho vnímání, v silném větru zvuky samotného větru přehluší obtěžující zdroj), makro a mikrotextura zemského povrchu (rovina/kopečky, listí na stromech/holé větve, zoráno a uvláčeno/vzrostlé obilí, čerstvý sníh/holomráz etc.
SV
Slavomil Vinkler
30.3.2026 09:04 Reaguje na Lukas B.Asi je na čase aby p. Havlenka diskusi smazal.
Odpovědět
Peter
30.3.2026 09:42 Reaguje na Lukas B.Primitívne zjednodušovanie tohoto článku šokovalo aj mňa. Pri predpokladanom vzdelaní jeho autora však zrejme nejde o neznalosť, ale účelová selekcia faktov. Už len samotná ekvilibristika s číslami pripomína pieseň Balíček karet.
Vniesť svetlo do autorom prezentovaných informácií by bolo na samostatný článok, ale pri súčasnom nastavení tohto portálu, kedy bola minulá diskusia pod textom p. Hlavenku kompletne zmazaná, by šlo o zbytočnú námahu. Autor úmyselne zamlčal základné veci o šírení hluku ako vlhkosť vzduchu, vedenie vodnými plochami, odrazy... Gradient teploty vzduchu, ktorý, ak je kladný (ten stav nastane obvykle po zotmení a vrcholí pred svitaním) ohýba zvukový lúč k zemi, takže v určitej vzdialenosti zrazu počujete zvuk ako by ste boli pri ňom. Výškový gradient rýchlosti vetra ktorý sa môže s gradientom teploty v jednom smere odčítať, ale v opačnom bohužiaľ sčítať... Autor vôbec nespomína faktor výšky samotnej elektrárne, ktorý je veľmi významný z dvoch príčin, jednak vo výške 200 m fučí často aj keď pri zemi je len vánok, druhak pri zdroji hluku 150 - 250 m nad krajinou (k tomu ešte obvykle na kopci) sa pred ním proste neschováte. Ani nepostavíte protihlukovú stenu ako ku vlaku. Takisto pohltenie zvuku povrchom terénu prakticky nefunguje (motorovú kosačku v záhrade o dva domy ďalej už takmer nepočujete, ale skúste ju tam zavesiť na stožiar VO...).
Odpovědět
Vniesť svetlo do autorom prezentovaných informácií by bolo na samostatný článok, ale pri súčasnom nastavení tohto portálu, kedy bola minulá diskusia pod textom p. Hlavenku kompletne zmazaná, by šlo o zbytočnú námahu. Autor úmyselne zamlčal základné veci o šírení hluku ako vlhkosť vzduchu, vedenie vodnými plochami, odrazy... Gradient teploty vzduchu, ktorý, ak je kladný (ten stav nastane obvykle po zotmení a vrcholí pred svitaním) ohýba zvukový lúč k zemi, takže v určitej vzdialenosti zrazu počujete zvuk ako by ste boli pri ňom. Výškový gradient rýchlosti vetra ktorý sa môže s gradientom teploty v jednom smere odčítať, ale v opačnom bohužiaľ sčítať... Autor vôbec nespomína faktor výšky samotnej elektrárne, ktorý je veľmi významný z dvoch príčin, jednak vo výške 200 m fučí často aj keď pri zemi je len vánok, druhak pri zdroji hluku 150 - 250 m nad krajinou (k tomu ešte obvykle na kopci) sa pred ním proste neschováte. Ani nepostavíte protihlukovú stenu ako ku vlaku. Takisto pohltenie zvuku povrchom terénu prakticky nefunguje (motorovú kosačku v záhrade o dva domy ďalej už takmer nepočujete, ale skúste ju tam zavesiť na stožiar VO...).
SV
Slavomil Vinkler
30.3.2026 08:57Velmi zajímavé čtení: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Skodi-ac-si-toho-hned-nevsimneme-Profesor-rozetnul-vetrniky-789222
cituji nekteré
Infrazvukové pulzní rázy od jedné turbíny mají kmitočet 0,2–0,8 Hz a ve větrných parcích s více větrnými turbínami dochází k interferenci jednotlivých vln pulzního infrazvuku. Interference ve větrném parku probíhá tak, že volně se točící nesynchronizované turbíny vytvářejí v krajině „horké body“ s násobně vyšším akustickým tlakem. Tlakové pulzy pak mají frekvence v oblasti 1–16 Hz.
Je to podobné, jako kdybyste měli pod okny Matějskou pouť a u každého kolotoče hrála z tlakových reproduktorů jiná písnička. Rozdíl je pouze v tom, že tento hluk neslyšíme, jinak byste z takové krajiny utekli, což ovšem udělá většina zvířat i hmyzu, pokud infrazvuk vnímají. My z toho máme obvykle jenom pocit úzkosti nebo jiný nepříjemný pocit. Tento jev pulzujících tónů se někdy používá v kinematografii v hororech, jejichž tvůrci jej někdy používají, aby zesílili pocit strachu. Vyvolává napětí a úzkost, může způsobit husí kůži lehké vibrace v těle a nejistý pocit úzkosti „něco není v pořádku“.
Déšť, prach, sněhové krystaly a kroupy fungují jako fréza. Nejde a žádné zanedbatelné špetky prášku, hmotnostní úbytek materiálu je podle počasí 0,5–4 kg z každého listu ročně, a to celé končí ve vzduchu, který dýcháme a v okolní půdě. Pokud jde o chemické složení, jsou to epoxidové pryskyřice, skelná/uhlíková vlákna a vysoce toxické PFAS (teflon, fluoropolymery). Paradoxem je PFAS – v lyžařských voscích jsou zakázány, u turbín nad ornou půdou jsou ignorovány.
Základová patka z železobetonu váží 2 500–4 000 tun a v důsledku rotace lopatek jsou do podloží vysílány neustále vibrace. Je to podobné, jako zhutňovač zeminy na stavbě, ale ten váží kolem 100 kg. Představte si něco takového deset tisíckrát těžší po dobu dvaceti let, zůstane pod tím měsíční planeta i v okolí. Uvnitř té půdy nastává katastrofa pro všechen život:
V době, kdy čelíme největšímu propadu porodnosti v historii ČR, chcete vědomě přidat do prostředí další škodlivé látky (endokrinní disruptory) a chronický stresový faktor, o kterém jako imunolog vím, že fertilitu prokazatelně snižuje? Je toto naše definice národního rozvoje a bezpečnosti? V praxi to znamená, že se v těchto oblostech nebude dařit nejenom zvířatům, která utečou, ale i lidem, kteří nemají kam odejít, zejména pokud budou mít u větrných parků své domy na hypotéku.
Odpovědět
cituji nekteré
Infrazvukové pulzní rázy od jedné turbíny mají kmitočet 0,2–0,8 Hz a ve větrných parcích s více větrnými turbínami dochází k interferenci jednotlivých vln pulzního infrazvuku. Interference ve větrném parku probíhá tak, že volně se točící nesynchronizované turbíny vytvářejí v krajině „horké body“ s násobně vyšším akustickým tlakem. Tlakové pulzy pak mají frekvence v oblasti 1–16 Hz.
Je to podobné, jako kdybyste měli pod okny Matějskou pouť a u každého kolotoče hrála z tlakových reproduktorů jiná písnička. Rozdíl je pouze v tom, že tento hluk neslyšíme, jinak byste z takové krajiny utekli, což ovšem udělá většina zvířat i hmyzu, pokud infrazvuk vnímají. My z toho máme obvykle jenom pocit úzkosti nebo jiný nepříjemný pocit. Tento jev pulzujících tónů se někdy používá v kinematografii v hororech, jejichž tvůrci jej někdy používají, aby zesílili pocit strachu. Vyvolává napětí a úzkost, může způsobit husí kůži lehké vibrace v těle a nejistý pocit úzkosti „něco není v pořádku“.
Déšť, prach, sněhové krystaly a kroupy fungují jako fréza. Nejde a žádné zanedbatelné špetky prášku, hmotnostní úbytek materiálu je podle počasí 0,5–4 kg z každého listu ročně, a to celé končí ve vzduchu, který dýcháme a v okolní půdě. Pokud jde o chemické složení, jsou to epoxidové pryskyřice, skelná/uhlíková vlákna a vysoce toxické PFAS (teflon, fluoropolymery). Paradoxem je PFAS – v lyžařských voscích jsou zakázány, u turbín nad ornou půdou jsou ignorovány.
Základová patka z železobetonu váží 2 500–4 000 tun a v důsledku rotace lopatek jsou do podloží vysílány neustále vibrace. Je to podobné, jako zhutňovač zeminy na stavbě, ale ten váží kolem 100 kg. Představte si něco takového deset tisíckrát těžší po dobu dvaceti let, zůstane pod tím měsíční planeta i v okolí. Uvnitř té půdy nastává katastrofa pro všechen život:
V době, kdy čelíme největšímu propadu porodnosti v historii ČR, chcete vědomě přidat do prostředí další škodlivé látky (endokrinní disruptory) a chronický stresový faktor, o kterém jako imunolog vím, že fertilitu prokazatelně snižuje? Je toto naše definice národního rozvoje a bezpečnosti? V praxi to znamená, že se v těchto oblostech nebude dařit nejenom zvířatům, která utečou, ale i lidem, kteří nemají kam odejít, zejména pokud budou mít u větrných parků své domy na hypotéku.
BM
Břetislav Machaček
30.3.2026 10:22 Reaguje na Slavomil VinklerPopsal jste přesně i jiné vlivy a pouze dodám, že i větrníky na
moří vypudily z okolí vše živé a úsporné izolace kabelů mezi nimi
dostatečně nebrání vzniku elektromagnetického pole ve svém okolí.
Sklolaminátové otěry z vrtulí jsou nebezpečné pro naše plíce, ale
co bychom neudělali pro zbohatnutí producentů a provozovatelů VTE.
Jak píšu jinde. Ať si postaví u větřáků své domy jejich vlastníci
a propagátoři jako Hlavenka a Hanzl a netvrdí, že to je v normě a
neškodné. To oni neudělají, ale jiným to klidně naordinují jako
lék na klimatické změny. A znehodnocení čehokoliv v okolí těch
staveb je fatální. Kamarádův strýc lpící na rodinném statku ho
odmítal prodat kvůli stavbě dálnice. Projektanti ji posunuli o pár
metrů a jeho statek se ocitnul u náspu dálnice v trojúhelníku
s přivaděčem k dálnici. Na pole mu vznikla objížďka 3 km a zůstal
izolován od zbytku vesnice. Záhy však ale zemřel a rodina se marně
snažila statek prodat. Nakonec šli na třetinu odhadu a koupil to
"podnikatel" z jedné komunity, který tam ubytoval pobírače dávek.
Těm hluk a smog nevadí a statek se postupně mění na ruinu. Takže
znehodnocení čehokoliv je možné čímkoliv. V mém okolí je pár takto
využitých nemovitostí a ty okolní jsou za odhad neprodejné. Tak
je majitelé prodávají se slevou až 50% a hádejte komu? No přece těm
vlastníkům problémových nemovitostí. Je to zoufalost a totéž bude
u větřáků, protože kupec se vždy najde, ale za kolik a jaký má záměr? Uvedu ještě jeden případ prodejů domků kolem prasečáku pro
10 000 prasat, které skupoval "tichý" společník majitele prasečáku
za zlomek odhadní ceny. Po skoupení většiny nemovitostí došlo na
cílenou likvidaci prasečáku a rozprodej domků a pozemků za násobek
předchozí kupní ceny. Tak se zhodnocují a nebo naopak znehodnocují nemovitosti.
Odpovědět
moří vypudily z okolí vše živé a úsporné izolace kabelů mezi nimi
dostatečně nebrání vzniku elektromagnetického pole ve svém okolí.
Sklolaminátové otěry z vrtulí jsou nebezpečné pro naše plíce, ale
co bychom neudělali pro zbohatnutí producentů a provozovatelů VTE.
Jak píšu jinde. Ať si postaví u větřáků své domy jejich vlastníci
a propagátoři jako Hlavenka a Hanzl a netvrdí, že to je v normě a
neškodné. To oni neudělají, ale jiným to klidně naordinují jako
lék na klimatické změny. A znehodnocení čehokoliv v okolí těch
staveb je fatální. Kamarádův strýc lpící na rodinném statku ho
odmítal prodat kvůli stavbě dálnice. Projektanti ji posunuli o pár
metrů a jeho statek se ocitnul u náspu dálnice v trojúhelníku
s přivaděčem k dálnici. Na pole mu vznikla objížďka 3 km a zůstal
izolován od zbytku vesnice. Záhy však ale zemřel a rodina se marně
snažila statek prodat. Nakonec šli na třetinu odhadu a koupil to
"podnikatel" z jedné komunity, který tam ubytoval pobírače dávek.
Těm hluk a smog nevadí a statek se postupně mění na ruinu. Takže
znehodnocení čehokoliv je možné čímkoliv. V mém okolí je pár takto
využitých nemovitostí a ty okolní jsou za odhad neprodejné. Tak
je majitelé prodávají se slevou až 50% a hádejte komu? No přece těm
vlastníkům problémových nemovitostí. Je to zoufalost a totéž bude
u větřáků, protože kupec se vždy najde, ale za kolik a jaký má záměr? Uvedu ještě jeden případ prodejů domků kolem prasečáku pro
10 000 prasat, které skupoval "tichý" společník majitele prasečáku
za zlomek odhadní ceny. Po skoupení většiny nemovitostí došlo na
cílenou likvidaci prasečáku a rozprodej domků a pozemků za násobek
předchozí kupní ceny. Tak se zhodnocují a nebo naopak znehodnocují nemovitosti.
Peter
30.3.2026 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerProblém infrazvuku ktorý spomínate vybavil p. Hlavenka stručne: "Méně prozkoumaný je infrazvuk z turbín, v poslední době se z toho dělá aféra..."
A zaklincoval demagogiou par excellence: "Infrazvuk produkuje i vaše vlastní srdce nebo srdce partnera, se kterým spíte v ložnici. Srdce nechceme! Chceme klid!"
Odpovědět
A zaklincoval demagogiou par excellence: "Infrazvuk produkuje i vaše vlastní srdce nebo srdce partnera, se kterým spíte v ložnici. Srdce nechceme! Chceme klid!"
Karel Zvářal
30.3.2026 10:49 Reaguje na PeterMně třeba ten zvuk vadí a musím si lehnout tak, abych tlukot srdce neslyšel. A takové chrápání (někoho jiného) je kapitola sama pro sebe.
Celkem nedávno tu o infrazvuku běžela debata a známý troll se nad tím "bavil" :D:D:D O nějaký den později vyšla zpráva, jak noční komando infrazvukem natvrdo paralyzovalo ochranu prezidentského sídla. Takže žádná "aféra" to není, lidi z toho bolívá hlava, berou antidepresiva, a lze se domnívat, že mnohem více to vadí mnohem citlivějším smyslům zvířat, např hmyzu.
Odpovědět
Celkem nedávno tu o infrazvuku běžela debata a známý troll se nad tím "bavil" :D:D:D O nějaký den později vyšla zpráva, jak noční komando infrazvukem natvrdo paralyzovalo ochranu prezidentského sídla. Takže žádná "aféra" to není, lidi z toho bolívá hlava, berou antidepresiva, a lze se domnívat, že mnohem více to vadí mnohem citlivějším smyslům zvířat, např hmyzu.
Peter
30.3.2026 12:15 Reaguje na Karel ZvářalO dopadoch hluku veterníkov na faunu sa v texte ani nešpitne. Asi sa predpokladá, že fauna je hluchá alebo dodržiava ten popísaný 1,5-2 km dostup. Btw hoci len 1000 m odstup znamená kruh o ploche 3,14 km2 hlukom znehodnotenej krajiny - v horizontálnom rozmere. A vertikálny rozmer? Vrtuľa so 100 m dlhým listom prečesáva vzduch v ploche kruhu 3,14 ha...
Odpovědět
Karel Zvářal
30.3.2026 12:40 Reaguje na PeterNěkde by mělo být k nalezení video (kamarád mi ho ca před 8-mi lety ukazoval), jak dva ze tří netopýrů spadli k zemi, ale bez dotyku vrtule. Údajně je zabíjí podtlak vytvořený pročísnutím vzduchu vrtulí - roztrhá jim plíce.
U nás je VE na Hostýně už od osmdesátek, a jak jsem chodíval v noci po sovách, šlo krásně slyšet to pravidelné "supění" na více než 2 km. Takže mě to jako eko(logické) řešení nikdo nevychválí, a nedivím se lidem, že to v blízkosti nechtějí. Ano, je to eko(nomické) pro ty, co to provozují - většinou s datací, ale bydlet pod tím určině nebude IN. Noa pro přírodu je to jednoznačně zlo. A když si dám na misky vah CO2 a škodlivé vlivy - tak ani zadarmo, ani s dotací bych to nechtěl. Nikde!
Odpovědět
U nás je VE na Hostýně už od osmdesátek, a jak jsem chodíval v noci po sovách, šlo krásně slyšet to pravidelné "supění" na více než 2 km. Takže mě to jako eko(logické) řešení nikdo nevychválí, a nedivím se lidem, že to v blízkosti nechtějí. Ano, je to eko(nomické) pro ty, co to provozují - většinou s datací, ale bydlet pod tím určině nebude IN. Noa pro přírodu je to jednoznačně zlo. A když si dám na misky vah CO2 a škodlivé vlivy - tak ani zadarmo, ani s dotací bych to nechtěl. Nikde!
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:17 Reaguje na Karel ZvářalNa Hostýně stojí turbína asi 80 m od rozhledny a byla postavena už v roce 1993, což by dnes rozhodně neprošlo.
Za tu dobu snad jsou už praktické zkušenosti, jaký vliv má na své okolí, ne?
Odpovědět
Za tu dobu snad jsou už praktické zkušenosti, jaký vliv má na své okolí, ne?
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:20 Reaguje na Karel ZvářalPokud jste chodil po sovách v osmdesátkách, tak na vás supěl asi nejspíš kňour. Ale na ty 2 kiláky jste stečil utéct, že?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 09:40Mě se líbilo, když dělali výzkum mezi lidmi, kteří bydlí v nejbližším okolí, když se spouštěl Žižkovský vysílač.
Lidé hlásili nevolnosti, mdloby, tik v levém oku, různé zdravotní problémy atd. atd. a to i v době, kdy byl mimo provoz. Nebude to to samé?
Nebo v Rakousích nebo Němcích staví jiné vysílače?
Odpovědět
Lidé hlásili nevolnosti, mdloby, tik v levém oku, různé zdravotní problémy atd. atd. a to i v době, kdy byl mimo provoz. Nebude to to samé?
Nebo v Rakousích nebo Němcích staví jiné vysílače?
PH
JS
Jaroslav Studnička
30.3.2026 10:08 Reaguje na Pavel HanzlUrčitě nám poskytnete nějaké relevantní průzkumy obyvatelstva z okolí Vte v Rakousku a Německu. Nebo zase jen blábolíte?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.3.2026 15:54 Reaguje na Jaroslav StudničkaPro začátek by mohl dát zdroj aspoň na výsledky toho výzkumu na Žižkově ...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:00 Reaguje na PeterA vy jste přesvědčen, že mě už propustili? Fakt? Dokažte to!!!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 16:59 Reaguje na Radek ČudaVy jste komici všichni. Chcete po mě vždy důkazy a zdroje, když je pracně vyhledám, stejně je nečtete a i kdyby, tak tomu nevěříte. Bylo to v té své době ve všech médiích, tak byste si to vzpmínat mohli taky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:05 Reaguje na Pavel HanzlMáte štěstí, že mám kamaráda ajťáka a ten najde všechno:
"Kolem spuštění Žižkovský vysílač (zkušební vysílání 1991, ostrý provoz 1992 ) se objevily:
obavy z elektromagnetického záření
hlášení o bolestech hlavy, nespavosti apod.
paradoxně i v době, kdy vysílač ještě nevysílal naplno nebo vůbec
Tohle se dnes často uvádí jako ukázka tzv. nocebo efektu (opak placebo efektu)." zdroj AI
"Nejčastěji se tyto stížnosti objevovaly v:
Mladá fronta DNES
Rudé právo (později Právo)
Večerní Praha"
Odpovědět
"Kolem spuštění Žižkovský vysílač (zkušební vysílání 1991, ostrý provoz 1992 ) se objevily:
obavy z elektromagnetického záření
hlášení o bolestech hlavy, nespavosti apod.
paradoxně i v době, kdy vysílač ještě nevysílal naplno nebo vůbec
Tohle se dnes často uvádí jako ukázka tzv. nocebo efektu (opak placebo efektu)." zdroj AI
"Nejčastěji se tyto stížnosti objevovaly v:
Mladá fronta DNES
Rudé právo (později Právo)
Večerní Praha"
RČ
Radek Čuda
31.3.2026 14:12 Reaguje na Pavel HanzlHanz, po třistapadesáté ... AI NENÍ ZDROJ. Jako je to furt lepší, než ty vaše dojmy, ale i tak NENÍ.
Jinak taková drobnost, která vám jako Brňákovi poněkud unikla ... Věž je v bezprostřední blízkosti velmi husté obytné zástavby, nelbližší baráky ve Fibichovce jsou ani ne 70 m. Takže se obavám obyvatel nešlo až tak divit. Navíc se jednalo ... a vlastně i v rámci ČR stále jedná ... o poměrně unikátní stavbu, tedy si Žižkováci těžko mohli někde otestovat jak moc jsou jejich obavy oprávněné. U vrtulí ta možnost samozřejmě už dávno je a nadšení těch, co je mají za barákem obecně není zrovna velké.
Takže jabka a hrušky ... jako u vás vždy vždy.
Odpovědět
Jinak taková drobnost, která vám jako Brňákovi poněkud unikla ... Věž je v bezprostřední blízkosti velmi husté obytné zástavby, nelbližší baráky ve Fibichovce jsou ani ne 70 m. Takže se obavám obyvatel nešlo až tak divit. Navíc se jednalo ... a vlastně i v rámci ČR stále jedná ... o poměrně unikátní stavbu, tedy si Žižkováci těžko mohli někde otestovat jak moc jsou jejich obavy oprávněné. U vrtulí ta možnost samozřejmě už dávno je a nadšení těch, co je mají za barákem obecně není zrovna velké.
Takže jabka a hrušky ... jako u vás vždy vždy.
RČ
Radek Čuda
31.3.2026 14:18 Reaguje na Pavel HanzlJinak ještě poznámka ... tradovalo se (kolik na tom bylo pravdy netuším), že Věž má sice sloužit jako vysílač, ale současně má rušit příjem různých imperialistických štvavých stanic;-))), a byly obavy, že se při tom soudruzi nebudou držet zrovna zpátky, co se týče výkonu toho bazmeku. A samozřejmě k tomu přispívalo i to, že bolšánům se obecně nedalo věřit lautr nic a tím pádem nebyla možnost věrohodně zjistit, jak se věci opravdu mají.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.3.2026 18:24 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, to už se tak mezi dospělými osobami v rámci argumentace dělá, že ten kdo něco tvrdí, tak taky dokazuje pravdivost svého tvrzení.
No a vzhledem k tomu, že jste usvědčený lhář a dezinformátor, tak se není čemu divit.
Odpovědět
No a vzhledem k tomu, že jste usvědčený lhář a dezinformátor, tak se není čemu divit.
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:11 Reaguje na Jaroslav StudničkaPsal jsem o Žižkovském vysílači....já vím, to čtení....
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.3.2026 18:21 Reaguje na Pavel HanzlVáš příspěvek z 09:42: "Pardón, vrtule."
Tak to jste se opět střelil do obou kolen, gratuluji.
Odpovědět
Tak to jste se opět střelil do obou kolen, gratuluji.
PH
Pavel Hanzl
30.3.2026 17:36Kdysi jsem pracoval na dálnici D1 a to je fakt síla. Hluk neskutečný trvale a celá betonová plocha stále vibruje. S nějakým větrným parkem se to vůbec srovnávat nedá.
Odpovědět
EN
Emil Novák
30.3.2026 19:58 Reaguje na Pavel HanzlProto se taky u dálnic staví protihlukové stěny, víte?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.3.2026 07:44 Reaguje na Emil NovákJistě, ale kolik lidských obydlí jimi chráněných není? Dálnice na estakádě je slyšet na kilometry daleko a násobně více, než celý větrný park.
Odpovědět
EN
Emil Novák
31.3.2026 07:52 Reaguje na Pavel Hanzl1) No všechny jsou chráněné proti tomu, aby to nepřekračovalo hygienické limity.
2) "Násobně více, než celý větrný park" - na to jste přišel jak? Zase jste si to vymyslel, co?
Odpovědět
2) "Násobně více, než celý větrný park" - na to jste přišel jak? Zase jste si to vymyslel, co?
Karel Zvářal
31.3.2026 08:09 Reaguje na Pavel HanzlVíte, ona fyzika a lidská duše jsou nevyzpytatelné... Jdete noční krajinou a slyšíte z dáli zvuk motoru auta/volnoběh. Jdete ve směru toho zvuku - a on "najednou" zmizí. Objeví se znovu po dalších pár stech metrech a slyšíte ho, až do doby, kdy auto míjíte. Motor je poměrně tichý - ale slyšel jste ho cca na kilometr. Jak je to možné?
A právě toto jsou otázky, které lidi žijící vedle parku napadnou, zvláště potom, co jim kontrolní orgány dokazují, že ani po přiblížení zvuk nepřekračuje normu, je tichý, naprosto v limitu. Ale jemu to noční nekonečné fu fu fu ničí spánek a nervy...
Odpovědět
A právě toto jsou otázky, které lidi žijící vedle parku napadnou, zvláště potom, co jim kontrolní orgány dokazují, že ani po přiblížení zvuk nepřekračuje normu, je tichý, naprosto v limitu. Ale jemu to noční nekonečné fu fu fu ničí spánek a nervy...
PH
Pavel Hanzl
31.3.2026 07:59 Reaguje na Emil NovákJistě, ale kolik lidských obydlí jimi chráněných není? Dálnice na estakádě je slyšet na kilometry daleko a výrazně více, než celý větrný park.
Na kilometru vzdálenosti, což je běžná odstupová vzdálenost od turbíny, je dálnice hlučnější o asi +15 dB (estakáda hlučí násobně více) bydlí u nás určitě deseti, (možná i statisíce) lidí, ale všichni řvou proti turbínám.
Odpovědět
Na kilometru vzdálenosti, což je běžná odstupová vzdálenost od turbíny, je dálnice hlučnější o asi +15 dB (estakáda hlučí násobně více) bydlí u nás určitě deseti, (možná i statisíce) lidí, ale všichni řvou proti turbínám.
EN
Emil Novák
31.3.2026 08:06 Reaguje na Pavel HanzlOpět jen vaše scestné dojmy, Hanzle, nic víc.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
31.3.2026 08:16 Reaguje na Pavel HanzlNo jo, Hanzle, dopravní hluk z dálnice má však jiný charakter, než svist konců roztočené vrtule, hluk z mechanického převodu a generátoru v gondole, a infrazvuk, vznikající změnou laminárního proudění vzduchu před a turbulencemi vzdušných mas za roztočenými lopatkami vrtule a chvěním celé konstrukce VtE. Vibrace z VtE se přenáší přes základ, i do okolního terénu. Šíří se zeminou do okolí, kde stojí stavby s dutinami - obytnými místnostmi. Ten infrazvuk sice neslyšíte, ale to neznamená, že jeho působení nemá na člověka žádný vliv.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2026 08:24 Reaguje na Tonda SelektodaPřesně tak. Lidstvo je už tak zdegenerované, že si nevšímá výstražných signálů, které u zvířat ale fungují. Viz jejich únikové reakce hodiny před erupcí sopky, kdy lidé nechápou, co tak "jančí", když je naprostý klid... Citlivost na úrovni seismometru, a i v jiných oblastech je to podobné.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
31.3.2026 08:54https://www.facebook.com/reel/1318337573525757
Tady vše popsáno do detailu :
- zdravotní problémy lidí v okolí větrníků, které mizí po odstěhování,
- pochybné měření hluku z větrníků, kdy se neměří celý rozsah vznikajícího hluku
- důležitost vzdálenosti větrníků od obydlí, vzdálenost by měla vždy být vázána na výšku větrníků, tedy by mělo být zavedeno pravidlo tzv. 5H, 6H, 10H, to už bych nechal odborníkům. Případně obec, která chce na větrnících svém území vydělávat, by si tu vzdálenost na svém katastru mohla snížit. Větrníky se totiž stále zvyšují, nyní prý do EU již míří větrníky z Číny o výšce 300 m !
- otěry z vrtulí, z každého větrníku se dostane za 20 let do přírody čtvrt tuny toxických látek
A hlavně by obce a občané neměli být do stavby větrníků nuceni za pomoci tzv. “akceleračních oblastí“, kdy by nemohli rozhodovat v místním referendu. To je typická komunistická prasárna nejhrubšího charakteru „ve stylu o nás bez nás“. Nyní jde o to, zda se větrníkovým baronům opět podaří rozkulačit venkov.
Odpovědět
Tady vše popsáno do detailu :
- zdravotní problémy lidí v okolí větrníků, které mizí po odstěhování,
- pochybné měření hluku z větrníků, kdy se neměří celý rozsah vznikajícího hluku
- důležitost vzdálenosti větrníků od obydlí, vzdálenost by měla vždy být vázána na výšku větrníků, tedy by mělo být zavedeno pravidlo tzv. 5H, 6H, 10H, to už bych nechal odborníkům. Případně obec, která chce na větrnících svém území vydělávat, by si tu vzdálenost na svém katastru mohla snížit. Větrníky se totiž stále zvyšují, nyní prý do EU již míří větrníky z Číny o výšce 300 m !
- otěry z vrtulí, z každého větrníku se dostane za 20 let do přírody čtvrt tuny toxických látek
A hlavně by obce a občané neměli být do stavby větrníků nuceni za pomoci tzv. “akceleračních oblastí“, kdy by nemohli rozhodovat v místním referendu. To je typická komunistická prasárna nejhrubšího charakteru „ve stylu o nás bez nás“. Nyní jde o to, zda se větrníkovým baronům opět podaří rozkulačit venkov.
Peter
31.3.2026 09:02 Reaguje na Karel ValentaUž samotný pojem “akcelerační oblast“, je čistý orwellovský newspeak.
Odpovědět
