Jiří Hlavenka: K malým modulárním reaktorům lze říci, že nejsou ani malé, ani modulární

Vizualizace jaderné elektrárny s malým modulárním reaktorem.

Zdroj | Westinghouse Electric Company

O technologii small modular reactors lze zatím říci jen to, že je "slibná". Uvést cokoli nad to je fakt velmi odvážné...

1) Rolls-Royce je sice firma slavného jména, ale zatím ještě nepostavila ještě nikdy žádnou jadernou elektrárnu. Její zkušenosti s jádrem jsou pouze v dodávkách (opravdu malinkých, 10-20x výkonově menších) reaktorů pro jaderné ponorky britského námořnictva. Tyto reaktory pracují s vysoce obohaceným uranem (cca 95%, konvenční jaderky 5%), cíl je pohon lodního hřídele. Fyzikální princip je téměř stejný, konstrukčně je to ale velice odlišné.
2) Rolls-Royce dostal zakázku od britské vlády na tři SMR ("malé modulární reaktory"); budou to vůbec první reaktory této technologie na světě. Reaktory mají mít výkon 470 MWe, což je prakticky stejné jako stávající výkon dukovanského bloku - neříkejme jim tedy "malé", jsou to hezké, velké elektrárny. To samozřejmě nevadí, jen si pozměňme představu, že postavíme jedny "velké" Dukovany a pak tady začnou růst desítky nějakých "maličkých" reaktorů, tak to není. Jsou to prostě všechno elektrárny standardních parametrů - velké, nejednoduché, nákladné.
3) Modularita je taky nepřesné slovo, spíš jde o předpokládanou sériovou produkci těchto elektráren. Dnes je každá elektrárna unikát, projektovaná (téměř) od nuly, což ji prodražuje a prodlužuje dobu výstavby (tím pádem pak znovu prodražuje). Výhodou SMR má být "jedno kopyto", tedy odpadá opakované projektování a zrychlí se stavba. Platí to ale jen v teorii, zatím není nikde ověřeno (ani v Číně, kde jsou asi nejdál).

4) Nyní ale k ceně. Je trochu iluze, že tyto elektrárny budou levné (setkávám se často s tím, že se k tomu lidé upínají, že konečně tu začnou vyrůstat levné jaderky). Britský projekt pro první SMR od Rolls-Royce bude mít tři bloky po 470 MWe, tedy 1410 MWe, s odhadovanou cenou (není dosud přesně známá, to bude až v roce 2029!) okolo 10 miliard liber, viz zdroj (1), v přepočtu 280 miliard Kč.

Jenomže to je cena, která odpovídá "ne-malým ne-modulárním" Dukovanům II; tam se hovoří o 410 mld za dva bloky s celkovým výkonem 2400 MWe.

Britský projekt jde úplně od nuly, Rolls-Royce navíc bude dělat část celé elektrárny (a ještě žádnou nedělal), v dalších se bude spoléhat na Siemens (ouch!) a japonskou Yokogawu, nejspíš na řadu dalších důležitých, systémových partnerů. Pro všechny toto bude premiéra...
5) Panuje představa, že pokud (POKUD!) bude Rolls-Royce stavět další bloky, budou už levnější. Citelně, nikoli zázračně, asi o 40-45%. Ale všechny tyto výpočty jsou takové "odhady z odhadů"; ještě se ani nekoplo do hlíny u prvního reaktoru, takže uvažovat, kolik by stála větší série je opravdu víc než předčasné a jsou to všechno úvahy těžce na vodě. Ještě víc ve hvězdách jsou pak termíny, kdy by mohlo dojít na výstavbu u nás, kterou hrdinně slibuje vláda (údajně až "3 GW výkonu", tedy nějakých 8 těchto SMR).

Nerad bych, aby můj příspěvek vyzněl jako negativní postoj vůči SMR. Myslím, že v současné době je to nejslibnější nová věc u jaderné energetiky, která je "k mání". O fúzi se prosím nebavme vůbec, to je za desatero horami, SMR navíc přinášejí i technologická vylepšení, kde docela zásadní je tzv. pasivní bezpečnost.

Jen ale se k nim nestavme jako ke spáse, která způsobí obří renesanci jaderné energetiky. Než se opravdu nezačnou stavět v sériové produkci, nebudeme vědět o moc víc než teď, tedy skoro nic. To co je postaveno nám moc nepomáhá. Americký projekt NuScale zkrachoval, protože se ukázalo, že měl být levnější, ale místo toho byl dražší - vůbec se nezačalo stavět, přitom už měl certifikaci. Jeden je v Rusku, kde to chtěli udělat pořádně, ale dopadlo to jako vždycky: 3x dražší, zpoždění 9 let. A konečně jsou tu dva projekty v Číně, kde ale je známo velmi málo (Čína tají). Údajně - tedy nepotvrzeno - výrazně dražší než se projektovalo a velká časová zpoždění. To ale nemusí ještě znamenat, že "ani tohle nefunguje", protože ve všech případech jde o prototypy, a tam je prodražení i prodloužení doby vlastně typické.

Celkově nepříliš pochopitelnou mně přijde investice ČEZu do Rolls-Royce. ČEZ koupil v britské firmě 11% podíl s opcí na 20%, kterou využil. Celkem ho to stálo okolo 6 miliard Kč.

Mělo by to větší smysl, kdyby bylo opravdu jasné, že se bude stavět, kolik, kdy a za jaké peníze. Nic z toho ale není. Není ani vůbec jasné, zda se to (nezkušenému) Rolls-Royce povede, takže sázka je poněkud riskantní. Rolls-Royce nemá žádné rozjeté projekty mimo současný v Anglii a plánovaný v ČR, zatím diskutuje o možnostech ve Švédsku, Polsku a Nizozemí, ale je to vše velmi na začátku, ve formě letterů of intent (tedy vlastně zkoumání možností). Pokud to Rolls-Royce nevyjde, bude ČEZ hezky "odepisovat"; pro upřesně ní ještě dodejme, že se nejedná o mateřskou firmu, ale její dceru, která se má zaměřovat právě na SMR. ČEZ nezískává podíl ve "velkém" Rolls-Royce plc, ale v dceři, která zatím připomíná spíš prázdnou schránku, čekající na své naplnění.