Rozhodnutí radních prodloužit metro na letiště bylo sice učiněno zřejmě hladce, ale bez jakékoliv analýzy, ze které by vyplývala výhodnost této varianty. Pražská Strana pro otevřenou společnost proto využila možnosti upozornit na podivné praktiky prostřednictvím protikorupčního portálu, zřízeného nedávno radnicí.

Kdo by neznal Pustevny? Leží na „dálném východě“, v pohoří nazývaném Beskydy. Je to turisticky velice zajímavá oblast, nahoru je možné se dostat lanovkou, k vidění jsou krásné starobylé chaty, v zimě je tam prima lyžovačka a i v létě je proč jezdit. Okolo se nachází krásná příroda, poblíž se i nachází několik národních přírodních rezervací, k vidění jsou i zajímavé pseudokrasové jevy. Chování tam podléhá pravidlům na ochranu přírody… nebo aspoň ve dne:-(

Jako absolventka oboru biologie, ekoložka a milovnice přírody se vždycky děsím, kolik odpadů člověk často zbytečně každodenně vyprodukuje, a proto se je snažím redukovat, nebo alespoň důsledně třídit.

V naší obci se někteří lidé zasadili o obnovení zvonění na zvoničce v 7:00, 12:00 a 18:00. Argumentují historií a tím, že zvonění zakázali komunisté a oni chtějí obnovit tradici. Ranní zvonění je prý nutné pro buzení školáků. Iniciátoři vesměs bydlí v úplně odlehlých místech od zvoničky, kde je její zvuk neruší.

Nemine týden, aby se v tisku neobjevily zprávy o tom, kde plánují vybudovat nové cyklostezky, prodloužit či propojit ty staré. Jedním dechem se hned vypočítává, kolik milionů to bude stát a kdo to zaplatí. Města se prizmatem tohoto tématu začínají dělit na "bike-friendly" a "bike-unfriendly". Některá jsou tak zatvrzele nevlídná, že jezdit po nich na kole je jistou formou novodobého disentu.

Na Severní Moravě v Kopřivnici nedávno vyrostl nový průmyslový park financovaný z grantu Evropské Unie. Jak bylo s penězi naloženo, posuďte sami.

Dne 4.9.2007 byla ve večerních regionálních zprávách na ČT 1 odvysílaná reportáž, v níž v souvislosti se změnou odběru povrchových vod na prameništi Litá a Mokré, tvrdí někteří pracovníci VAK Hradec Králové či magistrátu Hradec Králové, že v Hradci Králové podraží z tohoto důvodu pitná voda. Ze vzniklé situace viní ochranu přírody, kterou obviňují z "ekoterorismu“ i z toho, že povyšují žábu a trávu nad člověka". Více viz zde. Naše tisková zpráva na tuto reportáž reaguje, podobně jako na zprávu uveřejněnou na serveru aktuálně.cz nebo v jiných médiích.

V tištěné verzi č.7 EkoListu vyšla recenze Bohuslava Binky na knihu V. Klause „Modrá, nikoli zelená planeta“. Domnívám se, že k její charakteristice stačí jediná věta z anotace recenze: „Rozptylem kvality jednotlivých částí však osciluje mezi výběrovou vědeckou argumentací, naivním amatérismem a politickým newspeakem.“ V. Klaus v trojjediné osobnosti vědce, amatéra a ideologa měl jistě snahu v každé z těchto rolí uvést ty nejhodnověrnější argumenty. Rozhodně je nelze považovat apriorně za nesprávné nebo dokonce nepravdivé. Jen ten výsledek poněkud připomíná známou povídku, jak pejsek a kočička pekli dort. Byl chuti nevalné, ačkoli použili ty nejlepší přísady.

Vítám, že se dne 16.8.2007 do diskuse o ovzduší v Brně zapojil ve Fóru Ekolistu přímo pan náměstek primátora města Brna Mgr. Martin Ander, Ph.D. - Reakce náměstka primátora na článek Ivana Sommera (Ivan Sommer: Dusivé ovzduší aneb příběh kropicí tramvaje v Brně, 9.8.2007). Méně potěšující je však obsah jeho odpovědi. Totiž 11. července 2007 vláda schválila „Národní program snižování emisí ČR“. Informace lze najít na webové stránce MŽP (www.env.cz) nebo zkráceně v č. 7 tištěné verze Ekolistu v článku Hugo Charváta „Hon na emise“. Velice znepokojující pro mě jako obyvatele Brna je skutečnost, že patří mezi nejvíce znečištěné oblasti státu prachovými částicemi jako jsou Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a Praha. Prakticky to znamená, že občané z uvedených míst se dožívají kratšího věku než ostatní.

Asi všichni se shodneme na tom, že jízda na kole je bohulibou činností a z pohledu životního prostředí a našeho zdraví takřka nejlepším způsobem dopravy. Proto by měla být cyklistika jako způsob dopravy všemožně podporována a prosazována – jak v přírodě, tak v městském prostředí. Toto se v poslední době také děje a na výstavbu cyklostezek jsou ročně vynaloženy obrovské prostředky (řádově stovky milionů korun), z čehož velká část pochází z podpory evropských fondů a Státního fondu dopravní infrastruktury. Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, jak jsou pod rouškou „ekologické dopravy“ skryty naprosto nešťastné realizace cyklostezek, které jsou zcela zbytečnými hrubými devastačními zásahy do naší krajiny. V našem článku se vám takový jeden pokusíme ukázat – jedná se o trasu Orlické cyklostezky.