Velké starosti dělá českým včelařům varoóza. Systém kontroly tohoto parazita používaný od 80. let dnes navíc selhává. Letošní rok je v některých oblastech podle Pracovní společnosti nástavkových včelařů kritický (PSNV) a včelaři čelí nebývalým úhynům včelstev.

Německý národní park Bavorský les se svým posláním chránit přírodu nestojí v protikladu k očekáváním a přáním jeho návštěvníků. Právě naopak: chráněné území lidé vyhledávají kvůli jeho výjimečné krajině a návštěvnické infrastruktuře. A přínosy národního parku vnímají i místní obyvatelé. Takové jsou výsledky socioekonomického monitoringu Národního parku Bavorský les a vídeňské Universität für Bodenkultur. Cestu "nedotčené divoké přírody" doporučují odborníci i českému Národnímu parku Šumava, jehož obce si v celorepublikovém srovnání podle Hnutí Duha nestojí ekonomicky špatně.

Chybějící peníze na kvalitní péči o nově vysázené stromy, nejasnosti okolo nového občanského zákona a často špatná komunikace mezi úřady i místními lidmi. To jsou hlavní důvody, které brání návratu stromořadí k našim silnicím. Na mezinárodní konferenci Návrat alejí ke komunikacím se na tom shodli silničáři, projektanti, úředníci i ochránci přírody.

V červnu tohoto roku se polozapomenutá Rada pro udržitelný rozvoj dostala zpět do gesce vlády. Zdá se, že by to mohl být jeden ze zásadních proenvironmentálních kroků vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Minulý pátek se po pěti letech konala konference Fórum udržitelného rozvoje, kterou pořádala právě Rada. Účastníci si osvěžili mantru o třech pilířích trvale udržitelného rozvoje, ale mluvilo se i o udržitelnosti v konkrétních souvislostech. Například o vztahu udržitelného rozvoje a stárnutí populace, které českou společnost čeká a které bude znamenat velkou proměnu.

Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

V okolí Antarktidy je nejvíce ledu, co kdy bylo. Nejde však o popření globálního oteplování, ale o jeho důsledek. Jak říká s nadsázkou klimatolog Radim Tolasz, klimatický systém je složitý a komplexní systém a čím víc o něm víme, tím méně ho známe. V neděli 2. listopadu zveřejnil Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) svou pátou hodnotící zprávu. Včera se v Senátu k tématu konala veřejná debata. Projděte si krátký souhrn.

Česko souhlasilo s klimatickými cíli EU s podmínkou, že získá dodatečné finanční kompenzace. Množství peněz, které může získat, závisí na ceně emisních povolenek. Systém emisního obchodování zatím funguje špatně. Podle ekologů za tím stojí i nepřehlednost systému a přidělování bezplatných povolenek některým podnikům. I průmysl si ale stěžuje, že mu nízká cena povolenek komplikuje život.

Ovzduší České republiky je nejvýznamněji zatížené polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. Takové je sdělení ročenky Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2013, která byla publikována v uplynulých dnech. Dokument představuje v grafech, mapách, tabulkách a textových komentářích stav ovzduší v roce 2013 i jeho dlouhodobý vývoj a příčiny znečištění.

Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Nemají o ni zájem zpracovatelé ani obchodníci. Zemědělství a následná distribuce je druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech.

Prezident Miloš Zeman vrátil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zákon o dětských skupinách. Svoje rozhodnutí zdůvodnil tím, že by nový zákon ukončil činnost tzv. lesních mateřských školek.