Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|
