Kožešinové farmy nejsou schopné norkům a liškám poskytnout takové podmínky k životu, které by byly v souladu s jejich přirozeností, dlouhodobě upozorňují ochránci zvířat a volají po uzavření těchto firem. Biologové dávají aktivistům ohledně welfare zvířat za pravdu. Úplný zákaz provozu kožešinových farem v Česku je součástí letos předložené novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. V Poslanecké sněmovně se má poprvé projednávat 18. října.

Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. Výsledek jednání, který podle agentury Reuters představuje další významný milník v boji proti globálním klimatickým změnám, oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. HFC se využívají například v ledničkách.

Rada vlády pro udržitelný rozvoj by měla vyzvat ministry zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí, aby podnikli kroky k omezení herbicidu glyfosátu a spotřeby pesticidů na území České republiky. Radu, která zasedá v úterý, k tomu vyzval výbor pro krajinu. Výbor například doporučil, aby se zakázalo používání glyfosátu na dosoušení plodin před sklizní. Měl by se omezit ale i při údržbě železničních tratí a silnic. Vyplývá to z návrhu usnesení výboru, který má ČTK k dispozici.

Obce budou moci od listopadu žádat o peníze na likvidaci nepotřebných hydrogeologických vrtů. Ministerstvo životního prostředí na to uvolní 20 milionů korun a proplatí obcím až 90 procent nákladů. Likvidace jednoho vrtu obvykle přijde na desítky tisíc korun, výjimkou ale není částka převyšující milion. Nevyužitelných vrtů s nejasným původem je v Česku velké množství, řada z nich představuje riziko ohrožení kvality podzemních vod. Vyplývá to z dnešních informací ministerstva životního prostředí (MŽP).

Polsko dnes ratifikovalo klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata loni v Paříži. Poté, co dokument schválil parlament, podepsal ho i prezident Andrzej Duda. Informovala o tom agentura Reuters. Celosvětově začne dohoda platit od 4. listopadu. Ratifikoval ji už dostatečný počet zemí, které jsou dohromady zodpovědné za 55 procent globálních emisí.

Kompenzacemi pro propuštěné horníky, které schválila vláda, byly stvrzeny takzvané těžební limity hnědého uhlí v severních Čechách. Ve společném prohlášení to uvedly ekologické organizace. Výplata kompenzací se totiž má mimo jiné týkat pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, u kterého loni nebyly limity prolomeny. Pracovnicí povrchového dolu mají po propuštění dostávat náhradu 5300 korun až po dobu pěti let.

Pařížská klimatická dohoda splnila všechny potřebné podmínky, aby mohla vstoupit v platnost. Oznámila to Organizace spojených národů, která loni pomáhala ve francouzské metropoli dohodu dojednat. Dohoda začne platit za 30 dní, konkrétně 4. listopadu.

Vláda schválila novelu zákona o vodách, která přináší změny například v kontrolách vypouštění odpadních vod do kanalizací. Nově by je neměla kontrolovat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), ale vodoprávní úřady. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Předkládající ministerstvo životního prostředí z novely odebralo kontroverzní zvyšování poplatků za odběr podzemních vod. Ministr Richard Brabec (ANO) už dříve řekl, že zvyšování poplatků do konce mandátu současné vlády nepředloží.

Při schvalování nových pravidel pro národní parky (NP) bude na říjnové schůzi Sněmovny ministerstvo životního prostředí podporovat pozměňovací návrhy doporučené výborem pro životní prostředí. Návrh by se tak neměl radikálně změnit. "Petici za dobrý zákon o NP Šumava" s požadavky odpovídajícími pozměňovacím návrhům poslance Jiřího Junka (KDU-ČSL) ekologičtí aktivisté předali ministerstvu. Petici s 61 139 podpisy má náměstek ministra Vladimír Dolejský za významnou, s jejími body ale nesouhlasí.

Evropský parlament bude dnes schvalovat loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Před europoslanci v této souvislosti vystoupí v poledne se svým projevem generální tajemník OSN Pan Ki-mun.