Publikace se věnuje chování živočichů, genetice chování, neuroetologii, ekologii chování a v neposlední řadě učení.

Publikace se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání náboženství a ekologie. Soustřeďuje se na některé moedrní verze náboženství a environmentalismu.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.

Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologové a umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.

Podrobná učebnice evoluční biologie je primárně určená posluchačům magisterských a doktorandských kurzů evoluční biologie, molekulární fylogenetiky a evoluční parazitologie. 26 kapitol je věnováno mikroevolučním dějům (kapitoly Evoluce, Dědičnost, Mutace, Selekce, Drift, Genový tok, Evoluční tahy, Polymorfismus, Evoluce DNA, Evoluce genů, Vznik sexuality, Evoluční důsledky sexuality, Koevoluce, Kulturní evoluce, Pohlavní výběr) a makroevolučním dějům (kapitoly Vznik života, Evoluce ontogeneze, Evoluce chování, Evoluce parazitismu, Druhy, Speciace, Extinkce, Fylogenetika, Molekulární fylogenetika, Taxonomie a Makroevoluce) a dvě kapitoly jsou zaměřeny všeobecně (Kritika a obrana evolučních teorií a Historie evoluční biologie). Učebnice obsahuje přes 300 obrázků a je doplněna rozsáhlým seznamem literatury (1500 citací), který z ní činí výbornou referenční příručku.

Kniha je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.

Publikace je věnovaná problémům života v městském prostředí s poukázáním na mnoho faktorů, které mohou kladně či záporně ovlivnit využívání veřejných prostor města. Pocitová stránka uživatele těchto městských prostor je málokdy pádným důvodem pro změnu způsobu práce urbanistů, a přesto je tak důležitá pro plný život města a jeho schopnost dát svým obyvatelům podmínky pro příjemné pobývání. Kniha je návodem k tomu, jak skloubit ověřené plánovací a urbanistické metody se sociologickými aspekty, s vnímáním města jako živého organismu, s potřebami jeho obyvatel. Publikace je určená nejen pro urbanisty a architekty, ale pro všechny zájemce o rozvoj měst a jejich oživení. Byla přeložena do několika jazyků a oceněna mnoha špičkovými odborníky.

Publikace se snaží zachytit obrat buddhismu k sociálním a enviromentálním problémům a interpretuje jej na příkladě několika význačných představitelů angažovaného buddhismu druhé poloviny 20. století.

Kniha o nadvládě lidských bytostí nad bytostmi ne-lidskými. O nadvládě způsobující stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právě tak důležitý jako boj za kterékoliv morální a sociální otázky minulých let. Kniha inspirovala široké celosvětové hnutí, které má nyní stovky organizací a miliony členů. Osvobození zvířat bylo první moderní prací, jež obhajovala názor, že ti, kteří brání utrpení způsobovanému zvířatům, nejsou jen skupina přehánějících a přecitlivělých histeriků. Na obhajobu svého názoru užívá Singer detailní popisy neospravedlnitelných bolestí, kterými trpí zvířata při vědeckém, vojenském nebo obchodním výzkumu, a nehumánních procesů, jimiž se opatřuje maso pro spotřebitele - pro lidi, kteří byli odsouzeni k tomu, aby ignorovali realitu výroby masa. Ta je nejen eticky neobhajitelná, ale také hanebně marnotratná. Přečtěte si úryvek z knihy.

Když v roce 1963 vyšla poprvé tato kniha světoznámého etologa a nositele Nobelovy ceny v oboru lékařství a fyziologie Konrada Lorenze, vyvolala rozsáhlé diskuse. Svým obsahem totiž překonala hranice biologie a psychologie směrem ke společenským vědám, filosofii a politice a přivedla své čtenáře k zamyšlení nad příslušností člověka k živočišné říši, v níž může nacházet i základy své rozumové, kulturní a sociální výjimečnosti. Ve svém pojetí agrese vyšel Lorenz z předpokladu, že vnitrodruhová agrese je dosti rozšířená, neboť plní důležité funkce regulace sociálního chování, jako je ochrana teritoria a rodiny či výběr sexuálních partnerů, a že zejména u savců vznikly četné mechanismy, které agresi brzdí, oslabují nebo i zastavují. Do své ucelené teorie agresivity, jejích příčin, funkcí a motivací zahrnul i chování člověka. Vývojem etologie a moderní sociobiologie byly některé údaje v knize sice překonány, většina je však stále aktuální, a tak toto dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům oboru.