Zvýšit některá práva cestujících na železnici má novela drážního zákona, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Předloha kromě jiného rozšiřuje možnost všech cestujících koupit si jízdenku bez doplatku, pokud v železniční stanici není pokladna nebo například automat a ani jiný dostupný způsob, jak si jízdenku nebo přepravní doklad zastoupit. Jak ale upozornil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, v tomto směru zachovává již existující stav v ČR. Novela také stanoví přestupky a pokuty za nedodržení nově zavedených povinností.

Městským útulkem pro opuštěná a nalezená zvířata v Jihlavě loni prošlo okolo 150 psů. Dostávají se tam psi, kteří se jen zaběhli, i ti, které majitelé opustili. Ve dvou případech přiznali, že si psy pořídili, když kvůli epidemii covidu-19 pracovali doma. Když zase začali chodit do práce, psi nebyli zvyklí být sami a štěkali, sousedé si na to stěžovali. Na druhou stranu, lidé se už hodně naučili věnovat se výcviku psů a chodit s nimi na různá socializační cvičení, řekla ČTK vedoucí útulku Kateřina Škarková. Psi sice mívají čip, dohledání majitelů ale ztěžuje to, že pořád nefunguje celostátní registr.

Radní Pardubického kraje schválili 774 žádostí o poskytnutí dotace na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje tepla. Lidé je mohli předkládat do konce srpna loňského roku, dotační program byl tentokrát určen pro nízkopříjmové domácnosti. Podpora výměny kotlů bude pokračovat, uvedl v tiskové zprávě Michele Vojáček z kanceláře hejtmana.

Plzeň si nechala zpracovat studii zaměřenou na kola, elektrokola, koloběžky, elektrokoloběžky, jednokolky, segwaye, skateboardy, longboardy a další obdobné prostředky. V ulicích města jich přibývá. Studie osobní mobility definuje podmínky pro sdílení moderních prostředků individuální dopravy, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN) poté, co materiál schválila rada.

Zejména fotovoltaice a skladování energie se věnuje letošní ročník čtyřdenní výstavy Infotherma, která dnes začala v Ostravě. ČTK to za pořadatele řekla Alena Bujáková. Největší výstava svého druhu v Česku se zaměřuje na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů. Na výstavišti Černá louka se koná po dvouleté pauze, kdy se kvůli koronavirové pandemii uskutečnila jen virtuálně.

Nejpočetnějším ptačím druhem u českých krmítek je opět sýkora koňadra. Ke krmítkům často přilétají také vrabci polní nebo vrabci domácí. Vyplývá to z výsledků takzvané Ptačí hodinky, sčítání ptáků, kterého se na začátku ledna zúčastnilo přes 28 000 dobrovolníků, sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO), která akci organizuje.

Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu užívání léků na úzkosti, nespavost, deprese nebo vysoký krevní tlak a astma. Zjistil to výzkumný tým z Finska, podle kterého lze pozitivní účinky pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně, píše list The Guardian.

Dnes startuje týdenní lednová výzva Do práce na kole, pěšky nebo poklusem. Pátý ročník akce organizuje opět spolek AutoMat, který tím vybízí veřejnost k takzvané udržitelné dopravě i v zimních měsících. Zájemci se mohou bezplatně registrovat na webu, do neděle pak cestují do práce takzvaně bezmotorově, tedy pěšky nebo na kole. Loni se do výzvy zapojilo téměř 1900 lidí.

Opuštěných koček přibývá, ale kapacita kočičích útulků na jižní Moravě je přitom dlouhodobě nízká. V tiskové zprávě to uvedla zakladatelka Charitativního kočičího spolku Kryšpín Lenka Němcová. Spolek soukromým kočičím útulkům v Jihomoravském kraji, které většinou fungují jen díky dobrovolníkům, pomáhá. Za dva roky svého působení jim rozdal přes 1,5 milionu korun. Péče o jednu kočku v útulku si podle Němcové vyžádá průměrně 500 korun za měsíc a ošetření zuboženého zvířete až desetitisíce.

Pandemie covidu drobným zemědělcům nijak výrazně neuškodila. Mnozí si našli nové prodejní kanály, nové zákazníky a také nabídli nové produkty. Poptávka však všeobecně klesla, vyplývá ze studie, která vznikla na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci hovořili s 86 farmáři v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.