Prezident Václav Klaus dnes představil svoji novu knihu o klimatických změnách „Modrá planeta v ohrožení“. Ta shrnuje texty napsané za poslední dva roky k nejrůznějším příležitostem – politické projevy, rozhovory, reakce na novinové články nebo dopisy českým politikům. „Kdybych chtěl někoho provokovat, řeknu, že toto je můj malý příspěvek ke kodaňské konferenci,“ prohlásil prezident na křtu své knihy.

Ministerstvo životního prostředí pracuje na vyhlášení nového národního parku na Křivoklátsku. Jak uvádí, jde o přírodně cennou oblast a národní park pomůže rozvoji regionu i místních obcí. Myslí si to i zástupci dotčených obcí a obcí, které s některým z našich národních parků mají zkušenost?

V České republice je zpoplatněné čerpání vody z podzemních zásob. A to několik desítek let. Zákon o vodách z roku 1973 umožnil poplatky vybírat, cenu vody pak stanovila vyhláška v roce 1979. Za kubík vyčerpané vody se platily dvě koruny československé. Po řadě společenských a legislativních změn se za vodu z podzemí platí stále. Podle zákona z roku 2004 se za kubík pitné vody platí – dvě koruny české.

Nové podmínky programu Zelená úsporám vycházejí vstříc menším projektům s nižšími investicemi. Nyní si bude moci zažádat veřejnost o dotaci na pouze jedno zateplovací opatření, jako je pouze výměna oken, zateplení střechy, zateplení podlahy apod. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Spor o vedení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Jičínem a Libercem se táhne už víc než pět let. Po průtazích a pod tlakem občanů zveřejnil letos na jaře Liberecký kraj tzv. studii proveditelnosti, v níž jsou hodnoceny tři varianty této silnice. Nejlevnější a zároveň nejšetrnější k životnímu prostředí je podle studie výstavba jižní trasy, jež by obcházela Český ráj z jihu. Tzv. severní trasa, jež by oddělovala dvě části CHKO Český ráj a taky by měla vyšší vliv na zdraví obyvatel, je zase výhodnější z dopravního hlediska. Uvažuje se i o tzv. superseverní variantě obcházející Český ráj ze severu, náklady na její výstavbu jsou ale oproti zbylým dvěma variantám mnohem vyšší. Která z tras se bude stavět, zatím není oficiálně rozhodnuto. Nic na tom nemění ani v pondělí schválená Politka územního rozvoje ČR.

Česká krajina je poničená a proto jsou povodně tolik ničivé, svým rozsahem i svým dopadem na obyvatele a majetek. Jedním z důvodů je i špatné hospodaření s půdou, nejen s lesy, ale ve velké míře i se zemědělskou půdou. Zemědělství totiž stále sází na průmyslový provoz, kde mají přednost velké lány před rozdělenou krajinou. Tvrdí to společné memorandum nevládních organizací, které chce upozornit politiky na problémy se správou krajiny.

Vláda otevřela cestu pro další výstavbu strategických staveb typu dálnic nebo elektráren. Schválila totiž dokument ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s názvem Politika územního rozvoje 2008, který vymezuje podmínky pro jejich vznik. Na tiskové konferenci o tom informoval Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj.

Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá, že by o Politice územního rozvoje (PÚR) neměla rozhodovat současná vláda. "Přípravy na PÚR 2008 začaly již v roce 2006 a současný předkládaný návrh je tak výsledkem této dlouhodobé práce jednotlivých meziresortních týmů. Ministerstvo ho považuje za koncepční, propracovaný s řádně vypořádanými připomínkami veřejnosti," stojí v tiskové zprávě MMR, která byla vydána v reakci na tiskovou konferenci Ekologického právního servisu.

Dopravní federace pořádá soutěž - To je on – kamion. Podle organizátorů má soutěž upozornit na neutěšený stav na českých silnicích a přispět tak k aktivitám požadujícím zásadní vylepšení mýtného systému a zlepšení kvality života v obcích. Silniční nákladní doprava zřejmě v příštích 10 letech vzroste až o 40 %, uvádí Dopravní federace.

"Hodně rozšířeným nedorozuměním je představa, že Spojené státy jsou nekonečně rozlehlá země, a tím pádem je jednoduché mít tam divočinu. Jenomže ve Spojených státech jsou místa, kde je divočina chráněna ve velmi hustě obydlených oblastech - třeba ve státě New York. I na místech, kde byla divoká příroda kdysi poškozena a musí se teď zotavovat – jako je třeba stát Vermont, který byl kdysi celý odlesněn –, jsou dnes chráněné divoké lesy. Když se podíváte na mapu fragmentace světa, tak krajina na východě Spojených států vypadá podobně rozdrobeně jako mnoho oblastí v Evropě," říká v rozhovoru kanadský obhájce divočiny Harvey Locke a dodává: "Podle mě není žádný důvod, proč byste nemohli mít divočinu i tady v Evropě."