Prunéřov II: Podle ČEZ půjde po získání EIA vše hladce, podle EPS ale ČEZ narazí

ČEZ získal koncem dubna souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů „obnovy“ uhelné elektrárny Prunéřov II na životní prostředí (tzv. EIA). Po 22 měsíců dlouhém čekání se tak může pustit do dalších povolovacích procedur. Podle Ekologického právního servisu by měl ale ČEZ narazit v návazných povolovacích procesech – pokud budou úřady postupovat tak, jak mají. Podle ČEZu žádný problém nenastane, protože jde jen o modernizaci, nikoliv nové zařízení.

Pokud budou úřady postupovat řádně, dojde ke zrušení stanoviska EIA, tvrdí EPS. Podle ČEZ je všechno v pořádku a v roce 2011 se začne stavět. Na ilustračním snímku uhelná elektrárna Prunéřov II
Foto: Greenpeace

Proces EIA je jen jedním z „papírů“, které ČEZ potřebuje, aby se mohl pustit do toho, co nazývá rekonstrukcí, modernizací či obnovou Prunéřova II. Podle průběžných námitek aktivistů či ministerstva životního prostředí v procesu EIA však fakticky nejde o opravu, ale o zcela nové zařízení. Je to v tomto smyslu konstatováno i v samotném kladném stanovisku EIA. ČEZ však trvá na svém - a určení, zda jde o rekonstrukci či nové zařízení, bude v dalších krocích důležité.

Každopádně EIA je velmi podstatný "papír". Není sice závazná (čistě teoreticky: v případě negativního stanoviska by bylo možné pokračovat dál v záměru), ale u podobných projektů jako je Prunéřov II je povinná. A bez vydaného stanoviska EIA nemůže ČEZ postoupit k dalším povolovacím procesům – územnímu řízení a integrovanému povolení v rámci tzv. integrované prevence a omezování znečištění (IPPC). A teprve po získání těchto povolení může ČEZ získat povolení poslední, totiž stavební.

Podle Jana Šrytra z Ekologického právní servisu (EPS) je vydané kladné stanovisko EIA pro Prunéřov II nestandardní a je možné, že v následujících povolovacích krocích dojde k jeho zrušení. Stanovisko EIA lze podle Šrytra soudně napadnout ve dvou na EIA navazujících řízeních – v územním řízením a při získávání integrovaného povolení v rámci IPPC. V integrovaném povolení se stanovují závazné podmínky provozu. „A pro samotné vydání povolení je základní podmínkou splnění kritérií nejlepších dostupných technik (tzv. BAT). A už z procesu EIA je zřejmé, že BAT Prunéřov II nesplňuje,“ říká Šrytr. Pokud by došlo na zrušení EIA, musel by se ČEZ vrátit zpátky na start a připravit nový projekt a projít EIA.

Povolení IPPC probíhá na úrovni kraje, nadřízeným orgánem je ministerstvo životního prostředí. Jak upozorňuje Šrytr, u IPPC by krajský úřad měl konkrétně zkoumat, zda je dosaženo 42% účinnosti, která je podle BAT požadována u navrhovaného typu technologie. Podle projektu je ale plánovaná účinnost nižší, konkrétně 39 %. „To, že projekt ČEZu nesplňuje požadavky BAT, jsme připomínkovali od začátku procesu EIA, tedy od července 2008,“ říká Šrytr. „A upozorňovali jsme, že pro získání povolení podle IPPC je nezbytné použití BAT.“

Dostát požadavkům BAT je podle IPPC nezbytné u těch projektů, u kterých došlo k „podstatné změně“. Pak se na ně pohlíží jako nové zařízení. ČEZ od začátku ale svůj záměr prezentuje jako rekonstrukci, modernizaci či obnovu. V případě rekonstrukce stávajícího zařízení by ČEZ nároky BAT splnit nemusel. A to je cesta, kterou se ČEZ ubírá i nyní. „Ano, je to rekonstrukce zařízení, protože více než 75 % elektrárny zůstane zachováno,“ konstatuje Ota Schnepp z ČEZu.

„Projekt Prunéřov II dosahuje účinnosti pro daný záměr, tedy modernizaci elektrárny. Dokonce se z původně plánovaných 38 % (i toto je daleko více, než je běžně u modernizace požadováno) dostaneme za hranici 40 %. Pro projekt modernizace Prunéřova byla zvolena ta nejlepší možná technika,“ říká Ota Schnepp z ČEZu. Podle něho dosavadní zkušenosti s modernizací nedaleké Elektrárny Tušimice II dokazují, že ČEZ jde správným směrem. „Tamní účinnost navýšená z 32 na 38 % překračuje 40 % a veškeré emisní limity u dvou již zmodernizovaných bloků jsou pod hranicemi daných legislativou,“ říká Schnepp.

V žádosti o EIA se jako termín zahájení stavby uvádí rok 2011. Podle Oty Schneppa je to stále reálný termín. Zda se tak skutečně stane, bude podle Jana Šrytra záležet na tom, jak bude na projekt ČEZu pohlížet Ústecký kraj. Ten může žádost o vydání povolení zamítnout, nebo s ohledem na technické okolnosti udělit výjimku z BAT. Ota Schnepp k tomu dodává, že žádné výjimky nejsou potřeba, protože BAT nejsou závazné, ale mají jen doporučující charakter. To, že BAT jsou jen doporučujícím institutem, potvrzuje i ministerstvo životního prostředí. "Vyplývá ze skutečnosti, že parametry referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) nejsou obsaženy v žádném obecně závazném právním předpise," říká Jarmila Krebsová z MŽP.

„U BAT je přitom řečeno, že vždy je nutné brát ohled na podmínky v místě dané. Těmi jsou pro Prunéřov II zhoršující se kvalita uhlí, jehož výhřevnost bude klesat a zároveň bude mít i větší obsah síry. Jeho zásoba je navíc omezena na dobu 25 let. Dalším faktorem je i zajištění spolehlivých a kvalitních dodávek tepla pro obyvatele Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří,“ říká dále Schnepp.

Ekologický právní servis tyto argumenty neuznává. Dodávky tepla lze podle EPS řešit záložní plynovou teplárnou. EPS se odvolává i na studii Euromatic, která je součástí dokumentace EIA, podle které není kvalita uhlí problém. „Klíčové je především to, že ČEZ ani nikdo jiný doposud nijak neprokázal existenci technických a ekonomických podmínek, které by udělení výjimky ospravedlňovaly,“ říká Jan Šrytr. A pokud by ČEZ integrované povolení získal, je EPS připraveno rozhodnutí soudně napadnout.

Veškerá dokumentace procesu EIA k Prunéřovu II je veřejně přístupná. Je možné si prohlédnout veškeré dokumenty od podání žádosti přes zpracovanou dokumentaci a zápis z veřejného projednávání až po samotné kladné stanovisko.

---

reklama

---