Vyšetřování tygřího bujónu je pro policisty novinkou, na kterou si asi budou muset zvyknout

„V Evropě se zatím asi nikomu podařilo zdokumentovat celou síť od chovatelů tygrů přes zpracovatele masa a kostí až po prodejce hotových výrobků,“ říká Robert Šlachta ředitel sekce pátrání Generálního ředitelství cel. Jeho celníkům, českolipským policistům a inspektorům České inspekce životního prostředí se to v minulých měsících podařilo. Výsledkem jsou tři lidé obvinění z nelegálního nakládání se zvířaty, které podléhají mezinárodní úmluvě na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Konkrétně z chovu tygrů, jejich zabití, rozbourání, uvaření a následně z prodeje potravin a výrobků z tygrů. Pro českolipské policisty to byla ale novinka.

Pro české policisty je tento případ nový. Pokud policisté vyšetřovali nějaké kriminální činy spojené se zvířaty, šlo typicky o týrání zvířat. „Tohle bylo poprvé, kdy naši policisté vyšetřovali zločin spojený s tygry,“ říká ředitel liberecké policie Vladislav Husák. A asi 40 jeho policistů se muselo vzdělat v oblasti CITES, tedy mezinárodní úmluvy na ochranu volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin. Podle něho je tento případ v něčem přelomová zkušenost. Jak totiž například vyplývá z analýz Interpolu, environmentální zločiny jsou na vzestupu a na mezinárodní úrovni patří mezi jednu z deseti hlavních priorit.

Co je hnací silou tohoto ekozločinu, je podle celníků a inspektorů jasné. Je to velká poptávka po tzv. tradiční čínské medicíně, podle které mají přípravky z divokých zvířat a rostlin léčivé účinky.

Jak s tím souvisí Česko? Jedním z velkých odbytišť lektvarů z divokých zvířat je Vietnam. A Česku je silná vietnamská komunita. A celníci proto vcelku pravidelně provádějí kontroly na přímé letecké lince Česko Vietnam. Jak ale dodávají, nelegální zboží od nás cestuje i po silnici.

A samozřejmě, odbyt je i přímo v Česku, u místní vietnamské komunity. Podle vyšetřování celníků a policie se tygří bujóny prodávají například v pražské vietnamské tržnici SAPA. Jeden gram bujónu za 1500 korun

Kromě poptávky po léčivých lektvarech je tu pak ještě poptávka po trofejích. Tygří dráp se prodává za 2,5 tisíce Kč, za tygří kožešinu se platí od 50 do 100 tisíc korun.

Chovat tygra legálně přitom není jen tak. Jednak zvíře musí být registrované a mít čip, jednak denně sežere na 20 kg masa. Podle Roberta Šlachty je ale velmi pravděpodobné, že na jedny „papíry“ žije v Česku více tygrů. A bude prý potřeba se podívat na to, jak velký nepořádek v evidenci tygrů u nás vládne.

Česká inspekce životního prostředí se snaží být připravena mimo jiné tím, že spustila výzkumný projekt, v rámci kterého chce zmapovat DNA tygrů, kteří jsou u nás registrovaní. Pomocí tohoto nástroje by pak bylo možné zmapovat či dohledat, zda daný výrobek z černého trhu nepochází z nějakého legálního chovu.

„V Česku je registrováno na 140 tygrů, z toho jich je 40 v zoologických zahradách,“ říká Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí. „Ale zatímco průměrný věk tygra v zoo je 20 let, v soukromých chovech se tygři dožívají v průměru pěti let.“

Podle Roberta Šlachty nebude právě rozkrývaný případ jediným českým zdrojem pro nelegální trh. Ekonomika celého zločinu je podle něj natolik lákavá a poptávka tak silná, že je nepravděpodobné, aby šlo o jediný případ.

---

reklama

---