Ministerstvo vyčlení půl miliardy korun na zakládání mokřadů, remízků a stromořadí
4.7.2024 01:39 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Mezi krajinné prvky na orné půdě, které oba úřady finančně podporují, patří příkop, mez, mokřad, skalka, skupina dřevin, izolovaně rostoucí dřevina, stromořadí, terasa nebo travnatý svah ke snižování nebezpečí eroze.
„Pokud zemědělci a další vlastníci či nájemci půdy tyto krajinné prvky v hospodářské krajině obnoví a vhodně tak pole rozčlení, mohou problém s erozí, nedostatečnou kvalitou půdy a úbytkem celkové pestrosti a rozmanitosti v krajině vyřešit. Umožní to také lepší zadržování vody v krajině nebo ukládání uhlíku díky vzniklé biomase," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
MŽP podporu spustí na podzim, dotace na krajinné prvky bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků.
Ministerstvo zemědělství aktuálně na obnovu a tvorbu mezí či skalek poskytuje takzvané plošné platby, plánuje ale také novou podporu prostřednictvím zvláštní platby na plochu nově vzniklého prvku.
Zakládání příkopů nebo mokřadů se má navíc podle Hladíka zjednodušit. Pokud chtěl dosud hospodář vysadit stromořadí nebo vytvořit terasy, musel úsek půdy vyjmout ze zemědělského půdního fondu.
"Nově nebudou muset o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky budou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,” doplnil Hladík.
Zákon o půdním fondu od 1. července mimo jiné usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Novela zkrátila vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními z tří na půl metr, což vytvoří podle Hladíka prostor pro sázení nových stromů.
Novelu, která slibuje vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy, podepsal s výhradami 17. června prezident Petr Pavel.
Přečtěte si také |
Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně
Na nejkvalitnější zemědělské půdě tak nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vinaři mají problém se sháněním sezonních pracovníků, chybí traktoristé
Zemědělský fond loni vyplatil 34,8 miliardy korun, o 4,1 mld. méně než předloni
V zemědělství chybí mladí. Je třeba zatraktivnit obor, shodují se lidé z oboruOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Karel Zvářal
4.7.2024 07:04Dobrá zpráva, vše podstatné je ve druhém odstavci. Jinak to vede mj. k (viz. níže).
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyzkumny-ustav-z-privalovych-srazek-krajina-zadrzi-jen-nekolik-procent-vody
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyzkumny-ustav-z-privalovych-srazek-krajina-zadrzi-jen-nekolik-procent-vody
JS
Jiří Svoboda
4.7.2024 10:29 Reaguje na Karel ZvářalS tím se opravdu dá souhlasit. Řekl bych ale, že ve srovnání s obrovskými výdaji na jiná "eko"opatření, by ta podpora mohla být klidně i desetinásobná. Hlavně na protipovodňová opatření umožňující co nejvíce přívalových srážek zasáknout. To nás bude trápit stále víc.
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
4.7.2024 12:19 Reaguje na Jiří SvobodaTa navíc, bez zbytečné byrokracie normálně i v případě dotací !
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
4.7.2024 08:36ten poslední odstavec ohledně záboru kvalitní půdy...my jsme naprosto nepoučitelní
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.7.2024 09:34Že by konečně stát nechtěl daně z pozemků, které jsou ve prospěch přírody, co ?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
5.7.2024 08:04 Reaguje na smějící se bestieDaně už nechce dlouhou dobu.
Jenže lidi to nevěděli.
Co je ale paradoxem, že v zákoně nejsou vyjmenované všechny možnosti využití pozemku ve prospěch přírody, takže letos jsem musel zpracovat matriály pro FU, aby posoudil, zda biokoridor je či není území, kde není třeba platit daně.
Takže výtah z územního plánu - jak mapu tak textovou část. V ní ale je to napsané skoro ve formě poznámky, asi si vlastníci takových pozemků budou muset ÚP pohlídat, a zažádat, aby pozemky kde budou opatřen ve prospěch stability krajiny, byly v ÚP pořádně zapsány. A možná to prosadit i do katastru - využití pozemku.
Odpovědět
Jenže lidi to nevěděli.
Co je ale paradoxem, že v zákoně nejsou vyjmenované všechny možnosti využití pozemku ve prospěch přírody, takže letos jsem musel zpracovat matriály pro FU, aby posoudil, zda biokoridor je či není území, kde není třeba platit daně.
Takže výtah z územního plánu - jak mapu tak textovou část. V ní ale je to napsané skoro ve formě poznámky, asi si vlastníci takových pozemků budou muset ÚP pohlídat, a zažádat, aby pozemky kde budou opatřen ve prospěch stability krajiny, byly v ÚP pořádně zapsány. A možná to prosadit i do katastru - využití pozemku.
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2024 13:25No, už kdysi, botanik Jan Jeník v šedesátých letech parafrázoval heslo ochranářů : Poznej a chraň na Poznej a chrň. A prospali toho za těch 80 let hodně moc. Zejména utrpěly luční a stepní pozemky zarůstáním.
A jejich degradace se budováním remízků a stromořadí se nevyřeší. Nutno je kosit a spásat.
Odpovědět
A jejich degradace se budováním remízků a stromořadí se nevyřeší. Nutno je kosit a spásat.
Pe
Petr
4.7.2024 13:43 Reaguje na Slavomil VinklerVezměte srp a kosu a jděte někomu nějakou vyprahlou a rozpálenou louku vysekat. Teď je nejvhodnější období, teploty jsou přes třicet...
Ani luční a stepní pozemky nejsou "stavěné" na dnešní teplotní a srážkové poměry. Odstraňování vegetace je pro ně za současných teplot v podstatě likvidační. Zatímco zarůstání ploch působí na krajinu jako ochrana před suchem a vysokými teplotami, vy je navrhujete zbavit porostu a nechat uschnout. A to má být řešení?
Odpovědět
Ani luční a stepní pozemky nejsou "stavěné" na dnešní teplotní a srážkové poměry. Odstraňování vegetace je pro ně za současných teplot v podstatě likvidační. Zatímco zarůstání ploch působí na krajinu jako ochrana před suchem a vysokými teplotami, vy je navrhujete zbavit porostu a nechat uschnout. A to má být řešení?
Ra
Radek
4.7.2024 14:00 Reaguje na Petrpřes 30 možná někde ve městě je , u nás 600m je příjemných 20 :-))) konečně přišla platba , budou místa kde přestane vadit i pan Bobr .
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 14:10 Reaguje na RadekAno, správně, budeme klima v republice posuzovat podle toho jak je zrovna na Sněžce.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 14:06 Reaguje na PetrVše má svoje požadavky, vše potřebuje svoje podmínky. Naše louky a stepi potřebují teploty do třiceti stupňů. Vyšší teploty, přes třicet až ke čtyřiceti, jaké už u nás jsou, zvládnou jen pouštní a polopouštní společenstva v mnohem jižnějších krajinách. Pro naše společenstva a biodiverzitu jsou smrtící.
Když budeme tvrdohlavě udržovat krajinu bez vegetace, pokosenou a spasenou, tak si ji v podstatě zabijeme a nepřežijí ani ta společenstva, pro která to má být záchrana a pomoc.
Řešení je tedy přesně opačné, než navrhujete, a které se vám zdá špatné: Nechat krajinu zarůstat, aby se zabránilo dalšímu růstu teplot a dalšímu vysychání. A teprve pak je možné udržovat trochu ploch s jinými společenstvy. I když upřímně - tak jako u nás nepotřebujeme poušť, nepotřebujeme ani step a vyschlé louky. Pro taková společenstva v naší krajině nejsou vhodné podmínky a naše krajina je nepotřebuje. Je jich dostatek v jiných zemích, kde jsou pro ně naopak ty nejvhodnější podmínky, a kde se jim bude dařit. U nás jsou optimální podmímky pro vysoké husté lesy, ty jsou pro nás životně důležité a potřebné.
Odpovědět
Když budeme tvrdohlavě udržovat krajinu bez vegetace, pokosenou a spasenou, tak si ji v podstatě zabijeme a nepřežijí ani ta společenstva, pro která to má být záchrana a pomoc.
Řešení je tedy přesně opačné, než navrhujete, a které se vám zdá špatné: Nechat krajinu zarůstat, aby se zabránilo dalšímu růstu teplot a dalšímu vysychání. A teprve pak je možné udržovat trochu ploch s jinými společenstvy. I když upřímně - tak jako u nás nepotřebujeme poušť, nepotřebujeme ani step a vyschlé louky. Pro taková společenstva v naší krajině nejsou vhodné podmínky a naše krajina je nepotřebuje. Je jich dostatek v jiných zemích, kde jsou pro ně naopak ty nejvhodnější podmínky, a kde se jim bude dařit. U nás jsou optimální podmímky pro vysoké husté lesy, ty jsou pro nás životně důležité a potřebné.
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2024 15:49 Reaguje na PetrByl jsem v rámci archeologického léta v Těšeticích. Podle studie tam bylo před 5 tisíci léty tepleji.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 16:22 Reaguje na Slavomil VinklerTepleji než co? Než naše letní pětatřicítky? Nebo než naše průměrná letní teplota 19 stupňů? Nebo jak tepleji?
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 16:25 Reaguje na Slavomil VinklerObecně tepleji - chladněji až tak moc nevypovídá o skutečnosti. Záleží i všem ostatním a všem okolo.
Jako názorný příklad se dá použít třeba to, že teplota 30 stupňů může za určitých podmínek člověka zabít.
Odpovědět
Jako názorný příklad se dá použít třeba to, že teplota 30 stupňů může za určitých podmínek člověka zabít.
Pe
Petr
4.7.2024 16:58 Reaguje na Slavomil VinklerTroufám si říct, že lidé v té době by se neusídlili někde, kde je v létě pětatřicet, sucho, vyprahlá step a prachové bouře. Muselo tam být příjemně, úrodná oblast s příznivým celoročním klimatem, vhodná pro zemědělství i pohodlné žití. Dostatek lesů i lučních ploch. Klidně tam mohla být vyšší průměrná teplota než dnes, mírné zimy, v létě těch 25, ale současně i dostatek srážek a vody. Proč by tam jinak byli?
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 17:55 Reaguje na PetrOna tam v podstatě ani vyšší letní teplota být nemohla. V té době tipuju nějakých 80 procent rozlohy Evropy pokrývaly lesy, zbytek tráva. V takovém prostředí žádné teplotní extrémy nevznikají, lesy udržují víceméně konstantní teploty.
To až dnes, kdy jsme vykáceli lesní klimatizaci, takže teploty nemá co udržovat, a krajinu jsme zorali a vydláždili, se nám tady střídají extrémy jak na běžícím pásu. Neprší, slunce pálí...
Odpovědět
To až dnes, kdy jsme vykáceli lesní klimatizaci, takže teploty nemá co udržovat, a krajinu jsme zorali a vydláždili, se nám tady střídají extrémy jak na běžícím pásu. Neprší, slunce pálí...
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2024 18:01 Reaguje na PetrSvou neochvějnou vírou připomínáte svědky jehovovy.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2024 18:08 Reaguje na PetrVy něco tvrdíte, dokažte. Já jen citoval archeologa.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 18:38 Reaguje na Slavomil VinklerTak to ne. Vy jste mluvil o studii, takže důkazní břemeno je na vás. Já jen přidávám svoje názory a nesouhlasím s vámi. Ale když chcete, tak třeba zde:
https://is.muni.cz/el/1421/jaro2007/AEA_62/um/01_klima.pdf
Shrnutí ve dvou citovaných bodech:
1. Pleistocenní relikty otevřené krajiny začaly mizet už na samém počátku holocénu a
v době maximálního zalesnění a na prahu neolitu byly již extrémně vzácné.
2. S určitostí můžeme dnes prohlásit pouze to, že první polovina holocénu byla mírnější
teplejší a vlhčí než druhá a že druhá půlka holocénu měla asi stejné podnebí jako dnes.
Konec citace.
Bylo tedy mírné, teplé a vlhké klima, a krajna byla zalesněná.
Odpovědět
https://is.muni.cz/el/1421/jaro2007/AEA_62/um/01_klima.pdf
Shrnutí ve dvou citovaných bodech:
1. Pleistocenní relikty otevřené krajiny začaly mizet už na samém počátku holocénu a
v době maximálního zalesnění a na prahu neolitu byly již extrémně vzácné.
2. S určitostí můžeme dnes prohlásit pouze to, že první polovina holocénu byla mírnější
teplejší a vlhčí než druhá a že druhá půlka holocénu měla asi stejné podnebí jako dnes.
Konec citace.
Bylo tedy mírné, teplé a vlhké klima, a krajna byla zalesněná.
Pe
Petr
4.7.2024 18:51 Reaguje na PetrTedy velký rozdíl oproti dnešku. V podstatě jiné klima v jiné krajině. Nelze tedy dnes trvat na něčem, co je v podstatě výsledkem naší dlouhodobé devastace krajiny, a chtít v té devastaci pokračovat a vydávat to za ochranu krajiny.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2024 19:05 Reaguje na PetrNaše současná krajina svými projevy a charakterem odpovídá poušti. Omezená vegetace, po velkou část roku zcela bez vegetace. Velké teplotní rozdíly, teplotní extrémy, nepravidelné a nárazové srážky, celková nestabilita a neurčitelnost. Nevím proč někdo stále chce něco takového chránit a zachovávat v takto neudržitelném stavu, když to škodí nejen všemu ostatnímu, ale i tomu, co to má údajně chránit.
Naše úsilí by mělo směřovat k celkové nápravě a změně krajiny od pouštního typu zpět na typ středoevropského mírného podnebního pásu - tedy krajiny zalesněné a s mírným, vlhkým klimatem, byť s určitými extrémy danými polohou "někde mezi".
Odpovědět
Naše úsilí by mělo směřovat k celkové nápravě a změně krajiny od pouštního typu zpět na typ středoevropského mírného podnebního pásu - tedy krajiny zalesněné a s mírným, vlhkým klimatem, byť s určitými extrémy danými polohou "někde mezi".
Pe
SV
Slavomil Vinkler
5.7.2024 19:45 Reaguje na PetrTedy: Nemohu (google) najít váš odkaz, ale jde pravděpodobně o tutéž studii muni.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
5.7.2024 08:09 Reaguje na PetrZáleží jak budete sekat, zda posečete celou plochu najednou apod.
Ale pokud chcete pestrou krajinu - sekat budete muset.
A dosít osivem suchomilných rostlin z místních zdrojů.
Křoviny likvidují rozmanitost krajiny. Ale pravda je, že většina luk které známe jsou osety travinami pro produkční zemědělství, takže skutečně sucho jim neprospívá.
Ale ve své podstatě - stepi jsou "luční" porosty, kde je nedostatek vody pro lesy (a nebo nálety sežere zvěř).
Odpovědět
Ale pokud chcete pestrou krajinu - sekat budete muset.
A dosít osivem suchomilných rostlin z místních zdrojů.
Křoviny likvidují rozmanitost krajiny. Ale pravda je, že většina luk které známe jsou osety travinami pro produkční zemědělství, takže skutečně sucho jim neprospívá.
Ale ve své podstatě - stepi jsou "luční" porosty, kde je nedostatek vody pro lesy (a nebo nálety sežere zvěř).
Pe
Petr
5.7.2024 20:17 Reaguje na Pavel JeřábekVyrábět sucho a pěstovat suchomilné rostliny kvůli pestrosti krajiny? To je přece nesmysl a hloupost. Potřebujeme krajinu živou a vlhkou. Naše krajina je krajina vysokých lesů, ne vyprahlých stepí. Těch je dost jinde. Proč bychom měli mít všechno? Moře taky nemáme, ledovec taky ne...
Odpovědět
MM
Milan Milan
6.7.2024 10:02Kromě nádrží všeho druhu, nebo poldrů, asi nejlíp zadržuje vodu hustě zatravněná plocha, ideálně 1-2 x ročně posekaná a kvalitní lesní porosty. Travina a to i v mírně svažitém terénu dokáže zpomalit a nechat zasáknout i velké přívalové srážky. A to vím z vlastních letitých pokusů a zkušeností, není potřeba nic nového vymýšlet, vše již bylo v minulosti vymyšleno a stačilo žít v přírodě, vnímat, pozorovat a používat selský rozum.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.7.2024 11:42 Reaguje na Milan MilanPřesně tak, proto neustále opakuji význam zatravněných mezí mezi megalány kuku a řepky, které vodní (přívalový) proud zpomalí, rozbijí a zmenší. Proto zdůrazňuji význam zeleně po většinu roku na polích, protože dnešní hospodaření holou, často obracenou půdu rozpaluje, zvyšuje se tak sucho, které samozřejmě v celosvětovém kontextu příspívá ke "změně klimatu", resp. AKTIVNĚ ji vytváříme. Vyšší travní porost je tak prostředkem, jak s vodou lépe hospodařit, zadržovat ji v krajině i ve městě. Voda znamená život, i chladnější mikroklima.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
