Haly u D8 na Ústecku nebudou. Místo je významnou lokalitou pro chráněného střevlíka a chřástala

Montované haly u dálnice D8 na Ústecku stát nebudou. Vyskytují se tam kriticky ohrožený střevlík zlatitý a silně ohrožený chřástal polní. Krajský úřad zamítl žádost společnosti CPI park Žďárek o výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. Z pohledu ochrany přírody je podle úředníků navíc nepravděpodobné, že by haly v lokalitě mohly v budoucnu vzniknout. ČTK o tom informoval za krajský úřad Ústeckého kraje Jan Nový. Na skutečnost upozornil server Hlídací pes s tím, že záměr haly vystavět existuje od roku 2007. Žádost krajský úřad přijal v říjnu 2012, od té doby vydal čtyři rozhodnutí, zkraje července ji zamítl. Žadatel chtěl v katastrálním území Knínice u Libouchce a Žďár u Velkého Chvojna postavit 12 hal na ploše o velikosti okolo 23 hektarů. V následném řízení společnost ze svého záměru slevila na sedm hal se záběrem asi deseti hektarů plochy.

"V místě redukce původního záměru byl v roce 2020 plánován další záměr se shodným označením 'CPI park Žďárek' zahrnující výstavbu tří montovaných hal na ploše cca 13 hektarů," doplnili úředníci s tím, že letos v březnu úřad rovněž zamítl žádost o výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů.

Úřad společnosti žádosti zamítl "z důvodu neprokázání existence jiného veřejného zájmu převažujícího nad zájmy ochrany přírody".

Pro výskyt střevlíka zlatitého a chřástala polního jde o významnou lokalitu. "Při plošném mapování výskytu chřástala polního v Ústeckém kraji v roce 2012 byla v zájmovém území zjištěna nadprůměrná početnost místní populace, která byla potvrzena i v následujících letech," řekl Nový. Doplnil, že vysoká populace silně ohroženého druhu indikuje, že území je významným biotopem.

"Ztráta části tohoto biotopu způsobená výstavbou hal by mohla negativně ovlivnit celkovou populaci," sdělil Nový.

Kriticky ohrožený střevlík zlatitý se v ČR stabilně vyskytuje již pouze v několika oblastech Ústeckého kraje od Teplic po Varnsdorf na Děčínsku. "Z hlediska tohoto druhu by záměr představoval stavební zábor republikově významné části biotopu s možnými dopady na jeho další přetrvání na českém státním území," upozornil Nový.

Podle územních plánů Libouchce a Velkého Chvojna je na uvažované ploše výstavba hal s plánovaným využitím nepřípustná. "Aktuálně tak není možné prokázat existenci veřejného zájmu na záměru," podotkl Nový. Dodal, že pokud by do budoucna stavba byla v souladu s územními plány dotčených obcí, i tak by bylo vzhledem k cennosti území povolení stavebního záměru z pohledu ochrany přírody nepravděpodobné.

---

reklama

---