Výborný vyzval, aby se udělalo vše pro zahájení stavby přehrady v Nových Heřminovech Aktualizováno
16.9.2024 13:19 | PRAHA
(ČTK)
Řeka Opava na SZ okraji Nových Heřminov
Foto | MartinVeselka / Wikimedia Commons
Pokud by dnes bylo vodní dílo Nové Heřminovy postaveno, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle Výborného nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň. "Krnov včera (v neděli) kulminoval na 250 kubických metrech za sekundu, pokud by bylo dílo Heřminovy postaveno, bylo by to pouze 150 kubíků za sekundu," uvedl Výborný. V Opavě by byl v případě, že by bylo možné využít zadržení vody přehradou, podle ministra maximální průtok 330 krychlových metrů za sekundu. Průtok tam v neděli dosáhl 643 metrů krychlových za sekundu.
"My jsme byli za jiná opatření, než je přehrada. Bez přehrady by byla opatření dávno hotová a neprotahovalo by se to," uvedl Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. "Nejen že je to ekologicky špatně, ale přehrada je velká a drahá stavba. A neochrání Krnov nějak extrémně lépe. Zadrží vodu na pár hodin," dodal.
Ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč naopak uvedl, že efekt vodního díla Nové Heřminovy by byl výrazný a neocenitelný, protože by pokračoval také níže po řece Opavě. "Významně by pomohl úseku Odry pod soutokem s řekou Opavou v Ostravě, kde dochází od neděle včetně dnešního dne k trvalému přelévání hrází a jejich rozplavování a zaplavování některých městských částí, zejména Přívozu," uvedl Tkáč v tiskové zprávě.
Výborný vyzval k tomu, aby se udělalo vše pro zahájení stavby. "Počítáme s rokem 2027, pokud by se to podařilo urychlit, bude to jenom dobře," řekl. Proti přehradě protestují mimo jiné nevládní organizace. "Je to o tom, abychom mohli postupovat velmi rychle, 99 procent pozemků v Nových Heřminovech máme vykoupených," řekl Výborný.
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
"Ještě jsme stavbu nezahájili a nemáme ani pravomocné územní rozhodnutí, protože čelíme podle mě neoprávněnému odporu proti stavbě. Kdybychom přehradu měli k dispozici, tak bezesporu by škody v Krnově, Opavě byly výrazně nižší," řekl Stanjura. Mnozí podle šéfa státní kasy vycházeli z toho, že už se nikdy nezopakují povodně jako v roce 1997. Uvedl, že loni popsal situaci i na jednání vlády.
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.
Přečtěte si také |
Matěj Hollan: Jistý pokrok tu je. Před 100 lety by za záplavy mohli Židi, dnes jsou škodnou ekologové
Hnutí Duha Jeseníky proti přehradě vystupuje zásadně. "Nesouhlasíme s rozhazováním státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. Tato část řeky Opavy je navíc velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody," řekl už dříve ČTK koordinátor hnutí Dokoupil. Podle něj lze obce chránit odsazenými hrázemi. Dnes Dokoupil uvedl, že důležitá jsou protipovodňová opatření v obcích, která hnutí nijak neblokovalo, naopak se je snažilo urychlit.
Podle ředitele povodí Tkáče ale povodeň mimo jiné ukázala, že přírodě blízká a drobná doprovodná protiopatření v povodí přispívají ke zmírnění malých povodní, ale nemohou podstatně přispět ke zvládání extrémních povodňových situací. "Jejich efekt je do desetileté povodně," uvedl.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zahrada v Pardubicích evakuovala kvůli povodni zvířata, teď se vracejí
Sesuvy půdy očekávají geologové Beskydech, svahové deformace hlásí 6 lokalit
Rybáři po povodních řeší škody na technice a úhyny ryb, mohou uvíznout na břehuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (62)
JŘ
Karel Zvářal
16.9.2024 13:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž se podíváte na to foto, tak ta zaloučená rovná niva tam nevznikla "za bolševika", ale za mnoho milionů let. To vše je výsledek eroze a povodňových rozlivů. Jsem jednoznačně za NH, a to i v původním provedení, ovšem s rychlým vypouštěním. To vypoštění by se mělo zvětšit u nových děl tak, aby simulovalo povodeň (pěti-desetiletou), ale bez rozlivů. Nedostaečný jímací prostor vede během pár hodin k naplnění a odtoku přepadem. Zde vidím rezervy, resp. prostor pro zamyšlení pro vodohospodáře. 99% vykoupené mají, ten zbyteček stačí aktivistům, aby stavbu blokovali.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:26 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, když na takovém malém území spadne půl metru vody za čtyři dny, tak na to žádná přehrada neexistuje.
TO CO SE DĚJE V POLITICKO-SPOLEČENSKÝCH KRUZÍCH JE TAKOVÝ POSTTRAUMATICKÝ ŠOK.
MJ
Marcela Jezberová
16.9.2024 16:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZapomínáte, že ta přehrada, co zatím neexistuje, by před hrozícími dešti začala odpouštět, snížila by hladinu a v odpouštění by pokračovala po celou dobu trvání dešťů. Odtok by třeba udržovali na maximu, ale pořád je tady šance, že regulovaný odtok nezaplaví obce pod přehradou, na rozdíl neregulovatelné povodně. Proto se přeci ta vodní díla staví.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:33 Reaguje na Marcela Jezberovámě se líbí vyjádření pana Otakara Šídy v jiném a podobném příspěvku...
Neochránila. 4,5 miliardy Kč, vážení, to je oč tu běží. Pojďme počítat. kdyby se jim na přehradě podařilo vyrobit před povodní 4 m retenčního prostoru, tak je to 5 mil. kubíků. To naplní 100letá voda za 7 hodin (údaje přímo z těch, které uvádí PO), pršelo 4 dny. plocha povodí nad přehradou je ca 300 km2, když se budu držet hodně při zemi, napršelo tam 200 mm srážek (spíš 2,5x tolik). to je 60 mil. kubíků (spíš 2,5x tolik). z nich by přehrada zachytila 1/12. a to se bavíme jenom o ploše povodí nad přehradou. srovnatelně pršelo i všude jinde a tam by přehrada samozřejmě nezachytila vůbec nic. I kdyby tam byla, tak by v Opavě ani nepoznali, že tam je, jediný co by to udělalo, že by to o pár cm snížilo kulminaci... Dost mě překvapuje, že pan odborník něco takového tvrdí. Buď si záměrně vymýšlí, nebo neumí počítat.
Odpovědět
Neochránila. 4,5 miliardy Kč, vážení, to je oč tu běží. Pojďme počítat. kdyby se jim na přehradě podařilo vyrobit před povodní 4 m retenčního prostoru, tak je to 5 mil. kubíků. To naplní 100letá voda za 7 hodin (údaje přímo z těch, které uvádí PO), pršelo 4 dny. plocha povodí nad přehradou je ca 300 km2, když se budu držet hodně při zemi, napršelo tam 200 mm srážek (spíš 2,5x tolik). to je 60 mil. kubíků (spíš 2,5x tolik). z nich by přehrada zachytila 1/12. a to se bavíme jenom o ploše povodí nad přehradou. srovnatelně pršelo i všude jinde a tam by přehrada samozřejmě nezachytila vůbec nic. I kdyby tam byla, tak by v Opavě ani nepoznali, že tam je, jediný co by to udělalo, že by to o pár cm snížilo kulminaci... Dost mě překvapuje, že pan odborník něco takového tvrdí. Buď si záměrně vymýšlí, nebo neumí počítat.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLíbí se mi na tom, že než emocionální zděšení používá racionalitu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:42 Reaguje na Jaroslav Řezáča kde jsem vzal půl metru vody? ....tady
Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-hladik-vysvetluje-jak-chce-vlada-pomoci-behem-povodni-260241
Odpovědět
Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-hladik-vysvetluje-jak-chce-vlada-pomoci-behem-povodni-260241
Karel Zvářal
16.9.2024 17:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno, prognoza pro Jeseniky byla az 400mm, matematik se tomu poskleboval, ze si to mame zapamatovat. Kdepak ho mame?-)
Místně to bylo až 500. To ale neznamená, že na výstavbu máme rezignovat, neb budoucí epizody nemusí být zdaleka tek nebezpečné, přesto je třeba zástavbu, ale i obnovené cesty, mosty a hráze ochránit! A jak píše paní, ta přehrada tu masu nepohltí a nepustí, ale regulovaně odpouští a hlídá se zejména peak povodně. Filosofie typu "stejně všechno nezachytí" je chybná a hloupá. Přílbu si také nasadíte, v autě dáte pásy, ale stejně ten náraz Vás poznamená - ale PŘEŽIJETE!
Za sebe bych se spíše zaměřil na naše povodí (zejména M), to píšu proto, neb plánovaná přehrada Vlachovice poteče do Váhu...
Odpovědět
Místně to bylo až 500. To ale neznamená, že na výstavbu máme rezignovat, neb budoucí epizody nemusí být zdaleka tek nebezpečné, přesto je třeba zástavbu, ale i obnovené cesty, mosty a hráze ochránit! A jak píše paní, ta přehrada tu masu nepohltí a nepustí, ale regulovaně odpouští a hlídá se zejména peak povodně. Filosofie typu "stejně všechno nezachytí" je chybná a hloupá. Přílbu si také nasadíte, v autě dáte pásy, ale stejně ten náraz Vás poznamená - ale PŘEŽIJETE!
Za sebe bych se spíše zaměřil na naše povodí (zejména M), to píšu proto, neb plánovaná přehrada Vlachovice poteče do Váhu...
JP
Jaroslav Pobeha
16.9.2024 18:31 Reaguje na Karel ZvářalA prečo by tam nemohla byť sústava poldrov ? Kapacita priehrady proti povodniam je aj tak len polovičná proti nominálnej, pretože ju nevypustia úplne. Alebo ide viac o pitnú vodu ?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.9.2024 18:42 Reaguje na Jaroslav PobehaDomnívám se, že je to kompromis, jakási "víceúčelová stavba". Mně především vadí jednak nedostatečné odpouštění - to bych se snažil zvýšit na hranici kapacity koryta řeky, a druhak pozdní reakce na předpověď počasí s upozorněními na abnormální srážkový potenciál (a start pozvolného upouštění - 1-2 denní prodlení). I když to zvládli letos relativně dobře, vidím další rezervy v systému, které však zde rozvádět nebudu, možná někdy jindy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 20:04 Reaguje na Karel ZvářalPan Pobeha to napsal naprosto správě. To území je zároveň dost blízko hranic s Polskem.
Přehrada fakt kompromisem není.
Kružberk a Slezská Harta zajišťují vodu pro milion lidí.
Odpovědět
Přehrada fakt kompromisem není.
Kružberk a Slezská Harta zajišťují vodu pro milion lidí.
Karel Zvářal
16.9.2024 20:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPan Pobeha byl s odpovědí spokojen, vy jste pro mě Petr II.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.9.2024 20:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNechápete, že jde o ZPOMALENÍ, nikoliv ZACHYCENÍ?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.9.2024 20:39 Reaguje na pavel peregrinDěkuji, pro zelené mozky je matika a fyzika sci-fi.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 21:00 Reaguje na Karel Zvářaljste blázen, potřebujeme řešit pás území od Rychlebských hor až po Ostravu...nějaká " podělaná" přehrada je k ho..u.
Odpovědět
Ota Blažek
18.9.2024 11:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPodívejte se na vizualizaci projektu přehrady. Ten projekt zahrnuje další stavby a opatření v celém povodí řeky Opavy - od Jeseníků až po město Opava.
Viz: https://prehradanoveherminovy.cz/
Odpovědět
Viz: https://prehradanoveherminovy.cz/
Ota Blažek
18.9.2024 11:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč... a to vše zohledńuje veškeré námitky hnutí Duha...
Odpovědět
Ota Blažek
18.9.2024 16:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč...a už vůbec by nedošlo k zatopení Nových Heřminov přehradou - ani zčásti. Projekt přehrady naopak zahrnuje rozšíření obce - a především její ochranu novou hrází před stoletou vodou.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 20:55 Reaguje na pavel peregrinjo a vy nechápete, že když spadně půl metru vodní sloupec. že přehrada je fakt nesmysl.
Zásobní prostor za předpokladu, že by předpovědi meteorologů byly včasné, což se úplně neví...tedy teď to zafungovalo ale bude to stálý stav?
Zásobní prostor pro zvládnutí povodňové vlny bude maximálně třetinový.
Jestli se má ta dravost zpomalit, tak to jde pomocí zásahů v krajině, jako je rybniční soustava a odvést jí z obydleného území.
Odpovědět
Zásobní prostor za předpokladu, že by předpovědi meteorologů byly včasné, což se úplně neví...tedy teď to zafungovalo ale bude to stálý stav?
Zásobní prostor pro zvládnutí povodňové vlny bude maximálně třetinový.
Jestli se má ta dravost zpomalit, tak to jde pomocí zásahů v krajině, jako je rybniční soustava a odvést jí z obydleného území.
Karel Zvářal
16.9.2024 21:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRybniční soustava je jednou z dobrých možností. V údolí (Řezáčův) rybník nevybudujete, to musí být přehrada s pevnou hrází. Nastavení managementu je otázka priorit s ohledem na měnící se průběh srážek. Mizí pravidelnost, buďme připraveni na nečekané.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.9.2024 21:04 Reaguje na Karel ZvářalKoukněte do Polska, dvě prorvané hráze a dopad horší, než divoká řeka. Melete kraviny a nenabízíte žádná reálná řešení.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
17.9.2024 09:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOno pár cm často rozhodne o přelití nebo nepřelití hrází, zatopení mnoha domů a bytů. Každé snížení kulminace (transformace povodňové vlny) je významné a šetří desítky nebo stovky milionů. Při správné manipulaci a včasné předpovědi je existence přehrady šancí zachránit opravdu významné hodnoty nebo lidské životy. To neznamená, že bychom měli rezignovat výše proti proudu na menší poldry, tůně, podporu vsakování na zemědělské půdě a v lesích. Není buď a nebo. Měli bychom realizovat obojí. Moje skromné rybníčky a tůně např. zachytí řádově stovky max. kubických metrů vody podobně jako pár ha "Dauerwaldu". Pokud ale budou podobná opatření v každém údolí bude už existence menších opatření v součtu dole v údolích mít nějaký pozorovatelný vliv. A přehrada "uřízne" povodňové vlně špičku. Předpovědi se hodně zdokonalily. Teď ještě ta technická zařízení v kombinaci s "péčí" o povodí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.9.2024 17:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno! Je třeba neprodleně zrušit Máchovo jezero nebo jihočeskou rybniční soustavu. Jakub Krčín zcela zjevně neměl EIA a hlavně souhlas ekologů! S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
Karel Zvářal
16.9.2024 17:34 Reaguje na Michal UkropecRožmberk pozdržel dosti vody, v budoucnu by to možná šlo i u jiných rybníků (po úpravách). Ano, buďme rádi za moudré předky, dnes by to přes EIA nepřešlo.
Odpovědět
ss
MU
ss
smějící se bestie
16.9.2024 22:08 Reaguje na Michal UkropecJo a 2/3 z nich, desetiletí neodbahněné !
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2024 17:55 Reaguje na Michal UkropecTak to je super, že se zapojili i rybníkáři! Tam to platí obzvlášť, neb pokud jde voda přepadem, hliněná hráz často rozměkně a povolí. To je pak taková malá povodeň pro obce po toku. A jestli to bylo "všude", tak smekám. Snad se to nebude delší čas opakovat.
Odpovědět
JŘ
MU
Michal Ukropec
16.9.2024 21:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNikoliv! To chce zásadní revoluční změny!
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
16.9.2024 13:37jsem zvědav, zda-li se stát případně kraj dokáží s lidmi co tam žijí domluvit na ceně anebo se to udělá klasicky po bolševicku. Ponechám teď úplně stranou přírodní hodnotu daného území, ta už to má beztak spočítané a nikoho to stejně nezajímá
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.9.2024 16:43 Reaguje na Robert JirmanV Německu to také dělali po bolševicku/podle zákona nejenom o liniových dopravních stavbách !
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
16.9.2024 15:34Hnutí jako duha by se měla účastnit těchto rozhodování až po veřejném předložení daňových přiznání a ověřeného infa, kdo je financuje. Aby lidi jimi ovlivnění věděli, proč škodí prakticky všem stavbám, hlavně těm na zlepšení a ochranu životů a majetků. U fabriky v záplavové oblasti u D.Lutyne jsou ticho.
Jen srovnání, na nestabilní zdroje E budou cizím firmám stavební povolení dávána ve zkrácených řízeních a je snaha bránit referendům, zato při blokování přehrady se kdosi ohání nesmyslně "demokracií". Odkdy stavění škodí právnímu státu... to nestavění mu uškodilo.
Odpovědět
Jen srovnání, na nestabilní zdroje E budou cizím firmám stavební povolení dávána ve zkrácených řízeních a je snaha bránit referendům, zato při blokování přehrady se kdosi ohání nesmyslně "demokracií". Odkdy stavění škodí právnímu státu... to nestavění mu uškodilo.
Lu
Lubajs
16.9.2024 16:32 Reaguje na Jarka O.To ticho ekologických organizací ohledně gigafaktory v Dolní Lutyni je zvláštní. Přitom v době, kdy se tam uvažovalo o stavbě Hyundaie, ryk ekologických organizací byl enormní. Co se od té doby asi změnilo, že ekologické organizace dnes už nevyřvávají? V tom budou hrát roli velké prachy. Můžeme klidně naplno říct slovo "korupce". Velké prachy dokážou divy a všem, co jsou závislí na dotacích, dokážou huby spolehlivě zavřít.
Odpovědět
PE
MK
Majka Kletečková
18.9.2024 00:14 Reaguje na LubajsČeský svaz ochránců přírody považuje záměr na vybudování obrovského průmyslového parku na orné půdě na k.ú. Dolní Lutyně z hlediska zájmů ochrany přírody, krajiny a ochrany zemědělského půdního fondu za velmi nešťastný a nesouhlasí s ním viz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/cesky-svaz-ochrancu-prirody-stanovisko-k-zameru-vystavby-gigafactory-v-dolni-lutyni-na-karvinsku.
Odpovědět
Lu
Lubajs
18.9.2024 03:47 Reaguje na Majka KletečkováJenže ve srovnání s plánovanou minulou stavbou Hyundaie, která měla před lety stát na stejném místě, jsou ekologové v případě gigafaktory jaksi mnohem méně hlasití. Skoro vůbec. To si ještě dnes pamatuji ten vřískot ekologických organizací a média byla plná jejich vyjádření nesouhlasu, když se tam měl stavět Hyundai. A dnes? Dáte mi tu odkaz na jeden článek, kde jakože tu stavbu považují za "nešťastnou". V tom budou korupční prachy, že jsou ekologické organizace mnohem méně aktivní než bylo v případě plánované stavby továrny Hyundai. Velké prachy zavřou huby i těm nějvětším a nejzarytějším ekologickým křiklounům.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.9.2024 21:57 Reaguje na Jarka O.Duha je Duha. A pokud s tím nezačneme něco dělat, půjdeme dál do kytek.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.9.2024 09:21 Reaguje na Michal UkropecPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MJ
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:31 Reaguje na Marcela Jezberováto je vaše právo, já si myslím, že je to spíš zděšení ze šoku.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
16.9.2024 22:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMinistr je už dost starý, povodně 1997 i ty další si pamatuje. Nemyslím si, že je v šoku. Považuji požadavek na urychlení stavby přehrady za výsledek racionální úvahy.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.9.2024 18:01Dovolil bych si vzpomenout jiné vodní dílo, Nové Mlýny na jižní Moravě. S ním jsem se setkal již jako student. Také bylo propagováno hlavně jako jediná možná ochrana před povodněmi. Zastánci odmítali historické zkušenosti, že dříve, za časů Lichtensteinů, byly v okolních lužních lesích udržovány kanály, jimiž se záplavové vody rychle rozlévaly a pak zase postupně odtékaly do Dyje. Návrhy, aby se kanály, za nepoměrně menší peníze, vyčistily a udržovaly, byly odmítány. Příbuzný se tehdy podílel na projektování. Když jsem se s ním o kanálech bavil, jen mávnul rukou - jaképak kanály - tady a takhle se postaví hráze a problém bude vyřešen.
Kromě hrází byla vybudována i Nová Dyje, která způsobila pokles podzemní vody o více než 2 m, takže bylo nutno vydat další miliony na zabezpečení památek, např. Janova hradu a minaretu, a udělat závlahové systémy, např. u Křivého jezera a pak hlavně v Kančí oboře, jímacím území vodního zdroje, který, při absenci záplav, nestačil na to čerpání, které tam bylo - nějakých 10 mil. m3 pitné vody ročně.
To jsem už pracoval v Měst. úřadu v Břeclavi a k této problematice jsem se dostával tak říkajíc z pracovní povinnosti. A tedy také k VDNM. K mému velikému překvapení jsem se dozvěděl, že pro povodně je z celého objemu nádrží určeno pouhých 5%. Tedy pro to, co bylo hlavně propagováno. Samotné nádrže zaplavily zhruba tolik plochy, kolik dříve povodně zaplavovaly. S tím rozdílem, že povodně se stáhly a na ploše mohla probíhat hospodářská činnost.
No, nechci nádrže, a priori, zatracovat, mají své kouzlo a i jinak obohatily ŽP, i když bych k způsobům jejich využívání mohl mít spoustu připomínek. Ale kdo jsem já, že, bezvýznamný důchodce.
Takže nádrže byly vybudovány a následně jsem se dozvěděl od pracovníka hydrobiologického ústavu a VŠ pedagoga, že návrhy biologů na jiný způsob řešení záplav, se k jednání vlády vůbec nedostaly, cestou do Prahy se kdesi "ztratily". A tak vláda schválila stavbu přehrad. Prý, vzhledem k objemu vody, nejdražší v republice.
Pro jejich postavení bylo i důležité, že měly sloužit jako zdroj závlahové vody pro rozsáhlé systémy, psalo se, že až 160 000 ha. Roury, o průměru až 75 cm, byly nataženy až 30 km daleko, např. až na kopec nad Valticemi, kde byla postavena přečerpávací stanice. Ta byla dokončena r. 1992, celý systém byl natlakovaný, závlahy fungovaly 2 roky, pak bylo zjištěno, že zavlažování je příliš drahé, zemědělci to bez státní podpory neutáhnou a tak se vše "odpískalo". Voda se vypustila, co se dalo zpeněžit, to se ukradlo, zbytek se zničil.
Pokračování:
Odpovědět
Kromě hrází byla vybudována i Nová Dyje, která způsobila pokles podzemní vody o více než 2 m, takže bylo nutno vydat další miliony na zabezpečení památek, např. Janova hradu a minaretu, a udělat závlahové systémy, např. u Křivého jezera a pak hlavně v Kančí oboře, jímacím území vodního zdroje, který, při absenci záplav, nestačil na to čerpání, které tam bylo - nějakých 10 mil. m3 pitné vody ročně.
To jsem už pracoval v Měst. úřadu v Břeclavi a k této problematice jsem se dostával tak říkajíc z pracovní povinnosti. A tedy také k VDNM. K mému velikému překvapení jsem se dozvěděl, že pro povodně je z celého objemu nádrží určeno pouhých 5%. Tedy pro to, co bylo hlavně propagováno. Samotné nádrže zaplavily zhruba tolik plochy, kolik dříve povodně zaplavovaly. S tím rozdílem, že povodně se stáhly a na ploše mohla probíhat hospodářská činnost.
No, nechci nádrže, a priori, zatracovat, mají své kouzlo a i jinak obohatily ŽP, i když bych k způsobům jejich využívání mohl mít spoustu připomínek. Ale kdo jsem já, že, bezvýznamný důchodce.
Takže nádrže byly vybudovány a následně jsem se dozvěděl od pracovníka hydrobiologického ústavu a VŠ pedagoga, že návrhy biologů na jiný způsob řešení záplav, se k jednání vlády vůbec nedostaly, cestou do Prahy se kdesi "ztratily". A tak vláda schválila stavbu přehrad. Prý, vzhledem k objemu vody, nejdražší v republice.
Pro jejich postavení bylo i důležité, že měly sloužit jako zdroj závlahové vody pro rozsáhlé systémy, psalo se, že až 160 000 ha. Roury, o průměru až 75 cm, byly nataženy až 30 km daleko, např. až na kopec nad Valticemi, kde byla postavena přečerpávací stanice. Ta byla dokončena r. 1992, celý systém byl natlakovaný, závlahy fungovaly 2 roky, pak bylo zjištěno, že zavlažování je příliš drahé, zemědělci to bez státní podpory neutáhnou a tak se vše "odpískalo". Voda se vypustila, co se dalo zpeněžit, to se ukradlo, zbytek se zničil.
Pokračování:
JP
Jaroslav Pokorný
16.9.2024 18:17 Reaguje na Jaroslav PokornýVzhledem k obrovským nákladům na stavbu přehrad se požaduje, aby měly co nejvíce funkcí. Ochrana před záplavami je jedna z nich, a asi ne ta nejdůležitější. Někde to je zdroj pitné vody, jinde produkce elektřiny. Aby ta produkce byla co nejvyšší, musí být v přehradě co nejvíce vody. Ta se odpouští jen pokud záplavy hrozí.
A z tohoto pohledu hodnotím i přehradu v N. Heřminovech. 8 miliard je pořádná suma, jistě tedy tam bude i vodní elektrárna a ta bude vyžadovat plnou přehradu. Má-li ta stavba skutečně Krnov a Opavu ochránit, pak by to měl být suchý polder, který by nemohl mít jednu vysokou hráz, musela by to být soustava "nízkých" hrází, aby je voda neprotrhla, ale které by i tak zajistily dostatečný retenční prostor. A protože záplavy, povodně, přicházejí jen občas, tak mezi tím může být plocha normálně obhospodařovaná, být tam louky, i pole, nebo les. Polder by mohl zachycovat vodu z tání sněhu a pak nadlepšovat průtok, třebas až do podzimu. Na takové cyklické zaplavování by si zcela nepochybně přivykly jak rostliny tak i zvířata. To jen my lidé se nedokážeme smířit s představou, že by se někde postupně odhalovalo zabahněné dno.
N. Heřminovy by nepochybně z části musely ustoupit, to je ale otázka kompenzací. Když se za I. Republiky stavěla Vranovská přehrada, byla tam přestěhovaná celá vesnice. A naprostá většina lidí byla spokojená, místo starých baráků si mohli postavit moderní domky.
Proč jsou ale návrhy na suchý polder odmítány? Za vším je nutno hledat peníze. Na jednoduché a tudíž levné stavbě nelze mnoho vyrejžovat do vlastních kapes. Už není socialismus, kdy se rozkrádaly tisíce, teď se rozkrádají miliony. A z 8 miliard může do kapes přitéci hodně.
Jak prosté, milý Watsone.
Odpovědět
A z tohoto pohledu hodnotím i přehradu v N. Heřminovech. 8 miliard je pořádná suma, jistě tedy tam bude i vodní elektrárna a ta bude vyžadovat plnou přehradu. Má-li ta stavba skutečně Krnov a Opavu ochránit, pak by to měl být suchý polder, který by nemohl mít jednu vysokou hráz, musela by to být soustava "nízkých" hrází, aby je voda neprotrhla, ale které by i tak zajistily dostatečný retenční prostor. A protože záplavy, povodně, přicházejí jen občas, tak mezi tím může být plocha normálně obhospodařovaná, být tam louky, i pole, nebo les. Polder by mohl zachycovat vodu z tání sněhu a pak nadlepšovat průtok, třebas až do podzimu. Na takové cyklické zaplavování by si zcela nepochybně přivykly jak rostliny tak i zvířata. To jen my lidé se nedokážeme smířit s představou, že by se někde postupně odhalovalo zabahněné dno.
N. Heřminovy by nepochybně z části musely ustoupit, to je ale otázka kompenzací. Když se za I. Republiky stavěla Vranovská přehrada, byla tam přestěhovaná celá vesnice. A naprostá většina lidí byla spokojená, místo starých baráků si mohli postavit moderní domky.
Proč jsou ale návrhy na suchý polder odmítány? Za vším je nutno hledat peníze. Na jednoduché a tudíž levné stavbě nelze mnoho vyrejžovat do vlastních kapes. Už není socialismus, kdy se rozkrádaly tisíce, teď se rozkrádají miliony. A z 8 miliard může do kapes přitéci hodně.
Jak prosté, milý Watsone.
JO
Jarka O.
17.9.2024 07:04 Reaguje na Jaroslav PokornýNM se rozkládají v záplavových oblastech, kde dříve stávaly domky pravidelně ohrožované záplavami. Kdyby místo nich zůstaly vesnice, dnes by tam stáli lidé u zatopených domků, a ruzní chytrolíni by je osočovali ze bstavění v záplavových. územích, vlastní chyby, hlouposti. Tipnu si, že se tohoto výsměchu dočkáme, např od tzv.ekologů, politiků, pojišťoven. Ale něco jako NM nelze budovat všude. Záplavová oblast je po těchto deštích půlka republiky. Jestli poldry nebo přehrady, nechme ba vodohospodářích. NGO musí být mimo jako v západoevropských zemích, kdyz jde o hodně. Zákony (I volby) lze měnit,jak ukázal covid i jiné, nouzové, události.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.9.2024 20:48 Reaguje na Jarka O.NM -máte na mysli VDNM - vodní dílo Nové mlýny? V té záplavové oblasti byl pouze Mušov a i tam byly domky asi 0,5 m nad záplavovými vodami. V ostatních obcích - Dolní Věstonice, Strachotín, Nové Mlýny jen velmi vysoké záplavy občas postihly několik domků, většinou bývalých chudáků, kterým nezbylo, než si obydlí postavit v záplavové oblasti. Podobně jako moji prarodiče.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.9.2024 15:33 Reaguje na Jaroslav PokornýTak v případě NM potopené lužní lesy ležely v záplavové oblasti a vesnice ne. Jak myslíte. Každopádně benevolence ke stavění v nivach nastala po r.89 a nejde už o pozemky pro chudáky.
Přehrada má více funkcí. 22.6.2023 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proč není pravomocné, jak tvrdí Staňura, netuším, není to vysvětlené. Ale může začít stavebko a stavba, protože všichni se už vyjádřili a ani duha po zkáze za miliardy ničemu nebrání, jak sama říká. Bude to tam hezké. Finance se najdou ne zvětšením dluhu, což prý dělal jen Babiš. Tito to umí lépe a jinak, takže nefinancováním jednoho am.bombardéru a třeba z EU fondů rozvoje příhraničí atd.
Další zlý čin ovšem je zrušení stavební uzávěry kolem trasy DOL. Obírá to budoucí generace o možnost rozvoje a ochranu před záplavami. Pokud tam dnes stát inkasuje za výprodej pozemků, tak spekulant, který to skoupí, se octne v záplavové oblasti.
Odpovědět
Přehrada má více funkcí. 22.6.2023 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proč není pravomocné, jak tvrdí Staňura, netuším, není to vysvětlené. Ale může začít stavebko a stavba, protože všichni se už vyjádřili a ani duha po zkáze za miliardy ničemu nebrání, jak sama říká. Bude to tam hezké. Finance se najdou ne zvětšením dluhu, což prý dělal jen Babiš. Tito to umí lépe a jinak, takže nefinancováním jednoho am.bombardéru a třeba z EU fondů rozvoje příhraničí atd.
Další zlý čin ovšem je zrušení stavební uzávěry kolem trasy DOL. Obírá to budoucí generace o možnost rozvoje a ochranu před záplavami. Pokud tam dnes stát inkasuje za výprodej pozemků, tak spekulant, který to skoupí, se octne v záplavové oblasti.
JO
Jarka O.
18.9.2024 15:43 Reaguje na Jarka O.Zapomněla jsem napsat- úz. rozhodnutí pro přehradu Heřminovy....
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.9.2024 18:45Tato debata je k ničemu. Přehrada má řadu funkcí, zadržuje vodu, která slouží k závlahám, pro pitnou nebo užitk. vodu, zvyšuje stavy spodních vod, výparem ochlazuje. Je to i energet. zdroj. Bez přehrad za chvíli nebudeme mít pitnou vodu, bude nutná k závlahám.
Kritizovat, že nezvládne 100 letou vodu je jako kritizovat, že organika v půdě nemá smysl, protože taky nezvládne 100 letou vodu. Tu nezvládne nic.
Efektivní je debatovat jak přehrady lépe ovládat: spolu s již lepšími předpoveďmi počasí je možno je včas a výrazně odpouštět, že více plní funkci poldru ale ne na 100 letou vodu.
Rovněž je třeba lépe ovládat rybníky - i ty při lepší organizaci by mohly více plnit funkci poldrů. Rybníků, poldrů, močáloviť, rozlévání vody po polích můžeme mít spoustu za mnohem méně peněz než jako na přehrady.
Odpovědět
Kritizovat, že nezvládne 100 letou vodu je jako kritizovat, že organika v půdě nemá smysl, protože taky nezvládne 100 letou vodu. Tu nezvládne nic.
Efektivní je debatovat jak přehrady lépe ovládat: spolu s již lepšími předpoveďmi počasí je možno je včas a výrazně odpouštět, že více plní funkci poldru ale ne na 100 letou vodu.
Rovněž je třeba lépe ovládat rybníky - i ty při lepší organizaci by mohly více plnit funkci poldrů. Rybníků, poldrů, močáloviť, rozlévání vody po polích můžeme mít spoustu za mnohem méně peněz než jako na přehrady.
SV
Slavomil Vinkler
16.9.2024 19:30 Reaguje na Honza HonzaSouhlasím. Zatím to vypadá, že Vranov podržel Znojmo, Vír a Kníníčky Brno a dolů, Nové mlýny Břeclav, Slezká harta pomohla Opavě i když 500 mm v Jeseníkách je nad míru.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.9.2024 20:51 Reaguje na Slavomil VinklerPokud mají přehrady zadržet velkou vodu, musí být hodně odpuštěné. To je ale v rozporu s jinými požadavky na jejich funkci. Má-li nějaká stavba zachytit povodeň, pak je nejlepší suchý polder, který je jinak prázdný a může se v něm zemědělsky hospodařit. Příklad máme právě v Polsku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.9.2024 20:40Vy všichni mudrlanti, kteří zpochybňujete význam přehrad- zatím VŠUDE, kde se vodě do cesty "postavila" alespoň jedna přehrada, tak ta povodeň nebyla ničivá. Takže význam to má, ne že ne, a hlavní, a opakuju to asi po desáté je ZPOMALENÍ V ČASE a alespoň nějaké rozložení řítící se vody. Na to snad není třeba školy, ale je třeba uvažovat hlavou a ne prd...lí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.9.2024 23:18Pokud je ta část řeky velice cenná (podle článku to dokládají biologické posudky), tak bych upřednostnila soustavu poldrů před stavbou přehrady.
Hodně se mi líbí, co napsal pan Jaroslav Pokorný.
Odpovědět
Hodně se mi líbí, co napsal pan Jaroslav Pokorný.
ss
smějící se bestie
17.9.2024 07:05 Reaguje na Majka KletečkováTo byly mnohé úseky Vltavy také a dnes jsou přehrady chváleny i pro rekreační účely/podmínky.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.9.2024 20:59 Reaguje na smějící se bestiePřehrady samozřejmě nijak nezatracuji, mají spoustu ekonomických funkcí. Jen zdůrazňuji, že pro zachycení skutečně velké povodňové vlny nejsou podstatné. V tom VDNM je jen 5% kapacity určeno pro zachycení povodní. A vzpomeňme na přehradu Slezská Harta. Co se o ní píše - viz Wiki: "Hrázný Jan Vrága označil tuto situaci tak, že se měla přehrada napouštět deset let, ale napustila se za tři týdny." Ona se už 3 roky napouštěla, ale ta povodeň, kterou zachytila, ji naplnila během dnů.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.9.2024 21:21 Reaguje na Jaroslav PokornýŘekl bych, že zkušenost posledních dnů by měla změnit pohled na fci přehrad, že kromě té vodohospodářské (pitná voda až po okraj), by se měl více akcentovat protipovodńový význam. Mě pohled na poloprázdnou přehradu nijak nepobuřuje, z Itálie a Řecka chodí záběry úplně prázdných nádrží. Ale setrvačnost a dogmatismus takovému pohledu asi rozumět nebudou:-/
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.9.2024 09:08Nevím proč se tu hádáte. Vždyť podle komoušů žádná povodeň nebyla...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.9.2024 10:55Tak jsem se po několika dnech hlásím z vyplaveného Bohumína, který opět
nezachránily ani tůně a mokřady, na které se vyplýtvalo značné množství
financí. Je ale zajímavé, že dobře zafungovaly těmi ekologisty nechtěné přehrady a v Jižních Čechách i velké rybníky( dá se říci taky přehrady).
Je vidět, že i vláda to už pochopila, mimo zarputilých ekologistů, stále
tvrdících své nesmysly. Jsem z výše položené části Bohumína, kde supr
zafungoval suchý poldr s bytelnou hrází a betonovým přelivem. Až do
neděle držel stálý průtok na místním potoce, ale pak už bohužel musela
jít voda přelivem. Zachytil sloupec vody 10 m vysoký na kilometrovém
vzdutí v zalesněném údolí. Spočítat množství zachycené vody je těžké,
a odtékat bude voda z nádrže běžným zvýšeným průtokem asi týden.
Zbytek města je ale níže a Odra s Olší si opět vyžádaly zaplavením
města obrovské škody materiální a bohužel i psychické. Potřetí za
27 let zaplavení lidé se ptají, proč šlo kdysi postavit Vltavskou
kaskádu, které letos zachránila Prahu. Proč soustava Kružberku
a Slezské Harty stačila zachytit z řeky Moravice totéž, co teklo
v Opavici, která zničila Krnov, Opavu a řadu malých obcí včetně
Nových Heřmínov, kde občané bojovali proti tamní přehradě. Lidé
se ptají co má přednost, zda v místní části Bohumína v Pudlově
hráz chránící tisíce obyvatel a nebo strom soukromníka, který
prosadil oddálení stavby hráze, aby zachránil jediný strom. Je
načase začít tvrdě jednat a nebrat v úvahu potížisty a konečně
začít stavět taková díla, jako naši předci. Intersucho se nějak
zvrhlo na Intermokro, ba až Přemokřeno. Co s tím soudruzi odpůrci
přehrad? Povím vám jedno. Nechoďte s těmi vašimi argumenty nyní
do hospod, kam si chodí postižení lidé vyčistit hlavu , protože
odejdete se svojí hlavou poněkud poopravenou. To si vykládejte
někde v suchu v pražských kavárnách, kde vás ochránily před vodou
nenáviděné přehrady. Jsme stále u téhož a tím je to, že sytý
hladovému nevěří. Prostě ti, kterých se povodně nedotknou, tak
jsou proti přehradám, poldrům, hrázím, zahloubení a zprůtočnění
toků a všemožně tomu brání. Spadlý kmen musí zůstat v potoce
a vytvořit vodě dočasnou překážku, naplaveniny tam musí zůstat
taky, aby se potok ihned vylil do okolí. On i kamenný zához břehů
je dnes fuj a ať raději voda utrhne břeh, cestu a dům, jen když
bude tok přírodní. Tito potížisté by měli nyní povinně pomáhat
postiženým lidem a hlavně ZPYTOVAT SVĚDOMÍ ,co zavinili pouhým
odporem proti těm všem veřejně prospěšným stavbám.
P.S. Osobně jsem zvědav, jak zafungoval Zdoňov, protože poslední
informací byla evakuace obce ohrožené protržením rybníka, do kterého
se nahrnula voda z dočasného potoka a tří piditůmí. Letos to nebylo
těch slavných 40 mm zachycených vysušenou půdou a piditůněmi, ale
o mnoho více.
Odpovědět
nezachránily ani tůně a mokřady, na které se vyplýtvalo značné množství
financí. Je ale zajímavé, že dobře zafungovaly těmi ekologisty nechtěné přehrady a v Jižních Čechách i velké rybníky( dá se říci taky přehrady).
Je vidět, že i vláda to už pochopila, mimo zarputilých ekologistů, stále
tvrdících své nesmysly. Jsem z výše položené části Bohumína, kde supr
zafungoval suchý poldr s bytelnou hrází a betonovým přelivem. Až do
neděle držel stálý průtok na místním potoce, ale pak už bohužel musela
jít voda přelivem. Zachytil sloupec vody 10 m vysoký na kilometrovém
vzdutí v zalesněném údolí. Spočítat množství zachycené vody je těžké,
a odtékat bude voda z nádrže běžným zvýšeným průtokem asi týden.
Zbytek města je ale níže a Odra s Olší si opět vyžádaly zaplavením
města obrovské škody materiální a bohužel i psychické. Potřetí za
27 let zaplavení lidé se ptají, proč šlo kdysi postavit Vltavskou
kaskádu, které letos zachránila Prahu. Proč soustava Kružberku
a Slezské Harty stačila zachytit z řeky Moravice totéž, co teklo
v Opavici, která zničila Krnov, Opavu a řadu malých obcí včetně
Nových Heřmínov, kde občané bojovali proti tamní přehradě. Lidé
se ptají co má přednost, zda v místní části Bohumína v Pudlově
hráz chránící tisíce obyvatel a nebo strom soukromníka, který
prosadil oddálení stavby hráze, aby zachránil jediný strom. Je
načase začít tvrdě jednat a nebrat v úvahu potížisty a konečně
začít stavět taková díla, jako naši předci. Intersucho se nějak
zvrhlo na Intermokro, ba až Přemokřeno. Co s tím soudruzi odpůrci
přehrad? Povím vám jedno. Nechoďte s těmi vašimi argumenty nyní
do hospod, kam si chodí postižení lidé vyčistit hlavu , protože
odejdete se svojí hlavou poněkud poopravenou. To si vykládejte
někde v suchu v pražských kavárnách, kde vás ochránily před vodou
nenáviděné přehrady. Jsme stále u téhož a tím je to, že sytý
hladovému nevěří. Prostě ti, kterých se povodně nedotknou, tak
jsou proti přehradám, poldrům, hrázím, zahloubení a zprůtočnění
toků a všemožně tomu brání. Spadlý kmen musí zůstat v potoce
a vytvořit vodě dočasnou překážku, naplaveniny tam musí zůstat
taky, aby se potok ihned vylil do okolí. On i kamenný zához břehů
je dnes fuj a ať raději voda utrhne břeh, cestu a dům, jen když
bude tok přírodní. Tito potížisté by měli nyní povinně pomáhat
postiženým lidem a hlavně ZPYTOVAT SVĚDOMÍ ,co zavinili pouhým
odporem proti těm všem veřejně prospěšným stavbám.
P.S. Osobně jsem zvědav, jak zafungoval Zdoňov, protože poslední
informací byla evakuace obce ohrožené protržením rybníka, do kterého
se nahrnula voda z dočasného potoka a tří piditůmí. Letos to nebylo
těch slavných 40 mm zachycených vysušenou půdou a piditůněmi, ale
o mnoho více.
JO
Jarka O.
18.9.2024 15:41 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den, tak jste tu. Škody jsou obří. Ale vidíte, neopadla voda a už se množí mlžení,lži, boj proti přehradám, opozici a z neznámého důvodu mají proběhnout hlavně rychle volby.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2024 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekMěl jste na sobě zelenou pláštěnku s kapucí a černé holínky?-)
Odpovědět
.JPG){kind=link}