Přehrada v Nových Heřminovech by podle politiků ochránila Krnov a Opavu před povodní
16.9.2024 09:34 | OSTRAVA
(ČTK)
Řeka Opava v Nových Heřminovech
Foto | MartinVeselka / Wikimedia Commons
Na to, že přehrada dosud nebyla postavena, v neděli upozornil i bývalý ministr Drobil. "To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově, je i důsledkem neexistence přehrady v Nových Heřminovech. Proč stále není?" uvedl Drobil na svém profilu na síti X. Podle něj stavbu blokují obce a ekologičtí aktivisté.
Primátor Opavy Navrátil, který projekt podporuje, souhlasí, že by přehrada pomohla. "V případě padesátiletých a stoletých vod přehrada pomůže vždy. Už jen tím, že s její pomocí můžeme do jisté míry regulovat průtoky v korytu řeky. Je špatně, že ještě nestojí," řekl.
Mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková také ČTK řekla, že by přehrada měla na vývoj povodní v Krnově a Opavě vliv. Doplnila, že projekt má zatím nepravomocné územní rozhodnutí a dokončuje se projektová dokumentace pro stavební povolení. Zahájení stavby vodního díla se předpokládá v roce 2027 s uvedením do trvalého provozu v roce 2033.
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.
Zásadně proti přehradě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky. "Nesouhlasíme s rozhazováním státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. Tato část řeky Opavy je navíc velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody," řekl už dříve ČTK koordinátor hnutí Ivo Dokoupil. Podle něj lze obce chránit odsazenými hrázemi.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zahrada v Pardubicích evakuovala kvůli povodni zvířata, teď se vracejí
Sesuvy půdy očekávají geologové Beskydech, svahové deformace hlásí 6 lokalit
Rybáři po povodních řeší škody na technice a úhyny ryb, mohou uvíznout na břehuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 09:54Poněkud " suše" bych poznamenal, že někteří lidí pochopili, že "Jeseníky" nejsou jen " Moravsko-Slezský " ledovec..ono už to párkrát vidět bylo.
Zásadní roli sehráli meteorologové, kteří informovali pár dní předem, co se chystá, jinak by přehrady, byly vyšachované z protipovodňové ochrany.
Problém přímo není v Heřminovech, ale spíš v tom, že města dostala o co si koledovala, jejich připravenost v interavilánu by asi šla vylepšit.
Odpovědět
Zásadní roli sehráli meteorologové, kteří informovali pár dní předem, co se chystá, jinak by přehrady, byly vyšachované z protipovodňové ochrany.
Problém přímo není v Heřminovech, ale spíš v tom, že města dostala o co si koledovala, jejich připravenost v interavilánu by asi šla vylepšit.
BM
Břetislav Machaček
18.9.2024 11:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBěžte to do očí povědět těm postiženým lidem a nežvaňte ty své
ekologostické kecy někde ze sucha, kde vás chrání přehrady!
Odpovědět
ekologostické kecy někde ze sucha, kde vás chrání přehrady!
ss
smějící se bestie
16.9.2024 10:49Jak dlouho že se mluví o přehradě v tomto regionu a kolikrát v té době už tam byla povodeň, no !
Tak co má přednost - zájem společnosti, nebo jedinců ?
Odpovědět
Tak co má přednost - zájem společnosti, nebo jedinců ?
MJ
Marcela Jezberová
16.9.2024 11:00 Reaguje na smějící se bestieZájem jedinců. Kdyby měla přednost ochrana lidí a majetku, přehrada by už stála.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.9.2024 12:20 Reaguje na Marcela JezberováVždyť to píšu - zájem společnosti.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 11:46 Reaguje na smějící se bestietak nějak si podejte ruce s Orbánem.
Z čeho se asi ta " společnost" skládá? z jednotlivců.
ostatně vy asi v těch Nových Heřminovech nebydlíte, to by jste asi mluvil jinak.
Odpovědět
Z čeho se asi ta " společnost" skládá? z jednotlivců.
ostatně vy asi v těch Nových Heřminovech nebydlíte, to by jste asi mluvil jinak.
ss
smějící se bestie
16.9.2024 12:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčCo je lepší - každou chvíli být vyplaven, nebo bydlet v novém a v bezpečí, co ?
Ano, musí stát nabídnout za vykoupené domy takové peníze a k tomu i pozemky, aby bylo možné, za to postavit nové bydlení !
Odpovědět
Ano, musí stát nabídnout za vykoupené domy takové peníze a k tomu i pozemky, aby bylo možné, za to postavit nové bydlení !
Ota Blažek
18.9.2024 09:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSoučasná povodeň silně poškodila i vlastní obec Nové Heřminovy. Přitom součástí projektu přehrady je i nová hráz, která by ochránila obec i před stoletou vodou. Navíc - plocha přehrady by zatopila maximálně nějaké holé pozemky v katastru obce - vlastní obce by se vůbec nedotkla. Naopak - projekt počítal i s rozšířením obce i její vybavenosti.
Viz vizualizace projektu: https://prehradanoveherminovy.cz/
Odpovědět
Viz vizualizace projektu: https://prehradanoveherminovy.cz/
pk
pepa knotek
16.9.2024 10:59Přehrady taky všechno vyřešit nemohou, tolik vhodných lokalit nemáme. Pokud si někdo pořídí nemovitost s vchodem 2m (výškově) od normální hladiny toku, tak to může být sice romantické, ale s několikerým výplachem přízemí během svého života počítat musí a že to nebude zadarmo, to je snad taky zřejmé. Pojišťovny to mají dobře zmáknuté.
Odpovědět
MD
Marek Doležal
17.9.2024 16:03 Reaguje na pepa knotekNádrž Nové Heřminovy je navržena o celkovém objemu 16 milionů m3
, z toho zásobní objem představuje 3 miliony m3 (stálý objem vody) a ochranný prostor činí 13 milionů m3
, z čehož jednoznačně vyplývá, že hlavní funkcí nádrže je protipovodňová ochrana. Náklady na realizaci této varianty představují cca 7,6 miliardy Kč, z toho na samotnou nádrž 2,4 miliardy Kč. Zdroj: MŽP
Odpovědět
, z toho zásobní objem představuje 3 miliony m3 (stálý objem vody) a ochranný prostor činí 13 milionů m3
, z čehož jednoznačně vyplývá, že hlavní funkcí nádrže je protipovodňová ochrana. Náklady na realizaci této varianty představují cca 7,6 miliardy Kč, z toho na samotnou nádrž 2,4 miliardy Kč. Zdroj: MŽP
OŠ
Otakar Šída
16.9.2024 11:25Neochránila. 4,5 miliardy Kč, vážení, to je oč tu běží. Pojďme počítat. kdyby se jim na přehradě podařilo vyrobit před povodní 4 m retenčního prostoru, tak je to 5 mil. kubíků. To naplní 100letá voda za 7 hodin (údaje přímo z těch, které uvádí PO), pršelo 4 dny. plocha povodí nad přehradou je ca 300 km2, když se budu držet hodně při zemi, napršelo tam 200 mm srážek (spíš 2,5x tolik). to je 60 mil. kubíků (spíš 2,5x tolik). z nich by přehrada zachytila 1/12. a to se bavíme jenom o ploše povodí nad přehradou. srovnatelně pršelo i všude jinde a tam by přehrada samozřejmě nezachytila vůbec nic. I kdyby tam byla, tak by v Opavě ani nepoznali, že tam je, jediný co by to udělalo, že by to o pár cm snížilo kulminaci... Dost mě překvapuje, že pan odborník něco takového tvrdí. Buď si záměrně vymýšlí, nebo neumí počítat.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 12:15 Reaguje na Otakar ŠídaNejnovější úpravní zásahy posledního desetiletí si na řece vyžádalo odčinění škod na jejím korytě, které byly způsobeny povodní z r. 1997. Ta měla na Opavě zvláště katastrofální průběh, zejména na horním konci, kde její kulminační hodnoty přetvářely vlastně celou údolní nivu. Hydrologicky bylo tehdy vyhodnoceno, že v nejvyšších úsecích Opavy povodeň dosahovala četnosti výskytu sedmisetleté (Q700) vody (ve Vrbně pod Pradědem), směrem po toku se úroveň četnosti snižovala, nicméně v ústí do Odry dosahovala stále ještě dvousetleté (Q200) vody. Destrukce koryta si v řadě úseků mezi Vrbnem pod Pradědem a Novými Heřminovy vyžádala jeho úplnou obnovu, stejně tak jako obnovu potřebné průtočnosti ve spojení s generální opravou dříve upravených úseků přes Krnov a Opavu.
Souhrnně vzato v současné době podíl úseků, které regulačními zásahy nebyly dotčeny, tvoří na řece Opavě přibližně jeho jednu polovinu (48 %). Nejméně upravených úseků se přitom nachází mezi Krnovem-Kostelcem a Karlovicemi, kde nedotčené a víceméně zcela přirozené úseky tvoří přibližně dvě třetiny délky.
Obnovnými regulačními zásahy po povodni r. 1997 a jejich doplněním (zkapacitnění průtočného profilu a ohrázování) je dosaženo potřebného stupně povodňové ochrany (pro zástavbu v obcích vesměs alespoň na dvacetiletou vodu) jak v horních tratích mezi Širokou Nivou a Karlovicemi, tak i v obcích v nivě, sousedících s městem Opavou (Malé a Velké Hoštice, Vávrovice, atd.), jakož i těch, které jsou situovány od něho níž směrem k ústí (s výjimkou Kravař – Dvořiska). Přes rozsah provedených opatření nemá zcela dostatečnou úroveň ochrany ale stále město Krnov a k němu v nivě přiléhající obce nad ním - Brantice, Zátor, Loučky. Celý tento prostor v procesu plánování byl proto začleněn do tzv. „prioritní oblasti Horní Opavy“ a situace v něm by měla být řešena patřičnými opatřeními. Týkají se výhradně ochrany zástavby před zaplavením povodněmi, jimiž mj. by u Krnova jeho ohrožovanému obyvatelstvu (přibližně 1/3) měla být poskytnuta ochrana na 100letou vodu.
Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes to všechno poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi Ostravou a Opavou dosahují šíře 1 – 2 km. Prostory mimo intravilán města Opavy, kde byly inundace úpravami do přibližně 50 letého průtoku vyloučeny, vytvářejí přirozenou retenci, jejichž jímavost nebude pro zachycování objemu povodní v žádném případě do budoucna nijak dotčena.
tj. více jak stoletou záplavu ochrana nebyla dimenzovaná
Odpovědět
Souhrnně vzato v současné době podíl úseků, které regulačními zásahy nebyly dotčeny, tvoří na řece Opavě přibližně jeho jednu polovinu (48 %). Nejméně upravených úseků se přitom nachází mezi Krnovem-Kostelcem a Karlovicemi, kde nedotčené a víceméně zcela přirozené úseky tvoří přibližně dvě třetiny délky.
Obnovnými regulačními zásahy po povodni r. 1997 a jejich doplněním (zkapacitnění průtočného profilu a ohrázování) je dosaženo potřebného stupně povodňové ochrany (pro zástavbu v obcích vesměs alespoň na dvacetiletou vodu) jak v horních tratích mezi Širokou Nivou a Karlovicemi, tak i v obcích v nivě, sousedících s městem Opavou (Malé a Velké Hoštice, Vávrovice, atd.), jakož i těch, které jsou situovány od něho níž směrem k ústí (s výjimkou Kravař – Dvořiska). Přes rozsah provedených opatření nemá zcela dostatečnou úroveň ochrany ale stále město Krnov a k němu v nivě přiléhající obce nad ním - Brantice, Zátor, Loučky. Celý tento prostor v procesu plánování byl proto začleněn do tzv. „prioritní oblasti Horní Opavy“ a situace v něm by měla být řešena patřičnými opatřeními. Týkají se výhradně ochrany zástavby před zaplavením povodněmi, jimiž mj. by u Krnova jeho ohrožovanému obyvatelstvu (přibližně 1/3) měla být poskytnuta ochrana na 100letou vodu.
Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes to všechno poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi Ostravou a Opavou dosahují šíře 1 – 2 km. Prostory mimo intravilán města Opavy, kde byly inundace úpravami do přibližně 50 letého průtoku vyloučeny, vytvářejí přirozenou retenci, jejichž jímavost nebude pro zachycování objemu povodní v žádném případě do budoucna nijak dotčena.
tj. více jak stoletou záplavu ochrana nebyla dimenzovaná
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 12:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPřímo na řece Opavě neexistuje v současnosti žádná významnější akumulace vody, která by přispívala k zachycování povodní a k tlumení povodňových průtoků. Údolní nádrže Kružberk a Slezská Harta leží na přítoku řeky Opavy, na Moravici (viz), a v tomto směru tlumení povodňových stavů ovlivňují na Opavě jen nepřímo úsek pod jejich soutokem. Akumulační prostory, které se vážou k nivě Opavy, tvoří jen zbytek rybníků, z nichž plně funkční je dnes již uváděný Petrův rybník pod Krnovem, ale i rybník Nezmar u Dolního Benešova. V dřívějších dobách bylo mezi Krnovem a ústím do Odry vybudováno několik rybničních soustav 3 , ty však ustoupily pozdějšímu vývoji (od zač. 17. stol byly rybníky postupně přeměňovány na zemědělskou půdu) a dnes se z nich zachovaly jen zbytky. Příkladem toho jsou lokality rybníka Štěpán a Poštovního rybníka v nejspodnější trati toku, vesměs ochraňované jako přírodní rezervace pro mokřadní vegetaci a hnízdění ptactva. Umělou akumulací z posledních desetiletí je vytěžená štěrkovna Hlučín, z podstatné části ale s „mrtvým“, neodmanipulovatelným objemem. Ta je dnes hojně využívaná rekreačně a je vyhlášená jako „koupací oblast“ pod zpřísněným hygienickým dohledem.
A jsme zase u toho, že se vysušovaly rybníky...
Odpovědět
A jsme zase u toho, že se vysušovaly rybníky...
Karel Zvářal
16.9.2024 12:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV první řadě byl úplně jiný chod oblačnosti, pršelo pravidelněji a méně. Současná dlouhá období sucha s následným naakumulovaným srážkovým potenciálem dají zabrat i těm nádržím, ony mohou jen mírnit vrchol povodně o pár cm (možná dm), ale nikoliv absolutně. To by jich muselo být násobně více (na každém větším potoce), což je nereálné, stejně jako rychlé vypouštění při prognóze 20-50-100 letých povodní. Řešením je do budoucna respektovat rozlivové zóny a stavět mimo ně. To bude asi jedna z největších výzev přicházející klimazměny.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 12:52 Reaguje na Karel Zvářalv podstatě, ale zase narážíme na to, že obcí je hodně a ochranná opatření drahá. Tedy umožnit rozliv. Avizovaná rybniční soustava může dost napomoci ale co se tak člověk dozví, že se v uplynulých staletích krajina jen vysoušela...retenční schopnost je neutralizovaná. Intravilány měst důsledněji chránit proti vybřežení řeky.
Sice jsem celé území neviděl ale právě v rámci měst ta protipovodňová ochrana spíš nebyla...jen seděli na břehu a koukali, jak jim to z řeky leze do sklepa. Snahy o udržení řeky v korytě byly spíš na poslední chvíli.
Velké úseky říčních koryt jsou zregulované. Si o ty povodně stejně koledujeme spatnou péčí o krajinu.
Odpovědět
Sice jsem celé území neviděl ale právě v rámci měst ta protipovodňová ochrana spíš nebyla...jen seděli na břehu a koukali, jak jim to z řeky leze do sklepa. Snahy o udržení řeky v korytě byly spíš na poslední chvíli.
Velké úseky říčních koryt jsou zregulované. Si o ty povodně stejně koledujeme spatnou péčí o krajinu.
Karel Zvářal
16.9.2024 13:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV těch horských údolích nějaký poldr či (suchý?-) rybník těžko vymyslíte. Jestli jste sledoval zpravodajství, tak třeba Hanušovice jsou pod soutokem horských potoků, takže se mohli jen modlit... To byl prostě enormí objem srážek, který suchá zem (naštěstí) zčásti vsákla, ale bylo to platný, jako ten pověstný zimník...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.9.2024 18:04 Reaguje na Otakar ŠídaTady nejde vůbec o zachycení vody. Jde o její ZPOMALENÍ. A to by přehrada uměla.
Odpovědět
JŠ
Josef Škarpa
18.9.2024 23:03 Reaguje na Otakar ŠídaStačí jeden obrázek a každý by měl pochopit, jak přehrady fungují - na Moravici byla vlna až skoro 150 kubiků za sekundu transformována na max. 20 https://1iq.cz/i/Bs7RC/4u4Yw.png
Odpovědět
TL
Tomáš Libosvár
16.9.2024 11:41Aby to fungovalo, musí být přehrada prázdná. Takže raději celoročně poldr. Ale stačí jen jedno bodové opatření, na které se budeme spoléhat? Nebo to bude jedno z mnoha plošných opatření v celém povodí?
Jsem si vědomý přírodní hodnoty dotčeného úseku řeky Opavy. Ale obnova Krnova, Opavy a dalších obcí do původního stavu znamená velkou spotřebu energií a materiálu. Materiál musím někde vytěžit, zpracovat a přivézt. Tím zničím přírodní hodnoty někde jinde.
Třetí otázka je, zda některá místa vůbec obnovovat do původního stavu. Jestli raději nenechat prostor vodě. To co bylo dřív občasné Q100, může být každoroční událost. Měli jsme cca 2 generace relativního klidu, jinak se svět pořád měnil (války, politika, mory...).
Odpovědět
Jsem si vědomý přírodní hodnoty dotčeného úseku řeky Opavy. Ale obnova Krnova, Opavy a dalších obcí do původního stavu znamená velkou spotřebu energií a materiálu. Materiál musím někde vytěžit, zpracovat a přivézt. Tím zničím přírodní hodnoty někde jinde.
Třetí otázka je, zda některá místa vůbec obnovovat do původního stavu. Jestli raději nenechat prostor vodě. To co bylo dřív občasné Q100, může být každoroční událost. Měli jsme cca 2 generace relativního klidu, jinak se svět pořád měnil (války, politika, mory...).
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 12:23 Reaguje na Tomáš Libosvárbych řekl mimo to, že řeka má také narovnané koryto. Tedy mimo hraničních úseků, byla zbavena meandrů, popřípadě slepých ramen. To urychluje odtok a zvyšuje "ničivou" sílu živlu.....
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
16.9.2024 16:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMám takový dojem, že povodeň ty meandry prostě zalije a pofrčí dál rovnou cestou. Meandry jsou fajn, ale jako na hlavní opatření bych na ně nespoléhala.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.9.2024 09:13 Reaguje na Marcela JezberováNa zalití meandrů spotřebuje dost vody. Pokud jsou v celém toky mimo obce, může to celou povodňovou vlnu velmi snížit, což je rozhodující.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.9.2024 11:20 Reaguje na Pavel HanzlPřijeďte se osobně podívat do Bohumína na Hraniční meandry Odry a pochopíte, že v ploché krajině toho meandry zachytí minimum, když už po okolí teče metr vody v šířce cca 1 km. To je prosím Odra s Olší a ne nějaké potůčky. Meandry mají efekt za
sucha a jsou esteticky hezké, ale za povodní
mají spíše efekt negativní, když brzdí tok pod
městem a ten se ve městě vzdouvá a rozlévá.
Ti lidé ve městě by byli raději, kdyby ten tok
meandry nebrzdily a při povodni ta voda rychle
protekla městem. To měl zajistit kanál DOL se
svým korytem schopným znásobit průtočnost
meandrů a urychlit odtok povodňových vod. Měl
to být bypass meandrů po polském území, což
tato vláda odmítla. Nestálo by nás to vůbec nic
a mohli jsme mít navíc v Bohumíně, či Ostravě
přístav, byť pouze pro turistiku jako na Baťáku
a na Vltavě. Zvýšení kapacity průtoku Odry tím
bypassem by značně ulevilo dosavadnímu korytu neschopnému pojmout to značné množství vody.
Odpovědět
sucha a jsou esteticky hezké, ale za povodní
mají spíše efekt negativní, když brzdí tok pod
městem a ten se ve městě vzdouvá a rozlévá.
Ti lidé ve městě by byli raději, kdyby ten tok
meandry nebrzdily a při povodni ta voda rychle
protekla městem. To měl zajistit kanál DOL se
svým korytem schopným znásobit průtočnost
meandrů a urychlit odtok povodňových vod. Měl
to být bypass meandrů po polském území, což
tato vláda odmítla. Nestálo by nás to vůbec nic
a mohli jsme mít navíc v Bohumíně, či Ostravě
přístav, byť pouze pro turistiku jako na Baťáku
a na Vltavě. Zvýšení kapacity průtoku Odry tím
bypassem by značně ulevilo dosavadnímu korytu neschopnému pojmout to značné množství vody.
TL
Tomáš Libosvár
16.9.2024 11:41Aby to fungovalo, musí být přehrada prázdná. Takže raději celoročně poldr. Ale stačí jen jedno bodové opatření, na které se budeme spoléhat? Nebo to bude jedno z mnoha plošných opatření v celém povodí?
Jsem si vědomý přírodní hodnoty dotčeného úseku řeky Opavy. Ale obnova Krnova, Opavy a dalších obcí do původního stavu znamená velkou spotřebu energií a materiálu. Materiál musím někde vytěžit, zpracovat a přivézt. Tím zničím přírodní hodnoty někde jinde.
Třetí otázka je, zda některá místa vůbec obnovovat do původního stavu. Jestli raději nenechat prostor vodě. To co bylo dřív občasné Q100, může být každoroční událost. Měli jsme cca 2 generace relativního klidu, jinak se svět pořád měnil (války, politika, mory...).
Odpovědět
Jsem si vědomý přírodní hodnoty dotčeného úseku řeky Opavy. Ale obnova Krnova, Opavy a dalších obcí do původního stavu znamená velkou spotřebu energií a materiálu. Materiál musím někde vytěžit, zpracovat a přivézt. Tím zničím přírodní hodnoty někde jinde.
Třetí otázka je, zda některá místa vůbec obnovovat do původního stavu. Jestli raději nenechat prostor vodě. To co bylo dřív občasné Q100, může být každoroční událost. Měli jsme cca 2 generace relativního klidu, jinak se svět pořád měnil (války, politika, mory...).
MJ
Marcela Jezberová
16.9.2024 18:58 Reaguje na Tomáš LibosvárNení to jediné opatření: https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/modely-prehrady/
Odpovědět
JŠ
Josef Škarpa
18.9.2024 23:06 Reaguje na Tomáš LibosvárNepravda. Ostatní přehrady fungovaly.
Odpovědět
Václav Hellebrand
17.9.2024 04:55Jelikož bydlím nedaleko Krnova, tak situaci velmi dobře znám.
To, že stavbu roky blokovala přímo obec, která blokovala pozemky v jejich vlastnictví ( tedy vlastnictví státu ) považuji za totální selhání všech vlád od revoluce. Kdyby byla politická vůle, tak by se přijal zákon ( podobně jako třeba v Německu ), že když se jedná o stavbu v obecném zájmu ( a ať o tom klidně rozhodují soudy ) tak se pozemky za náhradu ( v Německu mají třeba úředně stanovenou cenu za m podle bonity půdy a nikoho ani nenapadne s cenou nějak spekulovat ) vyvlastní bez ohledu na to ,kdo je vlastní. Mimochodem kdyby to šlo, tak bych postavil starostu, který výstavbu roky blokoval na Hlavní náměstí v Krnově , Krnov je zdevastovaný a dlažebních kostek je tam dost a každý občan Krnova, který by chtěl by si mohl jednou hodit. Já vím, že je to nadsázka, která nebude. Alespoň doufám, že starostu a všechny ty, kdo výstavbu roky blokovali ,bude do konce jejich života pořádně tížit svědomí.
Odpovědět
To, že stavbu roky blokovala přímo obec, která blokovala pozemky v jejich vlastnictví ( tedy vlastnictví státu ) považuji za totální selhání všech vlád od revoluce. Kdyby byla politická vůle, tak by se přijal zákon ( podobně jako třeba v Německu ), že když se jedná o stavbu v obecném zájmu ( a ať o tom klidně rozhodují soudy ) tak se pozemky za náhradu ( v Německu mají třeba úředně stanovenou cenu za m podle bonity půdy a nikoho ani nenapadne s cenou nějak spekulovat ) vyvlastní bez ohledu na to ,kdo je vlastní. Mimochodem kdyby to šlo, tak bych postavil starostu, který výstavbu roky blokoval na Hlavní náměstí v Krnově , Krnov je zdevastovaný a dlažebních kostek je tam dost a každý občan Krnova, který by chtěl by si mohl jednou hodit. Já vím, že je to nadsázka, která nebude. Alespoň doufám, že starostu a všechny ty, kdo výstavbu roky blokovali ,bude do konce jejich života pořádně tížit svědomí.
ss
TS
Tonda Selektoda
17.9.2024 08:13Příčina těchto opakovaných událostí, může být úplně jinde. Již asi 80 let se lidstvo snaží poručit větru a dešti. Začalo to snad rozprašováním jodidu stříbrného nad mraky. Aby v nich vznikly kondenzační jádra a mraky se vypršely na vhodném místě. Vznikl obor geoinženýrství. Nedělejme si iluze, že získané poznatky a snahy o změnu počasí, se již nepoužívají. Že třeba do troposféry, nejsou vnášeny aerosoly, exhalace, prach a vzdušné masy nejsou neustále promíchávany horkými spalinami a turbulencemi tisíců letadel denně. Stačí se podívat na počmáranou oblohu a na čistotu dešťové vody, nebo na okna po dešti. A pokud pak dojde k anomálii ve vývoji počasí, je to v pořádku. Svede se to na klimatickou změnu, na uhlíkovou stopu lidstva, povodně a místní záplavy pak na chybějící rybníky a nádrže, na špatnou zemědělskou praxi, na meliorace z doby reálného socialismu, a pod.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.9.2024 09:15 Reaguje na Tonda SelektodaA už máte krůček k chemtrails a už jedete dole vodou.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.9.2024 09:26 Reaguje na Tonda SelektodaKoukám další z intelektuálně nesmělých spoluobčanů. :D :D
https://prazska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/15473-dezinformace-se-nevyhnuly-ani-velke-vode-zadne-povodne-pry-nejsou.html
Odpovědět
https://prazska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/15473-dezinformace-se-nevyhnuly-ani-velke-vode-zadne-povodne-pry-nejsou.html
.JPG){kind=link}