KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk

Enkláva Smrčí

Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP

Aktuální projekt je třetím podobným. Předchozími podobně zaměřenými projekty byly Life Corcontica v letech 2013 až 2018 a Obnovný management krkonošských luk v období 2018 až 2023. Cílem je mimo jiné uchránit je před zarůstáním náletovými dřevinami.

Specifikem současného projektu nazvaného Management sekundárního bezlesí je péče o nejcennější a druhově nejbohatší části luk, o které se bude Správa KRNAP starat svépomocí. "V letošním roce byla podpořena péče na 59 plochách vybraných krkonošských luk, od roku 2025 chce Správa KRNAP podpořit louky další, často dlouhodobě opuštěné. A právě pro tyto lokality nyní hledáme hospodáře," uvedl Drahný.

Do vyhlášené výzvy na obnovu hospodaření se mohou přihlásit jednak stávající uživatelé luk a pro lokality, kde dosud není hospodář, také další zájemci o hospodaření na krkonošských loukách.

Lokality s počátkem obnovy v roce 2025, kde doposud není hospodář ustanoven, jsou: Benecko – Zlatá vyhlídka, Herlíkovice – Třídomí, Obří Důl – hájenka, Vavřincův Důl, Černý Důl – Šušmaňák, Lysečinská bouda, Pecká samota, Klínové Boudy, Krakonošův a Celní lom, Vebrovy Boudy a Zlaté Návrší. Lokalitami s již zapojenými hospodáři, kteří budou vyzváni individuálně, jsou Lysá hora – sjezdovka a Skelné Hutě. Bližší informace k jednotlivým lokalitám jsou na úřední desce KRNAP.

Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech, zpočátku jen na některých cenných územích. Krkonošské louky jsou podle správy NP jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945 s odchodem většiny původních německy hovořících obyvatel.

Spolu s květnatými loukami jsou dalšími fenomény v Krkonoších arkto-alpínská tundra a krkonošské lesy.