Ministerstvo připravuje strategický vládní dokument zastřešující ochranu krajiny
![](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/depositphotos_332544168_s.jpg&w=666)
Strategie se zaměřuje na problémy, jako je úbytek přírodní rozmanitosti, eroze půdy a nedostatečná schopnost krajiny zadržovat vodu. Jejím cílem je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zlepšit adaptaci na klimatické změny. Dokument definuje priority do roku 2050 a jeho součástí bude metodika krajinného plánování. Podílet se na něm budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zemědělství, ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu.
Přípravu odborných podkladů zajišťuje Výzkumný ústav pro krajinu, na tvorbě se podílí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Do šesti pracovních skupin zaměřených například na vodu, lesnictví či zemědělství jsou zapojeni i zástupci ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství, dopravy a průmyslu.
Podle ředitele Výzkumného ústavu pro krajinu Libora Horta bude klíčové zajistit efektivní spolupráci mezi ministerstvy a vytvořit institucionální rámec pro krajinné plánování. "V příštích měsících nás čeká náročná debata o kompetencích a nástrojích, které budou zásadní pro úspěšné naplňování strategie," míní.
Odborníci a ekologické organizace jako Hnutí Duha či Greenpeace ČR varují, že další odklady v přijetí této strategie mohou mít nevratné dopady na zdraví krajiny, její schopnost zadržovat vodu a zmírňovat dopady klimatických změn. V tiskové zprávě kritizují ministerstvo zemědělství, které podle nich před prosazením dokumentu upřednostňuje "devastující praktiky lesního a zemědělského hospodaření".
"Vláda se zavázala, že Politiku krajiny schválí a podmínila tím i čerpání evropských miliard z Národního plánu obnovy. Kdyby ji nakonec vláda neschválila, bude to obrovský průšvih nejen pro další generace a naši přírodu. Ale i ministerstvo zemědělství by mělo vnímat, že zdržováním může způsobit velký průšvih pro náš státní rozpočet," uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.
Krajinné plánování je v některých evropských zemích samostatným procesem vedle územního plánování, jinde je jeho součástí. Česká republika nyní hledá nejvhodnější model pro svou situaci. Dokument čeká meziresortní připomínkové řízení, poté bude předložen vládě ke schválení. Jeho zavedení a monitoring budou podle ministerstva životního prostředí zásadními úkoly pro následující desetiletí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Jaroslav Řezáč
30.1.2025 06:20Honza Honza
30.1.2025 07:00Slavomil Vinkler
30.1.2025 07:35 Reaguje na Honza HonzaAle realita je jiná, největší dožití je v krajinách s nejvyšším hospodářským ziskem. USA, zatím Evropa....
Jaroslav Řezáč
30.1.2025 07:49 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
30.1.2025 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.1.2025 08:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
4.2.2025 13:09 Reaguje na Slavomil VinklerZ jiného soudku. Existuje mnišský řád trapisté. Ti jsou hrdi na to, že za celý rok spolu promluví nanejvýš tak jedenkrát. Jinak mlčí, modlí se a zpívají. Jeden francouzský režisér o nich natočil film Velké ticho. A jak vyprávěl, za toho půl roku natáčení s v klášteře cítil jako v nebi. Když ale dotočil, tak sbalil fidlátka a z toho "nebe" vypadl do hlučného života.
Jaroslav Řezáč
30.1.2025 07:53 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaše námitky jsou zavádějící.
Slavomil Vinkler
30.1.2025 10:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
30.1.2025 13:26 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.1.2025 17:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
30.1.2025 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
30.1.2025 12:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
30.1.2025 13:20 Reaguje na Petr EliasHonza Honza
30.1.2025 12:22 Reaguje na Slavomil VinklerVidíte to, p. Vinklere moc jednostranně.
Jasně, že tato kultura je výdobytek civilizace na úkor přírody, ale nic se nesmí přehánět, nemůžete kvůli tomu přírodu ničit, jinak si zničíte podstatu naší živočišné existence.
Něco jiného je rozkvět civilizace jako takové, ta nemusí být vázaná na přírodu, může být umělá.
To jsou obecné názory, které patří k vyspělé kultuře- čím je kultura vyspělejší, tím budou tyto názory více převažovat. Není mi jasné, že to nechápete!
![Miroslav Vinkler Miroslav Vinkler](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/cervenec2012-001.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Miroslav Vinkler
30.1.2025 08:16Jahodových proklamací od r. 1989 jsem četl plno.
Kontrolní otázka: Kde jsou černozemě jižní Moravy?
Jaroslav Pokorný
4.2.2025 13:14 Reaguje na Miroslav VinklerTo je jako s Fukušimou. Také ji mohli postavit v kopcích, dál od moře. Ale srovnávat ty kopce? kdo by to zaplatil, že? A tak na rovině u moře udělali 7,5 m vysoké hráze - vždyť tam vlny vždy byly max. 7 m. A ony si klidně přišly devítimetrové!
Marcela Jezberová
30.1.2025 13:01smějící se bestie
30.1.2025 17:09 Reaguje na Marcela Jezberová![Jakub Graňák Jakub Graňák](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/20170722_174729.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Jakub Graňák
31.1.2025 11:28 Reaguje na Marcela JezberováKarel Valenta
30.1.2025 14:38https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesko-vsazi-na-vetrnou-energetiku-ve-velkem-provozni-podporu-ziska-az-200-elektraren-o-vykonu-1000-mw
U větrníků je investiční dotace až 65 % a provozní cca 3,5 Kč/kWh. Přitom tento zdroj je potřebný jen cca 3-4 měsíce v zimě, po zbytek roku budou přebytky mařeny spolu s přebytky FVE. Pak cenu zimní větrné energie můžeme vynásobit třemi a za 10 Kč/kWh je opravdu fest drahá. A jako bonus máme ještě zničenou krajinu a zvyšující se poplatky za distribuci.
Krajinu můžeme buďto chránit nebo prznit, žádné kulaté čtverce neexistují.
Martin Sedlak
30.1.2025 19:29Martin Sedlak
30.1.2025 19:47 Reaguje na Martin SedlakPritomnost AOPK u vytvareni strategickeho dokumentu znamena, ze na katastrofu je uspesne zadelano :)
Karel Valenta
30.1.2025 22:05 Reaguje na Martin SedlakPavel Jeřábek
1.2.2025 14:21 Reaguje na Karel ValentaA aby toho nebylo málo, postupné sečení plochy, pokud možno sekat od středu k okraji a nechávat pásy.
Takže v praxi téměř nesplnitelné, zemědělci (mnozí z nich i myslivci, takže by e dal čekat zájem o vrácení do krajiny chřástala, koroptve, zajíců, křepelek atd. ), musí plnit podmínky dotací, tak chřástal má milost tam, kde jsou osvícení zemědělci, oželí kvalitu sena pro pozdní sečení a samozřejmě otravné papírování.
Pavel Jeřábek
1.2.2025 14:47Bylo to v době, kdy prohlášení psal kdejaký ňouma, včetně vězňů, kterým se nelíbilo jídlo.
V Prohlášení mimo jiné bylo, že žádáme ochranu orné půdy jako největšího bohatství každého národy, omezit erozi v krajině atd.
Protože to bylo jako prohlášení pracovníků zemědělství, dal jsem to k odborovému svazu, a to ho předalo na ministerstvo.
V ČT, kde byl pořad, kde vystupovaly kdejaké osoby s tématy, jak jsme se měli špatně, a jak bude zářná budoucnost, mě odmítli. Důvod znám, ale psát to nebudu, ale odpovídal tehdejší náladě ve společnosti.
Tiskopis nemám, byl je jeden. Ale asi by se našlo v tehdejších Zemědělských novinách, tipl bych jaro 1991.
Takže dnes se mohu smutně pousmát, že nakonec se tenkrát zhruba pojmenované problémy kulturní krajiny začínají alespoň proklamacemi řešit.
Když nám dá příroda čas, tak možná dnešní kojenci, až budou kolébat svoje vnoučata, se dočkají trochu víc aktivní činnosti přímo v terénu.
Teď to bude jen do výše dotací, aby se neřeklo. Ale dokut to nebude životní filosofií politiků, vlastníků a nájemců půdy, tak to bude pořád jen formální.
PS: Nějak jsem si teď vzpomněl na časté socialistické závazky pracovních kolektivů před desítkami let. Často zněly, že se zavazují ke kvalitní práci.