https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-pripravuje-strategicky-vladni-dokument-zastresujici-ochranu-krajiny
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo připravuje strategický vládní dokument zastřešující ochranu krajiny

30.1.2025 01:40 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce má nový strategický dokument Politika krajiny. Připravuje ho ministerstvo životního prostředí. Dokument propojí stávající strategie a zaměří se na ochranu půdy, vody a biodiverzity. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
 
"Naši krajinu jsme zdědili a chceme ji v co nejlepším stavu předat dalším generacím. Politika krajiny by měla pomoci odpovědět na otázky, jak chránit velké územní celky a plánovat jejich rozvoj," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj je klíčové, aby se do procesu více zapojily obce.

Strategie se zaměřuje na problémy, jako je úbytek přírodní rozmanitosti, eroze půdy a nedostatečná schopnost krajiny zadržovat vodu. Jejím cílem je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zlepšit adaptaci na klimatické změny. Dokument definuje priority do roku 2050 a jeho součástí bude metodika krajinného plánování. Podílet se na něm budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zemědělství, ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu.

Přípravu odborných podkladů zajišťuje Výzkumný ústav pro krajinu, na tvorbě se podílí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Do šesti pracovních skupin zaměřených například na vodu, lesnictví či zemědělství jsou zapojeni i zástupci ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství, dopravy a průmyslu.

Podle ředitele Výzkumného ústavu pro krajinu Libora Horta bude klíčové zajistit efektivní spolupráci mezi ministerstvy a vytvořit institucionální rámec pro krajinné plánování. "V příštích měsících nás čeká náročná debata o kompetencích a nástrojích, které budou zásadní pro úspěšné naplňování strategie," míní.

Odborníci a ekologické organizace jako Hnutí Duha či Greenpeace ČR varují, že další odklady v přijetí této strategie mohou mít nevratné dopady na zdraví krajiny, její schopnost zadržovat vodu a zmírňovat dopady klimatických změn. V tiskové zprávě kritizují ministerstvo zemědělství, které podle nich před prosazením dokumentu upřednostňuje "devastující praktiky lesního a zemědělského hospodaření".

"Vláda se zavázala, že Politiku krajiny schválí a podmínila tím i čerpání evropských miliard z Národního plánu obnovy. Kdyby ji nakonec vláda neschválila, bude to obrovský průšvih nejen pro další generace a naši přírodu. Ale i ministerstvo zemědělství by mělo vnímat, že zdržováním může způsobit velký průšvih pro náš státní rozpočet," uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.

Krajinné plánování je v některých evropských zemích samostatným procesem vedle územního plánování, jinde je jeho součástí. Česká republika nyní hledá nejvhodnější model pro svou situaci. Dokument čeká meziresortní připomínkové řízení, poté bude předložen vládě ke schválení. Jeho zavedení a monitoring budou podle ministerstva životního prostředí zásadními úkoly pro následující desetiletí.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 06:20
je v tom tak trochu menší zádrhel... odhlasovali si, že budou před volbama fachat jen do Června...
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.1.2025 07:00
Zpět k přírodě nikoli od ní k hospodářskému zisku. Bez návratu k přírodě nebude ani hospodářský zisk.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2025 07:35 Reaguje na Honza Honza
Podle vás, tedy největší hospodářský zisk mají nedotčené kmeny v Amazonii nebo Kalahari a mají největší dožití. Že?
Ale realita je jiná, největší dožití je v krajinách s nejvyšším hospodářským ziskem. USA, zatím Evropa....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 07:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
si myslím, že je to jedno...generalizovat dobu dožití je nepochopení smrti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2025 07:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dobrý, fakt dobrý.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 07:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
rozhodně to je mnohem více reálné, než vaše zpráva o Amazonii a Kalahari.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2025 08:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No tak jsou tam, do těch 30 let, nejšťastnější lidé na světě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 13:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsem si jist, že my bychom tak šťastni být nechtěli.
Z jiného soudku. Existuje mnišský řád trapisté. Ti jsou hrdi na to, že za celý rok spolu promluví nanejvýš tak jedenkrát. Jinak mlčí, modlí se a zpívají. Jeden francouzský režisér o nich natočil film Velké ticho. A jak vyprávěl, za toho půl roku natáčení s v klášteře cítil jako v nebi. Když ale dotočil, tak sbalil fidlátka a z toho "nebe" vypadl do hlučného života.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 07:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
až přijmeme její nevyhnutelnost, tak snad využijeme čas, který tu pobýváme lépe.

vaše námitky jsou zavádějící.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2025 10:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je mi skoro 76, smrti se v zásadě nebojím, ale zatím mě baví žít. Vás ne?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 13:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
o tom to přece není, jestli to někoho baví nebo ne...neb nikdo neví dne ani hodiny. Takže by měl hledět, aby žil dobře v nejlepším vědomí a svědomí předat o něco lepší místo kde jsme působili a rozhodně se netrápit tím, že to tady přenecháme další generaci, aby ta se snažila co nejlépe.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2025 17:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, filosofiocky krásné, no a jak to souvisí s tématem ochrany krajiny?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 08:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
nehledě na to, když tu mluvíte o ziscích a hospodaření, tak naše zemědělství ujíždí na platformě ČD (Čekám Dotace).
Odpovědět
PE

Petr Elias

30.1.2025 12:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Stejně jako všade jinde po světě. I v USA a v Čína - která dotuje nejvíce. :)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.1.2025 13:20 Reaguje na Petr Elias
Srovnáváte hrušky s jabkama. Charakter Evropy je úplně jiný.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.1.2025 12:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třeba mají menší dožití ale třeba jsou i šťastnější.
Vidíte to, p. Vinklere moc jednostranně.
Jasně, že tato kultura je výdobytek civilizace na úkor přírody, ale nic se nesmí přehánět, nemůžete kvůli tomu přírodu ničit, jinak si zničíte podstatu naší živočišné existence.
Něco jiného je rozkvět civilizace jako takové, ta nemusí být vázaná na přírodu, může být umělá.
To jsou obecné názory, které patří k vyspělé kultuře- čím je kultura vyspělejší, tím budou tyto názory více převažovat. Není mi jasné, že to nechápete!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.1.2025 08:16
Obávám se, že jde jen o další plácnutí do vody.
Jahodových proklamací od r. 1989 jsem četl plno.
Kontrolní otázka: Kde jsou černozemě jižní Moravy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.1.2025 10:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na Ukrajině.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 13:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pod skladovýma halama a výrobními areály. To víte, nejlépe se staví na rovině.
To je jako s Fukušimou. Také ji mohli postavit v kopcích, dál od moře. Ale srovnávat ty kopce? kdo by to zaplatil, že? A tak na rovině u moře udělali 7,5 m vysoké hráze - vždyť tam vlny vždy byly max. 7 m. A ony si klidně přišly devítimetrové!
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.1.2025 13:01
Naprosto zbytečný dokument. U nás přírodu, krajinu, půdu, vodu, biodiverzitu chráníme jen do té chvíle, než přijde movitý investor. Od té chvíle je úplně lhostejné, kolik na půdě v zájmu investora žije zviřátek, kytiček, jestli má vysoký obsah uhlíku, jak zadržuje vodu. Už je to jen nízko hodnotná lokalita, kterou je samozřejmě nutné vysoce zhodnotit výstavbou nějaké naprosto nepostradatelné stavby.
Odpovědět

Radek Čuda

30.1.2025 14:24 Reaguje na Marcela Jezberová
Smutné ... a zcela pravdivé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.1.2025 17:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Ale musí to být ten " správný " investor, že !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.1.2025 11:28 Reaguje na Marcela Jezberová
Mezi ty movité investory jistě řadíte i členy toho vašeho spolku, že ano? Nebo ti snad s půdou nakládají nějak jinak? - viz jižní Morava
Odpovědět
KV

Karel Valenta

30.1.2025 14:38
Pro mě jsou největšími hyzdiči krajiny větrníky a právě nyní jejich výstavbu vláda mohutně dotuje :
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesko-vsazi-na-vetrnou-energetiku-ve-velkem-provozni-podporu-ziska-az-200-elektraren-o-vykonu-1000-mw

U větrníků je investiční dotace až 65 % a provozní cca 3,5 Kč/kWh. Přitom tento zdroj je potřebný jen cca 3-4 měsíce v zimě, po zbytek roku budou přebytky mařeny spolu s přebytky FVE. Pak cenu zimní větrné energie můžeme vynásobit třemi a za 10 Kč/kWh je opravdu fest drahá. A jako bonus máme ještě zničenou krajinu a zvyšující se poplatky za distribuci.

Krajinu můžeme buďto chránit nebo prznit, žádné kulaté čtverce neexistují.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.1.2025 17:10 Reaguje na Karel Valenta
1***
Odpovědět
MS

Martin Sedlak

30.1.2025 19:29
Pro zacatek muze organ ochrany dovolit zemedelcum sazet stromy. V soucasne dobe si totiz organ ochrany mysli, ze stromy ublizuji prirode a proto je zemedelec v ramci agrolesnictvi nesmi sazet v Natura2000 na obycejnem yravnim porostu typu T1.1. Dale urednici vymysleli, ze v Natura2000 nesmi zemedelec na TTP vysadit krajinotvorny sad. S temito vecmi bych doporucil zacit a vyskolit uredniky AOPK a MZP, aby pochopili prinos stromu na TTP a vzit je z kancelare do prirody a tam jim to vprxi ukazat. Milerad se tohoto ukolu ujmu. :)
Odpovědět
MS

Martin Sedlak

30.1.2025 19:47 Reaguje na Martin Sedlak
agrolesnictvi... narizeni vlady 140/2023. Nesmysl s Naturou2000 je v narizeni vlady 73/2023 Sb. §15

Pritomnost AOPK u vytvareni strategickeho dokumentu znamena, ze na katastrofu je uspesne zadelano :)
Odpovědět
KV

Karel Valenta

30.1.2025 22:05 Reaguje na Martin Sedlak
My máme tady taky Natura 2000 a to kvůli chřástalovi. Nevím, zda nevyžaduje třeba louky k úspěšnému rozmnožování.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

1.2.2025 14:21 Reaguje na Karel Valenta
Louku a termín sečení až se vylíhnou kuřata a budou dostatečně velká.
A aby toho nebylo málo, postupné sečení plochy, pokud možno sekat od středu k okraji a nechávat pásy.
Takže v praxi téměř nesplnitelné, zemědělci (mnozí z nich i myslivci, takže by e dal čekat zájem o vrácení do krajiny chřástala, koroptve, zajíců, křepelek atd. ), musí plnit podmínky dotací, tak chřástal má milost tam, kde jsou osvícení zemědělci, oželí kvalitu sena pro pozdní sečení a samozřejmě otravné papírování.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

1.2.2025 14:47
Když čtu podobné zprávy, vzpomenu si, jak jsem na blatníku zemědělského stroje, když byla chvilka, tloukl na psacím stroji - Prohlášení zemědělců ... .
Bylo to v době, kdy prohlášení psal kdejaký ňouma, včetně vězňů, kterým se nelíbilo jídlo.

V Prohlášení mimo jiné bylo, že žádáme ochranu orné půdy jako největšího bohatství každého národy, omezit erozi v krajině atd.

Protože to bylo jako prohlášení pracovníků zemědělství, dal jsem to k odborovému svazu, a to ho předalo na ministerstvo.

V ČT, kde byl pořad, kde vystupovaly kdejaké osoby s tématy, jak jsme se měli špatně, a jak bude zářná budoucnost, mě odmítli. Důvod znám, ale psát to nebudu, ale odpovídal tehdejší náladě ve společnosti.

Tiskopis nemám, byl je jeden. Ale asi by se našlo v tehdejších Zemědělských novinách, tipl bych jaro 1991.
Takže dnes se mohu smutně pousmát, že nakonec se tenkrát zhruba pojmenované problémy kulturní krajiny začínají alespoň proklamacemi řešit.

Když nám dá příroda čas, tak možná dnešní kojenci, až budou kolébat svoje vnoučata, se dočkají trochu víc aktivní činnosti přímo v terénu.

Teď to bude jen do výše dotací, aby se neřeklo. Ale dokut to nebude životní filosofií politiků, vlastníků a nájemců půdy, tak to bude pořád jen formální.

PS: Nějak jsem si teď vzpomněl na časté socialistické závazky pracovních kolektivů před desítkami let. Často zněly, že se zavazují ke kvalitní práci.

Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2025 22:11
Mj. Slovensko má, snad se nemýlím, krajinné a ÚP spojené v jednom procesu kvůli efektivitě a velké úspoře času.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist