http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/korejsky-vseumel-ahae-milion-fotek-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Korejský všeuměl Ahae: Milion fotek přírody

15.7.2011
Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ahae / Ahae.com
V Národní galerii v Praze dnes začala zajímavá výstava fotografií přírody korejského podnikatele, vynálezce, environmentalisty a umělce, jenž si říká Ahae. Velkoformátové fotografie vystavené ve velké dvoraně Veletržního paláce zachycují zvířecí i rostlinný svět na první pohled velmi jednoduchým, a přitom vlastně ne zcela obvyklým způsobem. Byly vybrány z více než milionu snímků vzniklých za poslední dva roky, snímaných téměř výhradně z umělcova okna, v létě v zimě otevřeného do krajiny.
 

Kam s tím?

Návštěvník galerií stane před Ahaeovými fotografiemi nejdříve s jistými rozpaky – kam vůbec tyto pijící laně, letící ptáky či propletené větve lesíků zařadit? I spoluautor výstavy Milan Knížák při zahájení výstavy mluvil o tom, že si s nimi nejdříve nevěděli rady, protože byly prostě obyčejné, prosté a krásné. Příliš neodpovídaly tomu, co se dnes v umělecké fotografii, ovládané koncepty, složitými kompozicemi a stylizací, objevuje. Byly také příliš jednoduše pěkné, to je vlastnost díla, které se dnešní umělec téměř bojí, nebo jí považuje za nezajímavou. Dodejme, že se současně nejedná ani o „profesionální“ fotografie přírody ve stylu National Geographic, ukazující prakticky stále stejným způsobem vizuálně atraktivní obrázky „dokonalých“ scenérií či jednotlivých přírodních objektů. Nejde současně ani o fotografie dokumentární, mapující určitý terén či zvíře. Většina fotografií sice měla vzniknout vlastně jakoby z jednoho bodu, ani po prohlédnutí celé výstavy nám ale není topografie umělcova výhledu z okna příliš zřejmá a nemáme ani dojem nějakého systematického výčtu zde žijících živočichů a rostlin. Nejde ale ani o výstavu fotografií typicky amatérských – na to jsou příliš technicky dobré.

Těžko zařaditelný je vlastně i sám autor, který, snad promine, může svým životopisem směle soupeřit s Járou Cimrmanem. Ovšem s tím rozdílem, že Ahae je skutečný a zároveň úspěšný. Kromě toho, že podniká v organickém zemědělství (jeho čaj musejí lidé trhat s rouškou, aby ho nezadýchali), a investuje do produktů zdravé výživy, přírodních léčiv a kosmetiky, je i autorem tisíce patentů a obchodních značek. Vynalezl například bezpečnostní člun, mýdlo na bázi papíru nebo samospouštěcí ventilátor. Kromě toho je držitelem sedmého danu v taekwondu (tj. jednoho z nejvyšších černých pásů), zdatným džudistou, a konečně i umělcem – kreslícím, sochajícím, fotografujícím a píšícím básně, z nichž některé jsou i součástí výstavy.

Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ahae / Ahae.com

Prosté, hezké obrázky

Ale zpátky k vlastním fotografiím. Velkou část výstavy tvoří momentky zvířat, převážně ptáků a srnců, zachycené ve chvílích, kdy se objevily v hledáčku fotografa tu na polní cestě, tu v letu, tu při útěku, úletu, ale třeba i při přetahování o jídlo či vypouštění výkalů. Další výrazná část je tvořená sériemi pohledů na menší výsek krajiny, třeba kousek lesíku či oblohy, v proměnách ročních dob či proměnách dne.

Co je po chvíli návštěvy nápadné, že tu až na naprosté výjimky nenajdeme pohled do krajiny, do širší scenérie. Stejně tak vlastně nenajdeme fotografii odpovídající tradičnímu pohledu z okna, tedy do hloubky rozvrstvené scenérie, tak jak ji vlastně „vynalezl“ renesanční obraz. I fotografie širších výhledů nemají to, co bychom nazvali popředím, středním plánem a pozadím. Většina je jich brána spíše ve stylu pozdně středověkého mírného nadhledu bez čáry horizontu, a těch pár, kde se horizont vyskytne, jsou vlastně spíše zachycením zvlněného pozadí ne úplně odlišitelného od vzdálenějšího lesa. Podobně fotografie zvířat nemají horizont, většinou jen rozmazanější pozadí bujné vegetace či nebe. Nacházíme se vlastně ve zvláštním a mírně záhadném prostoru, jehož centrum (pravděpodobně) tvoří kruhový bahnitý rybníček s okolní loukou a obklopený nižším lesem, ale co je napravo a co nalevo? Co má fotograf pod okny?

Mohli bychom ale spekulovat, nakolik vlastně obdobný postup navazuje na tradice dálněvýchodního malířství, respektive především na žánr „květy a ptáci“ (čínsky chua niao), zobrazující zvířata, především ptáky, třeba jen s jednou dvěma větévkami, na kterých sedí, a abstraktním, „prázdným“ pozadím, které na Ahaeho fotografiích supluje nezřetelné nebe či vegetace. Při pohledu na série listnatých lesíků s hustými kmínky zase na mysli vytanou tradiční tušové obrazy bambusových hájků či stvolů, jejichž efekt spočívá ve hře vertikálních stonků a asymetriích bambusových lístků, aniž by zde nějaké pozadí bylo potřeba. Vůbec často i tradiční krajinomalba (čínská a tedy i korejská, pro oko Evropana ne příliš rozlišitelná) využívala hojně prázdný prostor, v horách typicky zahalený mlhou, jako významného kontrapunktu k zaplněným částem obrazu. Pochopitelně na symbolické rovině odkazující na to, že smysly vnímatelný svět je v buddhistickém pojetí prázdnota, a stejně tak v taoistickém pojetí se smysl zjevuje až v tom, co není, co je prázdné, a tao je nejlépe přirovnatelné k Ničemu.

Je ale otázkou, zda tyto paralely nevyplývají jen z technického postupu focení pohybujících se zvířat proti vyššímu horizontu, nebo nechuti zabrat celý prostor před oknem kvůli přítomnosti nějaké stavby, zahrady atp. Fotografie jsou totiž opravdu soustředěné výhradně na přírodní objekty, nevidíme tu žádnou stavbu ani zahradu, i když je zjevné, že focená scenérie je značně ovlivněná člověkem – rybníček má kruhový a evidentně umělý tvar, vedle něj vede polní cesta, některé stromy jsou vysazené v pravidelných rozestupech apod.

Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Fotografie z výstavy Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ahae / Ahae.com

Pro Ahaeho je také typické, že nevyužívá jiných než světelných efektů a efektů roční doby – jistě by se dalo třeba vyfotit více fotografií v mlze (i když zrovna jedna taková fotka je použita i na webových stránkách Národní galerie) či za nějakého výrazného počasí jako je sněžení či déšť.

Charakteristická je vůbec jistá neokázalost fotografií, která sice na jedné straně nabízí různé krásné záběry zvířat i efektní slunce za mraky, na druhou stranu však chybí až na výjimky okázale atraktivní fotografie profesionálních fotografů přírody, a to jak v případě jednotlivých zvířat, tak scenérie samotné. Dá se říci, že na úspěšného podnikatele má Ahae zcela všední až nudný výhled z okna. Pamatuji si ze své návštěvy Koreje, že krajina tam naopak skýtá řadu velmi atraktivních a krásných scenérií – strmé hory ze zaoblených skalisek, kontrasty lesa na kopcích a rýžovišť v plochých údolích, hornaté linie obzoru, střechy chrámů vykukujících z vegetace, nebo třeba mořské pobřeží. Nic z toho Ahaeovy fotografie nenabízejí, dokonce nevidíme ani v Koreji velmi častý bambusový porost, ani „klasické“ pokroucené borovice – scenérie viděná z okna by se mohla nacházet klidně i leckde v Čechách. I ve focených zvířatech „poznáváme“ volavku popelavou, bílou a nebýt některých druhů ptáků (které by laik stejně nepoznal ani u nás) a trošku jinou stavbu korejského srnce, ani zvířata nějak zvlášť exoticky nepůsobí. Na těchto efektech jednoduše Ahae nestaví, přesto nám předkládá přitažlivý pohled, založený na velmi jednoduchém údivu či okouzlení ze zdánlivě prostých a všedních krás přírody, jako je obyčejné křovisko či let kachny. A tyto jednoduché záběry se paradoxně velmi dobře hodí do jinak mně příliš se nezamlouvajících strohých a zcela technických „továrenských“ prostor Veletržního paláce.

Však také Ahae je pseudonym, který znamená Dítě – dítě, které je okouzleno pro druhé již zevšednělými pohledy. A to je i nejvýraznější poselství, které Ahae přináší, a které se objevilo i v řeči a textu jeho syna, který vzhledem ke stáří otce (*1941) přijel do Čech výstavu uvést: Podívejte se, kolik je přírodních krás hned vedle našeho domu – a kolik jich může být zničeno i ve zdánlivě všedních koutech.

Další informace |
Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času. Výstava probíhá ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, od 15. července do 14. srpna 2011.

Pro další informace o autorovi i pohled na některé fotografie viz http://ahae.com/

foto - Stibral KarelKarel Stibral
Estetik a historik přírodních věd. Zabývá se vzájemnými vztahy kultury a přírody, především historií estetického a uměleckého postoje ke krajině. Je vedoucim Ústavu estetiky a dějin umění na FF JU v Českých Budějovicích a docentem na katedře environmentálních studií FSS MU v Brně.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist