https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-patrik-nekteri-mistni-jsou-zcela-nemistni?sel_ids=1&ids[xb5db3d2a7fe881e81edfcae6023b5bde]=1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Patrik: Někteří místní jsou zcela nemístní

2.9.2011
Při obraně stromů na Šumavě letos o prázdninách se opět v médiích a mezi lidmi přetřásalo, že tito obránci „odevšad“ a jejich ideoví podporovatelé neberou ohled na názory a život místních občanů. A to přesto, že Národní park Šumava přece jenom nepatří jen a jen místním. Takže prý se „cizinci“ o „našince“ vůbec nezajímali.
 

Obávám se, že v tomto případě jde jen o účelový argument vládnoucích, neboť jiné nemají po ruce a tak se uchylují k tomu jednoduchému a pro mnoho lidí srozumitelnému – k politicko-mocenskému. A my ze starší generace toto dobře známe z dob existence ČSSR, SSSR a jiných podobně uskupených státních útvarů na věčné časy.

Ovšem málokdy se o důležitosti hájit zájmy či aspoň slyšet názory místních lidí mluví, pokud se to nehodí. Například Děti Země po celé zemi pomáhají právě mnoha místním občanům proti nevhodnému umístění nějaké dálnice či silnice, ale tyto názory jsou mnohdy k nelibosti mocných přehlíženy.

Jejich prvním takovým střetem s mocí byla diskuse o trasování obchvatu Plzně dálnicí D5. V roce 1991 Pithartova vláda schválila vést dálnici blízko Plzně, s nímž souhlasily. V dubnu 1994 ji ale Klausova vláda přemístila za humny mnoha malých obcí, s čímž už Děti Země nesouhlasily, a to i s ohledem na ochranu krajiny v okolí. Však také nový koridor měl lidovou zkratku PPP – Proskův plzeňský pytel, po tehdejším primátorovi z ODS, který ho prosadil.

Jak tedy definovat pojem „místní občané“, pokud to vůbec jde?

1) Tak třeba lze pojmenovat místní lid z geografického hlediska: Kdo je problému nejblíže, tak jistě ví, jak ho řešit.

Potíž ovšem je, že ti nejbližší mohou své zájmy hájit až příliš bezohledně na úkor veřejného zájmu. A na druhou stranu, ti, co zase bydlí až moc daleko, problému rozumět nemohou, protože u něho nežijí a z knih se přece vše nevyčte. Takže nám chybí exaktně určit jakýsi územní homo-koridor, který by z množiny místních občanů označil jen ty skutečně pravověrné.

2) Další hodnocení lze dělat třeba podle citového kritéria: Místní by byli jen ti, co se zde narodili či zde bydlí třeba dvacet let.

Obě skupiny budou mít totiž tak silný citový vztah ke své „milované krajině“, že budou určitě dbát na to, aby byla co nejkrásnější a mohla být předána dalším potokům a nikoliv co nejvíce zplundrovaná.

No jo, ale jak exaktně určit „váhu“ těmto emocím, když nejde o ověřitelná fakta? Navíc se city a pocity mění třeba s časem: jinak vnímá svět mladí a jinak staří. Anebo s módou – viz střet civilizované barokní krajiny s rozevlátě-chaotickou romantickou krajinou.

3) Pak tu je ekonomické hledisko: Místní budou jen ti, kdo zde mají zisky.

Třeba obchodník z prodeje či vědec na svůj výzkum. Kdo dělá byznys, tak jistě bude chtít, aby ho mohl dělat i do budoucna a nebude chtít žádné zásadní změny, které by ohrozily živobytí jeho a dalších práceschopných lidí. Vždyť bez práce, není život!

Ale zase, kdo určí, zda právě tyto podnikatelské, vědecké, obchodní, stavební a další aktivity nejsou v rozporu právě s ochranou přírody či nevratně nenarušují životní prostředí?

Existuje tu totiž známá poučka, podle které byznysu jde především o zisk, což je legitimní, a o využívání jen pozitivních externalit, kdežto ty negativní jako znečištěný vzduch, hluk, zábor klidových zón pro rekreaci či přelidněnost prostoru zůstávají jiným lidem, včetně těm místním, kteří je musejí trpět – typicky jedoucí řidič v autě, jehož výfukové plyny otravují život ostatním v okolí.

4) Zdá se tedy, že nejpraktičtějším kritériem je přece jenom to politické.

Pojem „místní občané“ se bude používat jen v těch případech, kdy dotyční lidé mají na řešení problému shodný názor s těmi, co jsou u právě moci. Prostě rozhoduje lety ověřený princip silnějšího a mocnějšího!

A tak místními například nemohou být občané Prahy – Suchdola odmítající část silničního okruhu, neboť mají odlišný názor od vedení Prahy či státu. Ani to nemohou být občané Brna kritizující přesun železničního nádraží na jih města, i když v referendu v říjnu 2004 pro stavbu nádraží v centru se vyslovilo více lidí, než těch, co v té době zvolili radniční koalici. A nebyli to ani občané z Brdska, kteří protestovali proti umístění radaru USA na „svém“, neboť svými názory a činy křížili plány tehdejší vlády.

Je proto logické, že v těchto kauzách nikdy neuslyšíme, že názory místních se musejí respektovat. Naopak názory místních jsou laické, zmanipulované, chaotické a sobecké. A hlavně, nikdo pořádně neví, která temná síla je platí a proč, takže jejich počínání je v nejen podezřelé, ale také nebezpečné.

Proto se nelze divit, že názory obyvatel bydlících na Šumavě měly být těmi jedinými správnými („chceme vždyzelené lesy!“), neboť se shodují s vedením národního parku, s myšlením současného vedení Ministerstva životního prostředí či se zájmy jiných politických mocenských struktur bez ohledu na politické spektrum – viz postoje senátora za ODS Tomáše Jirsy nebo hejtmana Jihočeského kraje a stínového ministra životního prostředí za ČSSD Jiřího Zimoly.

A ruku na srdce, proč by vládnoucí měli používat jiná kritéria, když stačí mít v rukávě „místní lid“, neboť je nad slunce jasné, nezpochybnitelné a všichni mu rozumí. A to včetně policie, která před všelijakými zlořády občany chrání a pomáhá jim. A zvláště, když si to přejí ti mocní. To se mohou pak přetrhnout, milión korun sem, milión korun tam.


reklama

 
Miroslav Patrik
Autor je předsedou Dětí Země, v nichž se věnuje dopravě a koordinuje anketu Ropák a Zelená perla.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist