http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zivotni-prostredi-v-roce-2010-nadrobeno-neuklizeno
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Daniel Vondrouš: Životní prostředí v roce 2010 – nadrobeno, neuklizeno

30.12.2010 | PRAHA
Závěr druhé dekády demokratického vývoje v naší zemi ošklivě poznamenala modrá kometa jménem Pavel Drobil. Možnost pozorování jejího průletu malým českým politickým nebem byla omezena jen na zhruba pět měsíců, stačila však způsobit, že jednoznačným poraženým roku se stala slušnost, odbornost a ochrana kvality života. Na postu vítěze roku se naopak žádné překvapení nekonalo. Stává se jím…
 

Velký, drahý, ale náš

Na jaře parlament schválil novelu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), která umožnila razantní snížení neúměrných výkupních cen solární elektřiny. Příprava novely na MPO a její projednávání ale trvaly podezřele dlouho. Nejspíše proto, že ČEZ potřeboval získat čas, aby se mohl chopit vůdčí role v investování do perspektivní obnovitelné energie. Povedlo se. Protažení jednání o zákonu o pár měsíců odložilo platnost snížení výkupních cen o celý rok. Následná mediální kampaň proti „drahé a nebezpečné“ fotovoltaice pomohla zastínit nepříjemnou debatu o odpovědnosti velkých stran za přestřelené výkupní ceny. Znejistila také banky půjčující na tyto projekty a zároveň distribuční společnosti dočasně odmítly připojovat další solární elektrárny. A ČEZ si najednou mohl vybírat, které z krachujících projektů levně skoupí.

S věcnou obhajobou kroků, které k triumfu ČEZu vedly, si nikdo moc práce nedal. Že naše energetická síť už žádné obnovitelné zdroje neunese, v praxi vyvrátil sám ČEZ spouštěním nových, teď už svých. Také státní energetická koncepce počítala pro rok 2010 s větším podílem elektřiny z OZE, než se v ČR zatím daří získávat. Jen příslušné úřady to nějak nezaregistrovaly. Za nejpikantnější argument celé „obnovitelné“ debaty ale považuji ten národovecký. Podle něj projekty OZE nezískal ČEZ za účelem vyššího zisku a omezení konkurence, ale pouze proto, aby zůstaly v českých rukou. Do výroční zprávy by si tak ČEZ mohl připsat hrdé heslo „národ sobě“.

Část politiků se překotně snažila přispět se svou troškou do mediálního mlýna. Výsledkem je omezení zisku projektů schválených v kritických letech 2009 a 2010, ovšem za cenu hrozby úspěšných arbitráží. Politici ale především vytvořili precedent umělého snižování ceny elektřiny státními dotacemi. Vítěz je tedy skutečně více než jasný.

Modrý, nikoli odborný úřad

Vedení MŽP se v roce 2010 měnilo nejčastěji v historii. Spor o podobu rekonstrukce hnědouhelné elektrárny v Prunéřově vyústil v rezignaci ministra Jana Dusíka. Po krátkém intermezzu dvojjediného ministra zemědělství a životního prostředí Jakuba Šebesty se vedení MŽP až do voleb ujala Rút Bízková. Po ní nastoupil místopředseda ODS Pavel Drobil.

Z jeho sebevědomého vystupování bylo od počátku jasné, že sice o svěřený resort nestál a jeho problematice nerozumí, ale má to správné „politické krytí“. Tímto osvědčením, kterým častoval nového ředitele Státního fondu životního prostředí (SFŽP), se mohou prokázat prakticky všichni nejvyšší představitelé resortu a jeho institucí. Zatímco totiž jeho předchůdkyně „pouze“ zrušila sekci ochrany klimatu a oddělení poradců, Drobil vyměnil rovnou celé vedení ministerstva. Nestranické odborníky nahradil výlučně členy ODS (a následně ještě náměstkem z TOP 09). Pověřil také nového ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), pochopitelně také z ODS. A jeho finanční poradce přivedl svého kamaráda - zmíněného ředitele fondu.

Při představě „dýchání za český průmysl“ pod „modrým“ vedením, začali MŽP opouštět i ti odborníci, kteří nebyli okamžitě vyhozeni.

Co Drobil nadrobil

A další vývoj jim dal za pravdu. V novinách se mohli dočíst, že nový ministr objevil na Šumavě „měsíční krajinu“, Evropské komisi se chystá předložit návrh na přeřazení elektráren využívajících palivo z neobnovitelného uranu mezi obnovitelné zdroje energie, dopravní stavby hodlá financovat z prostředků určených na ekologická opatření. Absurdními výroky a nápady získával Drobil mediální pozornost, přitom se ale důsledně vyhýbal jakékoliv věcné debatě. A Václav Klaus nešetřil chválou na svého pilného žáka.

Zdálo se, že modrá kometa se zrodila pod šťastnou hvězdou. Protože v závěru minulého volebního období chyběla politická vůle schválit jakýkoliv ekologický návrh, Pavel Drobil jich zdědil plný šuplík. Získanou výhodu však využil jen ke zvýšení poplatků za zábor úrodné půdy. Připravenou novelu připojil k souboru vládních opatření na omezení podpory solární elektřiny. Ještě stačil předložit poslaneckou novelu, která umožní obcím snížit znečištění z automobilové dopravy. A pokračoval ve vypořádání připomínek k návrhu nového zákona o ovzduší, který má především zvýšit poplatky za znečišťování ovzduší pro velké podniky. Novelu ale zatím parlament neschválil a nový zákon neprojednala ani vláda. Postižení občané tak zažívají další zimu bez účinné nové legislativy. Dále následují už jen selhání a neúspěchy. Ministerstvo již přes rok otálí s vydáním klíčové vyhlášky, která má chránit populární aleje a stromy ve městech před živelným kácením. Bez povolení a bez náhrady lze libovolně kácet většinu stromů, které rostou v městských parcích, u dětských hřišť, na náměstích či ve stromořadích.

České domácnosti Drobil zarmoutil pozastavením úspěšného a populárního programu Zelená úsporám, který jim pomáhal ušetřit tisíce korun za energie. Naopak potěšil zájemce o budování lyžařských areálů a těžby dřeva i v nejcennějších územích Národního parku Šumava, když odvolal jeho dosavadního šéfa. Do komise pro výběr nového ředitele ministerstvo – na rozdíl od minulého výběrového řízení - nepřizvalo zástupce ekologických organizací. Ti nesmí ani do pracovní skupiny připravující nový zákon o Šumavě, kterou tvoří především zástupci obcí, krajů a MŽP.

Co se děje v neprůhledném zákulisí ministerstva poodhalilo zveřejnění nahrávek, podle nichž se ministrův poradce pokusil ovládnout finanční toky v SFŽP, aby získal peníze pro politickou kariéru svého šéfa. Drobilovi nezbylo než rezignovat. Další podezřelá aktivita se odehrává kolem hlavního nástroje státu pro dodržování ekologické legislativy. Nové vedení ČIŽP přichystalo návrh zrušení zákonné povinnosti trestat znečišťovatele. Napříště mají jednotliví inspektoři s provinilci vyjednávat o uložení nebo neuložení pokuty. Taková změna by vytvořila prostor pro korupci a politické tlaky na odpuštění pokuty některým podnikům.

Na korupci ovšem platí hlavně veřejná kontrola. A tady má své máslo na hlavě celá vláda.

Sliby se mají plnit

Na předvolební otázku Zeleného kruhu, zda odmítají všechny návrhy na omezení práva občanů efektivně se podílet na rozhodování, odpověděly všechny současné parlamentní strany bez výjimky kladně. Skutečnost je ale jiná.

Úředníci ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí (v obou případech vedeni náměstky z ODS) společně připravují novelu stavebního a dalších zákonů. Na veřejnost prosakuje, že hrozí její vyloučení z územních i stavebních řízení u projektů, u kterých neproběhlo plné posouzení vlivů na životní prostředí. K nejznámějším takovým příkladům patří pražský tunel Blanka nebo projekt Plzeňské spalovny. Občanům by mělo být zabráněno také v účasti ve stavebních řízeních, kde se rozhoduje o konkrétní podobě stavby nebo o provozu nákladní dopravy na staveništi.

Práce na dalším nesystematickém omezování účasti veřejnosti probíhají přes odsuzující rozsudek Soudního dvora Evropské unie nebo stížnost přijatou Výborem pro dodržování Aarhuské úmluvy. Respektované mezinárodní instituce České republice vyčítají, že i stávající zajištění veřejné kontroly velkých projektů je u nás nedostatečné. Veřejnost nemůže účinně bránit svá práva u soudu či se účastnit rozhodování o umístění úložiště jaderného odpadu.

Některým českým politikům se však naopak zdá, že lidé do jejich rozhodování vidí až moc. Většina poslanců s výjimkou klubu ČSSD a několika jednotlivců podpořila senátní novelu, která má fakticky zabránit občanům vyjadřovat se k velkým dopravním a energetickým stavbám v jejich sousedství.

Ani v jiných oblastech se vládě plnění závazků moc nedaří. Namísto „efektivní ochrany zdraví obyvatel“ předložilo Hegerovo ministerstvo zdravotnictví návrh výrazného změkčení limitů pro nadměrný hluk. Ministr Kocourek zatím úspěšně brání zapracování vládní koalicí slíbeného „vyškrtnutí vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona“ do legislativního plánu vlády. Ivan Fuksa zase nechce zajistit „všem partnerům rovné podmínky“ a prosazuje v Lesích ČR netransparentní a pro stát nevýhodný model, který motivuje k vyšší těžbě dřeva.

Ani ČSSD si nepočíná o mnoho lépe. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, prosazované hejtmanem Zimolou, zahrnují třeba golfové hřiště ve Stožci, velký lyžařský areál na Špičáku či sjezdovku na Boubíně. Vliv těchto záměrů na životní prostředí a chráněnou přírodu přitom vůbec nebyl posouzen.

Kdo uklidí po Drobilovi

Drobilova nástupce či nástupkyni čeká kromě nezbytné personální obměny spousta důležitých věcných témat – sporná „superzakázka“ na likvidaci starých ekologických zátěží, reforma účasti veřejnosti v řízeních s vlivem na životní prostředí, příprava návrhu zákona o národním parku Šumava, vyhláška o kácení dřevin, změna udělování pokut ze strany ČIŽP, nový zákon o ochraně ovzduší, věcný záměr nového zákona o odpadech či doplnění ekologicky významných lokalit do soustavy NATURA 2000. MŽP ale musí být opět slyšet i při jednáních o energetické, surovinové a dopravní koncepci, o lesních tendrech, hlukových limitech či novém zákonu o OZE. Nesmí se vyhýbat povinnosti metodicky vést krajské úřady při projednávání vlivů na životní prostředí u rozvojových koncepcí, projektů spaloven či jezů na Labi.

Podle postoje MŽP v těchto kauzách rychle poznáme, zda ještě dýchá za český průmysl a Václava Klause, nebo se opět stalo v dobrém slova smyslu normálním úřadem státní správy, který má na starosti zlepšování našeho zdraví a kvality života.

foto - Vondrouš DanielDaniel Vondrouš
Autor je ředitelem Asociace ekologických organizací Zelený kruh.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist