http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-rezervace-k-divokym-konim-se-vraceji-divoke-vcely
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Do rezervace k divokým koním se vracejí divoké včely

15.8.2017 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dalibor Dostál / Česká krajina
Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel. Informoval o tom Dalibor Dostála z České krajiny.
 

Takzvaných včel samotářek žilo v minulosti na českém území zhruba 650 druhů. S hospodářským tlakem na využívání krajiny však začaly z přírody mizet. V současné době přežívají mnohé druhy jen na místech silně ovlivněných člověkem, jako jsou okraje kolem cest, vyjeté koleje traktorů, na stavební suti nebo v lomech a pískovnách. Tyto druhy přitom byly dříve v krajině široce rozšířeny. Dnes ale velká část veřejnosti o jejich existenci nemá téměř tušení.

V minulosti různé druhy obývaly řadu velmi rozdílných prostředí. „Včely samotářky potřebují Slunce a obnaženou zem nebo staré stromy. Jakmile krajina zaroste dřevinami nebo se luční porost zatáhne hustým drnem, zmizí i včely,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Jiné druhy včel se z přírody ztratí, pokud v ní ubývá starých stromů. Důležitou podmínkou jsou také bohatě kvetoucí louky.



Včela samotářka, pískorypka.
Včela samotářka, pískorypka.

Parkovitá krajina, kterou vytvářejí velcí kopytníci, je přitom pro včely samotářky ideální. V pestré mozaice vzniká spousta prosluněných míst, navíc velká zvířata vytvářejí svým pohybem hustou síť stezek, na jejichž povrchu zůstává dlouhodobě obnažená zem. Další plošky odkryté hlíny vznikají například z prachových koupališť, která si velcí kopytníci dělají na různých místech, a po čase je opouštějí. Navíc pastva velkých kopytníků výrazně zvyšuje květnatost luk.

„Díky obnově vhodných podmínek se tak do rezervace začínají včely samotářky přirozeně vracet,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Vědci navíc jejich většímu rozšíření pomáhají instalací takzvaných hmyzích hotýlků. Ty byly v rezervaci umístěny na obou pastvinách, u Milovic i u Benátek nad Jizerou, v rámci projektu Akademie věd Strategie AV21 - ROZE.

Včely samotářky totiž hnízdí v suchém osluněném dřevě, v suché zemi, písku, rašelině, suchých stéblech trav či v trouchu. Hmyzí hotely pro včely představují vítané možnosti hnízdění, jejich mnohem důležitější funkcí však je, že právě v nich mohou lidé samotářské včely pozorovat přímo při hnízdění.

Návštěvníci, kteří procházejí kolem hmyzích hotelů, se přitom nemusejí bát, že by od včel samotářek dostali žihadlo. „Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné, i samotářské včely totiž po bodnutí žihadla umírají, na rozdíl od nich je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

Včely samotářky jsou velmi zdatnými opylovači, často dokonce výkonnějšími, než včela medonosná. Týká se to především opylování cizosprašných rostlin a opylování za špatného počasí. Mají rovněž často velmi poetická jména, jako zlatěnky, ruděnky, drvenky, smolanky, pískohrabky, pískorypky, vlnařky, čalounice nebo zednice.

Vědci upozorňují na to, že včely samotářky jsou klíčovou součástí přírody a měly vždy velký význam pro opylování rostlin a tím i na stav úrody. Známé jsou v tomto ohledu především hojně citované výroky Marka Winstona, kanadského profesora přírodních věd. „Snížení počtu včel divoce žijících a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme přetvářením přírody zemědělskou činností a regulací škůdců. Místo, abychom řešili problém přímo – a postarali se o ochranu a zvýšení počtu divoce žijících včel - vytvořili jsme nový, nepřirozený „opylovací průmysl”, který je nutný jen proto, že jsme změnili přirozený svět,“ uvedl Mark Winston.

Další vhodná stanoviště pro včely samotářky budou v rezervaci velkých kopytníků vznikat i v budoucnu, ať už instalací dalších hmyzích hotelů nebo například ponecháním uschlých dřevin k zetlení, čímž vznikne potřebné trouchnivějící dřevo, které je důležité nejen pro včely samotářky, ale i pro řadu druhů brouků. Brouci jsou totiž první, kdo v mrtvém dřevě začíná vytvářet chodbičky. Poté, co je brouci opustí, je pak mohou osídlit právě včely samotářky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Linke

Katka Linke

18.8.2017 06:16
Je to všechno moc krásné. Když chodíte do krajiny, a pomalu, a sem tam si sednete, a víte, co máte hledat, tak ty divoké včely potkáte i kousek za Prahou. Včelník mám třeba na zahradě. Stejně jako hadník a místo pro ježky a slepýše. Chápu popularizaci tohoto místa u Milovic, i biologický experiment, aby bylo z čeho psát impakty, celkově je to chvályhodné, jen víc a na větší ploše, ale mám pocit že je toho až moc. A ani včela medonosná na člověka neútočí. Ona nemá nic jiného na práci, než že čeká, kde by koho bodla. Ano, sem tam nějaká včela, vosa, sršeň člověka bodne, ale je to zdravé. Nebudete mít revma.
Odpovědět
reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist