http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/michal-kravcik-pricinou-sucha-a-povodni-je-ze-jsme-podrezali-zily-malemu-vodnimu-cyklu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Michal Kravčík: Příčinou sucha a povodní je, že jsme podřezali žíly malému vodnímu cyklu

12.6.2017 02:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Michal Kravčík byl jedním z řečníků na konferenci Počítáme s vodou. Hovořil o tom, že příčinou našich současných problémů se suchem a povodněmi je vcelku prostá věc. Narušený malý vodní cyklus.
Michal Kravčík byl jedním z řečníků na konferenci Počítáme s vodou. Hovořil o tom, že příčinou našich současných problémů se suchem a povodněmi je vcelku prostá věc. Narušený malý vodní cyklus.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Michal Kravčík byl jedním z řečníků na konferenci Počítáme s vodou. Hovořil o tom, že příčinou našich současných problémů se suchem a povodněmi je vcelku prostá věc. Narušený malý vodní cyklus. Pochopením tohoto degenerativního principu bychom podle něho mohli zkusit pravý opak. Vrátit vodu ne jenom do krajiny a měst, ale i zpět do malých vodních cyklů a znormalizovat tak počasí. Michal Kravčík je spoluautorem knihy o novém vodním paradigmatu.
 

Co to vlastně je malý vodní cyklus?

Část vody, která naprší, se vsákne do půdy. Z této vody se pak sytí prameny potoků a řek a voda teče pryč. Ale velká většina dešťové vody neodteče, ale buď přímo či prostřednictvím rostlin se vypaří zpět do atmosféry, kde se vysráží do mraků a vyprší se. A tak pořád dokola. To je malý vodní cyklus. Velký vodní cyklus je voda, co odteče do oceánů, tam se vypaří, aby se jinde vypršela a znovu stekla do oceánu.

A v čem je problém?

V tom, že nenecháme dešťovou vodu zasáknout, ale posíláme ji kanalizací z měst do řek a do oceánů. Tím, že jsme snížili odpar, jsme podřezali žíly malým vodním cyklům, vyprazdňujeme je.

Nejhorší podíl na tom mají městské plochy. Kupříkladu Slovensko má asi jen 5 procent své plochy urbanizované. Tato plocha má na vysušování Slovenka podíl 25 procent. Zemědělské plochy zabírají 51 procent, jejich podíl na vysušování je 56 procent. Lesy zabírají 41 procent. Špatné lesní praktiky mají podíl vysušování 17 procent.

Čili největší podíl na vysušování krajiny má zemědělství, ale největší intenzitu mají urbánní zóny.



Problém je, že nenecháme dešťovou vodu zasáknout, ale posíláme ji kanálem co nejrychleji pryč z území.
Problém je, že nenecháme dešťovou vodu zasáknout, ale posíláme ji kanálem co nejrychleji pryč z území.
Jinými slovy, celá řada těch nepříjemných věcí, se kterými se poslední dobou setkáváme, povodně, sucha, městské tepelné ostrovy, nemají souvislost se změnami klimatu, ale jde o prosté přerušení malého cyklu vody. Je to takto prosté?

Každý globální problém je výsledkem drobných lokálních problémů, které se synergicky podporují.

Když vodu odvedeme z krajiny, nemá se co odpařovat. Sluneční energie, která by se spotřebovala na odpar, se na zemi promění v citelné teplo. Za každým kubíkem vody, který svedeme do kanálu, je 700 kWh citelného tepla, které se dostane do atmosféry.

Jde tedy jen o to teplo?

Ne, také o fotosyntézu. Na holé střeše nebo parkovišti žádná fotosyntéza neprobíhá. Tím pádem se žádný uhlík z atmosféry neukládá do rostlin.

Fotosyntéza je výsledkem tří složek. Vody, sluneční energie a uhlíku v atmosféře. Když z této rovnice vyjmeme vodu, zůstane uhlík v atmosféře a také se nespotřebuje energie Slunce na výpar vody a konzervaci uhlíku do biomasy, ale ohřeje místo, kam dopadá.

Co to obecně znamená?

Že neřešíme podstatu klimatické změny, řešíme jen symptomy. Pokud chceme něco podstatného udělat pro ochranu klimatu, pak musíme vrátit vodu do malého vodního cyklu.

Fotosyntéza je výsledkem tří složek. Vody, sluneční energie a uhlíku v atmosféře.
Fotosyntéza je výsledkem tří složek. Vody, sluneční energie a uhlíku v atmosféře.

Voda je totiž dopravce tepla od zemského povrchu do vyšších vrstev atmosféry. Víme o tom, že se teplota Země zvyšuje při zemském povrchu. Ve stratosféře ale podle všech dostupných dat dochází k ochlazování až od deset stupňů Celsia. Klimatologové upozorňují na to, že se nám zvyšuje koncentrace uhlíku v atmosféře, proto dochází k oteplování. Ale my jsme v tom systému zapomněli na vodu. Voda, která se vypaří do atmosféry, s sebou nese energii Slunce jako latentní teplo. Díky němu se vytvářejí mraky a přes kondenzaci par do mraků se energie zase uvolňuje.

Voda prostě přenáší teplo z troposféry do stratosféry. Tento fyzikální jev v klimatických scénářích a modelech není. Což je pro mě záhada.

Čili řešení klimatických změn je velmi jednoduché. Vypnout všechny kanály na dešťovou vodu a nechat ji zasakovat na místě, kde naprší. Znovu ji vrátit do malého vodního cyklu?

Ano.

Dá se to udělat všude? I ve velkoměstech jako je Praha?

V Praze se do kanálu pošle řekněme přes 100 milionů kubíků vody ročně. To zhruba znamená vypuštění 70 terrawatthodin tepelné energie.

Problémem měst jako je Praha jsou v městské tepelné ostrovy. No proč asi? Tím, že z města odvedeme všechnu dešťovou vodu se město sluneční energií přehřívá a je v něm nesnesitelně.

Ale to, že jsme odvedli vodu z měst, má i důsledky zdravotní. Vzrůstá nám množství alergiků, astmatiků a vůbec dýchacích potíží. Příčina je v tom, že nová generace dýchá mnohem více prachu.

Čím nižší vlhkost, tím více prachu. Ten nejjemnější prach zvíří i obyčejná lidská chůze. Jsou mu pak vystaveny hlavně děti.



Kvůli suchému vzduchu a vyšší prašnosti vzrůstá množství alergiků a astmatiků.
Kvůli suchému vzduchu a vyšší prašnosti vzrůstá množství alergiků a astmatiků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak to řešit?

Zvýšit výpar vody, zvýšit vlhkost. A to se dá udělat elegantně pomocí dešťové vody. Dnešní města s ní ale nepočítají. Přitom ta opatření nemusí být složitá. Zelené plochy jsou dnes zpravidla výš než silnice a dešťová voda ze silnic se tak na ně nedostane. Proč to nedělat opačně? Nechme vodu ze zpevněných ploch stékat do zelených ploch. Ne do kanálu.

V čem konkrétně to pomůže?

Vodu, co se vsákne do půdy, vypumpují stromy do atmosféry. Stromy fungují jako ohromné klimatizační jednotky. Dospělý strom dokáže za den odpařit na 400 litrů vody. To je spotřeba sluneční energie 280 kWh, které se díky stromu nepřemění na teplo. Jeden strom tak odpovídá svým výkonem deseti klimatizacím. A opačně. Když dospělý strom pokácím, tak místo něho mám 280 kWh slunečního tepla, které místo ohřeje.

Co dělat v situaci, kdy město jako je Praha je už nějak rostlé, má spoustu vyasfaltovaných ulic, pod nimi hromady inženýrských sítí a jak se ukazuje, nové stromy kvůli tomu není moc kam sázet…

Ano, to je jedna z bariér. Ale v husté zástavbě si můžete pomoci střechami, které dokáží dešťovou vodu zadržet a odpařit. Jde to i na sedlových střechách. Spoustu využitelného prostoru je na fasádách.

Je to bariéra, ale není nepřekonatelná, je to otázka kreativity a inovací. Dobře, není možné mít všude stromy. Tak je potřeba vymyslet taková řešení, která pomohou zadržet vodu na místě, kde naprší, a umožní její odpar.

Příklad, že to jde. Budova vídeňského magistrátu byla dodatečně vybavena rostlinnou fasádou.
Příklad, že to jde. Budova vídeňského magistrátu byla dodatečně vybavena rostlinnou fasádou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zahraniční kancelář města Vídně v Praze

V České republice se teď často hovoří o tom, že jednou z věcí, které s vodou pomohou, jsou nové vodní přehrady. Mohou něčemu pomoci?

Podívejte se do Kalifornie, jak to tam dopadlo. Mají tam nejúžasnější projekt velkých nádrží. V povodí řeky Sacramento je 29 velkých přehrad, které zásobovaly kalifornské zemědělství. Přehrady ale vysychají, protože jim tam přestalo pršet, protože vyprázdnili malé vodní cykly. V dnešní době začínají být přehrady spíš rizikovým faktorem.

Jak to, že když je čím dál větší sucho, že čas od času udeří velké povodně?

To je logické. Malý vodní cyklus vytváří tzv. měkké srážky. Méně intenzivní, ale častější. Jenže my ho narušili a měkkých srážek je čím dál míň. Nad městy a zemědělskou krajinou skoro neprší, protože vyhřátý suchý vzduch tam dešťové mraky nepustí. Mraky se proto vyprší na úbočí hor, kde působí lokální povodně. A pak také jednou za čas přijde velký frontální systém od moře, přijde velká sprcha. Vysušená krajina není schopna takové přívaly vody pojmout.

Když tedy změníme, jak s vodou ve městech zacházíme a necháme ji v nich zasáknout, nehrozí třeba sesuvy domů nebo půdy?

V roce 2010, kdy byly na Slovensku velké povodně, jsem absolvoval řadu terénních výjezdů. Nepamatuji si na žádný sesuv podmáčené půdy. Sesuvy byly jen tam, kde voda tekla po povrchu a vzala svah s sebou. Tam, kde je statická voda, k sesuvům nedochází. Problém je voda dynamická.

Nechat vodu zasáknout. Velký prostor pro invenci.
Nechat vodu zasáknout. Velký prostor pro invenci.

V roce 2015 v Těrchovej stekly svahy, 50 aut to srolovalo. Na místě byly 60 mm srážky, které spadly na ušlapanou cestu. Voda, co po cestě stékala, začala brát drny, kameny a pak stekl celý svah. Strašná katastrofa.

Problém je, když naprší na vysušenou zem, kde není půda prorostlá kořeny rostlin a nic ji nedrží pohromadě.

Zmínil jste, že voda vypadla z klimatických modelů. Proč?

IPCC v jednom svém grafu uvádí, jaká je úroveň vědeckého poznání. Nejvyšší úroveň poznání se týká CO2. Pak jsou aerosoly se střední úrovní poznání a tak dál a tak dál až po albedo a management krajiny, kde je úroveň vědeckého poznání velmi nízká. Já jako vědec, abych mohl správně určit viníka, musím mít ve všech oblastech alespoň přibližně stejné poznání.

Co v tom grafu poznání zcela chybí, je voda. Proč? Podle klimatických scénářů je množství vody v atmosféře stejné. Tím ale vzniká falešný obraz.

A nedá se to téma IPCC předložit? Jde přeci o vědce, kteří by měli být otevřeni vědeckým argumentům, zprávy IPCC se neustále zpřesňují a doplňují...

Nevím. Já jsem teď v úplné nemilosti nejen mezi betonáři a technokraty, ale i mezi environmentalisty.

Jak to?

Nezapadám do hlavního proudu. Nejsem mainstream.

Chronologie debaty

Na začátku debaty byl rozhovor Ekolistu s Michalem Kravčíkem Příčinou sucha a povodní je, že jsme podřezali žíly malému vodnímu cyklu.

Následně klimatolog Ladislav Metelka napsal reakci Omyly pana Kravčíka v rozhovoru o malém vodním cyklu.

Michal Kravčík panu Metelkovi odpověděl textem Omyly Ladislava Metelky na údajne omyly Michala Kravčíka v rozhovoru o malém vodním cyklu

Ladislav Metelka následně reagoval odpovědí Ladislav Metelka: Chybné předpoklady pana Kravčíka vedou k chybným závěrům

Michal Kravčík panu Metelkovi odpověděl textem Michal Kravčík: Reakce na článek Chybné předpoklady pana Kravčíka vedou k chybným závěrům

Ladislav Metelka reaguje odpovědí Ladislav Metelka: Teorie pana Kravčíka je fyzikálně chybná, latentní teplo nemůže být hlavní příčinou změn klimatu.

Michal Kravčík odpovídá textem Pan Metelka má pravdu: Latentné teplo nie je príčinou zmeny klímy

Ladislav Metelka následně odpovídá textem Když i fyzika je proti panu Kravčíkovi… Odpověď Michala Kravčíka Metelková klimatická fyzika je posledním příspěvkem do debaty. Ladislav Metelka byl ochotný poslat svou odpověď, redakce Ekolistu mu v tomto okamžiku navrhla debatu ukončit. Argumentů bylo sneseno dostatek a pokračováním by se debata stala jen obtížně usledovatelnout.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (13)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LM

Ladislav Metelka

12.6.2017 19:57
Ten článek obsahuje slušnou dávku nesmyslů...
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.6.2017 21:39
Konečně trochu rozumná řeč a ne bláboly rádoby ekologa Brabce. Přesně tohle jsem již tady popsal, rozšířené snad o "zasakovací škarpy"u silnic, povinné procento trativodů a drenáží ze zpevněných ploch obytných a průmyslových zón, zásaky z čističek, důsledně oddělit dešťovou a splaškovou kanalizaci, kde to jde i splaškovou vodu zasakovat.... Naši předkové to věděli a dělali tyto běžné věci. Naše neštěstí jsou hlupáci mluvící o ochraně přírody a bohužel majíce funkce a pravomoc. Mimochodem když řekl Brabec, že česko vysychá rád bych věděl kde?? Kolik řek, rybníků, jezer, nebo mokřadů v česku samovolně v důsledku suchých let vyschlo?? Já neznám ani jeden..Ale taky a především kolik větších vodních staveb, rybníků, nebo přehrad zajistil za své funkční on, pokud nepočítám program "dešťovka"!!!což lze považovat tak pro dotační a rozhodovací úroveň obecní rady....
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

13.6.2017 07:02
Mán Metelka - prosím konkrétne, aby sa dalo reagovať...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.6.2017 09:49 Reaguje na Michal Kravčík
Bez obav, pane Kravčíku, bude. Jen trochu trpělivosti...
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

13.6.2017 14:04
Najsamprv napíšem, že ide o slušnou dávku nesmyslu a potom idem rozmyšľať, čo som tým chcel povedať, že pane Metelko? Hodne pozornosti vedeckého bádání
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.6.2017 14:17 Reaguje na Michal Kravčík
Pane Kravčíku, snažím se věci, které píšu, také doložit. To je trochu složitější, než jenom něco napsat. Vydržte, pracuje se na tom.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

13.6.2017 19:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Kravčíku, napsal jsem panu Metelkovi, jestli by mohl svůj krátký komentář zde v diskuzi rozvést. A pan Metelka přislíbil strukturovanější odpověď, jen potřebuje trochu času.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

14.6.2017 12:11 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Text pana Metelky najdete zde:
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-omyly-pana-kravcika
Odpovědět
LK

Libor Kužel

14.6.2017 10:30
Vážený pane,

Naprosto se ztotožňuji s Vašimi úvahami popř. fakty, která ve svém článku uvádíte, nebo na která se odvoláváte. Jevy, o kterých se zmiňujete sleduji delší dobu také. Mrzí mne, že mnoho lidí nedokáže vidět tak jednoduché, tak základní věci, které zásadním způsobem ovlivňují jejich vlastní život. Proč se zatím nikdo nezamyslel nad takovou drobností, že je mu před supermarketem na parkovišti v létě strašně horko? A před dvaceti lety takový problém neexistoval. To opravdu slevová akce na mražené polské kuře dokáže v jednotlivci přehlušit a zatemnit ostatní instinkty?
Asi se neustále učíme. Když už jsme se jako živočichové ocitli na vrcholu potravinového řetězce. Ještě pořád (a ještě dlouho) si jako lidstvo nebudeme uvědomovat, že našim počínáním ovlivňujeme veškerý život na naší planetě. To uvědomění zodpovědnosti je důležité. Nikoli jen kvůli ostatních živočichům a rostlinám, ale hlavně kvůli životům nás samotných. Špatné jednání jednotlivce, či malé vládnoucí skupiny není zpětnovazebně postiženo ihned. Odnesou to naše děti, naši potomci. Ti z nás, kteří si však dokáží uvědomit co svým počínáním dělají, mají za své chování zodpovědnost. Ostatní jsou v kategorii „blahoslaveni chudí duchem neb jim je ..“. Pokud někdo znejistěl při čtení, mohu jen doporučit ať se podívá zpět do historie, jak kdysi existovala a vzkvétala Sahara, nebo třeba ne tak daleko v čase. Na území, která dnes patří Afghánistánu nebo Velikonočním ostrovům.
Prostě to děláme. Ničíme a devastujeme. A odmítáme si to připustit. Stejně jako Babiš. „Všici kradnů!“ (A to při tom má brejle, takže by měl mít krátkozrakost kompenzovanou)

Děkuji za Váš článek
Odpovědět
MK

Marian Kmeť

14.6.2017 11:49
s obsahom článku sa plne stotožnujem, pána Kravčíka radím medzi odborníkov v danej oblasti
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

14.6.2017 13:11
Budem reagovať zajtra. Momentálne som v teréne. Pán Metelka sa mýli a som rád, že ekolist.cz dáva priestor na diskusiu k tejto téme. Je to najlepšia cesta, ako sa zbaviť nezmyslov vo vede o klimatickej zmene
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

14.6.2017 13:14 Reaguje na Michal Kravčík
Na Vaši reakci se moc těším... :-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.6.2017 13:56
Nechtěl jsem již na politicko populistické fráze o vysychání české krajiny, nebo o konce vodního blahobytu v česku reagovat, ale přesto ještě vkládám odkaz: http://projekty.osu.cz/zemepisnove/wp-content/uploads/3.1.Klimatick%C3%A9-zm%C4%9Bny-a-jejich-dopady-na-%C5%BEivot-lid%C3%AD.pdf
Doporučuji přečíst vodu-část srážky, kde se srovnávají úhrny za posledních padesát let. Jen podotknu že se podle této studie srážky od roku 1990-2010 dokonce mírně zvýšili oproti letům 1961-1990. Vody naprší tudíž dost, jen hospodaření s ní pokulhává a to ne na místní nebo obecní úrovni, ale především nesprávnou státní hospodářskou a investiční politikou, likvidací přirozeného retenčního území, zeleně, nedostakem a hlavně nedodáváním přirozených humidních látek do půdy, změnou pěstovaných plodin především za účelem zajištění biopaliv, vše bez přirozené náhrady..Lhaním do vlastní kapsy a přenášením zodpovědnosti za neschopnost vlády, nebo krajů budovat řádná vodohospodářská díla na bedra občanů, který si napustí doma bazén, nebo mají vlastní studnu (tudíž přírodní zásobník)a nejsou závislí na centrálních drahých zdrojích, nebo porovnávat ČR a Izrael!!!!! to jsou argumenty mimo mísu, stejně jako když přenesl ministr Brabec odpovědnost za stav ovzduší na domácí topeniště, a ona je smogová situace najednou někde i v létě.To už přeci nestojí za diskuzi. Tady už se totiž evidentně hraje o jiný zájem. A čas jistě ukáže o jaký.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist