Ladislav Metelka: Chybné předpoklady pana Kravčíka vedou k chybným závěrům

Omezení toku latentního tepla se ale může projevit jen tam, kde vodní pára kondenzuje a latentní teplo se uvolňuje. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | WILL POWER / Flickr

Pan Kravčík prezentoval velmi zjednodušený popis transportu tepla ze spodní do horní troposféry prostřednictvím vodní páry. Není to nic nového, tento proces dobře zná každý student už v prvním semestru studia meteorologie. Pan Kravčík tvrdí: „Logický z toho vyplýva, že čím viac vysušíme ekosystémy, tým menej vody a latentného tepla je transportované z troposféry do vyšších vrstiev atmosféry.“. Ano, to je pravda. Ale do jakých „vyšších vrstev atmosféry“? To už pan Kravčík neuvedl…

První problém teorie pana Kravčíka spočívá v tom, že k ochlazování nedochází tam, kde by mělo. Podle pana Kravčíka je důsledkem omezení toku latentního tepla ochlazení spodní stratosféry. Omezení toku latentního tepla se ale může projevit jen tam, kde vodní pára kondenzuje a latentní teplo se uvolňuje. Podle druhu oblačnosti a srážek se to děje prakticky v celé troposféře. Naprostá většina latentního tepla z výparu u povrchu se tedy uvolní zase v troposféře. Rozhodně ale ne ve stratosféře. Vzduch těsně pod tropopauzou je totiž velice studený, obsahuje tedy naprosto minimální množství vodní páry a nese tedy i minimální množství latentního tepla. Latentní teplo z troposféry tedy nemůže stratosférické teploty výrazněji ovlivnit. A nepomůže tady ani turbulentní difuze vzduchu z troposféry, protože stratosféra má izotermní nebo inverzní teplotní zvrstvení, tedy velice stabilní a intenzivně tlumí veškeré vertikální pohyby vzduchu i jeho promíchávání.

Pokud by omezení toku latentního tepla bylo hlavní příčinou růstu přízemních teplot, muselo by se to ale někde jinde projevit ochlazením. Zákon zachování energie platí. Že to nemůže být ve stratosféře, to už jsme si ukázali. Mohlo by to být navíc jen tam, kde vodní pára kondenzuje. A to se děje převážně ve střední a horní troposféře. Tedy minimálně tam by se mělo ochlazovat. Ale ono ne. I střední a horní troposféra se totiž ohřívá, což je v rozporu s teorií pana Kravčíka. Je to jasně vidět i na obrázku. Je tedy jasné, že dominantní příčinou růstu teploty vzduchu u povrchu není omezení toku latentního tepla. To by se totiž v atmosféře muselo projevit jinak, než co pozorujeme.

Druhý problém – ochlazování stratosféry: Pan Kravčík píše: „Merania potvrdzujú, že od roku 1979 spodná stratosféra, siahajúca od 11 do 25 kilometrov sa ochladzuje približne 0,5 až 0,7 °C za desaťročie“. V pořádku, nic proti tomu. Jenže horní stratosféra se ochlazuje ještě rychleji, než spodní. Zase je to pěkně vidět na obrázku:

Pokud by omezení toku latentního tepla mělo mít za následek ochlazení stratosféry, pak by se to muselo nejvíce projevit právě ve spodní stratosféře. Ale měření říkají něco úplně jiného. Je tedy zřejmé, že za ochlazením stratosféry jsou úplně jiné procesy, než snížený transport latentního tepla z troposféry.

Je to jasné i z faktu, že stratosféra je extrémně suchá, takže role latentního tepla v jejím ohřívání nebo ochlazování je naprosto minimální. Stratosféra, ani ta spodní, nemohla být nikdy výrazněji ohřívána latentním teplem z troposféry. V atmosféře totiž existují velice silné procesy, které brání průniku vody a vodní páry z troposféry do stratosféry. Právě tyto procesy jsou příčinou toho, proč je stratosféra tak suchá. Navíc většina z i tak velice malého množství vodní páry ve stratosféře nepochází z troposféry, ale z oxidace metanu, obsaženého ve stratosféře. Spojovat tedy jakkoli změnu teploty stratosféry se změnami toku latentního tepla z troposféry je naprostý nesmysl.

Fakta a naměřené hodnoty tedy jasně usvědčují pana Kravčíka, že nemá pravdu, když tvrdí, že za zvýšení teploty vzduchu ve spodní troposféře může omezení toku latentního tepla do vyšších vrstev atmosféry nebo že tento proces je dokonce příčinou ochlazení spodní stratosféry.

Typický přístup pana Kravčíka k problému ale dokumentuje jeho tvrzení: „Logický z toho vyplýva, že čím viac vysušíme ekosystémy, tým menej vody a latentného tepla je transportované z troposféry do vyšších vrstiev atmosféry. Len tak sa dá vysvetliť príčina, prečo teplota v dolnej troposfére stúpa a v dolnej stratosfére klesá.“. Pan Kravčík si prostě nedovede představit (nebo při svých neznalostech meteorologie prostě jen nezná) jiný proces, který by mohl takové změny teploty způsobit. Fakta, odporující jeho teorii, buď nezná, nebo je ignoruje.

To ale není chyba ani meteorologů ani klimatologů, ani klimatického systému. Je to chyba čistě jen pana Kravčíka…