Ladislav Metelka: Těžký omyl docenta Pokorného
V článku na Ekolistu Jan Pokorný napsal: „Za slunného dne přichází na metr čtverečný až 1000 W sluneční energie.“ Jinde se ale vyjadřuje ještě konkrétněji: „LN: Často říkáte, kolik je to wattů, svítí-li slunce. Tak kolik? Pokorný: Tisíc wattů na metr čtvereční při jasné obloze od jara do podzimu“. Na hodnotě 1000 W/m2 pak zakládá své další výpočty.
Příkon slunečního záření k povrchu se samozřejmě měří, a to na 19 meteorologických stanicích na území ČR. Není tedy problém prokázat, že docent Pokorný vychází z nesprávných předpokladů. Formuloval totiž to tvrzení o 1000 W/m2 tak, jako by to „od jara do podzimu“ byla nějaká typická hodnota, na které lze postavit výpočty dlouhodobých charakteristik. Není to pravda. Tato hodnota se sice občas vyskytuje, ale jen naprosto výjimečně a rozhodně není typická. Konkrétně za období 2011-2018, se na základě desetiminutových měření na stanicích Doksany, Churáňov, Hradec Králové, Kuchařovice a Mošnov vyskytly intenzity globálního slunečního záření 1000 W/m2 a více v následující části celkové doby:
Tedy intenzita slunečního záření 1000 a více W/m2 je na stanici Doksany detekována v průměru cca 1,8 hodiny, na Churáňově průměrně cca 7 hodin, v Hradci Králové průměrně cca 2,6 hodiny, v Kuchařovicích průměrně cca 4,4 hodiny a v Mošnově průměrně cca 3,5 hodiny - ZA ROK!!! Tedy tvrzení Jana Pokorného „Tisíc wattů na metr čtvereční při jasné obloze od jara do podzimu“ je zjevný nesmysl. Ve skutečnosti je to jen pár hodin v roce.
Průměrné měsíční intenzity se pohybují od cca 30 W/m2 v prosinci po cca 200-250 W/m2 v červnu, roční průměr je na všech uvedených stanicích 130-140 W/m2.
Těžko člověk dojde ke správným závěrům, když vychází z nesprávných předpokladů…
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (197)
Karel Zvářal
23.10.2019 07:24I těch letních 1000 W na M2 je dost na to, aby v krajině zapnuté Temelíny výrazně měnily chod oblačnosti a tím také množství a podobu srážek. A pokud srážky chybí v letním období, tj. při velkém odparu, nelze se divit schnoucím lesům, prázdným korytům řek, studním bez vody.
Takže pro mě to pohádka není, jen zjednodušující a tedy poněkud nepřesná kalkulace, nicméně v kontextu vlivu odlesněné a odzeleněné krajiny s nedozírnými plotnami hlíny postačující k tomu, aby názorně vykreslila příčiny extrémních veder a srážkového deficitu. V nedávné tv reportáži bylo řečeno, že podobný scénář čeká z velké části odlesněnou Amazonii. Z pohledu GO se tamnější změny dozajista projeví i jinde ve světě. A to je ten pokrok...
Jan Šimůnek
23.10.2019 09:08Mimochodem, ty průměry, které uvádíte, zahrnují i noc?
A jaké hodnoty jsou kolem poledne (řekněme od 11:30 do 12:30 místního času)?
Ladislav Metelka
23.10.2019 11:35 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
23.10.2019 13:26 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
23.10.2019 14:10 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.10.2019 06:47 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 09:26 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 12:18 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 18:36 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 19:31 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
26.10.2019 06:59 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
26.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2019 18:48 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
23.10.2019 09:49Jistou nechuť pracovníků ČHMÚ k RNDr. Pokornému jsem zaznamenal také. Vyplývá asi z toho,že ČHMÚ je zastáncem většinového názoru, že růst CO2 je příčinou globálního oteplování.
Doktor Pokorný ale upozorňuje na neprávem opomíjenou úlohu nejdůležitějšího skleníkového plynu-vodní páry - na tvorbu nejen mikroklimatu, ale v návaznosti na globálně narůstající podíl zpevněných povrchů a úbytek lesů, také na jeho podíl na klimatické změně. Té přisuzuje větší význam než emisím CO2.
To je jádro pudla.
--------------
Magazín Dnes č. 27 zveřejnil rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem o největších mýtech o počasí. A v něm si tento klimatolog poněkud volněji hraje s čísly. Jde opět o vliv kysličníku uhličitého na oteplování planety Země.
P. Tolasz argumentuje ve prospěch změny klimatu způsobené lidskou činností (spalováním fosilních paliv) takto:
"Oxid uhličitý je zodpovědný za 10 až 25 % skleníkového efektu, který přízemní vrstvu atmosféry otepluje o 33 stupňů. A to už nejsou zanedbatelná čísla. Je tepleji a to znamená, že se v atmosféře udržuje více vodní páry, která je zodpovědná za 35 až 70 % skleníkového efektu."
Tady mi opět něco „nehraje“. Ke „skleníkovosti“ kysličníku uhličitého se vyjadřuje i tento odkaz: Oxid uhličitý je ve skutečnosti ze všech skleníkových plynů nejméně skleníkový. Infračervené záření absorbují jen dva vibrační mody molekuly CO2 (2396 nm a 4637 nm), přičemž molekula nepatří k silně polárním (čím vyšší polarita, tím větší absorpce IČ záření). Všechny ostatní skleníkové plyny, zejména vodní pára s extrémně polárními molekulami (vibrační mody 3939 nm, 3835 nm, 1648 nm), vykazují pohltivost infračerveného záření mnohem vyšší. Vodní pára a především oblačnost vykazují velice silný »skleníkový efekt« a to jak pro vysokou pohltivost IČ záření, tak i pro její vysokou koncentraci v ovzduší okolo 1 %, tedy 10 000 ppmv.
Budeme-li proto uvažovat o průměrném obsahu vodní páry ve vzduchu na úrovni
10 000 ppm, což odpovídá teplotě vzduchu kolem 10 °C, je obsah vodní páry ve vzduchu pětadvacetkrát vyšší než obsah kysličníku uhličitého. Z tohoto údaje lze odhadnout zcela jiný podíl kysličníku uhličitého na skleníkovém efektu v zemské atmosféře, a to řádově na 2-4 %. Vodní pára je pak zodpovědná nikoliv za 35-70 %, ale 96-98 % skleníkového efektu. Tolasz tedy v souladu s politickým výkladem vlivu kysličníku uhličitého na skleníkový efekt přeceňuje jeho vliv pěti až desetinásobně. Právě takovou argumentaci považuji za poplatnou současné době.
---------------------
převzato z https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-oxid-uhlicity-je-v-tom-nevinne.A190709_221914_p_veda_wag
Nutno podotknout, že oba pánové - Tolasz i Metelka jsou pracovníky státem placeného ČHMÚ , jeden Odbor klimatologie >> Oddělení klimatické změny, druhý pak
Úsek meteorologie a klimatologie >> Solární a ozónová observatoř, Hradec Králové
Karel Zvářal
23.10.2019 10:36 Reaguje na Miroslav VinklerTakže řešíme rovnici o více proměnných, kde o některých zatím víme velmi málo, neb chybí srovnávací vzorek ("původní krajina"). Matematické srážkové modely jsou velmi nepřesné, často slibované deště vůbec nepřijdou. Já třeba za tím vidím jednoznačně lidský faktor: příroda míní a člověk mění-(
Ladislav Metelka
23.10.2019 11:40 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
23.10.2019 12:09 Reaguje na Ladislav MetelkaJá si také vystačil s trojčlenkou a došel k výpočtu, že 13km2 zpevněných ploch vyzáří zjevné teplo srovnatelné s instalovaným výkonem všech elektráren ČEZ v ČR.
Dále, denně se v ČR zabere 17ha půdy pro stavby, t.j. za rok 62km2. Za deset let 620km2. Určitě se nejedná o marginální příspěvek k energetickému obsahu atmosféry nad ČR. (energie vázaná ve vodní páře)
Ladislav Metelka
23.10.2019 14:12 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
23.10.2019 20:25 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
24.10.2019 14:51 Reaguje na Ladislav MetelkaŘekněme, že by se každý člověk postaral o 20m2 bílé plochy, to by bylo snížení množství energie ze Slunce o 1kW na člověka a 7 TW celkem.
Pokud dopadá průměrně 200 MW/km2 Země a Země má plochu 5e8km2, dostaneme 1e5 TW.
To máme téměř 0.1 promile. To je pořád málo, ale cokoliv je dobré.
Takže máte pravdu. Ve městech by to ale klidně mohlo dělat jednotky procent. Mikroklimatu ve městech by to jistě pomohlo, globálně moc nee. Města by mohly být ostrovy chladu.
Karel Zvářal
26.10.2019 15:05 Reaguje na Jiří SvobodaLadislav Metelka
23.10.2019 11:38 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
23.10.2019 12:18 Reaguje na Ladislav MetelkaPouze díky dostatečným družicovým údajům / a ty nemáme dlouho/ pouze v Německu za údobí 2002-2016 bylo zastavěno cca 5400 km2.
např. http://www.stadtklima-stuttgart.de
Pak si vás dovolím požádat, abyste snadno dokázal své tvrzení ,že vysušování kontinentů není příčinou globálních změn.
Postačí mi odkazy na zdroje.
Neméně snadno totiž jiní vědci prokázali výpočtem a analýzou dat, že opak je pravdou.
viz : https://www.bioticregulation.ru
Ladislav Metelka
23.10.2019 14:14 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
23.10.2019 13:31 Reaguje na Ladislav MetelkaA, mimochodem, to, co jste napsal, se dá zcela jistě aplikovat i na ten CO2, a vzít jako realitu, že "boj" proti němu je v principu nesmyslný a zbytečný. A neměl bych s tím problém, protože kdyby celá EU zastavila veškerou produkci CO2, tak by se to v globálním měřítku celé planety nedalo ani změřit.
Ladislav Metelka
23.10.2019 18:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.10.2019 06:51 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 12:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.10.2019 06:50 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
24.10.2019 09:09 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 12:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 18:37 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
26.10.2019 09:31 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2019 18:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.10.2019 11:30 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
27.10.2019 12:29 Reaguje na Jan ŠimůnekLadislav Metelka
27.10.2019 22:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
28.10.2019 08:23 Reaguje na Ladislav MetelkaTady je vhodné uvést,že p.Metelka vede ostrou diskuzi s Ing.Kravčíkem, autorem knihy " Nové vodní paradigma" na níž se podílel m.j. i RNDr.Pokorný.
dostupné zde : http://www.waterparadigm.sk
V čem je problém? Rivalové se nemohou dohodnout na této otázce ,zda omezování výparu vody je příčinou oteplování a klimatických změn v globálním měřítku.
M. tvrdí,že pouze na lokální úrovní,K. tvrdí že i na globální.
Pan Metelka opřel argumentaci o pět tvrzení ,která by vyplývala z pravdivosti těchto tvrzení oponenta :
- K oteplení by nedošlo nad oceánem, ale pouze nad kontinenty
- Oteplení by bylo největší v nejhustěji zalidněných průmyslových a zemědělských
oblastech
- V zimě by tedy oteplování mělo být minimální, v létě daleko větší.
- Omezení výparu by muselo mít za následek snížení obsahu vodní páry ve vzduchu,
tedy snížení specifické vlhkosti vzduchu
- výstupem toku latentního tepla do vyšších vrstev atmosféry by se logicky tyto
vrstvy musely začít ochlazovat
a porovnává je s naměřenými údaji NASA, Climatic Research Unit, University of East Anglia, americké NOAA atd.
Závěrem pak konstatuje, že data jsou v rozporu s logickými dopady tvrzení oponenta a jeho teorie je tedy chybná.
Své úvahy pak končí tímto sdělením :" Ale když stavař, nedotčený fyzikou atmosféry, fušuje do klimatologie, může to dopadnout jen jedním způsobem: zesměšní se a bude působit jako diletant."
Buďme spravedliví a nechme slovo i druhé straně ,Ing.Kravčík :
Podľa mňa sa v teórii globálneho otepľovania spravila chyba. Panicky sme sa sústredili na skleníkový efekt. Paralelne pritom prebieha proces, ktorý je oveľa nebezpečnejší. A tým je vysušovanie krajiny a atmosféry. Zoberme do úvahy malý hydrologický cyklus – ak vysušujeme krajinu, menej vody sa dostáva do atmosféry. Tento ochranný obal sa stenčuje a prehrieva sa zemský povrch. "
Ke změně vlhkosti atmosféry pak uvádí :"Je to hlboké nedorozumenie. V skutočnosti dochádza k dlhodobému poklesu ročných zrážkových úhrnov. Ibaže v letnom období prší viac a mimo leta menej ako v minulosti."
Mě zase zaujalo toto: Globální cirkulace atmosféry též všeobecná cirkulace atmosféry jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním a rotací Země. Na základě toho je Země rozdělena do několika kategorií s převládajícím prouděním, tzv. oblasti a buňky. Samostatně stojí tzv. tryskové proudění vyskytující se ve vysokých výškách.
Pro nás,tedy obyvatelstvo příslušné do mírného severního pásma je určující tzv. Ferrelova buňka.
Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním vlivům.
Ladislav Metelka
23.10.2019 18:40 Reaguje naMiroslav Vinkler
23.10.2019 20:02 Reaguje na Ladislav Metelka------
Mimo soutěž - nostalgicky vzpomínám na TV pořad Jaké bude počasí s doktorem Koubkem ,od poloviny 60. let.
Ten,když řekl Azorská tlaková výše,garantoval teplé a slunné počasí. Naopak,když se zmínil o Biskajské tlakové níži,hledali jsme galoše a pláštěnky. Téměř vždy to vyšlo. Dnes máte superpočítače,datové dálnice,desítky meteodružic a výsledky předpovědí jsou spíše horší.
Což nedávám za vinu vám,ale snižující se stabilitě -předvidatelnosti - atmosferické cirkulace.
Ladislav Metelka
23.10.2019 22:11 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
23.10.2019 19:34 Reaguje naLadislav Metelka
23.10.2019 22:12 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 06:46 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
24.10.2019 06:55 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:10 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
24.10.2019 09:18 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:24 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 09:35 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 09:47 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:52 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 11:26 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
24.10.2019 11:31 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
24.10.2019 11:49 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 11:55 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 11:56 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 11:57 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
24.10.2019 12:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:16 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 12:35 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:00 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
25.10.2019 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaKdo se jen trochu zajímá o námořní objevy, tak ví, že nad tropickými ostrovy, a zejména atoly, se drží mraky, dané odparem vody na ostrově a v prohřátých mělčinách okolo (případně v laguně) a jejím vynesením do vyšších vrstev atmosféry, takže se o ostrově cestovatelé (hlavně námořní) dozvědí už v době, kdy je ještě hluboko pod obzorem. Tento jev využívali Polynésané k objevování nových ostrovů a je to doloženo v jejich slovesnosti.
Ladislav Metelka
25.10.2019 14:00 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
25.10.2019 17:25 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 19:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.10.2019 06:53 Reaguje na Ladislav MetelkaTen vzduch nad Pacifikem především ohřívá vodu, která se více odpařuje. Vy jste nikdy neviděl, jak se ráno tvoří opar ("pára") nad hladinou? Je chladnější než voda a energii si vyměňují, platí to i obráceně. Hledáte vědu v triviálních věcech.
Karel Zvářal
26.10.2019 07:23 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
26.10.2019 18:50 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
29.10.2019 19:02 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:36 Reaguje na Karel Zvářal1. Proč se nejvíce otepluje v oblastech, kde nedochází k vysušování? (konkrétně Arktida)
2. Proč se víc otepluje v zimě než v létě, když zimní výpar je minimální a omezit ho prakticky nelze, letní je větší a omezit ho v principu lze podstatně víc?
Karel Zvářal
24.10.2019 09:44 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 09:53 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 10:04 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 10:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 11:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 11:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:02 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 12:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:22 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
24.10.2019 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 12:59 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:06 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:08 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:22 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:24 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:30 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:48 Reaguje na Ladislav MetelkaJá netvrdím, že výpar vzrostl, to jste napsal Vy. Jen jsem doplnil, z čeho (asi krátkodobě) vzrostl.
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:07 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 14:34 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 14:41 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
24.10.2019 15:17 Reaguje naWang, K. C., R. E. Dickinson, M. Wild, and S. L. Liang, 2010: Evidence for decadal variation in global terrestrial evapotranspiration between 1982 and 2002: 2. Results. J. Geophys. Res. Atmos., 115, D20113.
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:38 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
25.10.2019 18:43 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
26.10.2019 09:34 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2019 18:51 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.10.2019 11:34 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
27.10.2019 12:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.10.2019 15:10 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
27.10.2019 22:37 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
28.10.2019 08:26 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
28.10.2019 16:56 Reaguje na Karel ZvářalJinak nejsevernější osady byly skoro v polovině Grónska.
Miroslav Vinkler
24.10.2019 09:43K panu Metelkovi :
Oproti Slunci vydává Země dlouhovlnné záření. Vlnová délka vydávaná zemským tělesem se pohybuje mezi 4 až 50 μm, tj. převážná část záření Země je realizována v jiných oblastech nežli záření sluneční. Atmosféra má také teplotu vyšší než 0 K, a je proto schopná zemskou radiaci pohlcovat a vydávat svoji vlastní.
Plyny v atmosféře, které jsou schopny dlouhovlnné záření pohlcovat, jsou hlavně vodní pára a oxid uhličitý CO2. Z hlediska bilance jednotlivých toků energie můžeme stanovit, že celková intenzita skleníkového efektu je 33,3 °C, o něž je schopen zemský povrch se ohřát. Kdyby skleníkový efekt nebyl, byla by průměrná teplota (teoreticky) – 18 °C a nikoliv + 15 °C.
21 °C vytváří vodní pára, 8 °C CO2 a zbytek ostatní plyny . Procentuálně 64% vodní pára, 24% CO2.
Výměna energie mezi zemským povrchem a atmosférou probíhá pomocí toku latentního
tepla a termické konvekce a turbulence. Tok latentního tepla je vlastně odebírání energie zemskému povrchu při výparu. V atmosféře je pak tato energie uvolňována při kondenzaci.
Tyto toky jsou hlavním prostředníkem vyrovnávajícím rozdíly mezi energetickou bilancí a regulují navíc skleníkový efekt atmosféry.
Vezmu-li v úvahu, že poměr pevnina/oceány je 1/6 a 70% vzdušné vlhkosti pochází výparem z oceánů, potom se spíše kloním k názoru Ing.Kravčíka.Porovnáme-li podmínky ve stejné zeměpisné šířce nad oceány a kontinenty, dojdeme k
závěru, že mnohem větší hodnotu radiační bilance mají oblasti oceánické než kontinentální. (jinými slovy oceány mají mnohem vyšší význam v rámci radiační bilance, naproti tomu v tepelné bilanci zemský povrch/atmosféra exponenciálně narůstá význam tepla latentního.
Je-li jeho suma energie významně snižována (zábory krajiny zpevněnými plochami) ve prospěch tepla zjevného , celkem logicky plyne,že antropogenní změna fyzikálních vlastností povrchu souše se musí promítnout do změny globální.
Co vy na to pane Metelko?
Karel Zvářal
24.10.2019 09:55 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
24.10.2019 10:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 10:16 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 10:23 Reaguje na Karel ZvářalA nebyla celá "zelená, plná života". Bylo to něco jako step, tekly tam řeky a zelená byla leda v jejich blízkosti. Srážky tam byly velice sezónní...
Jiri Kovalovsky
28.10.2019 12:16 Reaguje na Ladislav MetelkaAncient watercourses and biogeography of the Sahara explain the peopling of the desert
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3021035/
Ladislav Metelka
24.10.2019 10:01 Reaguje na Miroslav Vinkler2. V té vvýměně energie mezi povrchem a atmosférou všichni zapomínají na toky IR záření z atmosféry k povrchu a na IR vyzařování povrchu do atmosféry. Přitom jde o toky větší, než je příkon krátkovlnného slunečního záření nebo toky latentního nebo zjevného tepla.
3. Ano, naprostou většinu povrchu tvoří oceán. na něm k žádnému vysušování nedochází. Ano, oceány mají daleko větší význam než pevnina. Navíc to vysušování pevniny se týká jen velice malého podílu plochy. Nikdo nepopírá vliv land-use na lokální klima, ovšem vliv na globální klima je minimální a řádově menší než vliv skleníkových plynů.
Karel Zvářal
24.10.2019 10:08 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
24.10.2019 11:07 Reaguje na Ladislav MetelkaTaké váš závěr věty je nelogický - de facto tvrdíte, že vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem.
Obecně - plocha ČR cca 78tis. km2, z toho je zastavěno 10%.
Zjevné teplo této plochy pak dosahuje jednotek TW. Pro srovnání - sluneční energie uložená ve všech řekách na Zemi se odhaduje na 9 TW.
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:26 Reaguje na Miroslav VinklerKde, prosím, tvrdím, že "vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem."?
V ČR zastavěno 10%. To ale nemůžete extrapoplovat. Kolik je zastavěno celosvětově? 1%? 3% A kolik je to z celé plochy Země? Desetiny procenta?
Karel Zvářal
24.10.2019 11:41 Reaguje na Ladislav MetelkaZástavba je jen zlomečkem antropogenní krajiny, s vyasfaltovanými komunikacemi, hliněnými latifundiemi, odlesněnými orografickými celky (pastva, dnes jen polopoušť). Toto vše přispívá k oteplování a nepravidelnostem srážek (posunu, resp. i jedno či víceletému vynechání monzunů). Takže jak člověk ovlivňuje klimatizací teplotu v místnosti, ovlivňuje ji ("nechca") i svou rozpínavostí a devastací planety. Ta tenká atmosféra reaguje dosti citlivě.
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:00 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 12:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:04 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 12:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 12:53 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:15 Reaguje na Ladislav MetelkaTeplota je však jedna (vcelku podružná) věc, srážková bilance (vodní režim) druhá, důležitější. A změny pokryvu Země způsobují i změny (úbytek) srážkových poměrů.
UV záření jsem dal do uvozovek, protože spálená kůže večer bolí. V lese se to člověku nestane. Já za stromy (zelená pole) horuji nikoliv kvůli CO2, ale lepšímu vodnímu režimu (malý cyklus).
Karel Zvářal
24.10.2019 13:23 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:30 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 13:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 13:43 Reaguje na Karel ZvářalTřeba toto: Česko průměr 493, Liberecko 566, Ústecko 56 ??
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.10.2019 19:00 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže mám za sebe tentýž závěr, jako prof. Hrbolek pro Mlhu:-)
Ladislav Metelka
24.10.2019 23:17 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
25.10.2019 08:01 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je jako kdybych napsal, že Vás ponořili dvakrát na pár sekund do vody o průměrné teplotě 51°. Ledová voda Vám nijak neublíží, ale vřelou byste už nerozdýchal. Takže podle mne má význam zabývat se extrémy, ty průměry jsou velmi zavádějící.
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:41 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
25.10.2019 13:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2019 18:44 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
26.10.2019 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2019 18:52 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.10.2019 11:36 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
27.10.2019 22:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
29.10.2019 19:03 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.10.2019 23:22 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
31.10.2019 07:45 Reaguje na Ladislav MetelkaJe více vodní páry, je i více vodní páry...
A tohle hrozí při ignorování faktorů, zvyšujících odpar vody. Třeba té "zekologizované" Šumavy.
Miroslav Vinkler
24.10.2019 12:22 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž uvedu,byť obecně, bilanci tepla povrch Země/atmosféra nejevíte zájem předložit důkazy svědčící vašemu názoru.
Oba dva dobře víme, že nemůžeme vyjít ze zjednodušujících předpokladů ,že prostředí je homogenní a izotropní,ale že před sebou máme nesmírně složitý časově proměnný stav řady vzájemně provázaných systémů.
(nelineární dynamické systémy)
Hypotéza, že pouze CO2 vznikající činností člověka je hnacím motorem globální klimatické změny, je dnes většinou přijímána jako správná. Jde však pouze o hypotézu ,která není doložená důkazy v míře, aby mohla být prohlášena za jedině pravdivou.
Další hypotéza- vliv vodní páry + vliv CO2 antropogenního původu je mainstreamem zamlčována, popřípadě bagatelizována. ( a taky není doložena její pravdivost)
Jako fyzik byste mohl vědět, že existují systémy, kde poměrně nevýznamný podnět může vést k destabilizaci stability celku a jeho přeměny buď do jiného vyváženého stavu anebo do stavu trvale neuspořádaného .
Odkazy zajisté znáte a proto je neuvádím.
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:06 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
24.10.2019 13:49 Reaguje na Ladislav MetelkaPojďme na to jinak.
Pracujete v solární a ozónové laboratoři ČHMÚ a data máte po ruce.
Vyčíslete nám ,postačí přibližně, rozdíl mezi energetickou bilancí pevnina/atmosféra
ve dvou případech.
1/ stávající stav
2/ stav kdy neexistují antropogenně ovlivněné plochy na Zemi.
týkající se objemu energie skryté v latentním teplu.
Vyjděme z těchto předpokladů:
Plocha Země = 510 065 285 km2 , plocha oceánů = 361 126 222 km2, plocha souše 148 939 063 km2
Povrchová teplota 13,85 °C
Celková hmotnost zemské atmosféry je 5 × 10exp18 kg, 1 m3 vzduchu má hmotnost kolem 1,23 kg
Povrch Země je tvořen z 5/6 vodní plochou, 1/6 tvoří pevnina. Hydrosféra pokrývá 71 % zemského povrchu (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda).
100 % představuje zářivý výkon směrem k Zemi; 31 % odraz od horních vrstev atmosféry; 17,5 % pohlceno atmosférou; 32,7 % dopadá na oceány; 4,3 % odraz od souše; 14,4 % pohlceno souší (přeměněno na entalpii Země); 0,1 % spotřeba na fotosyntézu.
Povrchové vody oceánu pohlcují sluneční záření (odhadem 100 TW)
Do řek je vkládáno asi 9 TW sluneční energie.
Shodněme se, že zastavěná plocha souše činí 500 000 km2.
Konkrétně vás laskavě žádám o vyčíslení rozdílů energie latentního pevninského tepla (TW) mezi případem 1) a případem 2)
Detaily se nezabývejte, hlavně ať nám neujede řád.
Jste nám svůj odhad ochoten předložit pane Metelko ?
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:26 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
24.10.2019 14:38 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
24.10.2019 14:43 Reaguje na Karel ZvářalVladimir Mertan
24.10.2019 18:53Miroslav Vinkler
24.10.2019 19:24 Reaguje na Vladimir MertanMoc děkuji za odkaz .
Ladislav Metelka
24.10.2019 23:26 Reaguje na Vladimir MertanJirka
27.10.2019 02:52Nikdy jsem to nepočítal (neumím to a ani nemám relevantní hodnoty pro případný výpočet), ale kdysi jsem vedl polemiku s kýmsi docela arogantním ohledně větrných elektráren. Jsem názoru, že podle teorie chaosu, která řídí počasí, každá odchylka od původních hodnot, vytvořených při vzniku naší přírody, má vliv na počasí v následné době. Připomenul bych teorii motýlích křídel, kdy malá změna nyní vede k velké změně v budoucnosti. Tedy každý vytěžený kopec, každá vodní plocha navíc (přehrady, velké rybníky atd.) vnáší do tohoto relativně vyváženého chaosu chaos chybový, a tím se stává původní chaos nevyvážený. Velké vrtule větrných elektráren narušují původní proudění vzduchu (změřeno, vliv má jedna vrtule na mnoho kilometrů prostoru za ní), takže prohřátí půdy se změní, tím se změní proudění vzduchu v této oblasti a tak dále a tak dále, jako by to řekli v té pohádce s Werichem a Burianem... Z tohoto pohledu je otázkou, jak se na tomto dění podílí solární panely, které sice získávají přirozeně dopadající teplo a víc energie z panelů nedostanete, ovšem tato plocha zde nebyla a jak víme, těžké látky více tepla pomalejí absorbují a někdy v noci je zase pomalu vyzařují - opět mávnutí motýlích křídel... Jistě, každá stavba, každá silnice, každý kandelábr nebo vedení vvn něco narušuje, ovšem když to tak vezmeme - odkdy se počasí chová jako blbec?
Každá zde zmiňovaná teorie je svým způsobem pravdivá, ovšem je důležité se oprostit od předsudků a najít toho největšího viníka a řešit ho přednostně. Pokud namítnete, že největším viníkem je člověk, tak toho je třeba řešit v první řadě. Dokonce nějaký titulovaný člověk zcela vážně řekl, že jediné řešení je třetí světová jaderná válka, kdy se lidstvo vymlátí a po několika tisících letech si příroda poradí sama a život na zemi se obnoví bez tohoto sobeckého a arogantního elementu...
Karel Zvářal
27.10.2019 07:13 Reaguje na JirkaAleš Nebáznivý
29.10.2019 09:45 Reaguje na JirkaMiroslav Vinkler
27.10.2019 08:13Zde pouze připomínám, že p.M. odmítá, že by antropogenní změna povrch souše /úbytek přirozených ploch/ mohla ovlivnit globální klima.
Pan Metelka zjevně střelil kozla, když tvrdí něco,co sám dokázat nemůže. (ovšem protistrana také ne)
Jako důkaz svého tvrzení uvádím asi nejlepší dosažitelnou vědeckou studii z r. 2014 "The energy balance over land and oceans: an assessment based on direct observations and CMIP5 climate models" od Martin Wild, Maria Z. Hakuba ,Christoph Schär,...
Autoři shromáždili veškerá dosažitelná data GEBA, udržovaná v ETH Curych, databáze celosvětově měřených energetických toků na zemském povrchu a v současné době obsahuje 2500 stanic s 450 000 měsíčními průměrnými hodnotami různých složek energetické bilance povrchu. Zdaleka nejběžněji měřenou veličinou je dopad slunečního záření na zemský povrch, přičemž řada záznamů sahá až do 50., 60. nebo 70. let. a dále BSRN začala fungovat na počátku 90. let a poskytuje měření záření s nejvyšší dostupnou přesností a vysokým časovým rozlišením 1 min na omezeném počtu míst v různých klimatických zónách. K dnešnímu dni 54 lokalit vystavených různým klimatickým režimům hlásí svá data archivu BSRN v Alfred Wegener Institute (AWI)
A dospěli k tomuto závěru :
" To naznačuje, že se blížíme ke stádiu, kdy si nejsme jistí velikostí energetické bilance v TOA , ale stále více také na povrchu Země.
Značné nejistoty přetrvávají také v rozsahu toků zjevného a latentního tepla a jejich rozdělení na pevninu i oceány. Spolehlivější odhady radiační rovnováhy povrchu země a oceánu mohou vymezit další podmínky na neradiační složky rovnováhy povrchové energie = latentní a zjevné teplo =, a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány."
Řečeno česky, většinový názor říká, že za oteplování může zejména zvyšující se emise CO2 antropogenního původu .
Názor protistrany, že ne CO2,ale zejména vodní pára + CO2 jako důsledek antropogenní činnosti ,pozměňuje klíčové energetické toky ,že dochází k oteplování planety.
Tato studie přiznává, že suma současných vědomostí nestačí k tomu, abychom vůbec chápali jak zjevné a latentní teplo působí na klima , a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány.
celé dostupné zde:https://link.springer.com/article/10.1007/s00382-014-2430-z
Karel Zvářal
27.10.2019 08:30 Reaguje na Miroslav VinklerPoslední odstavec mě jen utvrzuje, že Homo erectus neví, jak naložit s kvantem informací, resp. se v nich ztrácí. A připojím též názorný link, jak se spoustou jevů si nevíme rady, nebo jak teď zní moderní obrat: Neví, jak to UCHO PIT (a pochopit, resp vysvětlit).
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vznik-hurikanu-je-stale-zahalen-tajemstvim-rika-meteorolozka-mikova_1709081915_ber
Ladislav Metelka
27.10.2019 22:41 Reaguje na Miroslav VinklerCo Vy na to?
Jiri Kovalovsky
28.10.2019 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaLidske konani od prumyslove revoluce se sebou nebou neslo spaleni mnozstvi fosilnich paliv a uvolneni nejakeho prislusneho CO2.
Ktery pak ruzne po Zemi putuje, ucastni se deju, ovlivnuje ruzne nelinearni zpetne vazby atd. Ale ze je vyrazne vice stareho C v biomase je nadherne videt treba na nutne korekci pro carbon dating (proste je relativne mene C14 nez by bez prisunu "fosilniho" C s jiz rozpadlym C14 bylo).
Nuze - pokud by se vyse uvedene nestalo (proste myslenkovy experiment), jaky by byl podle Vas rozdil jak v prumerne globalni teplote (vs aktualni stav) tak jake by byly nejvetsi rozdily proti dynamice soucasnemu klimatu? =toto je ciste pro CO2 z fosilnich paliv
A pak stejna otazka pro veskery lidsky vliv, tedy i deforestaci a dalsi ovlivneni krajiny clovekem. =nejen CO2 z fosilnich paliv
A jasne, urcite se to neda tvrde oddelit, ale proste odhad, nazor, nastrel...
Karel Zvářal
28.10.2019 15:07 Reaguje na Jiri KovalovskyMiroslav Vinkler
28.10.2019 17:51 Reaguje na Jiri Kovalovsky----------------
George W. Bush prohlásil: „Chceme redukovat skleníkové plyny… Ale Kjótský protokol je naprosto špatný v základních principech.
---------------
Producent, režisér a dokumentarista Martin Durkin v reakci na film Nepříjemná pravda natočil dokumentární film Velký podvod s globálním oteplováním, který nepopírá globální oteplování, ale zpochybňuje vliv člověka a CO2 na tento jev.
--------------
Archeolog Miroslav Bárta uvádí, že s globálním oteplováním to nebude „tak horké“ a že i ve starověku byla věda dělána na politickou objednávku.
------------
V březnu 2012 protestovalo 50 významných bývalých zaměstnanců NASA proti klima alarmismu NASA. V dopise adresovanému řediteli NASA apelují, aby Goddardův ústav (GISS) do svých prohlášení nezahrnoval vědecky nepodložená tvrzení (jehož zdrojem je vedení GISS, tedy James Hansen), že lidmi vyrobený oxid uhličitý má mít katastrofický dopad na globální změnu klimatu. Tuto hypotézu označují za extrémní názor a upozorňují, že pro stovky známých klimatologů a desítky tisíc dalších vědců jsou taková tvrzení nedůvěryhodná, což podle nich dokazuje nejasnost vědeckého výzkumu v této otázce.
V České republice se mezi nejznámější osobnosti zpochybňující antropogenní vliv na globální oteplování řadí bývalý prezident Václav Klaus.
Své názory vyjádřil mj. v knize Modrá, nikoli zelená planeta. Klimatolog Ladislav Metelka vyjádřil názor, že Klausovy názory nejsou vědecky dostatečně podložené.
------------
Na protest proti široce prosazované myšlence, že člověk vyvolal globální oteplování, zrušil členství v Americké fyzikální společnosti (APS) laureát Nobelovy ceny, norský profesor Ivar Giaever. Dal najevo, že je znechucen tím, že společnost propaguje šíření strachu u veřejnosti. Vědec popírá teorie o globálním oteplování vůbec.
Doslova řekl:
"Globální oteplování se stalo novým náboženstvím. Často slyšíme o tom, kolik vědců jej podporuje. Ale počet není důležitý: důležité je pouze to, zda jsou jejich tvrzení správná. My ve skutečnosti nevíme, jaký je skutečný vliv na globální teplotu. Existují lepší způsoby, jak utratit peníze."
Karel Zvářal
28.10.2019 18:53 Reaguje na Miroslav VinklerNarůstající teploty (spousta rekordů téměř každý měsíc) by měly způsobit zvýšený odpar a tím více srážek. Jenže nic takového se neděje, krajina stále více dezertifikuje (savanizuje). A to je z velké části zásluha člověka (meliorace, pole bez vegetace, asfalt/beton/zástavba). Takže pro mě je oteplování za spoluúčasti největšího devastátora planety, Homo sapiens. Taková menší ekologická katastrofa...
Miroslav Vinkler
29.10.2019 06:15 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
29.10.2019 11:10 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
29.10.2019 16:13 Reaguje na Ladislav MetelkaŽádám pouze o odhad, ne výpočet.
Předpokládejme, že máme 2 Země. (se stejnými parametry oběhu kolem Slunce i příjmem energie od Slunce)
Na první se v r. 1880 zastavil čas= lidé nezastavěli ani metr plochy
Na druhé (naší) je zastavěná plocha odpovídající dnešku.
Jaký je rozdíl v TW mezi :
1) zjevným teplem Tz.= Tz1 - Tz2
2) latentním teplem Tl.= Tl1 - Tl2
u souše těchto Zemí ?
Rozdíl zastavěných ploch je 500 tis. km2, z čehož 3/4 spadají do severního mírného pásu, 1/4 jsou subtropy a rovník.
Myslím, že zadání je určité a jednoduché.
Miroslav Vinkler
4.11.2019 17:40 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž odsouhlasím a zadám jednoduchou úlohu , vyrukujete na mě s tvrzením " max. o desetinu stupně."
Když se dohodneme na jednotkách = W , ohlásíte výsledek O,1 C.
Zkuste ty watty prosím jako rozdíl latentního tepla.
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.10.2019 11:16 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
29.10.2019 11:34 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.10.2019 11:36 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
29.10.2019 11:39 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
29.10.2019 11:39 Reaguje na Karel ZvářalJiri Kovalovsky
30.10.2019 17:30 Reaguje na Ladislav Metelkanejspis shrnuje vysledky ModelE2 z https://pubs.giss.nasa.gov/abs/mi08910y.html
k cemuz je cely paper na
https://pubs.giss.nasa.gov/docs/2014/2014_Miller_mi08910y_corrected.pdf
tam "3.8. Land Use" na strane 455
budi dojem ze hlavne je brano v uvahu albedo, pak je tam toto:
The historical experiments do not include prescribed changes in irrigation that have been subsequently
introduced into ModelE2, and that reduce surface warming by increasing evaporation over agricultural
regions (B. Cook et al., Irrigation as an historical climate forcing, submitted in 2013 to Climate Dynamics).
Tento paper je zde - https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140017639.pdf
a je opravdu o zavlazovani.
Timto nehlasam ze neco nejak je nebo neni, proste to nevim. Zhodnoceni vlivu deforestace a zastaveni ploch nevidim. Zase, treba je jen lokalni a globalne ma vliv nula, nejaky smysl by to i davalo, nevim to. Kdybyste mel k tomu clanek, jaky?
Miroslav Vinkler
30.10.2019 20:18 Reaguje na Jiri KovalovskyPodle Reneho Castra Calazara z OSN se lidstvu podařilo degradovat asi 2 miliardy hektarů půdy po celém světě - jak jejím zneužíváním, deforestací a dalšími faktory.
2 mld ha = 20 mil. km2
Poměry změn latentní/zjevné teplo vztažených k této ploše představují tak obrovskou změnu forem energetických toků souš-atmosféra , že pouze nepříčetná osoba může tvrdit , že se jedná o lokální vliv a nikoli globální.
To nám ovšem p.Metelka :
a) zapřel
b) nebo to neví a vědět nechce
Vede to totiž k logickému závěru, že změna klimatu je způsobena skleníkovými plyny, ale nikoli pouze CO2 ,avšak zejména přehlíženou vodní párou.
Miroslav Vinkler
31.10.2019 15:27 Reaguje naVy mylně vycházíte z předpokladu, že sníží-li se výpar nad pevninou, zůstává výpar na oceány stejný.
A proč by měl ???
Karel Zvářal
1.11.2019 08:35https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/98176/cilek-nebude-jidlo-a-nase-deti-se-budou-mit-hur-nez-my-musime-se-uskromnit-vetsinu-bude-treba-donutit.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu