Ladislav Metelka: Těžký omyl docenta Pokorného
23.10.2019
Příkon slunečního záření k povrchu se samozřejmě měří.
V článku na Ekolistu Jan Pokorný napsal: „Za slunného dne přichází na metr čtverečný až 1000 W sluneční energie.“ Jinde se ale vyjadřuje ještě konkrétněji: „LN: Často říkáte, kolik je to wattů, svítí-li slunce. Tak kolik? Pokorný: Tisíc wattů na metr čtvereční při jasné obloze od jara do podzimu“. Na hodnotě 1000 W/m2 pak zakládá své další výpočty.
Příkon slunečního záření k povrchu se samozřejmě měří, a to na 19 meteorologických stanicích na území ČR. Není tedy problém prokázat, že docent Pokorný vychází z nesprávných předpokladů. Formuloval totiž to tvrzení o 1000 W/m2 tak, jako by to „od jara do podzimu“ byla nějaká typická hodnota, na které lze postavit výpočty dlouhodobých charakteristik. Není to pravda. Tato hodnota se sice občas vyskytuje, ale jen naprosto výjimečně a rozhodně není typická. Konkrétně za období 2011-2018, se na základě desetiminutových měření na stanicích Doksany, Churáňov, Hradec Králové, Kuchařovice a Mošnov vyskytly intenzity globálního slunečního záření 1000 W/m2 a více v následující části celkové doby:
Tedy intenzita slunečního záření 1000 a více W/m2 je na stanici Doksany detekována v průměru cca 1,8 hodiny, na Churáňově průměrně cca 7 hodin, v Hradci Králové průměrně cca 2,6 hodiny, v Kuchařovicích průměrně cca 4,4 hodiny a v Mošnově průměrně cca 3,5 hodiny - ZA ROK!!! Tedy tvrzení Jana Pokorného „Tisíc wattů na metr čtvereční při jasné obloze od jara do podzimu“ je zjevný nesmysl. Ve skutečnosti je to jen pár hodin v roce.
Průměrné měsíční intenzity se pohybují od cca 30 W/m2 v prosinci po cca 200-250 W/m2 v červnu, roční průměr je na všech uvedených stanicích 130-140 W/m2.
Těžko člověk dojde ke správným závěrům, když vychází z nesprávných předpokladů…
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Další články autora |
Ladislav Metelka: O klimatu tvrdí nesmysly i lidé akademicky vzdělaní
Ladislav Metelka: Nepravdivé zdůvodnění studentské stávky za klimaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (197)
Karel Zvářal
23.10.2019 07:24Pohádkou dozajista není, že v posledních dekádách je klima u nás nevídaně rozkolísané: sucha, povodně, vichřice. Nakolik je to "přirozený" jev, či neopominutelný vliv antropocénu, se budou vědci přít asi neustále.
I těch letních 1000 W na M2 je dost na to, aby v krajině zapnuté Temelíny výrazně měnily chod oblačnosti a tím také množství a podobu srážek. A pokud srážky chybí v letním období, tj. při velkém odparu, nelze se divit schnoucím lesům, prázdným korytům řek, studním bez vody.
Takže pro mě to pohádka není, jen zjednodušující a tedy poněkud nepřesná kalkulace, nicméně v kontextu vlivu odlesněné a odzeleněné krajiny s nedozírnými plotnami hlíny postačující k tomu, aby názorně vykreslila příčiny extrémních veder a srážkového deficitu. V nedávné tv reportáži bylo řečeno, že podobný scénář čeká z velké části odlesněnou Amazonii. Z pohledu GO se tamnější změny dozajista projeví i jinde ve světě. A to je ten pokrok...
Odpovědět
I těch letních 1000 W na M2 je dost na to, aby v krajině zapnuté Temelíny výrazně měnily chod oblačnosti a tím také množství a podobu srážek. A pokud srážky chybí v letním období, tj. při velkém odparu, nelze se divit schnoucím lesům, prázdným korytům řek, studním bez vody.
Takže pro mě to pohádka není, jen zjednodušující a tedy poněkud nepřesná kalkulace, nicméně v kontextu vlivu odlesněné a odzeleněné krajiny s nedozírnými plotnami hlíny postačující k tomu, aby názorně vykreslila příčiny extrémních veder a srážkového deficitu. V nedávné tv reportáži bylo řečeno, že podobný scénář čeká z velké části odlesněnou Amazonii. Z pohledu GO se tamnější změny dozajista projeví i jinde ve světě. A to je ten pokrok...
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 09:08Já myslím, že měření termokamerou jasně ukázala rozdíl mezi lesem a "ekologickým" kůrovcovým bezlesím. Bez ohledu na to, kolik W/m2 na ně konkrétně padá.
Mimochodem, ty průměry, které uvádíte, zahrnují i noc?
A jaké hodnoty jsou kolem poledne (řekněme od 11:30 do 12:30 místního času)?
Odpovědět
Mimochodem, ty průměry, které uvádíte, zahrnují i noc?
A jaké hodnoty jsou kolem poledne (řekněme od 11:30 do 12:30 místního času)?
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 11:35 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, průměry zahrnují i noc. Počasí se děje pořád. Polední průměry globálního záření jsou tak asi 120-140 W/m2 v prosinci a 650 až 670 W/m2 v červnu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 13:26 Reaguje na Ladislav MetelkaNo, dobře, ony ty termiky závisí na špičkových teplotách, a ne na průměru den / noc.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 14:10 Reaguje na Jan ŠimůnekTermika závisí na mnoha věcech, nejen na teplotě. Ale vzniká i v noci.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.10.2019 06:47 Reaguje na Ladislav MetelkaVzniká na základ rozdílných teplot nějaké "teplé skvrny" a okolí. Nicméně až na výjimky sopek či průmyslových zón stojí za tímto jevem sluneční energie. Nahrává tomu ještě konfigurace terénu, a ta je na Šumavě tomuto jevu spíš příznivá.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:06 Reaguje na Jan ŠimůnekNe, vzniká při určitém typu vertikálního zvrstvení teploty.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:26 Reaguje na Ladislav MetelkaJenže potřebujete i teplá a studená místa, jinak termiku nezískáte.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 12:18 Reaguje na Jan ŠimůnekPotřebujete labilní teplotní zvrstvení. Toť vše...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 18:36 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud vím, tak učebnicové příklady na termiku jsou studené a teplé plochy. Je jasné, že pod inverzní "dekou" termika buď nevznikne nebo bude mít jen omezený dosah do výšky, ale bez zdroje tepla na úrovni terénu vzniknout dost dobře nemůže.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 19:31 Reaguje na Jan ŠimůnekMůže vzniknout ohřátím přízemních vrstev nebo ochlazením vyšších vrstev
Odpovědět
Karel Zvářal
26.10.2019 06:59 Reaguje na Ladislav MetelkaTermika může vzniknout i ve stabilním prostředí, jako je místnost, viz. známý pokus s kruhově rozstříhaným papírem nad vařičem (zdrojem tepla). V přírodě vzniká zejména ráno prohříváním skal (kolmo k paprskům) čehož využívají supi. Taktéž se termika vytváří nad městem, kdy ptáci rovněž plachtí bez mávání nad ulicemi. Takže termika sama naruší to "labilní"-normální zvrstvení"-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaPak to ovšem bude proudění sice svislé, ale s opačnou orientací, které nás v kontextu této diskuse zase až tak moc nezajímá.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2019 18:48 Reaguje na Jan ŠimůnekTermika jsou výstupné pohyby vzduchu...
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.10.2019 09:49Průměrná hodnota oslunění na Zemi dosahuje v důsledku otáčení Země kolem osy hodnoty asi 342 W/m2.
Jistou nechuť pracovníků ČHMÚ k RNDr. Pokornému jsem zaznamenal také. Vyplývá asi z toho,že ČHMÚ je zastáncem většinového názoru, že růst CO2 je příčinou globálního oteplování.
Doktor Pokorný ale upozorňuje na neprávem opomíjenou úlohu nejdůležitějšího skleníkového plynu-vodní páry - na tvorbu nejen mikroklimatu, ale v návaznosti na globálně narůstající podíl zpevněných povrchů a úbytek lesů, také na jeho podíl na klimatické změně. Té přisuzuje větší význam než emisím CO2.
To je jádro pudla.
--------------
Magazín Dnes č. 27 zveřejnil rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem o největších mýtech o počasí. A v něm si tento klimatolog poněkud volněji hraje s čísly. Jde opět o vliv kysličníku uhličitého na oteplování planety Země.
P. Tolasz argumentuje ve prospěch změny klimatu způsobené lidskou činností (spalováním fosilních paliv) takto:
"Oxid uhličitý je zodpovědný za 10 až 25 % skleníkového efektu, který přízemní vrstvu atmosféry otepluje o 33 stupňů. A to už nejsou zanedbatelná čísla. Je tepleji a to znamená, že se v atmosféře udržuje více vodní páry, která je zodpovědná za 35 až 70 % skleníkového efektu."
Tady mi opět něco „nehraje“. Ke „skleníkovosti“ kysličníku uhličitého se vyjadřuje i tento odkaz: Oxid uhličitý je ve skutečnosti ze všech skleníkových plynů nejméně skleníkový. Infračervené záření absorbují jen dva vibrační mody molekuly CO2 (2396 nm a 4637 nm), přičemž molekula nepatří k silně polárním (čím vyšší polarita, tím větší absorpce IČ záření). Všechny ostatní skleníkové plyny, zejména vodní pára s extrémně polárními molekulami (vibrační mody 3939 nm, 3835 nm, 1648 nm), vykazují pohltivost infračerveného záření mnohem vyšší. Vodní pára a především oblačnost vykazují velice silný »skleníkový efekt« a to jak pro vysokou pohltivost IČ záření, tak i pro její vysokou koncentraci v ovzduší okolo 1 %, tedy 10 000 ppmv.
Budeme-li proto uvažovat o průměrném obsahu vodní páry ve vzduchu na úrovni
10 000 ppm, což odpovídá teplotě vzduchu kolem 10 °C, je obsah vodní páry ve vzduchu pětadvacetkrát vyšší než obsah kysličníku uhličitého. Z tohoto údaje lze odhadnout zcela jiný podíl kysličníku uhličitého na skleníkovém efektu v zemské atmosféře, a to řádově na 2-4 %. Vodní pára je pak zodpovědná nikoliv za 35-70 %, ale 96-98 % skleníkového efektu. Tolasz tedy v souladu s politickým výkladem vlivu kysličníku uhličitého na skleníkový efekt přeceňuje jeho vliv pěti až desetinásobně. Právě takovou argumentaci považuji za poplatnou současné době.
---------------------
převzato z https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-oxid-uhlicity-je-v-tom-nevinne.A190709_221914_p_veda_wag
Nutno podotknout, že oba pánové - Tolasz i Metelka jsou pracovníky státem placeného ČHMÚ , jeden Odbor klimatologie >> Oddělení klimatické změny, druhý pak
Úsek meteorologie a klimatologie >> Solární a ozónová observatoř, Hradec Králové
Odpovědět
Jistou nechuť pracovníků ČHMÚ k RNDr. Pokornému jsem zaznamenal také. Vyplývá asi z toho,že ČHMÚ je zastáncem většinového názoru, že růst CO2 je příčinou globálního oteplování.
Doktor Pokorný ale upozorňuje na neprávem opomíjenou úlohu nejdůležitějšího skleníkového plynu-vodní páry - na tvorbu nejen mikroklimatu, ale v návaznosti na globálně narůstající podíl zpevněných povrchů a úbytek lesů, také na jeho podíl na klimatické změně. Té přisuzuje větší význam než emisím CO2.
To je jádro pudla.
--------------
Magazín Dnes č. 27 zveřejnil rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem o největších mýtech o počasí. A v něm si tento klimatolog poněkud volněji hraje s čísly. Jde opět o vliv kysličníku uhličitého na oteplování planety Země.
P. Tolasz argumentuje ve prospěch změny klimatu způsobené lidskou činností (spalováním fosilních paliv) takto:
"Oxid uhličitý je zodpovědný za 10 až 25 % skleníkového efektu, který přízemní vrstvu atmosféry otepluje o 33 stupňů. A to už nejsou zanedbatelná čísla. Je tepleji a to znamená, že se v atmosféře udržuje více vodní páry, která je zodpovědná za 35 až 70 % skleníkového efektu."
Tady mi opět něco „nehraje“. Ke „skleníkovosti“ kysličníku uhličitého se vyjadřuje i tento odkaz: Oxid uhličitý je ve skutečnosti ze všech skleníkových plynů nejméně skleníkový. Infračervené záření absorbují jen dva vibrační mody molekuly CO2 (2396 nm a 4637 nm), přičemž molekula nepatří k silně polárním (čím vyšší polarita, tím větší absorpce IČ záření). Všechny ostatní skleníkové plyny, zejména vodní pára s extrémně polárními molekulami (vibrační mody 3939 nm, 3835 nm, 1648 nm), vykazují pohltivost infračerveného záření mnohem vyšší. Vodní pára a především oblačnost vykazují velice silný »skleníkový efekt« a to jak pro vysokou pohltivost IČ záření, tak i pro její vysokou koncentraci v ovzduší okolo 1 %, tedy 10 000 ppmv.
Budeme-li proto uvažovat o průměrném obsahu vodní páry ve vzduchu na úrovni
10 000 ppm, což odpovídá teplotě vzduchu kolem 10 °C, je obsah vodní páry ve vzduchu pětadvacetkrát vyšší než obsah kysličníku uhličitého. Z tohoto údaje lze odhadnout zcela jiný podíl kysličníku uhličitého na skleníkovém efektu v zemské atmosféře, a to řádově na 2-4 %. Vodní pára je pak zodpovědná nikoliv za 35-70 %, ale 96-98 % skleníkového efektu. Tolasz tedy v souladu s politickým výkladem vlivu kysličníku uhličitého na skleníkový efekt přeceňuje jeho vliv pěti až desetinásobně. Právě takovou argumentaci považuji za poplatnou současné době.
---------------------
převzato z https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-oxid-uhlicity-je-v-tom-nevinne.A190709_221914_p_veda_wag
Nutno podotknout, že oba pánové - Tolasz i Metelka jsou pracovníky státem placeného ČHMÚ , jeden Odbor klimatologie >> Oddělení klimatické změny, druhý pak
Úsek meteorologie a klimatologie >> Solární a ozónová observatoř, Hradec Králové
Karel Zvářal
23.10.2019 10:36 Reaguje na Miroslav VinklerNezapomínejme prosím, že oteplování je způsobeno nejen množstvím CO2 ve vzduchu, ale i prostým prohříváním zemského povrchu: les vs. asfalt/beton/hliněné pláně... (pro měšťáky viz. termokamera) Horký vzduch má vliv na tvorbu oblačnosti a četnost či místo ne/vypršení srážek.
Takže řešíme rovnici o více proměnných, kde o některých zatím víme velmi málo, neb chybí srovnávací vzorek ("původní krajina"). Matematické srážkové modely jsou velmi nepřesné, často slibované deště vůbec nepřijdou. Já třeba za tím vidím jednoznačně lidský faktor: příroda míní a člověk mění-(
Odpovědět
Takže řešíme rovnici o více proměnných, kde o některých zatím víme velmi málo, neb chybí srovnávací vzorek ("původní krajina"). Matematické srážkové modely jsou velmi nepřesné, často slibované deště vůbec nepřijdou. Já třeba za tím vidím jednoznačně lidský faktor: příroda míní a člověk mění-(
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 11:40 Reaguje na Karel ZvářalAno, je to složité. Ale doc.Pokorný vystačí prakticky s trojčlenkou. Je zajímavé že při tom ignoruje energetický zdroj, který je v průměru ještě významnější než globální sluneční záření.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.10.2019 12:09 Reaguje na Ladislav MetelkaDoktor Pokorný si musel vystačit s trojčlenkou, protože pokud by chtěl problém popsat detailně a komplexně nikdo by to nečetl=stovky stran.
Já si také vystačil s trojčlenkou a došel k výpočtu, že 13km2 zpevněných ploch vyzáří zjevné teplo srovnatelné s instalovaným výkonem všech elektráren ČEZ v ČR.
Dále, denně se v ČR zabere 17ha půdy pro stavby, t.j. za rok 62km2. Za deset let 620km2. Určitě se nejedná o marginální příspěvek k energetickému obsahu atmosféry nad ČR. (energie vázaná ve vodní páře)
Odpovědět
Já si také vystačil s trojčlenkou a došel k výpočtu, že 13km2 zpevněných ploch vyzáří zjevné teplo srovnatelné s instalovaným výkonem všech elektráren ČEZ v ČR.
Dále, denně se v ČR zabere 17ha půdy pro stavby, t.j. za rok 62km2. Za deset let 620km2. Určitě se nejedná o marginální příspěvek k energetickému obsahu atmosféry nad ČR. (energie vázaná ve vodní páře)
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 14:12 Reaguje na Miroslav VinklerDocent Pokorný si musí vystačit s trojčlenkou, protože detailní a komplexní popis by jen těžko zvládli.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.10.2019 20:25 Reaguje na Miroslav VinklerPokud by ty stavby měly bílé střechy a voda z nich by se zasakovala ve prospěch stromů mezi zástavbou, byl by to slušný přínos ve prospěch klimatu!
Odpovědět
LM
JS
Jiří Svoboda
24.10.2019 14:51 Reaguje na Ladislav MetelkaAle když by byly všechny střechy na světě bílé, pak snad i klimatu. Pokud by šlo takto vrátit do vesmíru jednotky promile slunečního záření, jistě by to přínos mělo. A v postatě by to nic nestálo.
Řekněme, že by se každý člověk postaral o 20m2 bílé plochy, to by bylo snížení množství energie ze Slunce o 1kW na člověka a 7 TW celkem.
Pokud dopadá průměrně 200 MW/km2 Země a Země má plochu 5e8km2, dostaneme 1e5 TW.
To máme téměř 0.1 promile. To je pořád málo, ale cokoliv je dobré.
Takže máte pravdu. Ve městech by to ale klidně mohlo dělat jednotky procent. Mikroklimatu ve městech by to jistě pomohlo, globálně moc nee. Města by mohly být ostrovy chladu.
Odpovědět
Řekněme, že by se každý člověk postaral o 20m2 bílé plochy, to by bylo snížení množství energie ze Slunce o 1kW na člověka a 7 TW celkem.
Pokud dopadá průměrně 200 MW/km2 Země a Země má plochu 5e8km2, dostaneme 1e5 TW.
To máme téměř 0.1 promile. To je pořád málo, ale cokoliv je dobré.
Takže máte pravdu. Ve městech by to ale klidně mohlo dělat jednotky procent. Mikroklimatu ve městech by to jistě pomohlo, globálně moc nee. Města by mohly být ostrovy chladu.
Karel Zvářal
26.10.2019 15:05 Reaguje na Jiří SvobodaTo byste musel mít bílé nejen střechy, ale i stěny. Dnešní sklobetonová džungle je všechno jiné, než zdroj chladu. To je trojrozměrný zdroj tepla, daleko větší, než mnou i jinými kritizované hliněné pláně.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 11:38 Reaguje na Miroslav VinklerNikdo nepopírá roli vodní páry, ale její množství globálně nedokážeme ovlivnit. Že vysušování kontinentů není příčinou globálních změn teploty lze snadno dokázat. Zadržování vody v krajině je dobré LOKÁLNÍ a ADAPTAČNÍ opatření. Nikoli globální.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.10.2019 12:18 Reaguje na Ladislav MetelkaOtázka zní , zda dostatečný počet lokalit může ovlivnit globální stav.
Pouze díky dostatečným družicovým údajům / a ty nemáme dlouho/ pouze v Německu za údobí 2002-2016 bylo zastavěno cca 5400 km2.
např. http://www.stadtklima-stuttgart.de
Pak si vás dovolím požádat, abyste snadno dokázal své tvrzení ,že vysušování kontinentů není příčinou globálních změn.
Postačí mi odkazy na zdroje.
Neméně snadno totiž jiní vědci prokázali výpočtem a analýzou dat, že opak je pravdou.
viz : https://www.bioticregulation.ru
Odpovědět
Pouze díky dostatečným družicovým údajům / a ty nemáme dlouho/ pouze v Německu za údobí 2002-2016 bylo zastavěno cca 5400 km2.
např. http://www.stadtklima-stuttgart.de
Pak si vás dovolím požádat, abyste snadno dokázal své tvrzení ,že vysušování kontinentů není příčinou globálních změn.
Postačí mi odkazy na zdroje.
Neméně snadno totiž jiní vědci prokázali výpočtem a analýzou dat, že opak je pravdou.
viz : https://www.bioticregulation.ru
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 14:14 Reaguje na Miroslav VinklerJe tu několik věcí, kde jsou případné důsledky vysušování kontinentů v rozporu s měřením. Sepsal jsem to na https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.10.2019 13:31 Reaguje na Ladislav MetelkaJistěže to, co se děje globálně, je jen součet toho, co se děje lokálně na mnoha místech.
A, mimochodem, to, co jste napsal, se dá zcela jistě aplikovat i na ten CO2, a vzít jako realitu, že "boj" proti němu je v principu nesmyslný a zbytečný. A neměl bych s tím problém, protože kdyby celá EU zastavila veškerou produkci CO2, tak by se to v globálním měřítku celé planety nedalo ani změřit.
Odpovědět
A, mimochodem, to, co jste napsal, se dá zcela jistě aplikovat i na ten CO2, a vzít jako realitu, že "boj" proti němu je v principu nesmyslný a zbytečný. A neměl bych s tím problém, protože kdyby celá EU zastavila veškerou produkci CO2, tak by se to v globálním měřítku celé planety nedalo ani změřit.
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 18:39 Reaguje na Jan ŠimůnekLokální je to jedině z hlediska zdrojů. Ano, zdroje CO2 a dalších skleníkových plynů jsou lokální, globálně ale zvýšily jejich koncentraci v atmosféře a to jejich fyzikální působení na klimatický systém je tedy také globální.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.10.2019 06:51 Reaguje na Ladislav MetelkaJenže to samé platí i pro jakékoli teplo dodané do atmosféry. Tedy i např. pro šumavské ekologické bezlesí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:08 Reaguje na Jan ŠimůnekNikoli. Vliv CO2 a dalších skleníkových plynů se projevuje na celé Zemi, ve dne i v noci. V tom šumavském "bezlesí" máte sice ve dne o něco tepleji než v lese, v noci je tam ale naopak chladněji.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaA jaký je rovnovážný stav oproti normálnímu lesu? Obávám se, že spíš to bude celkově teplejší.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 12:19 Reaguje na Jan ŠimůnekZáleží na tom, jak to změní tok latentního tepla a infračervené vyzařování z povrchu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.10.2019 06:50 Reaguje na Miroslav VinklerI na Wikipedii se uvádí vliv CO2 na úrovni necelých deset procent. Z toho vliv antropogenního CO2 je jen zlomek, protože ten efekt roste v závislosti na koncentraci plynu podle logaritmické křivky.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:09 Reaguje na Jan ŠimůnekJistě, ale to platí pro všechny skleníkové plyny, navíc vliv CO2 je zesilován působením vodní páry.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže ta vodní pára najednou nějaký vliv má, že?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 12:20 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, ale množství vodní páry je důsledkem stavu atmosféry a člověk ho dlouhodobě a globálně změnit nedokáže.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 18:37 Reaguje na Ladislav MetelkaV momentě, kdy do atmosféry dostáváme páru z velkých ploch, upravených tak, že se extrémně (proti přírodním podmínkám) zahřívají, tak to nějaký vliv mít musí.
Odpovědět
LM
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2019 09:31 Reaguje na Ladislav MetelkaVšechny plochy, které se zahřívají a odpařují. Od ryze umělých povrchů, které jsou pár minut po dešti suché, a nejen odtokem, až po degradované biotopy, jako jsou kůrovcem ekologicky zničené lesy v NP Šumava a v mnoha dalších lokalitách.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2019 18:49 Reaguje na Jan ŠimůnekAle ty vliv mají, to nikdo nepopírá. Lokální vliv je tam jasný...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
27.10.2019 11:30 Reaguje na Ladislav MetelkaJenže ta voda se dostane do atmosféry jako celku. Vtipné srovnání: Povolíme plavajícím močit jen v jednom koutě bazénu.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.10.2019 12:29 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku, bodujete!-) Lépe bych Brownův pohyb nevysvětlil. Tak se mění lokální na globální.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
27.10.2019 22:33 Reaguje na Karel ZvářalOvšem pak jde o to, zda ty lokální vlivy dovedou kvantitativně vyvolat i příslušný vliv globální.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.10.2019 08:23 Reaguje na Ladislav MetelkaZa lokální zdroj, který ovlivní klima na Zemi, lze považovat supervulkány (ochlazení). Zdroje oteplování nejsou tak jednoznačně hmatatelné, přesto působí.
Odpovědět
23.10.2019 18:28
Dal jsem na pana Metelku a prošel jím uváděné zdůvodnění,proč "není globální oteplování důsledkem vysušování kontinentů."
Tady je vhodné uvést,že p.Metelka vede ostrou diskuzi s Ing.Kravčíkem, autorem knihy " Nové vodní paradigma" na níž se podílel m.j. i RNDr.Pokorný.
dostupné zde : http://www.waterparadigm.sk
V čem je problém? Rivalové se nemohou dohodnout na této otázce ,zda omezování výparu vody je příčinou oteplování a klimatických změn v globálním měřítku.
M. tvrdí,že pouze na lokální úrovní,K. tvrdí že i na globální.
Pan Metelka opřel argumentaci o pět tvrzení ,která by vyplývala z pravdivosti těchto tvrzení oponenta :
- K oteplení by nedošlo nad oceánem, ale pouze nad kontinenty
- Oteplení by bylo největší v nejhustěji zalidněných průmyslových a zemědělských
oblastech
- V zimě by tedy oteplování mělo být minimální, v létě daleko větší.
- Omezení výparu by muselo mít za následek snížení obsahu vodní páry ve vzduchu,
tedy snížení specifické vlhkosti vzduchu
- výstupem toku latentního tepla do vyšších vrstev atmosféry by se logicky tyto
vrstvy musely začít ochlazovat
a porovnává je s naměřenými údaji NASA, Climatic Research Unit, University of East Anglia, americké NOAA atd.
Závěrem pak konstatuje, že data jsou v rozporu s logickými dopady tvrzení oponenta a jeho teorie je tedy chybná.
Své úvahy pak končí tímto sdělením :" Ale když stavař, nedotčený fyzikou atmosféry, fušuje do klimatologie, může to dopadnout jen jedním způsobem: zesměšní se a bude působit jako diletant."
Buďme spravedliví a nechme slovo i druhé straně ,Ing.Kravčík :
Podľa mňa sa v teórii globálneho otepľovania spravila chyba. Panicky sme sa sústredili na skleníkový efekt. Paralelne pritom prebieha proces, ktorý je oveľa nebezpečnejší. A tým je vysušovanie krajiny a atmosféry. Zoberme do úvahy malý hydrologický cyklus – ak vysušujeme krajinu, menej vody sa dostáva do atmosféry. Tento ochranný obal sa stenčuje a prehrieva sa zemský povrch. "
Ke změně vlhkosti atmosféry pak uvádí :"Je to hlboké nedorozumenie. V skutočnosti dochádza k dlhodobému poklesu ročných zrážkových úhrnov. Ibaže v letnom období prší viac a mimo leta menej ako v minulosti."
Mě zase zaujalo toto: Globální cirkulace atmosféry též všeobecná cirkulace atmosféry jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním a rotací Země. Na základě toho je Země rozdělena do několika kategorií s převládajícím prouděním, tzv. oblasti a buňky. Samostatně stojí tzv. tryskové proudění vyskytující se ve vysokých výškách.
Pro nás,tedy obyvatelstvo příslušné do mírného severního pásma je určující tzv. Ferrelova buňka.
Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním vlivům.
Odpovědět
Tady je vhodné uvést,že p.Metelka vede ostrou diskuzi s Ing.Kravčíkem, autorem knihy " Nové vodní paradigma" na níž se podílel m.j. i RNDr.Pokorný.
dostupné zde : http://www.waterparadigm.sk
V čem je problém? Rivalové se nemohou dohodnout na této otázce ,zda omezování výparu vody je příčinou oteplování a klimatických změn v globálním měřítku.
M. tvrdí,že pouze na lokální úrovní,K. tvrdí že i na globální.
Pan Metelka opřel argumentaci o pět tvrzení ,která by vyplývala z pravdivosti těchto tvrzení oponenta :
- K oteplení by nedošlo nad oceánem, ale pouze nad kontinenty
- Oteplení by bylo největší v nejhustěji zalidněných průmyslových a zemědělských
oblastech
- V zimě by tedy oteplování mělo být minimální, v létě daleko větší.
- Omezení výparu by muselo mít za následek snížení obsahu vodní páry ve vzduchu,
tedy snížení specifické vlhkosti vzduchu
- výstupem toku latentního tepla do vyšších vrstev atmosféry by se logicky tyto
vrstvy musely začít ochlazovat
a porovnává je s naměřenými údaji NASA, Climatic Research Unit, University of East Anglia, americké NOAA atd.
Závěrem pak konstatuje, že data jsou v rozporu s logickými dopady tvrzení oponenta a jeho teorie je tedy chybná.
Své úvahy pak končí tímto sdělením :" Ale když stavař, nedotčený fyzikou atmosféry, fušuje do klimatologie, může to dopadnout jen jedním způsobem: zesměšní se a bude působit jako diletant."
Buďme spravedliví a nechme slovo i druhé straně ,Ing.Kravčík :
Podľa mňa sa v teórii globálneho otepľovania spravila chyba. Panicky sme sa sústredili na skleníkový efekt. Paralelne pritom prebieha proces, ktorý je oveľa nebezpečnejší. A tým je vysušovanie krajiny a atmosféry. Zoberme do úvahy malý hydrologický cyklus – ak vysušujeme krajinu, menej vody sa dostáva do atmosféry. Tento ochranný obal sa stenčuje a prehrieva sa zemský povrch. "
Ke změně vlhkosti atmosféry pak uvádí :"Je to hlboké nedorozumenie. V skutočnosti dochádza k dlhodobému poklesu ročných zrážkových úhrnov. Ibaže v letnom období prší viac a mimo leta menej ako v minulosti."
Mě zase zaujalo toto: Globální cirkulace atmosféry též všeobecná cirkulace atmosféry jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním a rotací Země. Na základě toho je Země rozdělena do několika kategorií s převládajícím prouděním, tzv. oblasti a buňky. Samostatně stojí tzv. tryskové proudění vyskytující se ve vysokých výškách.
Pro nás,tedy obyvatelstvo příslušné do mírného severního pásma je určující tzv. Ferrelova buňka.
Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním vlivům.
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 18:40 Reaguje naVšimněte si, že Kravčík na podporu svých tvrzení nedává ani jeden důkaz.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.10.2019 20:02 Reaguje na Ladislav MetelkaA nemohli byste se alespoň shodnout na tezi, že v severním mírném pásmu (kam spadá EU + USA ) může mít suma antropogenních lokálních vlivů nezanedbatelný vliv na toto proudění ? A tedy i na tvorbu klimatu?
------
Mimo soutěž - nostalgicky vzpomínám na TV pořad Jaké bude počasí s doktorem Koubkem ,od poloviny 60. let.
Ten,když řekl Azorská tlaková výše,garantoval teplé a slunné počasí. Naopak,když se zmínil o Biskajské tlakové níži,hledali jsme galoše a pláštěnky. Téměř vždy to vyšlo. Dnes máte superpočítače,datové dálnice,desítky meteodružic a výsledky předpovědí jsou spíše horší.
Což nedávám za vinu vám,ale snižující se stabilitě -předvidatelnosti - atmosferické cirkulace.
Odpovědět
------
Mimo soutěž - nostalgicky vzpomínám na TV pořad Jaké bude počasí s doktorem Koubkem ,od poloviny 60. let.
Ten,když řekl Azorská tlaková výše,garantoval teplé a slunné počasí. Naopak,když se zmínil o Biskajské tlakové níži,hledali jsme galoše a pláštěnky. Téměř vždy to vyšlo. Dnes máte superpočítače,datové dálnice,desítky meteodružic a výsledky předpovědí jsou spíše horší.
Což nedávám za vinu vám,ale snižující se stabilitě -předvidatelnosti - atmosferické cirkulace.
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 22:11 Reaguje na Miroslav VinklerPřesto úspěšnost předpovědi počasí (vyhodnocovaná stále stejnou metodou) roste...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.10.2019 19:34 Reaguje naNo nevím, nejsem ani amatérský klimatolog, ale hned to první z pěti opotvrzení by značilo, že teplo v bytě bude jen nad radiátorem (neb stoupá vzhůru, že), ale ono se to projeví mrška v celém bytě, což je průtěr... njn, cirkulace vzduchu, vlastivěda... takže zde bych se spíše přiklonil k p. K. (P.S. jaký důkaz by měl dát k tomuto triviálnímu fyzikálnímu jevu?)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2019 22:12 Reaguje na Karel ZvářalPak by ale oteplování nad oceánem mělo být největší na "návětrné" straně a nejmenší na "závětrné" straně. Což není.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 06:46 Reaguje na Ladislav MetelkaA co se děje při bezvětří, příp. změnách směru větru, o tom jste nepřemýšlel?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.10.2019 06:55 Reaguje na Ladislav MetelkaTo bych spíš považoval za chybu měření. Když jde z kontinentu horký vzduch nad oceán, tak se to nějak teplotně projevit musí (byť asi ne u hladiny vody).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:10 Reaguje na Jan ŠimůnekPardon, ale chcete měření posuzovat podle nějakého předem existujícího názoru? Není to ve skutečnosti obráceně?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 09:18 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, na to jsem se chtěl zeptat já vás (Kdo to říká, toho se to týká). Atmosféra je jen jedna, ani závětrná, ani návětrná. Asi každý zná putování RA mraku z Černobylu. To nebyla přímka, ale klikatice, kterou by asi žádný model předem nespočítal. Přesně tak dochází k mísení vzdušných mas, jednou je to z Afriky, jindy z Arktidy. Vítězí převažující masy vzduchu, kteréžto vznikají vlivem člověka: nad městy, obnaženou půdou, potažmo rozšiřujícími se pouštěmi a savanami.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:24 Reaguje na Karel ZvářalVíte, existují tzv. reanalýzy, na jejichž základě se dá velice dobře a detailně zrekonstruovat vývoj počasí v minulosti (dnes někdy od roku 1900). Takhle lze spočítat i zpětné trajektorie různého znečištění a vystopovat jejich zdroje. A lze takhle taky spočítat, jestli teplotní trendy nad oceánem jsou spojené a) s advekcí teplého vzduchu z kontinrntu nebo b) jestli to oteplování má původ přímo nad oceánem. Jasně se ukazuje, že b) je správně...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 09:35 Reaguje na Ladislav MetelkaTo bych si nebyl tak jistý. Existuje i zde něco jako zpětná vazba, zákon akce a reakce, či zákon o zachování energie. Moře a kontinenty jsou spojité nádoby, proto dílčí změny se projevují na obou sledovaných složkách biosféry, někde možná méně a se spožděním, jinde je tomu obráceně.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:37 Reaguje na Karel ZvářalAno, ale oteplení z kontinentu by se na oceánu projevilo určitým typickým způsobem. Něco takového ale naměřeno nebylo...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 09:47 Reaguje na Ladislav MetelkaCo třeba změna trajektorie Golfského proudu, který už údajně končí dříve, a to má na pevninské klima dosti výrazný vliv.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:52 Reaguje na Karel ZvářalGolfský proud má velkou variabilitu. Je otázka, která změna je součástí té variability a která už znamená nějaký trend. V tom moc jasno není.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 11:26 Reaguje na Ladislav Metelka:-)) To myslíte vážně? Síla hurikánů z posledního/ch desetiletí vypovídá o něčem jiném. El Ňiňo, jestli vám to něco říká... Ta voda bere energii odkud, sama ze sebe??
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 11:31 Reaguje na Karel ZvářalPardon, to jsem připojoval k vaším 9,37.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:49 Reaguje na Karel ZvářalAno, to jsou věci, související s ohřevem oceánu. A El Nino je přirozený jev, ale může v souvislosti s oteplováním měnit své chování. To ale nic neříká nic o tom, jestli to oteplení vzniká nad oceánem nebo jestli je transportováno z pevniny.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 11:55 Reaguje na Ladislav MetelkaO těch dvou posledních řádcích je právě jádro sporu. Souhlasím s tezí, že GO má samourychlující tendenci vlivem zejména odtávání ledovců, plus následné změny mořských proudů.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:56 Reaguje na Karel ZvářalO tom není spor, to je celkem jasné.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 11:57 Reaguje na Karel ZvářalA není to buď a nebo, ale platí obojí, více však z přehřáté pevniny.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:01 Reaguje na Karel ZvářalNe, opravdu ne... Vy někde vidíte na mapách oteplování ty toky tepla z pevniny?
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
24.10.2019 12:16 Reaguje na Ladislav MetelkaDochází k vzájemnému ovlivňování. Já do map nekoukám, vystačím si se selským rozumem a dobrým vzděláním. Ta voda se sama neohřívá, něco jde z geotermální, většina z pevniny, značně poznamenané Homo erectus.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:35 Reaguje na Karel ZvářalA co že by se vlivem skleníkových plynů ohříval vzduch nad vodou a od něj voda?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:00 Reaguje na Ladislav MetelkaVoda se ohřívá přímo (především) sluncem, to ví každý, kdo se koupal ve vodní nádrži. Nahoře teplejší, níž chladnější. Ale kromě slunce se spoluúčastní i vzduch, tak jako se voda ohřeje, zchládne či rozpustí led doma, mimo vliv slunce.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaVážený pane, každý, kdo trochu přičichl k problematice námořnictví, tak ví, že za slunečného dne vane vítr z moře k pevnině (nebo ostrovu) a v noci je to naopak. Tento jev využívají lidé od časů, kdy vymysleli plachetní lodě a najdete ho popsán v kdejaké příručce o plachtění na moři.
Kdo se jen trochu zajímá o námořní objevy, tak ví, že nad tropickými ostrovy, a zejména atoly, se drží mraky, dané odparem vody na ostrově a v prohřátých mělčinách okolo (případně v laguně) a jejím vynesením do vyšších vrstev atmosféry, takže se o ostrově cestovatelé (hlavně námořní) dozvědí už v době, kdy je ještě hluboko pod obzorem. Tento jev využívali Polynésané k objevování nových ostrovů a je to doloženo v jejich slovesnosti.
Odpovědět
Kdo se jen trochu zajímá o námořní objevy, tak ví, že nad tropickými ostrovy, a zejména atoly, se drží mraky, dané odparem vody na ostrově a v prohřátých mělčinách okolo (případně v laguně) a jejím vynesením do vyšších vrstev atmosféry, takže se o ostrově cestovatelé (hlavně námořní) dozvědí už v době, kdy je ještě hluboko pod obzorem. Tento jev využívali Polynésané k objevování nových ostrovů a je to doloženo v jejich slovesnosti.
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 14:00 Reaguje na Jan ŠimůnekPevninská a mořská bríza, nic nového. Dosah několik kilometrů od pobřeží. Advekce teplého vzduchu z kontinentu by se ale musela projevit ve vzdálenostech mnoha tisíců kilometrů od pobřeží, abyste takhle vysvětlil třeba oteplování v centrálním Pacifiku...
Odpovědět
Karel Zvářal
25.10.2019 17:25 Reaguje na Ladislav MetelkaMořské proudy, vzdušné, příliv-odliv - to vše v součtu působí i tam, kde přímo to antropogenní působení nesahá. Prostě přenos energie, tak jako schládne káva o ohřívá vzduch. Těžko někdo v centrálním Pacifiku přikládá pod kotlem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 19:33 Reaguje na Karel ZvářalPokud by tam bylo teplo transportováno vodou, pak by oteplení vody mělo být větší než oteplení vzduchu nad ní... Není...
Odpovědět
Karel Zvářal
26.10.2019 06:53 Reaguje na Ladislav MetelkaVy z toho děláte kovbojku! Prostě se otepluje, a že to někomu neštymuje do krámu či do vzorečků, na to se dá říct jen: bohužel!
Ten vzduch nad Pacifikem především ohřívá vodu, která se více odpařuje. Vy jste nikdy neviděl, jak se ráno tvoří opar ("pára") nad hladinou? Je chladnější než voda a energii si vyměňují, platí to i obráceně. Hledáte vědu v triviálních věcech.
Odpovědět
Ten vzduch nad Pacifikem především ohřívá vodu, která se více odpařuje. Vy jste nikdy neviděl, jak se ráno tvoří opar ("pára") nad hladinou? Je chladnější než voda a energii si vyměňují, platí to i obráceně. Hledáte vědu v triviálních věcech.
Karel Zvářal
26.10.2019 07:23 Reaguje na Karel ZvářalVe sklenici s vodou o stejné teplotě jako je v místnosti, dochází k odparu. Když teplotu v místnosti zvýšíte, odpar se zrychlí. To je věda, co?!
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2019 18:50 Reaguje na Karel ZvářalAjak je to v tom Pacifiku? Vzduch ohřívá vodu nebo voda ohřívá vzduch?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.10.2019 19:02 Reaguje na Ladislav MetelkaA není to třeba tak, že by zvýšená vlhkost vzduchu snížila odpar, a tím i chlazení vody?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:36 Reaguje na Karel ZvářalDám Vám k přemýšlení ještě další dvě "záhady" Kravčíkovy teorie:
1. Proč se nejvíce otepluje v oblastech, kde nedochází k vysušování? (konkrétně Arktida)
2. Proč se víc otepluje v zimě než v létě, když zimní výpar je minimální a omezit ho prakticky nelze, letní je větší a omezit ho v principu lze podstatně víc?
Odpovědět
1. Proč se nejvíce otepluje v oblastech, kde nedochází k vysušování? (konkrétně Arktida)
2. Proč se víc otepluje v zimě než v létě, když zimní výpar je minimální a omezit ho prakticky nelze, letní je větší a omezit ho v principu lze podstatně víc?
Karel Zvářal
24.10.2019 09:44 Reaguje na Ladislav MetelkaNemám ambice si hrát na Nejvyššího, ani nemám křišťál v ruce. Oteplování je fakt, který stěží dokážete popřít. Otázkou je, proč se tak děje, a to i v místech, kde k tomu není logický důvod. Logika je sice dobrá disciplína, ale určitě znáte slovo paradox. Prostě některé jevy vysvětlit přesně nedokážeme, a to je právě na vědě krásné, že se k cíli blíží často pozvolna, resp. do dlouhých rozepřích.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 09:53 Reaguje na Karel ZvářalVíte, ona je v tom hlavně fyzika. A v principu ne moc složitá....
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 10:04 Reaguje na Ladislav MetelkaArktida díky GO ztrácí sníh, čímž vystavuje odkrytou pevninu slunci, proto se i více otepluje v létě.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 10:20 Reaguje na Karel ZvářalOtepluje se ale i v době arktické noci...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 11:21 Reaguje na Ladislav MetelkaVlivem okolí, Arktida není izolovaná klimatická buňka.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:51 Reaguje na Karel ZvářalNo, ale aby se v Arktidě oteplovalo víc než v tom okolí, to termodynamicky nevysvětlíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 12:02 Reaguje na Ladislav MetelkaÅ jaké je oficiální vysvětlení klimaoptimistů?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:13 Reaguje na Karel ZvářalKlimaoptimistů nevím, ale podle klimatologů je to vliv CO2.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 12:22 Reaguje na Ladislav MetelkaJá vliv CO2 někdy relativizuji, v principu ale neodmítám. Naopak se snažím zdůraznit druhou, opomíjenou hnací sílu GO, tedy teplo vytvářené antropicky pozměněným povrchem planety.
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
24.10.2019 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže Aralské moře, Čadské jezero, Mrtvé moře... to je ta Vaše malá míra? A to jsou změny za posledních několik desetiletí, kde změna mikroklimatu je přímo hmatatelná.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:59 Reaguje na Karel ZvářalDo jaké míry tam hrálo roli oteplení a zvýšení výparu?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:06 Reaguje na Ladislav MetelkaNikoliv, vliv člověka, špatné hospodaření s vodou, tj. především závlahy. TOTO způsobilo následné oteplení.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:08 Reaguje na Karel ZvářalV posledních desetiletích tam prokazatelně vzrostl výpar. Takže jen hospodaření s vodou to nebylo...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:22 Reaguje na Ladislav MetelkaVýpar vzrosl logicky ze zavlažovaných polí. Ale přibyly také srážky?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:24 Reaguje na Karel ZvářalPozor, to už se dostáváte do rozporu s tím, co tvrdí Pokorný nebo Kravčík, a to že výpar klesá. Na tom je založena celá jejich teorie...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:30 Reaguje na Ladislav MetelkaJá myslím, že ne. Část z toho výparu se vypršela jinde, než v dané oblasti, která namá jiný silnější vodní zdroj. Když se vyprší v poušti, vítr to (odpar) zase posune dál nad poušť.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:39 Reaguje na Karel ZvářalVy tvrdíte, že výpar vzrostl, K+P že výpar klesá - a není v tom rozpor? Podivné...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:48 Reaguje na Ladislav MetelkaOmlovám se, nejedu v této branži, jen je mi znám výsledek hospodaření s krajinou.
Já netvrdím, že výpar vzrostl, to jste napsal Vy. Jen jsem doplnil, z čeho (asi krátkodobě) vzrostl.
Odpovědět
Já netvrdím, že výpar vzrostl, to jste napsal Vy. Jen jsem doplnil, z čeho (asi krátkodobě) vzrostl.
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:07 Reaguje na Karel ZvářalTo není krátkodobě, to je dost dlouhý trend
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 14:34 Reaguje na Ladislav MetelkaUvítal bych, kdybyste ozdrojoval Vámi uváděný zvýšený výpar, neb např. teta Wiki nic takového neuvádí (tj. Aral, Čadské jezero).t.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:41 Reaguje na Karel ZvářalTřeba https://www.hydrol-earth-syst-sci.net/22/5143/2018/
Odpovědět
24.10.2019 14:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Tam je přehršel odkazů, ale potřebuji konkrétní, na zmiňované dvě oblasti, děkuji.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 15:17 Reaguje naWild, M., J. Grieser, and C. Schaer, 2008: Combined surface solar brightening and increasing greenhouse effect support recent intensification of the global land-based hydrological cycle. Geophys. Res. Lett., 35, L17706
Wang, K. C., R. E. Dickinson, M. Wild, and S. L. Liang, 2010: Evidence for decadal variation in global terrestrial evapotranspiration between 1982 and 2002: 2. Results. J. Geophys. Res. Atmos., 115, D20113.
Odpovědět
Wang, K. C., R. E. Dickinson, M. Wild, and S. L. Liang, 2010: Evidence for decadal variation in global terrestrial evapotranspiration between 1982 and 2002: 2. Results. J. Geophys. Res. Atmos., 115, D20113.
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:38 Reaguje na Ladislav MetelkaJenže tak tomu bylo i v předchozích otepleních, která byla zcela jednoznačně neantropogenních. Tento jev je jen dalším důkazem neantropogennosti současné teplé epizody.
Odpovědět
LM
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 18:43 Reaguje na Ladislav MetelkaBohužel, proxy data jasně ukazují oteplování v mírném a subpolárním pásmu, zatímco v subtropech a tropech se teploty pohnuly podstatně méně (až zase v mírném a subpolárním pásu jižní polokoule byl ten vzestup větší). Ukazují to usazeniny v mexickém zálivu i v jezeře Titicaca, dohledali to i v čínských kronikách (třeba pro středověké klimatické optimum).
Odpovědět
LM
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2019 09:34 Reaguje na Ladislav MetelkaSežeňte nějaká proxy data a budete to vědět. IMHO v těchto zeměpisných šířkách tepleji být muselo, když Vikingové pěstovali v Grónsku obilí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2019 18:51 Reaguje na Jan ŠimůnekNení problém. Obilí se tam dá pěstovat i dnes...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
27.10.2019 11:34 Reaguje na Ladislav MetelkaJe zajímavé, že vikingské osady vymřely na to, že se tam po poklesu teplot na sklonku středověkého klimatického optima obilí přestalo dařit a jeho dovoz (bylo za co, třeba "mroží slonovina" a kožešiny) byl mimo tehdejší logistické možnosti (stejný problém měly i křížové výpravy).
Odpovědět
Karel Zvářal
27.10.2019 12:32 Reaguje na Jan ŠimůnekVikingské osady byly skutečně opuštěny, Greenland opět ovládla paní Zima.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
27.10.2019 15:10 Reaguje na Ladislav MetelkaTo obilí se tam asi dnes pěstovat dá, ale moderní odrůdy, jaké Vikingové neměli k dispozici, a postupy, které rovněž byly za jejich horizontem možností.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
27.10.2019 22:37 Reaguje na Jan ŠimůnekAle houby. Žít se tam dalo jen na pobřeží a ještě jen v jižní části.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.10.2019 08:26 Reaguje na Ladislav MetelkaNo vidíte, a ke všemu ještě dočasně. Dřevo spálili, jídla nestačilo, takže čelem vzad.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
28.10.2019 16:56 Reaguje na Karel ZvářalDřevo dováželi + sbírali vyplavené.
Jinak nejsevernější osady byly skoro v polovině Grónska.
Odpovědět
Jinak nejsevernější osady byly skoro v polovině Grónska.
Miroslav Vinkler
24.10.2019 09:43K panu Metelkovi :
Oproti Slunci vydává Země dlouhovlnné záření. Vlnová délka vydávaná zemským tělesem se pohybuje mezi 4 až 50 μm, tj. převážná část záření Země je realizována v jiných oblastech nežli záření sluneční. Atmosféra má také teplotu vyšší než 0 K, a je proto schopná zemskou radiaci pohlcovat a vydávat svoji vlastní.
Plyny v atmosféře, které jsou schopny dlouhovlnné záření pohlcovat, jsou hlavně vodní pára a oxid uhličitý CO2. Z hlediska bilance jednotlivých toků energie můžeme stanovit, že celková intenzita skleníkového efektu je 33,3 °C, o něž je schopen zemský povrch se ohřát. Kdyby skleníkový efekt nebyl, byla by průměrná teplota (teoreticky) – 18 °C a nikoliv + 15 °C.
21 °C vytváří vodní pára, 8 °C CO2 a zbytek ostatní plyny . Procentuálně 64% vodní pára, 24% CO2.
Výměna energie mezi zemským povrchem a atmosférou probíhá pomocí toku latentního
tepla a termické konvekce a turbulence. Tok latentního tepla je vlastně odebírání energie zemskému povrchu při výparu. V atmosféře je pak tato energie uvolňována při kondenzaci.
Tyto toky jsou hlavním prostředníkem vyrovnávajícím rozdíly mezi energetickou bilancí a regulují navíc skleníkový efekt atmosféry.
Vezmu-li v úvahu, že poměr pevnina/oceány je 1/6 a 70% vzdušné vlhkosti pochází výparem z oceánů, potom se spíše kloním k názoru Ing.Kravčíka.Porovnáme-li podmínky ve stejné zeměpisné šířce nad oceány a kontinenty, dojdeme k
závěru, že mnohem větší hodnotu radiační bilance mají oblasti oceánické než kontinentální. (jinými slovy oceány mají mnohem vyšší význam v rámci radiační bilance, naproti tomu v tepelné bilanci zemský povrch/atmosféra exponenciálně narůstá význam tepla latentního.
Je-li jeho suma energie významně snižována (zábory krajiny zpevněnými plochami) ve prospěch tepla zjevného , celkem logicky plyne,že antropogenní změna fyzikálních vlastností povrchu souše se musí promítnout do změny globální.
Co vy na to pane Metelko?
Karel Zvářal
24.10.2019 09:55 Reaguje na Miroslav VinklerNejsem sice osloven, ale diskuse je zejména o posledních třech řádcích, s čímž jednoznačně souhlasím. Země je živá, citlivě reagující planeta, nikoliv výtvor vesmírných sil s konstantními vlastnostmi. Vliv lidstva na podobu pevniny (odlesňování, dezertifikace) je tak markantní, že by bylo divné, kdyby se to na klimatu neprojevilo. Popírat to a zakrývat různými vědeckými termíny je sice právem každého, ale jako vysvětlení mi to nestačí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 10:02 Reaguje na Karel Zvářal"bylo by divné" a fyzika mohou být někdy trochu v rozporu...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 10:16 Reaguje na Ladislav MetelkaSahara byla kdysi zelená, plná života. To znamená, že tam pršelo. Proč tam neprší dnes, když "fyzika je s mým tvrzením v rozporu"? Já tam rozpor právě nevidím, odlesněná uzemí (přirozeně, populací H. erectus) jsou prostě bez deště a tudíž "bez života".
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 10:23 Reaguje na Karel ZvářalMilankovičovy cykly. Monzuny v té době zasahovaly daleko víc na sever než dnes. A za nějakých deset tisíc let se to bude opakovat...
A nebyla celá "zelená, plná života". Bylo to něco jako step, tekly tam řeky a zelená byla leda v jejich blízkosti. Srážky tam byly velice sezónní...
Odpovědět
A nebyla celá "zelená, plná života". Bylo to něco jako step, tekly tam řeky a zelená byla leda v jejich blízkosti. Srážky tam byly velice sezónní...
Jiri Kovalovsky
28.10.2019 12:16 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelka, ja vam v teto debate fandim a klonim se na vasi stranu, nicmene ad Sahara doporucuji tento vyborny paper:
Ancient watercourses and biogeography of the Sahara explain the peopling of the desert
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3021035/
Odpovědět
Ancient watercourses and biogeography of the Sahara explain the peopling of the desert
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3021035/
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 10:01 Reaguje na Miroslav Vinkler1. Ta procenta podílu vlivu vodní páry a CO2 jsou velice přibližná, protože jejich absorpční pásy se překrývají.
2. V té vvýměně energie mezi povrchem a atmosférou všichni zapomínají na toky IR záření z atmosféry k povrchu a na IR vyzařování povrchu do atmosféry. Přitom jde o toky větší, než je příkon krátkovlnného slunečního záření nebo toky latentního nebo zjevného tepla.
3. Ano, naprostou většinu povrchu tvoří oceán. na něm k žádnému vysušování nedochází. Ano, oceány mají daleko větší význam než pevnina. Navíc to vysušování pevniny se týká jen velice malého podílu plochy. Nikdo nepopírá vliv land-use na lokální klima, ovšem vliv na globální klima je minimální a řádově menší než vliv skleníkových plynů.
Odpovědět
2. V té vvýměně energie mezi povrchem a atmosférou všichni zapomínají na toky IR záření z atmosféry k povrchu a na IR vyzařování povrchu do atmosféry. Přitom jde o toky větší, než je příkon krátkovlnného slunečního záření nebo toky latentního nebo zjevného tepla.
3. Ano, naprostou většinu povrchu tvoří oceán. na něm k žádnému vysušování nedochází. Ano, oceány mají daleko větší význam než pevnina. Navíc to vysušování pevniny se týká jen velice malého podílu plochy. Nikdo nepopírá vliv land-use na lokální klima, ovšem vliv na globální klima je minimální a řádově menší než vliv skleníkových plynů.
Karel Zvářal
24.10.2019 10:08 Reaguje na Ladislav MetelkaVoda je život, a platí to i o významu oceánů na tvorbu klimatu. Bez něho by jsme byli v ... (ve tmě).
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.10.2019 11:07 Reaguje na Ladislav MetelkaTrochu nám utíkáte z bitvy. Doložte,chcete-li, že vliv land-use je na globální klima minimální.
Také váš závěr věty je nelogický - de facto tvrdíte, že vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem.
Obecně - plocha ČR cca 78tis. km2, z toho je zastavěno 10%.
Zjevné teplo této plochy pak dosahuje jednotek TW. Pro srovnání - sluneční energie uložená ve všech řekách na Zemi se odhaduje na 9 TW.
Odpovědět
Také váš závěr věty je nelogický - de facto tvrdíte, že vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem.
Obecně - plocha ČR cca 78tis. km2, z toho je zastavěno 10%.
Zjevné teplo této plochy pak dosahuje jednotek TW. Pro srovnání - sluneční energie uložená ve všech řekách na Zemi se odhaduje na 9 TW.
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:26 Reaguje na Miroslav VinklerKvantifikace vlivu land-use je ve zprávě IPCC i s odkazy do literatury.
Kde, prosím, tvrdím, že "vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem."?
V ČR zastavěno 10%. To ale nemůžete extrapoplovat. Kolik je zastavěno celosvětově? 1%? 3% A kolik je to z celé plochy Země? Desetiny procenta?
Odpovědět
Kde, prosím, tvrdím, že "vodní pára,původem pevninská, není skleníkovým plynem."?
V ČR zastavěno 10%. To ale nemůžete extrapoplovat. Kolik je zastavěno celosvětově? 1%? 3% A kolik je to z celé plochy Země? Desetiny procenta?
Karel Zvářal
24.10.2019 11:41 Reaguje na Ladislav MetelkaSamotná zástavba je producentem tepelné energie, nejen příjemcem slunečního záření. Určitě vám něco říká světelný smog, také je velmi zanedbatelný vzhledem k povrchu Země, ale má velký vliv na pozorovatelnost vesmíru.
Zástavba je jen zlomečkem antropogenní krajiny, s vyasfaltovanými komunikacemi, hliněnými latifundiemi, odlesněnými orografickými celky (pastva, dnes jen polopoušť). Toto vše přispívá k oteplování a nepravidelnostem srážek (posunu, resp. i jedno či víceletému vynechání monzunů). Takže jak člověk ovlivňuje klimatizací teplotu v místnosti, ovlivňuje ji ("nechca") i svou rozpínavostí a devastací planety. Ta tenká atmosféra reaguje dosti citlivě.
Odpovědět
Zástavba je jen zlomečkem antropogenní krajiny, s vyasfaltovanými komunikacemi, hliněnými latifundiemi, odlesněnými orografickými celky (pastva, dnes jen polopoušť). Toto vše přispívá k oteplování a nepravidelnostem srážek (posunu, resp. i jedno či víceletému vynechání monzunů). Takže jak člověk ovlivňuje klimatizací teplotu v místnosti, ovlivňuje ji ("nechca") i svou rozpínavostí a devastací planety. Ta tenká atmosféra reaguje dosti citlivě.
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 11:55 Reaguje na Karel ZvářalPřímé ovlivnění tepelnou energií je zanedbatelné ve srovnání s tím, s čím pracuje příroda...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 12:00 Reaguje na Ladislav MetelkaDobře víte, že je rozdíl, jestli si naměříte °37, nebo 39. Podobně reagují ekosystémy, které tím, že se hroutí, nahrávají urychlení teplotních změn.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:02 Reaguje na Karel ZvářalHledáte detaily, podstata Vám uniká...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 12:04 Reaguje na Ladislav Metelka:-)) Ale tady se hraje o detaily, Země je stejně velká, stále modrá, jen těch viditelných antropozměn je nějak na ni hodně...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 12:13 Reaguje na Karel ZvářalAno, ale ty podstatné Vám nějak unikají...
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
24.10.2019 12:53 Reaguje na Ladislav MetelkaAle to je jinými slovy (vědecky) řečeno to samé, o čem smolím. Za tou změnou je do značné míry i vliv antropicky změněného prostředí. Slunce je nejvýznamější zdroj W na Zemi, a pokud člověk nepoužije ochranný krém, nejpozději večer to pocítí. Takovým "UV filtrem" je i vegetace, a pokud ji člověk odstraní, ba co hůř, zamění za asfalt, beton a hliněná pole, také to brzo pocítí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:02 Reaguje na Karel ZvářalProsím Vás, nemíchejte do toho UV záření... Pokud jde o ty antropogenní změny, které zmiňujete (odstranění vegetace), tak ve dne vedou zpravidla k oteplení, to je pravda, ale v noci k ochlazení. Na průměrných teplotách se to moc projevit nemusí. Proč Kravčík, Pokorný a další zmiňují pouze situaci ve dne, ale noci se úzkostlivě vyhýbají?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:15 Reaguje na Ladislav MetelkaProtože les lépe zadržuje vodu, ve dne teplotu snižuje, v noci uvnitř porostu nejde teplota tak nízko, jako v bezlesí.
Teplota je však jedna (vcelku podružná) věc, srážková bilance (vodní režim) druhá, důležitější. A změny pokryvu Země způsobují i změny (úbytek) srážkových poměrů.
UV záření jsem dal do uvozovek, protože spálená kůže večer bolí. V lese se to člověku nestane. Já za stromy (zelená pole) horuji nikoliv kvůli CO2, ale lepšímu vodnímu režimu (malý cyklus).
Odpovědět
Teplota je však jedna (vcelku podružná) věc, srážková bilance (vodní režim) druhá, důležitější. A změny pokryvu Země způsobují i změny (úbytek) srážkových poměrů.
UV záření jsem dal do uvozovek, protože spálená kůže večer bolí. V lese se to člověku nestane. Já za stromy (zelená pole) horuji nikoliv kvůli CO2, ale lepšímu vodnímu režimu (malý cyklus).
LM
Karel Zvářal
24.10.2019 13:23 Reaguje na Ladislav MetelkaV Česku je za posledních cca 5-6 let úhrnem asi celoroční srážkový deficit.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:30 Reaguje na Karel Zvářal286 mm srážek chybí za roky 2013-2018. Normál je 674 mm.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaJe to asi dva týdny, co mám tuto informaci od profi meteorologa v tv (jméno mi neutkvělo).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:37 Reaguje na Karel ZvářalJá to mám z webu ČHMÚ, tam si to můžete zkontrolovat. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 13:43 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-se-meni-v-oblast-sucha-chybi-uz-156-dnu-srazek-48531
Třeba toto: Česko průměr 493, Liberecko 566, Ústecko 56 ??
Odpovědět
Třeba toto: Česko průměr 493, Liberecko 566, Ústecko 56 ??
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:13 Reaguje na Karel ZvářalTakže to bylo za roky 2014-2017. Proč ne? Roční úhrn srážek to i tak není...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 19:00 Reaguje na Ladislav MetelkaTéměř 500 mm za čtyři roky Vás (jako pracovníka ČHMÚ) neznepokojuje?? Ten pán hovořil o 5-6 letech a prakticky celoročním deficitním úhrnu. To v kombinaci s nadprůměrnými teplotami za ono období je smrtící (např. pro smrčiny nižších poloh).
Takže mám za sebe tentýž závěr, jako prof. Hrbolek pro Mlhu:-)
Odpovědět
Takže mám za sebe tentýž závěr, jako prof. Hrbolek pro Mlhu:-)
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 23:17 Reaguje na Karel ZvářalTakovéto 4-leté deficity už tu v historii mnohokrát byly. Problém to dělá s rostoucí teplotou.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.10.2019 08:01 Reaguje na Ladislav MetelkaNeznám téměř vůbec biblografii zmíněných pánů, ale rovněž bych považoval ("chybějící") průměrné a noční teploty za balast. Život (rostliny) ničí extrémní teploty v kombinaci s deficitními srážkami.
To je jako kdybych napsal, že Vás ponořili dvakrát na pár sekund do vody o průměrné teplotě 51°. Ledová voda Vám nijak neublíží, ale vřelou byste už nerozdýchal. Takže podle mne má význam zabývat se extrémy, ty průměry jsou velmi zavádějící.
Odpovědět
To je jako kdybych napsal, že Vás ponořili dvakrát na pár sekund do vody o průměrné teplotě 51°. Ledová voda Vám nijak neublíží, ale vřelou byste už nerozdýchal. Takže podle mne má význam zabývat se extrémy, ty průměry jsou velmi zavádějící.
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 09:41 Reaguje na Ladislav MetelkaStačí se v noci na těch plochách vysrážet stejné množství páry, které tam přes den vzniklo? Obávám se, že ne.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.10.2019 13:08 Reaguje na Jan ŠimůnekTady zdaleka nejde jen o vodní páru, ale o celkové energetické toky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2019 18:44 Reaguje na Ladislav MetelkaPro vodní bilanci asi bude důležitější odpar versus srážení vody.
Odpovědět
LM
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2019 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaVe chvíli, kdy se bavíme o vodní páře a jejímu vstupu do atmosféry, je energetická bilance až sekundární (založená na tom, kolik energie ta pára v atmosféře vychytá a předá jí ji jako teplo).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2019 18:52 Reaguje na Jan ŠimůnekTakže jde o energetickou bilanci...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
27.10.2019 11:36 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, ale ta je až sekundární: nejprve se do vzduchu dostane vodní pára a potom v něm začne zadržovat energii.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
27.10.2019 22:38 Reaguje na Jan ŠimůnekTotéž, co dokážou další skleníkové plyny
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.10.2019 19:03 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, ale ta pára z odparu je tam jaksi navíc.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.10.2019 23:22 Reaguje na Jan ŠimůnekJe více CO2, je i více vodní páry...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
31.10.2019 07:45 Reaguje na Ladislav MetelkaSpíš bychom se měli bát zacyklení:
Je více vodní páry, je i více vodní páry...
A tohle hrozí při ignorování faktorů, zvyšujících odpar vody. Třeba té "zekologizované" Šumavy.
Odpovědět
Je více vodní páry, je i více vodní páry...
A tohle hrozí při ignorování faktorů, zvyšujících odpar vody. Třeba té "zekologizované" Šumavy.
Miroslav Vinkler
24.10.2019 12:22 Reaguje na Ladislav MetelkaProblém je, že Ing.Kravčíkovi vytýkáte, že nejde do diskuze a chválíte,po právu, fyziku/matematiku jako jazyk umožňující přibližný popis naší reality.
Když uvedu,byť obecně, bilanci tepla povrch Země/atmosféra nejevíte zájem předložit důkazy svědčící vašemu názoru.
Oba dva dobře víme, že nemůžeme vyjít ze zjednodušujících předpokladů ,že prostředí je homogenní a izotropní,ale že před sebou máme nesmírně složitý časově proměnný stav řady vzájemně provázaných systémů.
(nelineární dynamické systémy)
Hypotéza, že pouze CO2 vznikající činností člověka je hnacím motorem globální klimatické změny, je dnes většinou přijímána jako správná. Jde však pouze o hypotézu ,která není doložená důkazy v míře, aby mohla být prohlášena za jedině pravdivou.
Další hypotéza- vliv vodní páry + vliv CO2 antropogenního původu je mainstreamem zamlčována, popřípadě bagatelizována. ( a taky není doložena její pravdivost)
Jako fyzik byste mohl vědět, že existují systémy, kde poměrně nevýznamný podnět může vést k destabilizaci stability celku a jeho přeměny buď do jiného vyváženého stavu anebo do stavu trvale neuspořádaného .
Odkazy zajisté znáte a proto je neuvádím.
Odpovědět
Když uvedu,byť obecně, bilanci tepla povrch Země/atmosféra nejevíte zájem předložit důkazy svědčící vašemu názoru.
Oba dva dobře víme, že nemůžeme vyjít ze zjednodušujících předpokladů ,že prostředí je homogenní a izotropní,ale že před sebou máme nesmírně složitý časově proměnný stav řady vzájemně provázaných systémů.
(nelineární dynamické systémy)
Hypotéza, že pouze CO2 vznikající činností člověka je hnacím motorem globální klimatické změny, je dnes většinou přijímána jako správná. Jde však pouze o hypotézu ,která není doložená důkazy v míře, aby mohla být prohlášena za jedině pravdivou.
Další hypotéza- vliv vodní páry + vliv CO2 antropogenního původu je mainstreamem zamlčována, popřípadě bagatelizována. ( a taky není doložena její pravdivost)
Jako fyzik byste mohl vědět, že existují systémy, kde poměrně nevýznamný podnět může vést k destabilizaci stability celku a jeho přeměny buď do jiného vyváženého stavu anebo do stavu trvale neuspořádaného .
Odkazy zajisté znáte a proto je neuvádím.
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 13:06 Reaguje na Miroslav VinklerPozor, nikdo netvrdí, že POUZE CO2... Jinak klimatický systém je poměrně stabilní, jinak by ho za dlouhou dobu i náhodné fluktuace mohly přivést ke změně stavu do jiného kvazistabilního (např. Země kompletně zaledněná nebo Zěmě kompletně bez ledu). I když obojí tady už bylo... Jen za trochu jiných astronomických a geologických podmínek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.10.2019 13:49 Reaguje na Ladislav MetelkaVidím, že z vás ani jedno číslo nevyrazím-což je přesně to, co vytýkáte protistraně.
Pojďme na to jinak.
Pracujete v solární a ozónové laboratoři ČHMÚ a data máte po ruce.
Vyčíslete nám ,postačí přibližně, rozdíl mezi energetickou bilancí pevnina/atmosféra
ve dvou případech.
1/ stávající stav
2/ stav kdy neexistují antropogenně ovlivněné plochy na Zemi.
týkající se objemu energie skryté v latentním teplu.
Vyjděme z těchto předpokladů:
Plocha Země = 510 065 285 km2 , plocha oceánů = 361 126 222 km2, plocha souše 148 939 063 km2
Povrchová teplota 13,85 °C
Celková hmotnost zemské atmosféry je 5 × 10exp18 kg, 1 m3 vzduchu má hmotnost kolem 1,23 kg
Povrch Země je tvořen z 5/6 vodní plochou, 1/6 tvoří pevnina. Hydrosféra pokrývá 71 % zemského povrchu (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda).
100 % představuje zářivý výkon směrem k Zemi; 31 % odraz od horních vrstev atmosféry; 17,5 % pohlceno atmosférou; 32,7 % dopadá na oceány; 4,3 % odraz od souše; 14,4 % pohlceno souší (přeměněno na entalpii Země); 0,1 % spotřeba na fotosyntézu.
Povrchové vody oceánu pohlcují sluneční záření (odhadem 100 TW)
Do řek je vkládáno asi 9 TW sluneční energie.
Shodněme se, že zastavěná plocha souše činí 500 000 km2.
Konkrétně vás laskavě žádám o vyčíslení rozdílů energie latentního pevninského tepla (TW) mezi případem 1) a případem 2)
Detaily se nezabývejte, hlavně ať nám neujede řád.
Jste nám svůj odhad ochoten předložit pane Metelko ?
Odpovědět
Pojďme na to jinak.
Pracujete v solární a ozónové laboratoři ČHMÚ a data máte po ruce.
Vyčíslete nám ,postačí přibližně, rozdíl mezi energetickou bilancí pevnina/atmosféra
ve dvou případech.
1/ stávající stav
2/ stav kdy neexistují antropogenně ovlivněné plochy na Zemi.
týkající se objemu energie skryté v latentním teplu.
Vyjděme z těchto předpokladů:
Plocha Země = 510 065 285 km2 , plocha oceánů = 361 126 222 km2, plocha souše 148 939 063 km2
Povrchová teplota 13,85 °C
Celková hmotnost zemské atmosféry je 5 × 10exp18 kg, 1 m3 vzduchu má hmotnost kolem 1,23 kg
Povrch Země je tvořen z 5/6 vodní plochou, 1/6 tvoří pevnina. Hydrosféra pokrývá 71 % zemského povrchu (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda).
100 % představuje zářivý výkon směrem k Zemi; 31 % odraz od horních vrstev atmosféry; 17,5 % pohlceno atmosférou; 32,7 % dopadá na oceány; 4,3 % odraz od souše; 14,4 % pohlceno souší (přeměněno na entalpii Země); 0,1 % spotřeba na fotosyntézu.
Povrchové vody oceánu pohlcují sluneční záření (odhadem 100 TW)
Do řek je vkládáno asi 9 TW sluneční energie.
Shodněme se, že zastavěná plocha souše činí 500 000 km2.
Konkrétně vás laskavě žádám o vyčíslení rozdílů energie latentního pevninského tepla (TW) mezi případem 1) a případem 2)
Detaily se nezabývejte, hlavně ať nám neujede řád.
Jste nám svůj odhad ochoten předložit pane Metelko ?
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:26 Reaguje na Miroslav VinklerPokud bude rozumné zadání, třeba by něco spočítat šlo. Z toho Vašeho to nepůjde, z toho nespočítám ani výpar, nemám informnaci o míře antropogenního ovlivnění vzhledem k neovlivněnému povrchu. Taky bych musel spočítat tok IR záření z atmosféry k povrchu, což je věc závislá na vertikálním profilu teploty a vlhkosti, které taky nemám. A abych je spočítal, to už bych musel mít dynamický model atmosféry. Není všechno trojčlenka...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.10.2019 14:38 Reaguje na Ladislav MetelkaDěkuji panu Vinklerovi, neb pan Metelka jako profesionál není schopen s pomocí tabulek (průměrů) spočítat jím tolik milovaný výpar. Prostě argumenty se najednou vypařily:-))
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 14:43 Reaguje na Karel ZvářalVýpar spočítat umím. Pro dané konkrétní podmínky. Vy ale chcete nějaké globální sumy. OK, ale to nejde spočítat z průměrných globálních podmínek, porotože ty vztahy jsou nelineární. Chápete?
Odpovědět
24.10.2019 18:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, já jsem nechtěl výpočet,žádal jsem toliko o odborný odhad při rozumných zjednodušujících předpokladech.
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
24.10.2019 18:53Pridal by som článok p. RNDr. Jiřího Hejhálka pár vecí na zamyslenie. https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/globalni-oteplovani-sklenikove-plyny-a-obchod
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.10.2019 19:24 Reaguje na Vladimir MertanTo je zajímavé , zkusím to doplnit ve svém propočtu-odhadu.
Moc děkuji za odkaz .
Odpovědět
Moc děkuji za odkaz .
LM
Ladislav Metelka
24.10.2019 23:26 Reaguje na Vladimir MertanJirku Hejhálka znám osobně, ale napsal tam spoustu nesmyslů... Například: "Pozemské tepelné záření je dokonale pohlcováno už ve velmi tenké vrstvě atmosféry o tloušťce nejvýš pár desítek metrů nad povrchem a v žádném případě nemůže přímo unikat do vesmíru." Může. Průměrně asi 40 W/m2 v oblasti tzv. atmosférického okna, kde atmosféra pohlcuje jen málo, dál 30 W/m2 je do kosmu emitováno oblačností a 170 W/m2 vzduchem v atmosféře... Takže celkem do kosmu v IR záření odchází nějakých 240 W/m2 (průměrně).
Odpovědět
Ji
Jirka
27.10.2019 02:52Vážení, přečetl jsem značnou část vašich příspěvků a souhlasím s vámi v tom, že CO2 není ten největší nepřítel, skutečně jde o silně odlesnění a mám i vlastni zkušenost z jednoho nejmenovaného vojenského prostoru u Vyškova, kde dal kdysi jeden tuplovaný zelený mozek (náčelník VVŠ) vykácet stromy na jednom z místních kopců - protože budoucí zelené mozky při nácviku střeleb podle buzoly a mapy trefily všechno jiné, jen ne terče za tímto kopcem (na to měly ty buzoly a mapy). A důvodem bylo, že prý neviděli na cíl... :-) Tento kopec se za slunečného počasí vyhřál tak silně, že tam větroně, startující z nedalekého svazarmovského letiště, vystoupaly nahoru až je nebylo vidět. Budiž jim to přáno, ale ten sloupec tepla byl tak mohutný, že se přicházející mraky o něj rozdělily, pršelo ve Vyškově a v Brodku u Prostějova, ale v Drysicích, které byly tak jaksi po směru, skoro nekáplo. Takže za pár let jejich voda, kvalitní pro kojence, přestala ze studní téct a musel se tam přivést vodovod. Měli jsme tam zahradu, při vyvrtání studny 24,5 m hluboké (1985) v ní bylo 8 metrů vody. Postupem času díky tomu kopci v ní ubylo až na 1,5 m a když byla dobrá sněžná a deštivá zima (kopec pak "nefungoval"), tak se hladina zvedla ke třem metrům. Takže kdo tvrdí, že má odlesněná krajina na oteplování větší vliv, než CO2 nebo vodní pára, má neoddiskutovatelnou pravdu. A ani nemusí provádět žádné velké výpočty...
Nikdy jsem to nepočítal (neumím to a ani nemám relevantní hodnoty pro případný výpočet), ale kdysi jsem vedl polemiku s kýmsi docela arogantním ohledně větrných elektráren. Jsem názoru, že podle teorie chaosu, která řídí počasí, každá odchylka od původních hodnot, vytvořených při vzniku naší přírody, má vliv na počasí v následné době. Připomenul bych teorii motýlích křídel, kdy malá změna nyní vede k velké změně v budoucnosti. Tedy každý vytěžený kopec, každá vodní plocha navíc (přehrady, velké rybníky atd.) vnáší do tohoto relativně vyváženého chaosu chaos chybový, a tím se stává původní chaos nevyvážený. Velké vrtule větrných elektráren narušují původní proudění vzduchu (změřeno, vliv má jedna vrtule na mnoho kilometrů prostoru za ní), takže prohřátí půdy se změní, tím se změní proudění vzduchu v této oblasti a tak dále a tak dále, jako by to řekli v té pohádce s Werichem a Burianem... Z tohoto pohledu je otázkou, jak se na tomto dění podílí solární panely, které sice získávají přirozeně dopadající teplo a víc energie z panelů nedostanete, ovšem tato plocha zde nebyla a jak víme, těžké látky více tepla pomalejí absorbují a někdy v noci je zase pomalu vyzařují - opět mávnutí motýlích křídel... Jistě, každá stavba, každá silnice, každý kandelábr nebo vedení vvn něco narušuje, ovšem když to tak vezmeme - odkdy se počasí chová jako blbec?
Každá zde zmiňovaná teorie je svým způsobem pravdivá, ovšem je důležité se oprostit od předsudků a najít toho největšího viníka a řešit ho přednostně. Pokud namítnete, že největším viníkem je člověk, tak toho je třeba řešit v první řadě. Dokonce nějaký titulovaný člověk zcela vážně řekl, že jediné řešení je třetí světová jaderná válka, kdy se lidstvo vymlátí a po několika tisících letech si příroda poradí sama a život na zemi se obnoví bez tohoto sobeckého a arogantního elementu...
Odpovědět
Nikdy jsem to nepočítal (neumím to a ani nemám relevantní hodnoty pro případný výpočet), ale kdysi jsem vedl polemiku s kýmsi docela arogantním ohledně větrných elektráren. Jsem názoru, že podle teorie chaosu, která řídí počasí, každá odchylka od původních hodnot, vytvořených při vzniku naší přírody, má vliv na počasí v následné době. Připomenul bych teorii motýlích křídel, kdy malá změna nyní vede k velké změně v budoucnosti. Tedy každý vytěžený kopec, každá vodní plocha navíc (přehrady, velké rybníky atd.) vnáší do tohoto relativně vyváženého chaosu chaos chybový, a tím se stává původní chaos nevyvážený. Velké vrtule větrných elektráren narušují původní proudění vzduchu (změřeno, vliv má jedna vrtule na mnoho kilometrů prostoru za ní), takže prohřátí půdy se změní, tím se změní proudění vzduchu v této oblasti a tak dále a tak dále, jako by to řekli v té pohádce s Werichem a Burianem... Z tohoto pohledu je otázkou, jak se na tomto dění podílí solární panely, které sice získávají přirozeně dopadající teplo a víc energie z panelů nedostanete, ovšem tato plocha zde nebyla a jak víme, těžké látky více tepla pomalejí absorbují a někdy v noci je zase pomalu vyzařují - opět mávnutí motýlích křídel... Jistě, každá stavba, každá silnice, každý kandelábr nebo vedení vvn něco narušuje, ovšem když to tak vezmeme - odkdy se počasí chová jako blbec?
Každá zde zmiňovaná teorie je svým způsobem pravdivá, ovšem je důležité se oprostit od předsudků a najít toho největšího viníka a řešit ho přednostně. Pokud namítnete, že největším viníkem je člověk, tak toho je třeba řešit v první řadě. Dokonce nějaký titulovaný člověk zcela vážně řekl, že jediné řešení je třetí světová jaderná válka, kdy se lidstvo vymlátí a po několika tisících letech si příroda poradí sama a život na zemi se obnoví bez tohoto sobeckého a arogantního elementu...
Karel Zvářal
27.10.2019 07:13 Reaguje na JirkaDěkuji, konečně i někdo jiný se zapojil, moc hezký názor! Ano, neřešíme teorii motýlích křídel, ale mastodontů v porcelánu, pardon, v zdevastované krajině. A když i můj brněnský "fanoušek", jinak těžký ekolog, má město za "oázu chladu", tak to nás nečeká žádná světlá budoucnost.
Odpovědět
AN
Aleš Nebáznivý
29.10.2019 09:45 Reaguje na JirkaDíky za trefný komentář. Napíší něco mimo téma, ale dle mého je to podstatou našich potíží. Mysl a pozorování (vnitřní porozumění toho co vnímám) by mělo být v rovnováze. Bez to nelze skutečně zažít o co jde. Zatím z velké části, žijeme jen v mysli a podle toho to tady na Zemi vypadá. Snažit se napravit to o čem v jádru nemáme uvědomění, jak to skutečně chodí, povede opět k větší devastaci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.10.2019 08:13Schválně jsem čekal , zda se p.Metelka objeví s nějakým odborným odhadem,který by vyvrátil tvrzení RNDr.Pokorného/Ing.Kravčík o vlivu odlesňování a podílem zpevněných ploch na globální změnu klimatu.
Zde pouze připomínám, že p.M. odmítá, že by antropogenní změna povrch souše /úbytek přirozených ploch/ mohla ovlivnit globální klima.
Pan Metelka zjevně střelil kozla, když tvrdí něco,co sám dokázat nemůže. (ovšem protistrana také ne)
Jako důkaz svého tvrzení uvádím asi nejlepší dosažitelnou vědeckou studii z r. 2014 "The energy balance over land and oceans: an assessment based on direct observations and CMIP5 climate models" od Martin Wild, Maria Z. Hakuba ,Christoph Schär,...
Autoři shromáždili veškerá dosažitelná data GEBA, udržovaná v ETH Curych, databáze celosvětově měřených energetických toků na zemském povrchu a v současné době obsahuje 2500 stanic s 450 000 měsíčními průměrnými hodnotami různých složek energetické bilance povrchu. Zdaleka nejběžněji měřenou veličinou je dopad slunečního záření na zemský povrch, přičemž řada záznamů sahá až do 50., 60. nebo 70. let. a dále BSRN začala fungovat na počátku 90. let a poskytuje měření záření s nejvyšší dostupnou přesností a vysokým časovým rozlišením 1 min na omezeném počtu míst v různých klimatických zónách. K dnešnímu dni 54 lokalit vystavených různým klimatickým režimům hlásí svá data archivu BSRN v Alfred Wegener Institute (AWI)
A dospěli k tomuto závěru :
" To naznačuje, že se blížíme ke stádiu, kdy si nejsme jistí velikostí energetické bilance v TOA , ale stále více také na povrchu Země.
Značné nejistoty přetrvávají také v rozsahu toků zjevného a latentního tepla a jejich rozdělení na pevninu i oceány. Spolehlivější odhady radiační rovnováhy povrchu země a oceánu mohou vymezit další podmínky na neradiační složky rovnováhy povrchové energie = latentní a zjevné teplo =, a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány."
Řečeno česky, většinový názor říká, že za oteplování může zejména zvyšující se emise CO2 antropogenního původu .
Názor protistrany, že ne CO2,ale zejména vodní pára + CO2 jako důsledek antropogenní činnosti ,pozměňuje klíčové energetické toky ,že dochází k oteplování planety.
Tato studie přiznává, že suma současných vědomostí nestačí k tomu, abychom vůbec chápali jak zjevné a latentní teplo působí na klima , a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány.
celé dostupné zde:https://link.springer.com/article/10.1007/s00382-014-2430-z
Odpovědět
Zde pouze připomínám, že p.M. odmítá, že by antropogenní změna povrch souše /úbytek přirozených ploch/ mohla ovlivnit globální klima.
Pan Metelka zjevně střelil kozla, když tvrdí něco,co sám dokázat nemůže. (ovšem protistrana také ne)
Jako důkaz svého tvrzení uvádím asi nejlepší dosažitelnou vědeckou studii z r. 2014 "The energy balance over land and oceans: an assessment based on direct observations and CMIP5 climate models" od Martin Wild, Maria Z. Hakuba ,Christoph Schär,...
Autoři shromáždili veškerá dosažitelná data GEBA, udržovaná v ETH Curych, databáze celosvětově měřených energetických toků na zemském povrchu a v současné době obsahuje 2500 stanic s 450 000 měsíčními průměrnými hodnotami různých složek energetické bilance povrchu. Zdaleka nejběžněji měřenou veličinou je dopad slunečního záření na zemský povrch, přičemž řada záznamů sahá až do 50., 60. nebo 70. let. a dále BSRN začala fungovat na počátku 90. let a poskytuje měření záření s nejvyšší dostupnou přesností a vysokým časovým rozlišením 1 min na omezeném počtu míst v různých klimatických zónách. K dnešnímu dni 54 lokalit vystavených různým klimatickým režimům hlásí svá data archivu BSRN v Alfred Wegener Institute (AWI)
A dospěli k tomuto závěru :
" To naznačuje, že se blížíme ke stádiu, kdy si nejsme jistí velikostí energetické bilance v TOA , ale stále více také na povrchu Země.
Značné nejistoty přetrvávají také v rozsahu toků zjevného a latentního tepla a jejich rozdělení na pevninu i oceány. Spolehlivější odhady radiační rovnováhy povrchu země a oceánu mohou vymezit další podmínky na neradiační složky rovnováhy povrchové energie = latentní a zjevné teplo =, a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány."
Řečeno česky, většinový názor říká, že za oteplování může zejména zvyšující se emise CO2 antropogenního původu .
Názor protistrany, že ne CO2,ale zejména vodní pára + CO2 jako důsledek antropogenní činnosti ,pozměňuje klíčové energetické toky ,že dochází k oteplování planety.
Tato studie přiznává, že suma současných vědomostí nestačí k tomu, abychom vůbec chápali jak zjevné a latentní teplo působí na klima , a tím například také na intenzitu vodních cyklů nad zemí a oceány.
celé dostupné zde:https://link.springer.com/article/10.1007/s00382-014-2430-z
Karel Zvářal
27.10.2019 08:30 Reaguje na Miroslav VinklerJak s oblibou říkám, je to tvrdění proti tvrdění, taková žabomyší ekoválka. Pan Metelka nás zkouší jak prvňáčky a jedná jak bílý nabob s černoušky. Odpovědí úsečné, nijaké. Kdyby napsal nějaký souvislejší text, jako jsou např. poslední dva příspěvky, bral bych ho i trochu vážně... Jenže evidentně sám tápe.
Poslední odstavec mě jen utvrzuje, že Homo erectus neví, jak naložit s kvantem informací, resp. se v nich ztrácí. A připojím též názorný link, jak se spoustou jevů si nevíme rady, nebo jak teď zní moderní obrat: Neví, jak to UCHO PIT (a pochopit, resp vysvětlit).
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vznik-hurikanu-je-stale-zahalen-tajemstvim-rika-meteorolozka-mikova_1709081915_ber
Odpovědět
Poslední odstavec mě jen utvrzuje, že Homo erectus neví, jak naložit s kvantem informací, resp. se v nich ztrácí. A připojím též názorný link, jak se spoustou jevů si nevíme rady, nebo jak teď zní moderní obrat: Neví, jak to UCHO PIT (a pochopit, resp vysvětlit).
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vznik-hurikanu-je-stale-zahalen-tajemstvim-rika-meteorolozka-mikova_1709081915_ber
LM
Ladislav Metelka
27.10.2019 22:41 Reaguje na Miroslav VinklerVýborně. 5 věcí, kde teoroe pana Kavčíka neodpovídá měřením: https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Co Vy na to?
Odpovědět
Co Vy na to?
Jiri Kovalovsky
28.10.2019 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaMohu se prosim zeptat takto?
Lidske konani od prumyslove revoluce se sebou nebou neslo spaleni mnozstvi fosilnich paliv a uvolneni nejakeho prislusneho CO2.
Ktery pak ruzne po Zemi putuje, ucastni se deju, ovlivnuje ruzne nelinearni zpetne vazby atd. Ale ze je vyrazne vice stareho C v biomase je nadherne videt treba na nutne korekci pro carbon dating (proste je relativne mene C14 nez by bez prisunu "fosilniho" C s jiz rozpadlym C14 bylo).
Nuze - pokud by se vyse uvedene nestalo (proste myslenkovy experiment), jaky by byl podle Vas rozdil jak v prumerne globalni teplote (vs aktualni stav) tak jake by byly nejvetsi rozdily proti dynamice soucasnemu klimatu? =toto je ciste pro CO2 z fosilnich paliv
A pak stejna otazka pro veskery lidsky vliv, tedy i deforestaci a dalsi ovlivneni krajiny clovekem. =nejen CO2 z fosilnich paliv
A jasne, urcite se to neda tvrde oddelit, ale proste odhad, nazor, nastrel...
Odpovědět
Lidske konani od prumyslove revoluce se sebou nebou neslo spaleni mnozstvi fosilnich paliv a uvolneni nejakeho prislusneho CO2.
Ktery pak ruzne po Zemi putuje, ucastni se deju, ovlivnuje ruzne nelinearni zpetne vazby atd. Ale ze je vyrazne vice stareho C v biomase je nadherne videt treba na nutne korekci pro carbon dating (proste je relativne mene C14 nez by bez prisunu "fosilniho" C s jiz rozpadlym C14 bylo).
Nuze - pokud by se vyse uvedene nestalo (proste myslenkovy experiment), jaky by byl podle Vas rozdil jak v prumerne globalni teplote (vs aktualni stav) tak jake by byly nejvetsi rozdily proti dynamice soucasnemu klimatu? =toto je ciste pro CO2 z fosilnich paliv
A pak stejna otazka pro veskery lidsky vliv, tedy i deforestaci a dalsi ovlivneni krajiny clovekem. =nejen CO2 z fosilnich paliv
A jasne, urcite se to neda tvrde oddelit, ale proste odhad, nazor, nastrel...
Karel Zvářal
28.10.2019 15:07 Reaguje na Jiri KovalovskyDěkuji panu Kovalovskému za otázku, také mě by to zajímalo. Obávám se však, že se jedná o dosti složitou problematiku, která vydá na obsáhlejší článek, který sepsat nějaký čas potrvá. Do té doby zmizí tato diskuse z první strany, a tento článek by si zasloužil více pozornosti, než být na konci diskuse.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.10.2019 17:51 Reaguje na Jiri KovalovskyV roce 1992 vyšla z u příležitosti Summitu Země tzv. Heidelberská výzva. Výzva je velmi obecná a volá po nezávislé vědě. K výzvě se připojilo přes 4000 vědců, včetně 72 nositelů Nobelovy ceny. Výzva říká, že Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) by též měl mít část vědců, kteří jsou vůči globálnímu oteplování skeptičtí.
----------------
George W. Bush prohlásil: „Chceme redukovat skleníkové plyny… Ale Kjótský protokol je naprosto špatný v základních principech.
---------------
Producent, režisér a dokumentarista Martin Durkin v reakci na film Nepříjemná pravda natočil dokumentární film Velký podvod s globálním oteplováním, který nepopírá globální oteplování, ale zpochybňuje vliv člověka a CO2 na tento jev.
--------------
Archeolog Miroslav Bárta uvádí, že s globálním oteplováním to nebude „tak horké“ a že i ve starověku byla věda dělána na politickou objednávku.
------------
V březnu 2012 protestovalo 50 významných bývalých zaměstnanců NASA proti klima alarmismu NASA. V dopise adresovanému řediteli NASA apelují, aby Goddardův ústav (GISS) do svých prohlášení nezahrnoval vědecky nepodložená tvrzení (jehož zdrojem je vedení GISS, tedy James Hansen), že lidmi vyrobený oxid uhličitý má mít katastrofický dopad na globální změnu klimatu. Tuto hypotézu označují za extrémní názor a upozorňují, že pro stovky známých klimatologů a desítky tisíc dalších vědců jsou taková tvrzení nedůvěryhodná, což podle nich dokazuje nejasnost vědeckého výzkumu v této otázce.
V České republice se mezi nejznámější osobnosti zpochybňující antropogenní vliv na globální oteplování řadí bývalý prezident Václav Klaus.
Své názory vyjádřil mj. v knize Modrá, nikoli zelená planeta. Klimatolog Ladislav Metelka vyjádřil názor, že Klausovy názory nejsou vědecky dostatečně podložené.
------------
Na protest proti široce prosazované myšlence, že člověk vyvolal globální oteplování, zrušil členství v Americké fyzikální společnosti (APS) laureát Nobelovy ceny, norský profesor Ivar Giaever. Dal najevo, že je znechucen tím, že společnost propaguje šíření strachu u veřejnosti. Vědec popírá teorie o globálním oteplování vůbec.
Doslova řekl:
"Globální oteplování se stalo novým náboženstvím. Často slyšíme o tom, kolik vědců jej podporuje. Ale počet není důležitý: důležité je pouze to, zda jsou jejich tvrzení správná. My ve skutečnosti nevíme, jaký je skutečný vliv na globální teplotu. Existují lepší způsoby, jak utratit peníze."
Odpovědět
----------------
George W. Bush prohlásil: „Chceme redukovat skleníkové plyny… Ale Kjótský protokol je naprosto špatný v základních principech.
---------------
Producent, režisér a dokumentarista Martin Durkin v reakci na film Nepříjemná pravda natočil dokumentární film Velký podvod s globálním oteplováním, který nepopírá globální oteplování, ale zpochybňuje vliv člověka a CO2 na tento jev.
--------------
Archeolog Miroslav Bárta uvádí, že s globálním oteplováním to nebude „tak horké“ a že i ve starověku byla věda dělána na politickou objednávku.
------------
V březnu 2012 protestovalo 50 významných bývalých zaměstnanců NASA proti klima alarmismu NASA. V dopise adresovanému řediteli NASA apelují, aby Goddardův ústav (GISS) do svých prohlášení nezahrnoval vědecky nepodložená tvrzení (jehož zdrojem je vedení GISS, tedy James Hansen), že lidmi vyrobený oxid uhličitý má mít katastrofický dopad na globální změnu klimatu. Tuto hypotézu označují za extrémní názor a upozorňují, že pro stovky známých klimatologů a desítky tisíc dalších vědců jsou taková tvrzení nedůvěryhodná, což podle nich dokazuje nejasnost vědeckého výzkumu v této otázce.
V České republice se mezi nejznámější osobnosti zpochybňující antropogenní vliv na globální oteplování řadí bývalý prezident Václav Klaus.
Své názory vyjádřil mj. v knize Modrá, nikoli zelená planeta. Klimatolog Ladislav Metelka vyjádřil názor, že Klausovy názory nejsou vědecky dostatečně podložené.
------------
Na protest proti široce prosazované myšlence, že člověk vyvolal globální oteplování, zrušil členství v Americké fyzikální společnosti (APS) laureát Nobelovy ceny, norský profesor Ivar Giaever. Dal najevo, že je znechucen tím, že společnost propaguje šíření strachu u veřejnosti. Vědec popírá teorie o globálním oteplování vůbec.
Doslova řekl:
"Globální oteplování se stalo novým náboženstvím. Často slyšíme o tom, kolik vědců jej podporuje. Ale počet není důležitý: důležité je pouze to, zda jsou jejich tvrzení správná. My ve skutečnosti nevíme, jaký je skutečný vliv na globální teplotu. Existují lepší způsoby, jak utratit peníze."
Karel Zvářal
28.10.2019 18:53 Reaguje na Miroslav VinklerSouboj náboženství je starý jako lidstvo samo. Mně v tom "duelu" s p. Metelkou nejvíce zarazila ta překvapená reakce na srážkový deficit (24. v 13,17). To by jako klimatolog měl vysypat z rukávu procitnuv o půlnoci.
Narůstající teploty (spousta rekordů téměř každý měsíc) by měly způsobit zvýšený odpar a tím více srážek. Jenže nic takového se neděje, krajina stále více dezertifikuje (savanizuje). A to je z velké části zásluha člověka (meliorace, pole bez vegetace, asfalt/beton/zástavba). Takže pro mě je oteplování za spoluúčasti největšího devastátora planety, Homo sapiens. Taková menší ekologická katastrofa...
Odpovědět
Narůstající teploty (spousta rekordů téměř každý měsíc) by měly způsobit zvýšený odpar a tím více srážek. Jenže nic takového se neděje, krajina stále více dezertifikuje (savanizuje). A to je z velké části zásluha člověka (meliorace, pole bez vegetace, asfalt/beton/zástavba). Takže pro mě je oteplování za spoluúčasti největšího devastátora planety, Homo sapiens. Taková menší ekologická katastrofa...
Miroslav Vinkler
29.10.2019 06:15 Reaguje na Karel ZvářalMě taky p.Metelka zklamal. Pokud jde s tvrzením do veřejné diskuze a diskutuje, měl by přesvědčovat racionálními a logickými argumenty,příp. uvést odkazy na zdroje. Když je vyzván,aby se předvedl odbornou úvahou pro konkrétní věc , nejeví zájem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:10 Reaguje na Miroslav VinklerTak to tady zkuste jasně zformulovat. Odpovídal jsem najednou mnoha lidem na různé věci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
29.10.2019 16:13 Reaguje na Ladislav MetelkaDobře, tady máte jasnou formulaci.
Žádám pouze o odhad, ne výpočet.
Předpokládejme, že máme 2 Země. (se stejnými parametry oběhu kolem Slunce i příjmem energie od Slunce)
Na první se v r. 1880 zastavil čas= lidé nezastavěli ani metr plochy
Na druhé (naší) je zastavěná plocha odpovídající dnešku.
Jaký je rozdíl v TW mezi :
1) zjevným teplem Tz.= Tz1 - Tz2
2) latentním teplem Tl.= Tl1 - Tl2
u souše těchto Zemí ?
Rozdíl zastavěných ploch je 500 tis. km2, z čehož 3/4 spadají do severního mírného pásu, 1/4 jsou subtropy a rovník.
Myslím, že zadání je určité a jednoduché.
Odpovědět
Žádám pouze o odhad, ne výpočet.
Předpokládejme, že máme 2 Země. (se stejnými parametry oběhu kolem Slunce i příjmem energie od Slunce)
Na první se v r. 1880 zastavil čas= lidé nezastavěli ani metr plochy
Na druhé (naší) je zastavěná plocha odpovídající dnešku.
Jaký je rozdíl v TW mezi :
1) zjevným teplem Tz.= Tz1 - Tz2
2) latentním teplem Tl.= Tl1 - Tl2
u souše těchto Zemí ?
Rozdíl zastavěných ploch je 500 tis. km2, z čehož 3/4 spadají do severního mírného pásu, 1/4 jsou subtropy a rovník.
Myslím, že zadání je určité a jednoduché.
LM
Miroslav Vinkler
4.11.2019 17:40 Reaguje na Ladislav MetelkaNejspíše po mně chcete jednotky a sám navrhnete W/m2.
Když odsouhlasím a zadám jednoduchou úlohu , vyrukujete na mě s tvrzením " max. o desetinu stupně."
Když se dohodneme na jednotkách = W , ohlásíte výsledek O,1 C.
Zkuste ty watty prosím jako rozdíl latentního tepla.
Odpovědět
Když odsouhlasím a zadám jednoduchou úlohu , vyrukujete na mě s tvrzením " max. o desetinu stupně."
Když se dohodneme na jednotkách = W , ohlásíte výsledek O,1 C.
Zkuste ty watty prosím jako rozdíl latentního tepla.
LM
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:10 Reaguje na Karel ZvářalNejsem databáze. Co se Vám nezdá? Že jsem se zeptal, co konkrétně máte na mysli? Chcete-li odpověď na první pokus, musíte se umět zeptat.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.10.2019 11:16 Reaguje na Ladislav MetelkaKoukněte na 28. v 12,56 (JK). Byla by škoda v této diskusi nepokračovat, některé věci je třeba rozebrat z jiného úhlu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:34 Reaguje na Karel ZvářalJedna z novějších analýz jednotlivých vlivů, působících na změnu klimatu, je na https://www.carbonbrief.org/wp-content/uploads/2017/12/global-temp-human-and-natural-factors-1850-2017.png
Odpovědět
Karel Zvářal
29.10.2019 11:36 Reaguje na Ladislav MetelkaByl by pro Vás problém udělat z toho výcuc pro Ekolist? Angličtinu jsem čtyřicet let nepotřeboval a znova se ji učit nehodlám.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:39 Reaguje na Karel ZvářalDalo by to chvíli práce, musel bych dohledat původní zdroje...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2019 11:39 Reaguje na Karel ZvářalPěkná analýza je i na https://www.bloomberg.com/graphics/2015-whats-warming-the-world/
Odpovědět
Jiri Kovalovsky
30.10.2019 17:30 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://www.carbonbrief.org/wp-content/uploads/2017/12/global-temp-human-and-natural-factors-1850-2017.png
nejspis shrnuje vysledky ModelE2 z https://pubs.giss.nasa.gov/abs/mi08910y.html
k cemuz je cely paper na
https://pubs.giss.nasa.gov/docs/2014/2014_Miller_mi08910y_corrected.pdf
tam "3.8. Land Use" na strane 455
budi dojem ze hlavne je brano v uvahu albedo, pak je tam toto:
The historical experiments do not include prescribed changes in irrigation that have been subsequently
introduced into ModelE2, and that reduce surface warming by increasing evaporation over agricultural
regions (B. Cook et al., Irrigation as an historical climate forcing, submitted in 2013 to Climate Dynamics).
Tento paper je zde - https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140017639.pdf
a je opravdu o zavlazovani.
Timto nehlasam ze neco nejak je nebo neni, proste to nevim. Zhodnoceni vlivu deforestace a zastaveni ploch nevidim. Zase, treba je jen lokalni a globalne ma vliv nula, nejaky smysl by to i davalo, nevim to. Kdybyste mel k tomu clanek, jaky?
Odpovědět
nejspis shrnuje vysledky ModelE2 z https://pubs.giss.nasa.gov/abs/mi08910y.html
k cemuz je cely paper na
https://pubs.giss.nasa.gov/docs/2014/2014_Miller_mi08910y_corrected.pdf
tam "3.8. Land Use" na strane 455
budi dojem ze hlavne je brano v uvahu albedo, pak je tam toto:
The historical experiments do not include prescribed changes in irrigation that have been subsequently
introduced into ModelE2, and that reduce surface warming by increasing evaporation over agricultural
regions (B. Cook et al., Irrigation as an historical climate forcing, submitted in 2013 to Climate Dynamics).
Tento paper je zde - https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20140017639.pdf
a je opravdu o zavlazovani.
Timto nehlasam ze neco nejak je nebo neni, proste to nevim. Zhodnoceni vlivu deforestace a zastaveni ploch nevidim. Zase, treba je jen lokalni a globalne ma vliv nula, nejaky smysl by to i davalo, nevim to. Kdybyste mel k tomu clanek, jaky?
Miroslav Vinkler
30.10.2019 20:18 Reaguje na Jiri KovalovskyPodle Reneho Castra Calazara z OSN se lidstvu podařilo degradovat asi 2 miliardy hektarů půdy po celém světě - jak jejím zneužíváním, deforestací a dalšími faktory.
2 mld ha = 20 mil. km2
Poměry změn latentní/zjevné teplo vztažených k této ploše představují tak obrovskou změnu forem energetických toků souš-atmosféra , že pouze nepříčetná osoba může tvrdit , že se jedná o lokální vliv a nikoli globální.
To nám ovšem p.Metelka :
a) zapřel
b) nebo to neví a vědět nechce
Vede to totiž k logickému závěru, že změna klimatu je způsobena skleníkovými plyny, ale nikoli pouze CO2 ,avšak zejména přehlíženou vodní párou.
30.10.2019 23:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vzhledem k tomu, že specifická vlhkost vzduchu globálně roste, čili roste výpar, rostou toky latentního tepla do atmosféry,... - to je ovšem úplný opak toho, co tvrdíte...
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.10.2019 15:27 Reaguje naMusíte číst pozorně, bavím se o pevninském latentním teplu,nikoli globálním LT.
Vy mylně vycházíte z předpokladu, že sníží-li se výpar nad pevninou, zůstává výpar na oceány stejný.
A proč by měl ???
Odpovědět
Vy mylně vycházíte z předpokladu, že sníží-li se výpar nad pevninou, zůstává výpar na oceány stejný.
A proč by měl ???
Karel Zvářal
1.11.2019 08:35Toto je můj Santa, Modlan i Metelka v jednom:-)
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/98176/cilek-nebude-jidlo-a-nase-deti-se-budou-mit-hur-nez-my-musime-se-uskromnit-vetsinu-bude-treba-donutit.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/98176/cilek-nebude-jidlo-a-nase-deti-se-budou-mit-hur-nez-my-musime-se-uskromnit-vetsinu-bude-treba-donutit.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
