Ladislav Metelka: Teorie pana Kravčíka je fyzikálně chybná, latentní teplo nemůže být hlavní příčinou změn klimatu

Byla to zajímavá diskuse, ale nedomnívám se, že má smysl v ní pokračovat. Prakticky vše už bylo řečeno. A z diskuse celkem jasně vyplynulo, že pan Kravčík pracuje s teorií, která není fyzikálně korektní, že řada naměřených dat, ale i fyzikální zákony samotné, jasně ukazují, že jeho teorie jako celek je fyzikálně chybná.

Aby bylo jasno, nepopírám, že latentní teplo je důležitým faktorem v tvorbě klimatu. Nepopírám, že nedostatek vody v půdě může mít za následek omezení výparu s následným zvýšením teploty vzduchu. To se ostatně měřitelně projevuje hlavně ve městech v letních měsících. Nepopírám, že zachování vody v půdě může znamenat určité snížení teploty vzduchu, protože část energie se spotřebuje na její výpar. Až sem je teorie pana Kravčíka správná. Nesprávná je ale jeho představa, že právě toto je hlavní příčinou pozorovaného nárůstu teploty v globálním měřítku a že zachování vody v půdě může samo o sobě znamenat řešení problému oteplování klimatického systému.

 

Proč? Na to je třeba trochu fyziky:

1. Pan Kravčík tvrdil, že latentní teplo, spotřebované při povrchu na výpar vody, se prostřednictvím vodní páry přenáší do stratosféry. A pokud toto teplo omezíme, při zemi se začne oteplovat (méně energie se přemění na latentní teplo, více tedy na zjevné teplo) a stratosféra se bude ochlazovat (vertikální tok latentního tepla do stratosféry klesne, takže ve stratosféře se ho bude uvolňovat méně a bude se tam ochlazovat). To je první omyl pana Kravčíka. Vzduch při tlaku a teplotě, jaké jsou při zemi (dejme tomu 1000 hPa a 20 st.C.), totiž může obsahovat řádově jednotky až desítky gramů vodní páry v každém krychlovém metru, podle jeho relativní vlhkosti. Tomu odpovídá i množství latentního tepla, které může tato pára obsahovat. Aby se tento vzduch dostal do stratosféry, musí se nejprve dostat do oblasti tropopauzy, kde je tlak (nad naším územím) cca 250 hPa a teplota kolem -55 st.C. Tam ale může vzduch obsahovat maximálně setiny gramů vodní páry na metr krychlový (i při 100% relativní vlhkosti). Tedy i naprosté minimum latentního tepla. Rozhodující část latentního tepla se tedy nikdy od povrchu do stratosféry dostat nemůže. Naprostá většina vodní páry musí tedy zkondenzovat a uvolnit latentní teplo ještě v troposféře a toto teplo tedy nemůže ovlivňovat stratosféru nějakým podstatnějším způsobem. To je docela jednoduchá termodynamika. Tok latentního tepla z troposféry tedy není tím procesem, který by ovlivňoval teplotu stratosféry, na to prostě vzduch těsně pod stratosférou nemá a ani nemůže mít dostatečný obsah vodní páry. Pana Kravčíka zřejmě (ale zcela chybně) napadlo, že zvýšení teploty u povrchu vlivem omezení toku latentního tepla vzhůru bude kompenzováno ochlazením stratosféry. Teplota stratosféry je ale ovlivňována především absorpcí infračerveného záření, emitovaného troposférou, ale také absorpcí ultrafialového záření na molekulách ozonu. S latentním teplem z troposféry to nemá a ani nemůže mít společného prakticky nic.

2. Pokud by navíc takový proces změny teploty vzduchu měl probíhat pouze prostřednictvím změn toků latentního tepla (a jak jsme si ukázali, tak to může probíhat pouze v troposféře), pak by se teploty musely kompenzovat v rámci troposféry. Celkový obsah energie v troposféře by se totiž neměnil, měnilo by se jen její rozdělení a forma. Latentní teplo se někde v troposféře spotřebuje (výpar vody při povrchu), jinde v troposféře uvolní (kondenzace vodní páry ve vyšších hladinách). Pokud platí zákon zachování energie, pak by sice snížení toku latentního tepla od povrchu vzhůru mělo za následek oteplení při povrchu, ale nižší tok latentního tepla vzhůru by musel vést k ochlazení ve vyšších hladinách, aby zůstával celkový obsah energie v troposféře bez větších změn. Jenže to se neděje. Prokazatelně roste teplota v celé troposféře. To zase jasně ukazuje, že tady nejde jen o přerozdělení tepelné energie prostřednictvím změn toků latentního tepla, jak předpokládá teorie pana Kravčíka, ale že dochází ke zvyšování celkového obsahu energie v troposféře. Tohle ovšem teorie pana Kravčíka už vysvětlit neumí.

3. Ke zvyšování teploty vzduchu dochází prokazatelně i nad oceány. Tam ale o žádné změně malého vodního cyklu nemůže být ani řeč. Vždy je tam dost vody na výpar – ale teplota přesto roste. To je rovněž v rozporu s teorií pana Kravčíka. Ukazuje to totiž, že i při neomezené zásobě vody na výpar mohou teploty vzduchu růst.

 

A proč tohle všechno?

Pan Kravčík vymyslel nějakou teorii, ale vůbec ho nenapadlo, aby si ji důsledně fyzikálně ověřil. Mohl si sám zjistit, že toky latentního tepla do stratosféry jsou naprosto minimální a že vysvětlovat takto ochlazení stratosféry je tedy nesmysl. Nezjistil. Mohl si sám zjistit, že jeho teorie předpokládá jen redistribuci tepelné energie v troposféře, ale ve skutečnosti dochází k navyšování energetického obsahu troposféry. Nezjistil. A je jedno, jestli to zjistit nechtěl, nebo neuměl.

Ale pravděpodobně ho to ani moc nezajímá. Cituji pana Kravčíka: „Preto sa pýtam pána Metelky, či je z hľadiska odčerpávania tepla z dolnej vrstvy atmosféry do vyšších vrstiev atmosféry dôležité, či sa to latentné teplo po kondenzácii vodných pár uvoľní vo výške 3 km, alebo 10 km.“ nebo „Ak by bolo latentné teplo transportované vyparovanou vodou „len“ do výšky 2 000 m, kde sa bežne vytvárajú mraky, kondenzácia vodných pár na dážď a kde je o 13 stupňov chladnejšie v porovnaní s teplotou pri zemskom povrchu, tak by teplota v tejto časti atmosféry bola povedzme v priemere o jeden stupeň celzia teplejšia. Vadilo by to pánovi Metelkovi? Myslím, že by mu to nevadilo. Ani mne to nevadí.“

Odpovídám - je to důležité a vadilo by to. Pokud má nějaká teorie dobře vysvětlovat růst teploty atmosféry při povrchu, pak musí vysvětlovat naměřené hodnoty nejen v jedné jediné části systému (právě při povrchu), ale v celém systému (tedy i ve vyšších vrstvách atmosféry). Nestačí totiž konstatovat snížení toku latentního tepla od povrchu vzhůru. Je třeba také popsat, kde a co se s tím latentním teplem děje ve vyšších hladinách a jaké důsledky pro teplotu v těchto hladinách má omezení toku latentního tepla zdola, od povrchu. A zjistit, zda teoretické výsledky odpovídají naměřeným hodnotám. To ale není vůbec nic nedůležitého ani zanedbatelného. Naopak, je to jeden ze základních požadavků na ověření správnosti dané teorie. To ale pan Kravčík neudělal. On vidí jen procesy u zemského povrchu. Ostatní pro něj, jak sám přiznal, není důležité a ignoruje to. Tak si ani nevšiml nebo neuvědomil, že kdyby jeho teorie platila, pak by se ve vyšší atmosféře musela projevit zcela jiným způsobem, než co ve skutečnosti pozorujeme.

Efektivní řešení problému pak musí být založeno na správném a ověřeném pochopení jeho podstaty a příčin. Chybné vysvětlení příčin vede i k chybným návrhům, jak takovému problému čelit. A přesně to je problémem teorie pana Kravčíka.

---

reklama

---