http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ironie-efektivity-jak-muze-uvedomele-setreni-zivotniho-prostredi-skodit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ironie efektivity: Jak může uvědomělé šetření životního prostředí škodit

15.1.2018 01:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
I sám jednotlivec může pro ochranu klimatu udělat hodně. Ale neměl by ušetřené prostředky hned vrazit do koupi nových spotřebičů. Ale dopřát si zážitek z přírody je v pořádku.
I sám jednotlivec může pro ochranu klimatu udělat hodně. Ale neměl by ušetřené prostředky hned vrazit do koupi nových spotřebičů. Ale dopřát si zážitek z přírody je v pořádku.
Žít ohleduplněji k životnímu prostředí je jistě krásné novoroční předsevzetí. A také cestou, jak ušetřit. Jak ale varují výzkumníci z Norské univerzity (NTNU), je zapotřebí také přemýšlet nad tím, jakým způsobem uspořené „zelené peníze“ využijete, abyste vytvořený pozitivní efekt nepřetavili v nová negativa.
 

Kjartan Steen-Olsen spolu s kolegy přináší zajímavý pohled na environmentální problematiku. Předně, svou studií vrací do módy kdysi tolik populární heslo: „Mysli globálně, jednej lokálně“. Jednotlivec a jeho nekonzumní rozhodnutí mají podle nich zásadní podíl na změně budoucích trendů. Tvrdí také, že „jen vlády a mezinárodní dohody nás nevytrhnou“. Zvlášť když přijde na klimatické změny a globální oteplování. „Odklon od fosilních paliv, začlenění prvků energetické efektivity, stejně jako další akce velkého měřítka, jsou primárně určena vládám a průmyslu. Ale jen vlády a průmysl budoucnost nezmění. Je na čase zvážit a přehodnotit přínos jednotlivce pro změnu k lepšímu,“ říká Richard Wood, jeden ze spoluautorů studie.

Každá domácnost může snížit emise o polovinu

Proto se výzkumníci zaměřili na potenciál ke snížení uhlíkové stopy, který se skrývá v norských domácnostech. A zjistili, že sestava 34 lokálních opatření může snížit uhlíkovou bilanci jedné rodiny až o 58 %. Pokud by se taková opatření aplikovala na celostátní úrovni, dokázali by jen sami lidé (bez účasti vlád a průmyslu) teoreticky naplnit požadavky Pařížské klimatické dohody. Měřená opatření přitom nezabíhala do divokých extrémů. Stačilo třeba jen prát prádlo méně často, udržovat v domě chladnější teplotu, omezit domácí vozový park, pojížďky a cesty na nákupy realizovat s využitím hromadné dopravy, nebo v rodinném jídelníčku snížit zastoupení masa.

„Podstatným poselstvím této studie je tedy sdělení, že aplikováním nových spotřebních vzorců může každá domácnost dosáhnout značných úspor, a to jak v uhlíkové bilanci, tak v penězích,“ říká Eikvind Bjelle (NTNU). „Lidé jako jednotlivci mohou být velmi výraznou pozitivní silou a nositeli vítané změny jen tím, že sami přijmou aktivní roli ve snižování své uhlíkové bilance.“ Jenže i tato příjemná zpráva má malý háček, který badatelům z Norska naštěstí neunikl. Nazývají ho příznačně „ironií efektivity“.

Lidé, kteří se snažili žít ohleduplně k životnímu prostředí, by za své chvályhodné počínání rádi nějakou odměnu. A v kapse je doslova pálí peníze, které ušetřili. Investovat do zážitků, nebo utrácet za věci?

„A tyto peníze jsou pak dost často utraceny za věci dost často zbytné, často s velkým dopadem na vytvořenou sníženou bilanci emisí,“ vysvětluje Steen-Olsen. Ne vždy se přitom musí jednat o vyložené zbytečnosti. Příkladem může být nákup „energeticky efektivního“ mixéru nebo vodušetřící pračky. Ale vzhledem k tomu, že starý mixér nebo pračka ještě dobře slouží, je investice do efektivnějšího modelu v konečném důsledku nakonec negativní. „Takže tu často máme rozumně hospodařící domácnosti, které sníží svou uhlíkovou bilanci až o 58 %, ale kvůli přidruženým nákupům ve skutečnosti jen o 24-35 %,“ dodává Steen-Olsen.

Pomáháte tedy životnímu prostředí, a teď nevíte, co s penězi? Výzkumníci z NTNU přináší několik tipů. „Možná byste se měli soustředit na pořizování věcí, které jsou lepší než na to, abyste si věcí pořizovali méně. Jen chce jejich pořízení vhodně načasovat. Nebo byste se možná mohli utrácet za služby, které váš život činí komfortnější a přitom vás nenutí hromadit věci materiální povahy. Zajděte si třeba na koncert. Nebo masáž, to je také pěkný dárek,“ radí vědci.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FV

Franta Vokřahlo

15.1.2018 06:56
Dobrá investice jsou také například kvalitní certifikované biopotraviny - dobře, chutně a zdravě se najíte a současně podpoříte ekologii. Také souhlas s kupováním kvalitních věcí (za předpokladu že výroba byla též ekologická - ROHS a další), které vydrží a nestanou se tudíž brzy odpadem - a mnoho dalších možností.
Odpovědět
MM

Miroslav Mácha

15.1.2018 08:49
Jste si jist vaším tvrzením?
RoHS (nyní už druhá revize) je povinnost všech výrobců elektroniky, která se prodává v EU. Přinesla ovšem jeden paradox. Zakázala olovo.
Důsledky:
-vyšší energetická náročnost pájení (nárůst teploty z 220°C na 240°)
-nutnost používat agresívnější tavidla
-Používané slitiny SnCu, SnAgCu atd. místo 60%Sn40%Pb nemají takovou elasticitu, takže dochází ke vlivem otřesů k poruchám (zkracuje to životnost). Proč má medicína, letectví a kosmonautika výjimku?
Spolu se směrnicí RoHS byla přijata WEEE (zpětný odběr použitých elektrospotřebičů). Kdyby olovo nechali, tak se díky recyklaci nedostalo do životního prostředí.
Ekologie na úrovni vlád funguje na principu "Zabij bobra zachráníš strom". :(
Koupě nového "lepšího" spotřebiče je ekologická? Jakou má stopu má nový spotřebič a jakou nadělá starší neekologický při mé četnosti užívání?
Odpovědět
FV

Franta Vokřahlo

15.1.2018 16:37 Reaguje na Miroslav Mácha
Jist si jsem hlavně tím olovem - olovo je jedovaté. Do životního prostředí by se dostávalo a to vypařováním při samotném pájení a někdy zahřátím při provozu hotového spotřebiče. Navíc nejde jen o životní prostředí ale i vliv na zdraví pracovníků ve výrobě či uživatelů při používání spotřebiče, což určitě víte. Nevýhodou je možná nižší životnost spotřebičů s ROHS, otázka je o kolik % je životnost snížena,v automobilizmu atd. je to problém,jinde např.u počítačů ten rozdíl bude asi minimální. Ale i v automobilizmu,v letectví atd. to časem půjde vyřešit vynálezem lepších ekologických pájecích materiálů.... Spotřebiči si tolik jistý nejsem - novější spotřebič má většinou nižší spotřebu elektřiny, tím je jeho koupě jakoby ekologická, pokud je ovšem spotřeba elektřiny nového spotřebiče naopak vyšší než toho starého pak je koupě takového nového spotřebiče vlastně spíše neekologická,a výrobce by měl produkt zdokonalit,i když nejde jen o spotřebu elektřiny ale též o další vlastnosti. Starší spotřebiče nemusejí být vždycky špatné,to máte určitě pravdu,a pokud nemají velkou spotřebu elektřiny nebo neobsahují např. freony a další závažné škodliviny a fungují správně a jsou bezpečné při používání,pak je naopak dobré používat tyto staré spotřebiče a nevyrábět a nenakupovat zbytečně nové. Záleží to hodně na konkrétním spotřebiči a asi se to musí posuzovat případ od případu.
Odpovědět
FV

Franta Vokřahlo

15.1.2018 16:42 Reaguje na Franta Vokřahlo
P.S.Nárůst teploty pájení o několik stupňů celsia přece není energeticky příliš náročné - pár wattů navíc? Agresivnější tavidla jsou pořád lepší než olovo.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist